Posledná plavba lode Wager: Príbeh o stroskotaní, vzbure a vražde
Torzo posádky lode, ktorá stroskotala na opustenom divokom ostrove – to je vlastne obraz ľudstva ako takého. Železná hierarchia, napätie, antipatie, oddanosť na život a na smrť, ale aj vzbura, vražda a nezlomná viera v impérium. Nie je to hotový film?! Vie to aj Martin Scorsese, ktorý na základe knihy Davida Granna Posledná plavba lode Wager pripravuje svoj ďalší film. A chýbať pri ňom nebude ani Leonardo Di Caprio. David Grann, autor mimoriadneho dokumentárneho románu Vrahovia mesiaca kvetov nám vo svojej najnovšej knihe prináša pohľad do krutého i romantického „dreveného sveta“ dávnych zaoceánskych lodí. Napnite plachty, začína sa nezvyčajný príbeh jednej lode a jej stroskotania! V januári 1742 sa pri pobreží Brazílie vyplavila chatrná loď pozliepaná z úlomkov dreva a látky. Na jej palube bolo tridsať vychudnutých mužov, ktorí žili už len z posledných síl. Za sebou totiž mali neobyčajný príbeh. Boli to preživší z britskej lode Wager, ktorá v roku 1740 počas imperiálnej vojny so Španielskom vypravila na tajnú misiu. Pri snahe zajať španielsku galeónu plnú pokladov stroskotala loď Wager na opustenom ostrove pri pobreží Patagónie. Plavili sa viac ako sto dní a prešli takmer 4 000 kilometrov naprieč búrkami zmietaným morom. Privítali ich ako hrdinov. O šesť mesiacov neskôr pristálo na pobreží Čile ďalšie, ešte chatrnejšie plavidlo. Na tejto lodi boli len traja stroskotanci, ktorí mali na ten istý príbeh celkom iný pohľad. Tridsiatka námorníkov, ktorí pristáli v Brazílii, podľa nich neboli hrdinovia – boli to vzbúrenci. David Grann skladá z nepreberného množstva archívnych materiálov, ale aj z vlastnej skúsenosti z plavby na nehostinné čilské pobrežie príbeh, ktorý sa číta ako najlepší román. Počas uviaznutia na ostrove posádka vedená kapitánom Cheapom upadla do anarchie a bojujúce skupinky sa bili o vládu nad neúrodnou pustatinou. Obvinenia zo zrady a vraždy sa rozšírili medzi ľudí, a tak admiralita zvolala vojenský súd, aby určila, kto z preživších námorníkov hovorí pravdu. V stávke bol život a smrť – koho by súd uznal vinným, toho mohol obesiť. Dokumentárny román Davida Granna Posledná plavba lode Wager s poditulom Príbeh o stroskotaní, vzbure a vražde odhaľuje hlbší význam udalostí okolo tohto stroskotania a ukazuje nám, že pred súdom sa neocitli len kapitán a jeho posádka, ale aj samotná idea impéria.... celý text
Originální název: The Wager: A Tale of Shipwreck, Mutiny and Murder, 2023
více info...
Komentáře knihy Posledná plavba lode Wager: Príbeh o stroskotaní, vzbure a vražde
Přidat komentář
(SPOILER) Zhruba sto stran úvodu, kde se představují postavy a situace, je trochu úmorných, ale pak dojde na strhující popis jedné výpravy, co nedopadla. Jde o dokument, tak občas chybí dramatický oblouk, ale to je pochopitelné. Čekal jsem víc Pána much, a překvapilo mě, jak vcelku civilizovaně se trosečníci chovali. No každopádně jim a všem tehdejším námořníkům patří obdiv.
Čerešnička na torte pre všetkých, ktorých v detstve uchvátil London a Verne. Divím sa, že po takých zážitkoch prežil vôbec niekto a nie že až toľko námorníkov…
Ako kritika imperializmu a rasizmu mi to veľmi neprišlo. Britské tendencie k ovládnutiu sveta tam boli popísané vcelku vecne, rovnako ako dobový prístup belochov k divochom. A to mám pritom alergiu na moralizovanie a citové vydieranie.
Autor si dal takú námahu s čo najobjektívnejším pohľadom a spracoval toľko literárnych prameňov, že čitateľ si v konečnom dôsledku môže vybrať, na koho (ak vôbec na niekoho) stranu sa prikloní.
V neposlednom rade sa skláňam pred prekladateľom, muselo mu dať zabrať popasovať sa s toľkými odbornými termínmi, tobôž keď mal k dispozícii iba "vnútrozemský" jazyk :).
