Hedvábné starosti
Norbert Frýd
Posledních sto let série
< 2. díl >
Druhý díl románové trilogie těží ze zápisků autorova otce. Samostatné pokračování rodinné kroniky, zahájené svazkem Vzorek bez ceny a Pan biskup aneb začátek posledních sto let. Příběh malé českobudějovické rodiny z počátku tohoto století, rodiny, kde otec plný elánu a humoru vededobrodružné obchodní podnikání a matka zahleděná do literatury marně usiluje mít vyšší "hedvábné" starosti. Kniha zachycující rodinné všední i neopakovatelné příhody s hřejivou intimitou a jiskřivým svérázným humorem.... celý text
Přidat komentář
Půvabné vyprávění, krásně vykreslená atmosféra. Na Hedvábné starosti si vzpomenu pokaždé, když zavítám do krajského města, kde mají ulici pojmenovanou po autorovi.
A také pokaždé, když vařím puding.
Stejně skvělé jako díl první. Proud vyprávění o skutečných lidských osudech nenudí ani chvilku, jen to století je stále šílenější, čím dál tím méně přející lidským snům o klidném životě, natož pak plánům do budoucna. Vlastně mám teď silné obavy sáhnout po třetím dílu.
Vzpomínky dědečka i tatínka vydané v jedné knize. V druhé části Hedvábné starosti jsou hlavními postavami autorovi rodiče - Alfréd a Klára. Ale jejich starosti opravdu nejsou "hedvábné". Tatínek stále něco podniká a cestuje za obchodem, na mamince leží tíha každodenní dřiny v krámku s cukrovinkami, výrobě, péče o děti... První světová válka převrátí vše vzhůru nohama a staré jistoty jsou pryč, překotný vývoj rozhodně žádný klid neslibuje.
První díl, to byly hlavně zápisky autorova dědečka, druhý díl otce a hádejte čí zápisky jsou v třetím díle?
Štítky knihy
Židé 19. století 20. století vzpomínky ságy České Budějovice
Autorovy další knížky
| 1958 |  Krabice živých |
| 1979 |  Prales |
| 1990 | Císařovna |
| 1990 | Kat nepočká |
| 1976 | Hedvábné starosti |
Kniha Hedvábné starosti je v
| Přečtených | 12x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 15x |
| Chystám se číst | 19x |
| Chci si koupit | 2x |
| dalších seznamech | 1x |
Druhý díl je věnovaný především autorovo rodičům a jejich životě v Českých Budějovicích. Sám rodilý a do devatenácti let i domovem příslušící budějičák (pak jsem vzal vetere na vesnici), jsem si hledal na mapě a i v paměti všechna ta místa, kde rodiny Frýdů prožila tuto etapu života.