Porodní bába od řeky Hope

První díl trilogie o porodní bábě Patience, která žije v apačských horách a pomáhá na svět miminkům chudým matkám. Svoji práci miluje, i když občas nedostane zaplaceno. Je to dojemný příběh plný citů, lásky, přátelství a naděje. Doporučuji.

Tak tato prvotina se autorce rozhodně povedla, jiné hodnocení než 5 hvězdiček podle mne nepřichází v úvahu! Kniha je napsaná opravdu citlivě a Patience je skutečně inspirativní hrdinka. Jsem rozhodnutá přečíst si trilogii celou a DOPORUČUJI!!!

Tato kniha se mi velice dobře četla, už od začátku mne vtáhla do děje. Hlavní hrdinka, Patience Murphyová, neměla lehký život. Mládí v sirotčinci, dvakrát ztratila milovaného muže při tragické události, a přišla o své nenarozené dítě.
Získá si přítelkyni v paní Kellyové, která je porodní bábou. Za svého života ji zaučuje do této činnosti. Po její smrti si hledá nové bydliště na venkově, kde ji nikdo nezná. Stane se uznávanou porodní bábou a pomalu se její život začíná měnit. Stále si však nechává mnoho věcí ze svého života pro sebe.
Z jejího životního příběhu jsem se hodně dozvěděla, zvláště o příchodu dětí na svět, většinou těch nejchudších rodičů, o lehkých, těžkých či nejtěžších porodech, které v té době často vedly ke smrti matky či dítěte, nebo obou z nich.

Porodní bába od řeky Hope...
Nelíbí se mi slovní spojení "porodní bába", to přiznávám bez mučení. Jiné jazyky mají pro toto povolání mnohem hezčí výrazy. Jenomže s tím jen těžko něco nadělám... Kniha jako taková je ovšem výborná, plná smutných, ale i radostných okamžiků. Patience Murphyová žije poměrně drsný a dost možná také osamělý život, je sama, nemá partnera a ani děti, přesto však pomáhá rodinám při příchodu jejích ratolestí na svět. Bohužel nezažívá vždy jen úspěchy, často se totiž stává, že při porodu zemře miminko a někdy také matka. Většinou v takových situacích, pokud je Patience z nějakého důvodu k porodu zavolána až příliš pozdě...
Nechci se podrobněji rozepisovat, co všechno Patience a všechny ostatní postavy v knize zažijí, to bych ji snad musela opsat ;-) - a to opravdu nemám v úmyslu. Za sebe jsem byla velice spokojená, občas mi i slzička ukápla, ale jinak to byl krásně napsaný a čtivý příběh, který bych určitě chtěla doporučit všem čtenářům bez rozdílu.

Knížka se mi líbila, jdu si vypůjčit z knihovny druhý díl.

Přečetla jsem v rámci výzvy Kniha o překonávání překážek. Tak tady byly překážky snad na každé straně! Knížka se mi líbila, přitáhla mne a obdivovala jsem, co vše lidé vydrželi za krize, i to, co všechno zvládly porodní báby. Romantickou linku jsem nepotřebovala a to, že dva starší lidé lidé s těžkou prací a životními traumaty za sebou i k lásce přistupují opatrně a dost věcně, mi do příběhu zapadlo. Spíš mi úplně nesedlo tak nějak chaotické odhalování minulosti. Když Patience vzpomínala na nějaký večírek s tím, že tam byl i Ruben, ale nemluvili spolu, říkala jsem si, kdo je safra Ruben? Nakonec jsem se i to dozvěděla a knížku jsem zavřela s tím, že to bylo příjemné čtení.

Dojemný příběh.