Pro mě zatím nejlepší audiokniha o mořeplavcích. Kniha je rozdělena na 5 částí. Za nejméně zajímavé, ale nikoliv nudné považuji části: 1. která popisuje jak složitě se tato výprava na svou dobrodružnou pouť vypravovala. A potom část 5. závěrečnou, ve které zasedá soudní tribunál. 2. část popisuje samotnou plavbu po moři a ztroskotání. 3. část pobyt na ostrově a 4. návrat domů. Všechny tyto tři části jsou na plných počet bodů. Je to strhující dobrodružné vypravování a jenom těžko se věří tomu, že se příběh skutečně stal a není jenom románovou fikcí. Audioknihu načetl velice dobře, pro mne do této doby neznámý narátor pan Ondřej Dvořáček.
Celkom som si obľúbila takéto historické knihy, ešte keď sú aj podľa skutočných udalostí. O lodi Wager som nikdy predtým nepočula a tak všetko v knihe bolo pre mňa nové. Autor musel preskúmať neskutočné množstvo materiálu, aby nám mohol priblížiť udalosti, ktoré sa stali pomaly pred 300 rokmi. Už začiatok výpravy nebol najlepší, problémy so zháňaním posádky, so stavom lodí... Celkom ma prekvapilo, že akí ľudia sa dostali na palubu. Prvé strany mi síce prišli trochu menej záživné, ale akonáhle sa loď dostala na vodu, tak už to len tak fičalo a od knihy som sa nemohla odtrhnúť. Autor popisuje všetky strasti posádky, snahu oboplávať Hornský mys, nástrahy počasia, stroskotanie a neskôr život na ostrove a aj následné snahy sa z ostrova dostať. Približuje nám niekoľko postáv - hlavne kapitána lode Cheapa, delostrelca Bulkeleyho a kadeta Byrona. Na niekoľkých miestach robí odbočky plné poväčšine zaujímavých informácií, len niektoré mi prišli zbytočné. Na druhú stranu niekde by som pridala pár strán, mne by nevadilo viac čítať napríklad o tom prežívaní na ostrove alebo o plavbe na chatrných člnoch. Dôležité udalosti a vzťahy sú ale vylíčené dosť podrobne, takže som nemala pocit, že o niečo prichádzam. Autor sa všetky hlavné postavy snaží vykresliť nezaujato a tak je na nás, aby sme rozhodli, že kto jednal viac v práve. Ja po dočítaní sama neviem, ale viem, že tí muži boli neskutočne odvážni, silní a odhodlaní, keďže sa im to všetko podarilo prežiť.
Moc se mi to líbilo, bylo to napínavé, čtivé, nepředvídatelné. Nejde sice o žádné hluboké čtení, ale to nevadí. Doporučuju.
Naprosto skvěle napsané.. Je to literatura faktu? Je to beletrie? A záleží vůbec na tom, když se od téhle knihy člověk nemůže odtrhnout? Za mě zaslouženě plný počet,a jsem vážně zvědavý jak dopadne film.Jediné co nechápu je, že vzhledem k tomu, co posádka vše zažila, že to vůbec někdo přežil. Neskutečný příběh.
Velmi zajímavá kniha, která vypráví nejen napínavý příběh, komu a jak se podaří přežít, objasňuje i mnoho z běžného námořnického života té doby. Kniha tak přináší nejen pohled na jednu lodní pohromu, ale ukazuje těžký život posádek lodí vůbec. A to ještě ne všichni byli na lodích zcela dobrovolně. Sice se zde čtenář mnoho nového dozví, optimistické čtení to nicméně není, umírá se tu v každé kapitole po desítkách.
Druhou otázkou je pak zhodnocení celého příběhu. Povrchnější čtenář ho může považovat pouze za důkaz nezlomnosti lidské vůle, jiný si však může klást otázku, kvůli čemu vlastně lidé podstupovali takové trápení. V poslední kapitole autor právem připomíná tehdejší kolektivní potřebu dokazovat (si), že my jsme ti silnější, kteří to těm druhým natřou, a taky přesvědčení, že když jsme silnější, dává nám to právo a zároveň morální ospravedlnění poroučet jiným, protože kdo je silný, je automaticky i mravný.
