Poprask v sýrové uličce
Robert Fulghum
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/304748/mid_poprask-v-syrove-ulicce-Snc-304748.jpg
4
352
85
Robert Fulghum tak, jak ho známe a máme rádi. Je čím dál starší, moudřejší, ale smysl pro humor ani v nejmenším neztrácí. Utvrdí vás v tom, že je každý den plný zázraků, které člověk vidí jen, když chodí po světě s otevřenýma očima i srdcem. Navrch se dozvíte spoustu nových věcí o strakách, historii Santa Fe, keramice i tělesných pochodech. A už jste někdy tančili s orangutankou?... celý text
Literatura světová
Vydáno:
2016
,
Argo
Originální název:
Crisis in the Cheese Aisle , 2016
více info...
Přidat komentář
Za mě jedna ze slabších Fulghumových knih.
Snad jen první povídka o laskavém vyřešení situace v ,,sýrové"uličce mě pohladila po duši.Kéž by nás vždy nějaká neviditelná náruč pozvedla ze země,kdykoliv ucítíme nával hněvu,vzteku,zoufalství....
S chutí jsem se začetl do tohoto titulu. Opět znamenité pojetí a vyprávění zkušeného autora, který je podává s nadhledem a výbornou znalostí terénu i dějin.
Laskavý Fulghum. Opět krásné čtení. Čokoládový zákusek pro duši (mí čokoholici mi rozumějí).
Něžná, milá, krátká pohlazení na duši. Inspirativní v různorodosti pohledů na svět. Pěkný oddych.
Fulghum opět nezklamal. Milé, oddychové čtení. Krásně vyprávěné příběhy ze života, u kterých se člověk zasměje.
Oddychové čtení, milé povídky, pobaví. Čtení, když, nechcete příliš zatěžovat hlavu.
odpočinkové počtení na dva večery. Dlouho jsem se u knížky nahlas nezasmála. Tady té se to ale povedlo. Lehké, čtivé, vtipné, veselé i k zamyšlení. Nebo ne. To záleží na čtenáři. Jen jsem měla problém, že jsem se někde ztrácela (je ženatý, rozvedený?).
Kniha příběhů, které se z větší částí týkají života samotného autora. Plné vtipu a životního humoru, se kterým se můžeme setkat během naší každodennosti. Roberta F. bych na svou loď také brala!
Všední, obyčejný, první povídka mě jako matku dvou dětí zasáhla asi nejvíce. Ten poprask byl vyřešen milou cestou...a vlastně tak stejně další povídání stárnoucího autora, pro kterého i všední věci mohou být hluboké, a nebo také vtipné, dají se prožívat s nadsázkou, humorem.
Mě nadchla první (titulní) črta - s neuvěřitelně vyrovnanou matkou vzteklého dítěte, ale pak to pro mně bylo střídavě nuda, nevěřícnost, nechápavost - proč to a proč zrovna takhle to autor předkládá čtenáři. Měla jsem neodbytný pocit, že si práci prostě zjednodušil: své myšlenky jen tak nadhodil, občas bez ladu a skladu, hlavně s (v)nuceným mravním ponaučením, a prakticky bez výjimky bez uceleného příběhu a "čtenáři, ber, nebo neber". Užila jsem si pak už pouze předposlední povídání - Zvěř v zimě - to mi mluvilo z duše, tak aspoň něco.
Opět krásné, milé, pokojné čtení. O detailech a malých věcech všedního dne. Jeho styl psaní je úžasný.
S Robertem jsem se seznámila teprve nedávno. A to prostřednictvím audioknihy "Všechno, co opravdu potřebuju znát...". Přiznám se, že na tu knížku jsem se dlouho těšila, ale nějak mi nesedl ten styl. Říkala jsem si, že to asi bude tím, jak je to namluvené. A pak jsem vzala do ruky poprask. První historka byla velmi milá a mě velmi blízká. A potom zase ten styl... po půlce knihy mi historky začali připadat zábavnější (možná za to mohlo i to víno), je to prostě taková milá relaxační knížka. Nic víc, nic míň.
Přečteno podruhé a musím říct,že je třeba si připomínat,jak se situace dají vyřešit klidnou cestou,že existují i jiné přístupy.Milé,k zamyšlení,čtivé. *****
Mé první setkání s panem Fulghumem a hned si ho připisuji mezi cestující na mou archu :)
Přes třicet úvah, příběhů, povídání - nebo jak to nazvat.
Super. Milé, lidské, chytré, vtipné.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
Kniha Poprask v sýrové uličce je v
| Právě čtených | 18x |
| Přečtených | 522x |
| Čtenářské výzvě | 143x |
| Doporučených | 18x |
| Knihotéce | 181x |
| Chystám se číst | 166x |
| Chci si koupit | 28x |
| dalších seznamech | 3x |
Fulghum v Opavě? Že by pošetilý stařík na stará kolena zbloudil? Bylo tomu tak a tak jsme 11. 6. 2016 svému tenkrát ještě nenarozenému potomku pořídili knihu a protože jsem neznal jeho budoucí pohlavní parametr, Fulghum do knihy zapsal to nejstručnější věnovaní ever, tedy: „to ?“ a přidal datum a podpis. Něž Prcik vyroste a pustí se do Poprasku, tak to ještě nějaký čas zabere a abychom jej s mamkou nepopouštěli nesprávným literárním směrem, považovali jsme za vhodné knihu předem prověřit a v případě nevhodnosti spálit. Ale Fulghum měl štěstí, respektive svým lehkým, hravým a hloubavým stylem rozehrává tatíkovy vnitřní struny a tak u nás v knihovně získal své pevné místo a já, literární rodič, ačkoliv jsem předem nevěděl do čeho že to přesně uvrtávám svého čtenářského pokračovatele, jsem nakonec se spontánním výběrem více než spokojen, protože vzal-li by si Prcik do svého života ono podstatné, co Fulghum ve své knize hlásá, byla by to nekonečná hravost, hloubavá radost ze života a smysl pro detail, což jsou vlastně parametry dětství, díky kterým, jestliže si je udržíme až do našeho stáří, budeme mít docela vyhráno.