Popmusic z Vittuly

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Švédský román s chutí finské vodky: tak by se dal nazvat originální, místy až bizarní a divoký román Popmusic z Vittuly. Mikael Niemi v něm líčí život ve svém rodišti, odlehlé Pajale na finsko-švédské hranici, kam v 60. a 70. letech vtrhly nové časy s rockovou hudbou. Starší generace dělá, co může, aby ten destruktivní příval novot zastavila. Marně. Dospívající chlapec Matti a jeho mlčenlivý kamarád Niila na to okouzleně zírají: Beatles našli své fanoušky i v téhle končině. Ani jeden z nich sice nerozumí slovům písní, ale jedno je jim jasné: kulatá černá deska se vzrušující hudbou znamená probuzení z dlouhé polární noci! A tak se v tomto Zapadákově střetává staré s novým, kouzla s přísnou náboženskou tradicí, zpátečnictví s nespoutaností. Jsme svědky pijácké soutěže v rozpálené sauně, nekonečných bitek znepřátelených klučičích part, svérázného hubení myší, jímž si chce Matti vydělat peníze na první elektrickou kytaru, prvního drnkání na kytaru v garáži, prvního rockového koncertu, prvních polibků i prvního sexu....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/37_/378650/popmusic-z-vittuly-Myn-378650.jpg 4.545
Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Argo
Orig. název:

Populärmusik fran vittula (2000)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Kniha Popmusic z Vittuly

Přidat komentář
magnolia
12.09.2018

Téměř vše je řečeno v anotaci, už v té její první větě. Ráda čtu o jiných krajích (nejlépe těch, co jsou na sever od nás) a mám ráda romány o dospívání v letech minulých. V knize najdete barvitý popis obou témat, navíc je tu humor, drsnější, místy až překračující (moje) hranice toho, co je k smíchu a co je prostě divné, hnusné... Ale otrlejším ženám a mužům by se knížka mohla líbit, zvlášť těm, co zkoušeli v mládí brnkat na kytaru :) O životě na severu Švédska a v blízkém sousedství Finska, jsem se dozvěděla ledasco, o jídle, saunování, zvycích a všedních i svátečních událostech v místě na konci světa - je to zajímavá a divoká autobiografická próza. (Začátek a první kapitola knihy vás dokonale navnadí, jakož i další "upoutávky" na začátku každé kapitoly).

VesmirnaOndatra
14.06.2018

Sto rokov ticha alebo fínsko-švédska verzia magického realizmu

(niekoľkokrát som sa smiala nahlas)

midloch
26.09.2017

Naprosto unikátní kniha, kde se prolínají příběhy z autorova dětství ve švédsko-finském Tornedalenu s dětskou fantazií. Kniha nás provede od autorova dětství až do doby dospívaní a velmi humornou formou přiblíží život svérázných postav žijících za polárním kruhem. Dodnes dovedu některé pasáže citovat a jedná se o jednu z mých nejoblíbenějších knih. Rozhodně doporučuji, i když už je problém ji někde sehnat.

mySaints
09.06.2012

"Když Erkki pochopil, že se bubnuje dvěma paličkami, chtěl z toho nejdřív vycouvat."
"Táta cosi slavnostně blábolil o finské hrdinské smrti, přičemž jako její nejzářnější příklady jmenoval sebevraždu, válku, infarkt v sauně a otravu alkoholem."

Výjimečná kniha. Člověk se v první řadě nasměje, popřemýšlí (ale pozor, hloubavost vede k šílenství!), dozví se spoustu věcí o finsko-švédské mentalitě, vrátí se do dětství a ještě ke všemu je vhozen do zlaté éry rock'n'rollu. A nakonec pláče, protože dětství je pryč. Nenápadná knížka, která mi rozsápala srdce.

"Časem jsme pochopili, že náš kraj ke Švédsku vůbec nepatří. Byli jsme jen jeho severní přístřešek, několik pustých močálů, kde shodou okolností bydleli lidé, kteří byli jen částečně Švédové. Byli jsme jiní, trochu méněcenní, trochu nevzdělaní, trochu chudí duchem. Vyrůstali jsme v nedostatku. Ani ne tak v materiálním slova smyslu, jako spíš v nedostatku identity. Byli jsme nuly. Naši rodiče byli nuly. Naši předci nesehráli žádnou roli ve švédských dějinách. Mluvili jsme s finským přízvukem, a přitom jsme nebyli Finové, mluvili jsme se švédským přízvukem, a přitom jsme nebyli Švédové. Nebyli jsme nic."

bosorka
27.12.2011

Příběhy z Niemiho dětství, které prožil v Tornedalenu, což je oblast na hranicích Švédka a Finska, oblast, která vlastně nepatří ani do jedné z těchto zemí a zároveň do obou. Knížka je vtipná natolik, žejsem se smála v metru nahlas. Zároveň je tajemná, plná povídaček z Tornedalenu. Pro mě je zástupcem magického realismu severu a jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec.