Polský jezdec
Antonio Muñoz Molina
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383329/bmid_polsky-jezdec-G4A-383329.jpg
5
13
7
Polský jezdec, částečně autobiografické vypravěčovo rozpomínání, které zahrnuje i paměť jeho předků a mnoha blízkých lidí i sousedů, sleduje tragické, komické i absurdní zvraty v osudech Španělů, neúprosně diktované mocenskými zápasy od zavraždění premiéra Juana Prima roku 1870 až do devadesátých let 20. století. První část románu tvoří pestrá mozaika osobních osudů zachycující životní přeměny v imaginárním severoandaluském městečku Mágině během oné doby. Následujícím dvěma částem dominuje intenzivní milostný příběh, který se odehrává na pozadí vzrušujících společenských událostí. Kniha je výpovědí o dospívání, o stopách minulosti přecházejících do současnosti, o objevování ztraceného času, o moci probuzené paměti a znovuobjevených vzpomínek, mnohdy nespolehlivých a falešných. Může být naše prožívání úplné, když máme jen částečné vědomí minulosti? Jak jsme se změnili, když nám byly odebrány vzpomínky? Poskytne nám pátrání v minulosti natolik pevnou oporu, abychom se dobrali podstaty přítomnosti i nás samotných? Dlouhé věty zahalené oparem stesku a chladných máginských nocí čtenáře pohltí a vtáhnou do silného příběhu, v němž se může dozvědět mnoho nejen o Španělsku, ale i sám o sobě. Polský jezdec (španělsky 1991) patří k nejúspěšnějším románům napsaným ve Španělsku po obnovení demokracie a je řazen mezi sto nejlepších španělských románů 20. století.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2018 , Leda
Originální název:
El jinete polaco , 1991
více info...
Přidat komentář
Love story na pozadí Španělska krvavého i romantického. Dějiny fiktivního městečka Mágina. Prý dosti autobiografické. O spolehlivosti a nespolehlivosti našich pamětí. Velmi pěkně bylo vylíčeno, jak vtrhla 60. léta XX. století do zaostalého Španělska a začala ho měnit. Vzpomínal jsem (samozřejmě nespolehlivě a po svém) na naše mládí a jak tyto změny probíhaly zde. Španělská mládež byla také ovlivněna anglo-americkou pop music, jaky my. To mě hodně bavilo. A pak také introspekce postav, to byla radost číst. A v neposlední řadě LOVE. Vo to tu go. Knihu jsem si zakoupil z bazaru. Jsem spokojen. Molinu jsem dříve neznal, psát tedy rozhodně umí. Doporučuji.
(SPOILER)
No nevim. Už to čtu několik měsíců, jsem tak v první třetině, a už jsem zapomněla, kdo je kdo, jak mne to nebaví. Hezká atmosféra, ale kvůli rozvláčnosti nejsem schopná chytit příběh, vůbec nemám chuť se večer začíst, ti lidi mi nejsou sympatičtí ani zajímaví, nejživější postava je tam ta mumie...držím mne u toho jen zdejší vysoké hodnocení, kvůli kterému jsem si knížku i koupila, a očekávání, že se to najednou zlomí a začne děj odsejpat.
Přišla jsem se podívat, jestli tady nenajdu spoiler, ale když teď vidím, že jsou tady jen čtyři recenze, tak...no nic, asi to odložím. Nejnudnější kniha od Lempriérova slovníku nebo Odyssea.
Kniha je kouzelná. Četla jsem pomaloučku pomalu, stránku po stránce, aby mi nic neuniklo. Literární dovednost autora, jeho představivost, neustále proplétání děje z mnoha různých nových pohledů, to vše dokazuje, že je skutečný mág slov. Poskládal ze vzpomínek všech, kteří nechali svou stopu v jeho rodném městě, příběh na první pohled snad prostý, ale opak je pravdou. Nechybí mu hloubka, zajímavý námět, fascinace časem : minulost, její odkrývání, hledání souvislostí. A naděje : mnohdy může být právě minulost odrazovým můstkem pro nové začátky.
To JE kniha. To je opravdu slast číst. Díky překladateli to ma snad ještě větší grády. Je to intimní a zároveň otevřené neuvěřitelným dálkam. Vypravěčský styl ne natolik skvělý, že ani nebudete vnímat ten rozsah vět a objem slov v jedné větě, všechny úseky, a že to má mnoho " pater" působí čerstvě, pevně a přesně. A hlavně působí na srdce. Kniha se vás dotkne.5/5
Máme tu víc jak jednu vypravěčskou identitu. Otevírá to témata která si hrají jak s pamětí čtenáře tak s pamětí všech účastníků. Kdo je vlastně účastník lze s určitým pevným zájmem sledovat, ale často autor mate tím, kdo vlastně vypráví.
Kniha vyzařuje to se nyní tak módně zkloňuje z každou možnou knihou a to jest : magický realismus. Je velice sugestivní až smyslná.
