Polapená

Nikdy nebylo snazší zamotat se do spletitých vztahů a přitom se smát, i když to občas zabolí víc než ranní káva bez cukru. S humorem, který si nezadá s ironickou kamarádkou u kafíčka, přijde jasný důkaz, že srdce umí být stejně chytré jako záludné. Připravte se na to, že se budete smát, kroutit hlavou a možná i trochu vzdychat, ale nikdy ne nudit. Když se život rozhodne zatáhnout za vaše nitky, je lepší mít po ruce něco, co vás nenechá spadnout do pasti beznaděje. A tady přesně platí, že někdy je třeba se nechat chytit, aby člověk zase našel cestu ven. Žádná suchopárná romantika, spíš sranda se špetkou reality a pořádným kopancem emocí.

Asi se budu opakovat, ale co mám dělat, když celá tahle série je prostě úžasná.
Opět tu máme sympatické postavy, které si zamilujete hned v první kapitole. On je profesionální basebalista a svobodný tatínek, ona uznávaná šéfcukrářka, která cestuje všude po světě a poslední co by od života chtěla je usadit se. Jak by tihle dva mohli být spolu?
Romantická linka byla zpracovaná naprosto dokonale. Ta chemie mezi hlavními hrdiny, panebože. Ale tady to není jen o vzájemné přitažlivosti, ale je tu i vzájemný respekt, důvěra a porozumění. A pak je tu malý Max, který tomu dodal to správné koření.
Svůj prostor dostaly i postavy, které známe z předešlých dílů. Ale i Isaiah a Kennedy, jejichž příběh nás čeká v dalším díle, na který se tak extrémně moc těším. Tento týden konečně vyšel v češtině, tak doufám, že se brzy opět dočkám audioverze, která mi k téhle sérii tak neskutečně sedí. I Polapenou jsem poslouchala v audiu, tentokrát v podání Anny Fixové a Romana Hajlicha a moc moc doporučuju.
Polapenou jsem si opravdu hodně užila. V poslední kapitole mi i slza ukápla, jak to bylo dojemné.
Nemůžu jinak než 5/5 a musím si pořídit i fyzické knížky, ať si je můžu hrdě vystavit v knihovně, protože tahle série je prostě skvost.

Vím, vím. Opakuju se. Ale co mám jako dělat, když tahle série je jedna z těch, co ti vlezou pod kůži, udělají si tam hnízdo a odmítají odejít? Každý díl má srdce. Každý má svou atmosféru, své emoce, svoje „au“ a svoje „omg ano ANO přesně tak!“. A Caught Up tohle jen potvrzuje.

Kai. Ach jo. Tenhle chlap… Baseballista, co by si klidně useknul vlastní ruku, kdyby to pomohlo jeho synovi. Typ tichého, zraněného muže, který na sebe hází vinu jak kabát. Dokonalý táta, který si myslí, že pořád dělá všechno špatně. A přitom? Přesně takhle se pozná, že to děláš správně. Bolest, pochybnosti, snaha. Kai si prostě získal moje srdce.

Miller? Ta holka je čistá energie. Rázná, chytrá, krásná, talentovaná. Šéfcukrářka, která není jen „cute girl baking cupcakes“. Je to žena, která se rozhodla konečně žít a ne jen přežívat podle očekávání ostatních. A právě díky ní se atmosféra knihy tak nádherně otevírá — protože ona se otevře těmto dvěma klukům a oni jí. Tohle nebyla instantní romance. Tohle bylo: „Já tě vidím. Doopravdy.“

Dynamika mezi nimi? JISKRY. Ale ne takové to „hop do postele a máme hotovo“. To byla energie, která ti rozbuší srdce. On se zpočátku brání, ona neustoupí — ale tím správným způsobem. Respekt. Porozumění. Trpělivost. A to pomalé, krásné odkrývání toho, co oba dlouho schovávali.

A Max. Král. Srdíčko celé knihy. To dítě mělo víc charisma než devadesát procent mužských postav v jiných románech. Prostě miláček.

Celkově? Tenhle díl je o tom, že láska není o dokonalosti. Je o přijetí. O tom, najít někoho, kdo tě nechá být tím, kým opravdu jsi — a ještě tě podrží, když to potřebuješ.

10/10. Absolutní pohlazení po duši, občas zástava srdce, ale přesně všechno, co člověk chce.

Jsem na rozpacích, který díl byl nejlepší. Tady platí že každý má své kouzlo a už se těším na další pokračování.

Nadšenie z predošlých častí sa v tejto knihe nekonalo. Príbeh bol ozvláštnený tým, že išlo o športovca s malým dieťaťom. Na výchovu bol sám a skĺbiť športové aktivity so starostlivosťou bolo náročné. Kai mi bol preto veľmi sympatický a súcitila som s ním.
Miller mi oproti Kaiovi niekedy prišla ako ďalšie dieťa, moje sympatie si nezískala. Tento príbeh ma žiaľ nepohltil tak, ako predošlé.
Oceňujem pozvoľné prepojenie s postavami z predošlých častí, aby čitateľ nestratil prehľad.
Autorka napísala pekný, romantický príbeh, ale mňa postava Miller, časté spomínanie a ľutovanie chýb minulosti a presladené vyznania lásky v ňom neoslovili natoľko, aby to bolo za 5*. Ale nedám sa odradiť, zvedavosť ma ženie ďalej, takže pokračujem v sérii.

Ja tu Liz Tomforde asi miluju. Mega mi sedí její styl psaní. Spicy scénky mě baví, i to jiskření co jim předchází a humor mě často rozesměje.
Celou sérii sem se teď rozhodla začít číst znovu a myslím, že to není naposled!