Kniha se mi líbila. Je to teda úplně jiný styl příběhů, než který já osobně vyhledávám, ale musím přiznat, že se mi příběh porodní báby z prostředí 20. let minulého století na americkém venkově zamlouval. A jsem ráda, že jsem si o něm přečetla, často jsem si představovala tu úžasnou krajinu a obydlí (jako ten domeček, ve kterém bydlela Patience, ten bych chtěla vidět na vlastní oči), nadchla mě přímočarost venkovských lidí. Trochu zvláštní byl vztah Patience s veterinářem. Sice chápu, že kniha neměla být z kategorie „červená knihovna“, ale i tak si myslím, že se jejich vztah dal pojmout trochu jinak. Asi jako většina, co si přečetla první díl, i já se těším na pokračování příběhu.

Nedočetla jsem. Vzdávám po 200 stranách. Hrdinka je zajímavá, líbí se mi i popis tehdejší doby, autorka je dobrá vypravěčka.
Ale na co nemám žaludek tak neustálé, detailní popisy porodů, a to jak těch lidských, tak zvířecích.
Doufala jsem, že s postupem knihy těch porodů ubyde, bohužel se tak nestalo.
Takže děkuji, ale nechci o tom číst.

„ Ať je to kdokoliv a udělal cokoliv, když si vyslechnete něčí příběh, díváte se na něj jinak.“

Dlouho jsem čtení této knihy odkládala, ale teď vlastně ani nevím proč. Bylo to skvělé počteníčko - doslova pohlazení pro duši. Některé scény z porodů, které Patience jako porodní baba vedle, mi sice přišly popsány až moc drsně, jiná místa v románu mě ale naopak dojala až k slzám. Navíc člověk mezi řádky knihy najde i obrázek Ameriky třicátých let 20. století a příběhem se jako červená nit také vine mé oblíbené téma rasové segregace. Proto nemůžu jinak než dát plný počet hvězdiček. A už netrpělivě vyhlížím v knihovně další díl.

Velmi se ztotožňuju s názory ostatních, že nešlo o bůhvíjaký čtenářský zážitek. Znovu to číst nemusím...

Asi to nebylo nejhorší, co jsem četla, ale ani nejlepší, takový průměr. Pro mě by se to dalo nazvat deníkem porodní báby, úplně by stačily zápisy porodů, v té knížce se fakt jen rodí. Děj se docela táhl a nic podstatného než techniku porod jsem se v podstatě nedozvěděla.

Příjemné čtení

Od začátku mi nesedl styl psaní, hlavní hrdinka mi nebyla sympatická a celkově slabší čtení.

Krásný příběh, který byl dobrým společníkem na dovolené, přestože to není žádná předvídatelná romantika.

Velmi zajímavý příběh jedné porodní " báby" v Americe 30.let. Smutné a dojemné případy se střídají s těmi šťastnějšími. Kniha o těžkém životě v době hospodářské krize v USA třicátých let, kdy lidé přišli o práci, o domov a přesto bylo třeba i do tohoto světa přivádět nový život.

Moc krásná kniha.

Toto byla přesně knížka pro mě do postele při nachlazení. Trochu lásky, dost trápení, děj měl spád. A tou porodní bábou jsem se opravdu lehce sama stala. Výborná oddechovka, ale žádný laciný slaďák.

Moc hezký příběh. Ale styl vyprávění mě nezaujal. Příliš stroze popsaný děj. Asi bych u takového příběhu očekávala víc romantického děje. Nevadilo mi, že Patience a Hester mají mezi sebou spíše chladný vztah založený na respektu a potřebě nebýt na světě úplně sám. Přišlo by mi však lepší, kdyby se příběh alespoň trochu zaobíral jejich vztahem. Nemusela to být romantická slátanina, ale alespoň trochu víc než mrazivý odstup. Nemohla jsem se proto začíst. Chyběla mi gradace knihy. Po celou dobu se nesla stejným popisným tempem. Začala jsem tedy přeskakovat stránky asi v polovině. Na druhou stranu se mi líbilo, že autorka popsala podrobně jednotlivé porody a práci Patience. Rozhodně z ní neudělala vševědoucí porodní bábu, což přidalo na autentičnosti.