Porodní příběhy

Tato kniha je mou další biblí, která mne pomohla utvořit si názor, dát šanci novým směrům, něco v sobě pochopit, poznat, ujasnit si, jak chci porod prožít já, i když to třeba bude až za desítky let.

Zde se o své zážitky z porodu dělí jednaačtyřicet žen... Budete mít možnost si přečíst o překotných porodech, kdy se do porodnice dojet nezvládne, o porodech znásilněných lékaři a bolestných (teď myslím bolest na duši), o porodech přirozených, o rození dětí v bezpečí domova, z pohledu nastávajícího tatínka či nastávající sestry, o porodech sekcí... Ženy se tu rozepsali i o poporodních depresích nebo o ztrátě dítěte... Potěšili mě i tím, že promluvili o tom, jak se rodí za hranicemi a o stále tabuizovaném ambulantním porodu.

Tato kniha je o ženách od žen pro ženy. Ale s pokorou a úctou do ní může nahlédnout i muž.
Byla bych ráda, kdyby ji povinně četly všechny porodní asistentky a porodníci u nás. Je to nutné... Vzhledem k tomu, že hrůzostrašné porody tu převládají nad těmi nádhernými. Počet bondingů by se dal u těchto žen spočítat na prstech jedné ruky.

Knize bych vytkla to, že u jednotlivých porodů nebyly napsány roky a porodnice. Vzhledem k tomu, že stránky Aperio jsou jedny z těch nejlepších v porovnávání našich porodnic, tak nechápu, proč se zde musely tutlat.

Každopádně z této knihy si odnesete nesmírné bohatství...

Mě tu ohromilo mnoho žen. Hlavně těch domorodiček. A pak také jedna, na kterou nezapomenu. Ta, která se na porodním sále dokázala ozvat a ochránila tak své nenarozené dítě i sebe a která i navzdory bolestem nepodlehla autoritářskému personálu. Patří jí moje úcta. Hrdinka.

Poznámka na závěr: stejně tak, jako je dobré mít kontakt na laktační poradkyni, se bude hodit číslo na právníka, aby jste se ujistili, že právo je opravdu na vaší straně a že tohle si od lidí v bílých pláštích nemůžete nechat líbit.

číst dále...

---