Polský jezdec

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Polský jezdec, částečně autobiografické vypravěčovo rozpomínání, které zahrnuje i paměť jeho předků a mnoha blízkých lidí i sousedů, sleduje tragické, komické i absurdní zvraty v osudech Španělů, neúprosně diktované mocenskými zápasy od zavraždění premiéra Juana Prima roku 1870 až do devadesátých let 20. století. První část románu tvoří pestrá mozaika osobních osudů zachycující životní přeměny v imaginárním severoandaluském městečku Mágině během oné doby. Následujícím dvěma částem dominuje intenzivní milostný příběh, který se odehrává na pozadí vzrušujících společenských událostí. Kniha je výpovědí o dospívání, o stopách minulosti přecházejících do současnosti, o objevování ztraceného času, o moci probuzené paměti a znovuobjevených vzpomínek, mnohdy nespolehlivých a falešných. Může být naše prožívání úplné, když máme jen částečné vědomí minulosti? Jak jsme se změnili, když nám byly odebrány vzpomínky? Poskytne nám pátrání v minulosti natolik pevnou oporu, abychom se dobrali podstaty přítomnosti i nás samotných? Dlouhé věty zahalené oparem stesku a chladných máginských nocí čtenáře pohltí a vtáhnou do silného příběhu, v němž se může dozvědět mnoho nejen o Španělsku, ale i sám o sobě. Polský jezdec (španělsky 1991) patří k nejúspěšnějším románům napsaným ve Španělsku po obnovení demokracie a je řazen mezi sto nejlepších španělských románů 20. století....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383329/big_polsky-jezdec-G4A-383329.jpg 4.67
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Leda
Originální název:

El jinete polaco, 1991


více info...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Kniha Polský jezdec

Frangipani
20.12.2021

(+ SPOILER) No nevim. Už to čtu několik měsíců, jsem tak v první třetině, a už jsem zapomněla, kdo je kdo, jak mne to nebaví. Hezká atmosféra, ale kvůli rozvláčnosti nejsem schopná chytit příběh, vůbec nemám chuť se večer začíst, ti lidi mi nejsou sympatičtí ani zajímaví, nejživější postava je tam ta mumie...držím mne u toho jen zdejší vysoké hodnocení, kvůli kterému jsem si knížku i koupila, a očekávání, že se to najednou zlomí a začne děj odsejpat.
Přišla jsem se podívat, jestli tady nenajdu spoiler, ale když teď vidím, že jsou tady jen čtyři recenze, tak...no nic, asi to odložím. Nejnudnější kniha od Lempriérova slovníku nebo Odyssea.

esma
21.10.2021

Kniha je kouzelná. Četla jsem pomaloučku pomalu, stránku po stránce, aby mi nic neuniklo. Literární dovednost autora, jeho představivost, neustále proplétání děje z mnoha různých nových pohledů, to vše dokazuje, že je skutečný mág slov. Poskládal ze vzpomínek všech, kteří nechali svou stopu v jeho rodném městě, příběh na první pohled snad prostý, ale opak je pravdou. Nechybí mu hloubka, zajímavý námět, fascinace časem : minulost, její odkrývání, hledání souvislostí. A naděje : mnohdy může být právě minulost odrazovým můstkem pro nové začátky.


Atuin
30.04.2021

To JE kniha. To je opravdu slast číst. Díky překladateli to ma snad ještě větší grády. Je to intimní a zároveň otevřené neuvěřitelným dálkam. Vypravěčský styl ne natolik skvělý, že ani nebudete vnímat ten rozsah vět a objem slov v jedné větě, všechny úseky, a že to má mnoho " pater" působí čerstvě, pevně a přesně. A hlavně působí na srdce. Kniha se vás dotkne.5/5
Máme tu víc jak jednu vypravěčskou identitu. Otevírá to témata která si hrají jak s pamětí čtenáře tak s pamětí všech účastníků. Kdo je vlastně účastník lze s určitým pevným zájmem sledovat, ale často autor mate tím, kdo vlastně vypráví.
Kniha vyzařuje to se nyní tak módně zkloňuje z každou možnou knihou a to jest : magický realismus. Je velice sugestivní až smyslná.

stagno
21.02.2020

Výtečný/ač místy trochu rozvláčný či u vztahového fyzična někdy příliš naturalistický/
román skvěle přeložený Vladimírem Medkem.Ve svém vyprávění překlenuje období
více než stoleté,tak jak se odráželo v osudech imaginárního města Mágina/což je
autorova rodná severoandaluská Úbeda,dílo je tak do značné míry autobiografické/.
Četba je náročnější,vyžaduje soustředění,díky tomu ale-a hlavně pro svou kvalitu-
vytvoří onu základní impresi a vzpomínku,která se vždy vybaví při pohledu na hřbet
knihy zařazené v knihovně.

puml
12.02.2019

Některé knihy se objeví v tu správnou dobu, u jiných jejich čas ještě nenadešel. Je to případ i tohoto románu. Dostat se mi do rukou před nějakými pěti, šesti lety, bylo by to totiž zjevení. Takto, po tom, co jsem přečetl romány Javiera Maríase, skvostný Přiznávám, že... od Jaume Cabrého a latinoamerické autory, jakými jsou Bolaňo, Cortázar, Saer, Vásquez a jiní mágové slova, se jednalo o návrat do známých románových končin s lehkým oparem magična a podivně tísnivou atmosférou, tak dobře známou především z románů Roberta Bolaňa. Pravdou ale zůstává, že je to skvostný román, o tom žádná, navíc vyšel v roce 1991, takže dlouhou před Bolaňovými romány. Ale jelikož vyšel v češtině až minulý rok (2018) a dostal se tak ke mně až nyni, tak jsem si jeho četbu, žel, přliš neužil a ani jsem ho nedočetl, takže nechávám bez hodnocení. Tím ale nechci říct, že to je špatný nebo snad dokonce nudný román, naopak, je to od první věty literární jízda, která mísí takzvaně vysokou literaturu s tou dobrodružnou a celý příběh je zahalen lehce mysteriózním nádechem. Pro neznalé výše zmíněných autorů, bude Polská jízda výborným čtením. Ty dlouhé věty, táhnoucí se až někam k máginskému obzoru, ten milostný příběh a samotný Rembrandtův obraz, jako leitmotiv celého vyprávění. To vše dělá z Polské jízdy skvostný román, který naprosto zaslouženě figuruje mezi sto nejlepšími španělsky psanými romány 20. století. Myslím, že jeho čas ještě přijde. Doporučuji.