Zajatec rohaté přilby

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

V dobách před vznikem Atlantidy, za časů, kdy světu vládla magie a násilí, se země chvěla pod kopyty hord nájezdníků a těm se odvážil postavit jediný muž. Gath Baal vkročí mezi neporažené armády a svěží údolí, které bude o dlouhá milénia později známé jako Středozemní moře. Aby zachránil mírumilovný Lid Lesa, sehraje Gath s bohy riskantní hru. Musí zaplatit vysokou cenu. Stane se smrtí, která zachrání lidstvo, stane se Zajatcem rohaté přilby....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/2900/big_zajatec-rohate-prilby-iQI-2900.jpg 3.227
Série:

Posel smrti 1.


Žánr:
Literatura světová, Romány, Fantasy

Vydáno: , Fantom Print
Originální název:

Prisoner of the Horned Helmet, 1988


více info...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Kniha Zajatec rohaté přilby

ludek.n
21.07.2020

První díl Silkeho tetralogie Posel smrti je barbarská fantasy, v níž okované sekery, řemdichy, obouruční meče, šavle či kuše ani chvíli neodpočívají. Uťatých končetin, krve a potu si tak čtenář užije do sytosti. Příběh je přímočarý a prostý, nevyžívá se ve zdlouhavém filozofování, zastávkách, odbočkách ani slepých uličkách. Co ho však sráží do hlubin je Silkeho styl psaní. Přestože je celé vyprávění uhněteno ze špíny, prachu a bláta, oděno do zatuchlých šatů a smradu, na všechny strany z něho čiší okázalá nabubřelost a afektovanost. Strojené dialogy se opájejí teatrálností, že je to mnohdy až k smíchu. Postavy jednoznačně černobílé, žádná historie, žádný vývoj. Přestože se v průběhu děje Gath Baal proměňuje z hrdinného ochránce rodné hroudy ve smrtícího démona, ovládaného rohatou přilbou, nepostřehnete v jeho chování a přístupu k okolí žádný velký rozdíl. Hrrr na ně a dost! Alespoň že konec se nerozplynul v nějakém infantilním happy endu. Číst se to dá, ale díru do světa Zajatec rohaté přilby neudělá.

CharlesWard
12.04.2020

Tohle má ke Conanovi asi tak daleko, jako polský salám k masu. Situaci nijak nezlepšuje tragický český překlad (některá slova nedávají smysl, co proboha v knize dělá takové zvěrstvo jako "Hnědý Jenda"?), nebo nepochopitelné rozhodnutí nakladatele, vydat zčistajasna překlad 18! let staré knihy, která nezestárla úplně nejlépe...


Hobo
13.07.2019

Není to žánr, který bych často četl. Zároveň nejde o knihu, která by mě významněji zaujala. Alespoň tak, že bych sháněl další díl.

Zelený_Drak
11.11.2016

"Za časů dávných bohů, hrdinných náčelníků a králů, neklidem zmítaná země zrodila hrdinu..." Ano, mám ráda Xenu a Herkula z 90. let. A občas pozitivně ohodnotím nějakou přehnanou knihu jako Kočkodlak Xin. Ale toto prostě ne. Nevím, jestli mám nějaké momentální naladění nepřející čtení knih jako je Zajatec rohaté přilby, protože jsem rozhodně dala dvě hvězdičky i horším nebo stejně špatným knihám, ale prostě mě to většinu času fakt nudilo. Na knize je nejzajímavější, že jde o příběh vymyšlený k obrazu Zprostředkovatel smrti (Death Dealer) od Franka Frazetty.

Nikdy jsem nečetla Barbara Conana, ale představuji si, že přesně takhle asi vypadá klasika subžánru meče a magie. Úplně nechápu, proč někdo chce tento subžánr, který má své místo ve vývoji fantasy, ale přeci jen už jde o historii (2. polovina 20. století) oživovat překladem další série ve 21. století. Nezdá se mi, že by český čtenář o něco přišel, kdyby tato série nebyla přeložena (na rozdíl od mnoha aktuálnějších sérií, které FP přestal vydávat, jako třeba mnohem kvalitnější Codex Alera).

Příběh a postavy... stokrát ohraná písnička. Proradná ale žádoucí Hadí královna, chrám temného pána, nevinná panna, jež svou dobrotou, laskavostí a ryzím charakterem dokáže konat zázraky, velký temný barbar, potoky krve, hory těl... To vše a navíc ta snaha napasovat to na zmíněný obraz (odkud má tu přilbu? odkud toho koně?) v jednom velkém slepenci.

Hodnotila bych to i lépe, protože stylistika není špatná, ale to vršení nesmyslů je hrozné. Ve finále to na mě celé působí odfláknutě hlavně kvůli bezpočtu nefungujících detailů.

LordSnape
10.07.2012

Je to tak ledabyle napsané, až se člověk opravdu místy i nudí. Příběh není zrovna originální, ani jména postav nejsou zrovna zvlášť pečlivě zvážena. Při čtení se mi honilo hlavou, kde jsem podobné věci už četl či viděl. Hlavní hrdina je barbar se vším všudy. Moc toho nenamluví, je příšerně namakanej, má obrovskou sekeru a je téměř neporazitelnej. Pořádné bitvy se člověk dočká až koncem, ale pokaždé je to takový děsný chaos ze kterého stříká jen krev a padaj mrtvá těla k zemi. Nicméně něco mě nutilo to dočíst. Je to asi tou nevšední a řekl bych i mírně depresivní atmosférou, která se celou knihou táhne.