Hříchy pro pátera Knoxe

1 02. dubna

Seriál, co běžel za mých mladších let v TV se mi líbil, alespoň co si dokážu vybavit, tak jsem si chtěla po Mluvícím balíku naservírovat další dávku nostalgie, ale tentokrát to bylo šlápnutí vedle. Málokdy knihy nedočítám, ale tahle je napsaná tak krkolomným a pro mě zcela nestravitelným jazykem, že jsem ji po nějakém čtvrtém, pátém případu, kdy se moje hlava stále víc zaobírala ani ne tak hledáním vraha jako spíš orientací v tom tak nějak svérázně zmateném a překombinovaném textu, začala považovat za ztrátu času a odložila ji - bohužel ne na později, ale navždy.

1 18.10.2020

Pokud čtu nebo se dívám na nějakou detektivku, mám ráda variantu, kdy nevíme, kdo je vrah a patráme spolu s detektivem. Hříchy pro pátera Knoxe to splňují dokonale. Před koncem příběhu máte jako čtenář možnost se zastavit a dedukovat kdo je pachatel, ověřit si svoje logické myšlení. Pamatujete si na televizní podobu téhle knížky se Zlatou Adamovskou a s kouzelným průvodním slovem Dušana Kleina? :-)

1 03.09.2020

Smutek poručíka Borůvky mám raději. Proč? Možná proto, že se nesnaží oslnit prostředím šantánů a strip-klubů, netlačí do čtenáře těžko uvěřitelný jazyk tohoto pomezí "normálního" světa a světa dětí noci...

2 02.09.2020

Je to o něco slabší než Smutek poručíka Borůvky, což je nejspíš způsobeno celkovou koncepcí (Matematikové z Grizzly Drive byli - úmyslně - k nedočtení). Nicméně vše jako vždy zachraňuje Škvoreckého humor a parádně napsané postavy.

6 20.06.2020

Škvoreckýho já moc ráda. Když vypráví příběhy o exilu a lidech, kterejch se to dotklo, mluví z toho jakási věrohodnost, posmutnělost a tak vůbec autenticita, která umí chytnout za srdce. A tady ten nádech trošku taky je. Posmutnělej poručík Borůvka, vzpomínající a svérázná Eva, Zuzán s jejím selovníkem, v Itálii provdaná Lubomíra... je to veselý a nad věcí, ale jaksi pod tím je cítit posmutnělost a pocit jakýsi ztráty.
Postavy jsou tedy milý a vyprávěcí styl též. Fajn je i celá myšlenka knížky - jednotlivé detektivní úkoly a prohřešky proti nepsaným pravidlům žánru.
Ale jednotlivé detektivní příběhy jsou šíleně, ale šíleně nevyrovnané. Někde má člověk jasno okamžitě (záhada zamčeného pokoje, vražda na lodi), jinde je to poněkud problém a hřích vede jiným směrem (jsem jediná, kdo byl u první povídky přesvědčen, že zde je hříchem existence o sobě nevědících dvojčat, pročež mi potom hřích "dvojčata/dvojník" scházel v jiném příběhu?). A některý příběhy jsou tak kostrbatý a překonstruovaný, že by na ně na základě četby nepřišel snad ani sám Sherlock - viz šámusové nebo dívčí vyžírací a vypíjecí pomsta.
Víc než tři tedy dát nemůžu. Ale stejně mě těšilo.

3 03.02.2020

Perokrista pána, to bylo nudný čtení! Velkej dík Dušanu Kleinovi a Zlatě Adamovský, ponivač ty z toho uďáli stravitelnější záležitost!

1 20.10.2019

Sáhl jsem po knize v touze nasát trochu té nostalgie což se ukázalo jako dobrý nápad. Jako detektivní povídky je kniha průměrná. První 4 povídky mě zaujaly, byly čtivé,vtipné a nápadité. Ale od páté, která byla strašně prekombinovaná až nesmyslná, kniha začne lehce nudit. Děj je zmatený, nepřehledný a evidentně je to autorův záměr. Někdy se dá vrah uhodnout snadno, jindy jste rádi, že se vůbec zorientujete ve spleti postav a různých slovních hříčkách,či nesmyslných vyrazech. Ke konci mě už ta přechytralá Československá emigrantka se svým ženským důvtipem lezla pěkně na nervy. Jako filmový seriál s Adamovskou to působilo věrohodněji.