Beletrizovaná literatura faktu se četla dobře, nudily mě jen několikastránkové výklady o kvalitě dřeva nebo nabíjení děla. Co mě ale neskutečně vytáčelo, bylo neustálé poučování autora, že Evropané byli imperialisti, otrokáři a rasisti. Škoda, že neexistuje stroj času, který by Davida Granna přenesl z jeho luxusního bytu v New Yorku do "dřevěného světa" 18. století. Mohl by osobně hladovějícím trosečníkům vysvětlit, že strach před "divochy" je důsledkem jejich "hluboce zakořeněných předsudků". A co by asi říkal kadet Byron, kdyby se dověděl, že jeho oblíbená kniha Robinson Crusoe je podle autora oslavou britského kolonialismu? Obě skupiny trosečníků na svých kocábkách a s ubohým vybavením prokázali neuvěřitelnou statečnost a vůli k životu. Pro autora to ale byli především rasisti a sluhové imperialismu, protože označovali Patagonce za "divochy" a pomáhali "impériu vytvořit mytický příběh o moři".
Historie lodi HMS Wager je příběhem o lidském utrpení, krutosti, zradě a zbabělosti, ale také o lidské odvaze, vytrvalosti a boji s přírodními živly. Zneužít tuto tragickou historii ke kázání o morálce mi přijde jako chucpe. S tímto spisovatelem jsem definitivně skončil.
Silný a emotivní historický román, který vypráví skutečný příběh ztrozkotané lodi, trosečníků u Hornova mysu a jejich touze po přežití formou lodního deníku. Je nabitý množstvím termínů z námořní terminologie, ale též spoustou postřehů obyčejného námořníka o chování v mezních situacích.
Pro mě úžasný zážitek,pokud se to dá tak nazvat, protože to, čím vším si námořníci museli projít,se ,, úžasným zážitkem,,nedá vůbec nazvat...
Silný příběh. A taky zpráva, kolika způsoby se dá vyprávět. Jako historická rekonstrukce, jako romantická story, jako sociální studie, jako naturalistický popis námořnického života, jako existenciální drama, jako obžaloba...
Úžasná kniha.
Smekám před autorem, musela to být mravenčí práce, sesbírat všechny informace, utřídit je a dát dohromady takhle čtivou věc.
Být to fikce, tak si řeknu, že je to přepálené, překombinované, že to prostě není možné...
Je neskutečné, jak byli lidé dříve houževnatí. A také jak i v podmínkách života a smrti dbali na hierarchii, bylo to nezbytné nebo absurdní?
Moc mě bavil i popis příprav na výpravu, detaily života na lodi, i závěrečná soudní jednání.
Tolik zmařených životů v podstatě kvůli pýše a ničemu.
Válka o Jenkinsovo ucho, to si budu ještě dlouho pamatovat.
Kniha se mi opravdu líbila, ovšem chápu, že styl nemusí vyhovovat každému.
Na knihu jsem se strašně těšila a měla tak asi vyšší očekávání, než mohla kniha uspokojit. Mrzí mě, že nebyla napsaná jako román, nečetla se dobře. Milion postav, nepřehlednost, mnohdy zbytečně zdlouhavé popisy situací..
Je mi líto, že knihu hanobím, jsem ráda za to, co jsem se v ní dozvěděla. Jen si myslím, že by se dostala do širšího povědomí, kdyby byla napsána srozumitelněji pro větší okruh čtenářů.
V kategorii "námořníci", nominuji tuto knihu na nejlepší čtivo, jaké jsem kdy četla.
Život námořníků, podmínky života na lodi, hrůzné ztroskotání, snaha o přežití, seznámení s obyvateli pustých ostrovů, těžký návrat domů, velké ztráty na životech, osud Ansonovy flotily i těch nepřátelských, pozadí mořeplaveb... to je stručný výčet ohromných témat, které způsobily můj permanentní výraz tzv. vykulení očí během čtení.
V první řadě musím ocenit autora, že se mu podařilo seskupit všechny informace - početné i protiřečící se - v tak čisté, smysluplné a čtivé vyprávění.
Styl, jakým zahajuje kapitoly, mě vtáhly do příběhu ihned. Knihu jsem nedokázala odložit a napjatě čekala až do konce. Ten ve stručnosti doplnil informace, jak to s přeživšími u soudu dopadlo. Což si pochvaluji. Nejhodnotnější část knihy totiž byla stejně jinde.
Děkuji za výlet do osmnáctého století. Je pro mě těžko uvěřitelné, že tyhle řádky jsou naší historií. Znovu jsme se přesvědčili, že ty největší příběhy přináší sám život.
Vůbec si nedokážeme představit, jaké to dříve muselo být, nejen v námořnictvu, ale celkově. Už jen ta slepota a věčné poslouchání rozkazů...skvělý, hrozný příběh plný nesmyslné věrnosti a strachu z vyšší moci lidí, kteří jsou na druhé straně světa a nemají vůbec potuchy, co se stalo a jak se stalo.
4,5* a chtělo by to více podobných knih...
Naprosto famózní podání události spojených se ztroskotáním a vzpourou lodi HMS Wager. O této lodi jsem před touto knihou nikdy neslyšel a to větší zážitek to byl.
Moc se mi líbilo, jak autor dokázal kombinovat románový styl vyprávění s vloženými historickými fakty a vsuvkami "z pozdějšího pohledu". Co se týče námořních částí, byly podány bez zahlcujících detailů a přesně v míře, která mi vyhovovala. Zeměpisné popisy, fauna a flora zase dala vzpomenout na Verneovky, přičemž právě opět menší detailnost způsobila lepší čtivost. Byl jsem opravdu v napětí, kdo přežije a jak to celé dopadne. Opravdu respekt všem, kteří si peklem ztroskotání v nehostinné krajině prošli.
Jediné, co bych knize vytknul byl závěr, který už nebyl z mého pohledu tak napínavý. Kdyby se jednalo čistě o fikci, kritizoval bych malou rozpracovanost postav, ale chápu, že se autor snažil především o autentičnost a z dostupných zdrojů se dá vytáhnout omezené množství informací.
Opravdu klobouk dolů, kolik rešerší musel autor kvůli téhle knize udělat a jak úžasně se mu povedlo je zkompilovat do téměř románové formy. Kromě toho, že mě kniha bavila mi rozšířila obzory a nemohu jinak, než 5*.
Jediný nedostatek je, že je v textu dost chyb, většinou překlepů. To snížilo mé hodnocení. Jinak velmi poutavě zpracováno.
Natolik fascinující, detailní kniha, exkurze do časů, kdy ještě svět nebyl prost mystérií a prošpikován technologií, nakolik má čtenář chuť na příběh spíše faktografický, nežli vypravěčsky strhující - byť samotný popis dění, je strhující sám o sobě, znásobeno tím, že se skutečně stal.
Kdyby byl tohle obyčejný dobrodružný román, tak bych si řekla, že to už ten autor trochu přehání a celé je to přitažené za vlasy. Nicméně vzhledem k tomu, že příběh ztroskotání lodi Wager u pobřeží Patagonie, neuvěřitelné podmínky, v kterých trosečníci přežívali i jejich strastiplná cesta zpět do civilizace, je pečlivě psaný podle množství dochovaných deníků a dalších dokumentů, má knížka úplně jiný rozměr. A přitom jsem ji četla bez dechu, protože vůbec nešla odložit. Člověk se dozví tolik věcí o všech temných stránkách často nesmyslných mořeplaveb, o plýtvání lidských životů ve jménu chamtivosti britského impéria a o neuvěřitelné houževnatosti lidského ducha v podmínkách, které si nikdo z nás ani náznakem neumíme představit. Skvělý román!
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Štítky knihy
lodě 18. století trosečníci vzpoura Patagonie námořníci ztroskotání, potopení lodě Britské královské námořnictvo námořní výpravyDavid Grann také napsal(a)
| 2019 | Krvavé prachy: Osedžské masové vraždy a zrod FBI |
| 2010 | Ztracené město v Amazonii |
| 2024 | Wager: Skutečný příběh ztroskotání, vzpoury a vraždy |
| 2015 | Ďábel a Sherlock Holmes |

88 %
78 %
52 %


Parádní námořnická atmosféra, kde nesmějí chybět kurděje a pořádné vlny! Tuto děsivou a nesmírně dlouhou plavbu od anglických břehů až k pobřeží Patagonie jsem sledovala se zatajeným dechem a prožívala se všemi námořníky od začátku do konce!
Příběh z roku 1740, kdy z Británie vyplouvají lodě Jeho Veličenstva, aby podnikly velkolepou výpravu za pokladem, mě velice zaujal a i přes popisné pasáže jsem se začetla hned od začátku.
Toto neobyčejné putování mnoha stovek námořníků, jejichž řady postupně velmi prořídly ať už kvůli nemocem nebo jiným strastem, nás provede pravým námořnickým životem v „dřevěném světě“ a ukáže nám ztroskotání i z psychologické stránky.
Velice zajímavá kniha s poutavě vykreslenou atmosférou, která chytne a nepustí, alespoň v mém případě se tak stalo a díky tomuto příběhu jsem si obohatila čtenářské putování a rozšířila cestovatelské obzory. Velice doporučuji nejen všem milovníkům dobrodružných a nebezpečných výprav!