Výtečný/ač místy trochu rozvláčný či u vztahového fyzična někdy příliš naturalistický/
román skvěle přeložený Vladimírem Medkem.Ve svém vyprávění překlenuje období
více než stoleté,tak jak se odráželo v osudech imaginárního města Mágina/což je
autorova rodná severoandaluská Úbeda,dílo je tak do značné míry autobiografické/.
Četba je náročnější,vyžaduje soustředění,díky tomu ale-a hlavně pro svou kvalitu-
vytvoří onu základní impresi a vzpomínku,která se vždy vybaví při pohledu na hřbet
knihy zařazené v knihovně.
Některé knihy se objeví v tu správnou dobu, u jiných jejich čas ještě nenadešel. Je to případ i tohoto románu. Dostat se mi do rukou před nějakými pěti, šesti lety, bylo by to totiž zjevení. Takto, po tom, co jsem přečetl romány Javiera Maríase, skvostný Přiznávám, že... od Jaume Cabrého a latinoamerické autory, jakými jsou Bolaňo, Cortázar, Saer, Vásquez a jiní mágové slova, se jednalo o návrat do známých románových končin s lehkým oparem magična a podivně tísnivou atmosférou, tak dobře známou především z románů Roberta Bolaňa. Pravdou ale zůstává, že je to skvostný román, o tom žádná, navíc vyšel v roce 1991, takže dlouhou před Bolaňovými romány. Ale jelikož vyšel v češtině až minulý rok (2018) a dostal se tak ke mně až nyni, tak jsem si jeho četbu, žel, přliš neužil a ani jsem ho nedočetl, takže nechávám bez hodnocení. Tím ale nechci říct, že to je špatný nebo snad dokonce nudný román, naopak, je to od první věty literární jízda, která mísí takzvaně vysokou literaturu s tou dobrodružnou a celý příběh je zahalen lehce mysteriózním nádechem. Pro neznalé výše zmíněných autorů, bude Polská jízda výborným čtením. Ty dlouhé věty, táhnoucí se až někam k máginskému obzoru, ten milostný příběh a samotný Rembrandtův obraz, jako leitmotiv celého vyprávění. To vše dělá z Polské jízdy skvostný román, který naprosto zaslouženě figuruje mezi sto nejlepšími španělsky psanými romány 20. století. Myslím, že jeho čas ještě přijde. Doporučuji.
Štítky knihy
španělská literatura Cena Josefa Jungmanna
Polský jezdec
Kniha Polský jezdec je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 17x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 16x |
| Chystám se číst | 37x |
| Chci si koupit | 8x |
| dalších seznamech | 1x |
Antonio Muňoz Molina - Polský jezdec
Mágina je malé městečko, zapadlé kdesi mezi horami ve španělské Andalusii. Život zde plyne pomalým tempem a lidé zde žijí tradičním životem, který jen velmi neochotně podléhá změnám. V tomto městě vyrůstá i Manuel. Jeho největší touhou je ovšem přetrhat vazby a z Máginy uniknout co nejdál to půjde. Je nekonečný únik před vlastním původem to správné? Je možné zapomenout na svou minulost? Manuelovi změní život opětovné a nečekané setkání s Nadiou, se kterou ho už od mládí pojí neviditelné nitky. Možná je pro právě láska východiskem z nekonečného putování a hledání.
Polský jezdec mě od prvních stránek naprosto učaroval svým jazykem a atmosférou. Z vyprávění jsou cítit emoce, specifická španělská expresivnost a barvitost života v Mágině, protkaná jemným magickým oparem, typickým pro španělské a jihoamerické autory. Barvitým vyprávěním se zároveň prolíná obrovská melancholie a nostalgie, které jsou cítit doslova z každé stránky. Při čtení jsem si připadal, jako bych se po celou dobu vezl na silné a často bouřlivé vlně emocí. Polského jezdce dělá výjimečným i autorův osobitý styl. Kniha je psaná v dlouhých, velmi květnatých a pečlivě budovaných souvětích. Jedná se o jednu z těch výjimečných knih, u které jsem si vychutnával doslova každý řádek. Zároveň se ale nejedná o přehnaně složité čtení, kniha naopak velmi příjemně plyne.
Manuelův nekonečný únik před lidmi a před sebou samým má za následek ztrátu vlastní identity. Většina knihy je tak o probírání vzpomínek a snaze o poskládání uceleného životního obrazu . Kniha tímto způsobem zpracovává především paměť, čas a s ním spojené neodvratné změny, které postihují nejen lidi, ale i místa. V knize je také velmi výrazné téma lásky a zamilovanosti. Ty jsou zobrazeny s velkou autenticitou, citlivostí, lehkostí a zároveň vášní. Kniha v tomto ohledu působí opravdu upřímně a já asi nikdy nečetl takové emoce lépe knižně zpracované.
Polský jezdce je opravdu skvělá knížka ve všech ohledech a je velká škoda, že tak zapadla. Já ji určitě nečetl naposledy. Každému čtenáři náročnější literatury ji doporučuji alespoň zkusit, rozhodně za to stojí.
Hodnocení 5/5