Čítanie tretieho dielu Větrného města pre mňa nebol až taký zážitok ako čítanie predchádzajúcich dielov. Dej bol až príliš očakávaný a na to, aký mal ten nápad potenciál, to mohlo dopadnúť lepšie. Romantické náznaky boli už v prvých kapitolách, takže zvyšku knihy chýbal ten wow efekt, tá zápletka, ktorá bola napríklad v prvej knihe. Bolo to až veľmi oddychové čítanie a na to, ako som sa na tento diel tešila som sklamaná. Pre mňa osobne zatiaľ asi najhorší z troch dielov. Prečítať mi ju trvalo snáď mesiac.
Páčilo sa mi znovuprepojenie svetov z prvej a druhej knihy, tie postavy som milovala a bolo fajn sa dozvedieť, ako pokračuje ich vzťah. :)

Po přečtení druhého dílu jsem si říkala, že když má tento stejně vysoké hodnocení a mám náladu na další romanťárnu, tak to zkusím. A nebylo to špatné. Hlavně ve fázi, kdy se MIller a Kai nesnášeli, mě dost bavily rýpavé dialogy, ale... Moc dlouhé, hlavně druhá půlka mi přišla šíleně natahovaná. A taky neustálé opakování hlavních postav o svým osobních problémech/nedostacích/selháních bylo otravné. Stačilo to jednou, možná 2x, ale v každé druhá kapitole? Bez toho bych se obešla, knížka by byla o 20 % kratší a příběh o dost svižnější.

Mimochodem dost mizerně odevedená korektura, tolik chyb jsem v knížce dlouho neviděla.

Ze všech dílů se mi zatím líbí nejvíc, ale už se těším na další díl, který má být o mladším bratrovi.

Musím říct, že tahle série je neuvěřitelně krásná.Jako předchozí díly i tenhle je úžasný.A je skvělý, že laťka, která byla u předchozích dílů hodně vysoko, neklesá

nevím, něco mi tady nesedělo. Moc natahovaný, až moc přeslazené. Na začátku to mělo říz, ale pak sem se začala pomalu nudit. Ze série se mi tato kniha četla nejhůř. A jako, rok a půl minčo pronese, že jsou smutní??? to mi přijde jako sakra brzo

(SPOILER) Čiré řemeslo, autorka ví, co na čtenářky funguje (opuštěné batole, zodpovědné otcovství, ženská kariéra) a dopřeje vám to mírou vrchovatou. Je to celé taaaak natahované a na konci taaaak uplakané - pláčou dojetím skoro všichni a opakovaně (až mi bylo trapně), Kai měl tolik romantických proslovů - bleeee, taaak přeslazené....
V celém románu není jedna jediná originální myšlenka, všechno už tu bylo, a v lepší kvalitě....

Přijde mi, že série je čím dál lepší. Dobře se to čte. Miller a Malakai (Milli a Kai) jsou fajn dvojka, která se výbroně doplňuje. Navíc je tam malý Max a pořád se tam objevují páry z předešlých dílů, takže nepřicházíme i o jejich příběhy. Konec byl trošku "přeslazený", ale jde o takové to "Jdi za štěstím". A to prostě chci.

Nemůžu říct, že bych se u knihy nudila, ale zároveň musím přiznat, že mě předchozí díly bavily o poznání víc. Příběh mě naplno vtáhnul až ke konci a zůstala ve mně pachuť zklamání. Možná i proto, že jsem od téhle knihy měla obrovská očekávání, po fenomenálním druhém dílu jsem se na ni vážně těšila.

Problém pro mě byl hlavně v hlavních postavách. Nechci říct, že bych je vyloženě nesnášela, ale ani jsem si je nedokázala zamilovat. Chyběla mi mezi nimi jiskra, chemie, díky které člověk fandí páru a hltá každý jejich okamžik. Většinu času mi jejich vztah připadal spíš na sílu, než nějaký chtíč po tom druhém.

Samotný děj byl pro mě hodně předvídatelný a navíc opakující se. Jasně, u podobných romantických příběhů se klišé dají čekat, ale tady to bylo až moc okaté. Několikrát jsem měla pocit, že čtu stále to samé a že se nic výrazně nového neděje.

Na druhou stranu abych nebyla jen negativní, posledních pár kapitol mě příjemně překvapilo. Bylo v nich víc emocí, napětí i pár momentů, které mě opravdu zasáhly a dokonce i pobavily. Nebylo to sice dost na to, aby to změnilo můj celkový pohled na knihu, ale přece jen to přidalo hvězdu a půl. Velkým plusem pro mě také bylo, že se v příběhu objevily postavy z předchozích dílů. Bylo fajn vidět, jak se jim daří a jak jejich životy pokračují dál.

Celkově tedy musím říct, že kniha nebyla špatná, ale zdaleka ani nedosahovala kvalit, které jsem od autorky čekala. Potenciál tam byl, ale provedení tentokrát zůstalo za mým očekáváním. A i když jsem ráda, že jsem v příběhu našla pár světlých momentů, nemůžu říct, že bych si ho užila tak, jak jsem si přála. Ale i tak se těším na další díly

Nařáchlý svalovec s brýlemi ala Clark Kent a batoletem v náručí. Kdo by odolal?!! Ale je to v závěru takový doják, až je to skoro moc.
Jen mi nesedlo to oslovení mama - kde to vzal? Sám by to nevymyslel.

Stejně jako dva předchozí díly mě i tenhle nesmírně bavil – a musím říct, že mě to baví čím dál víc. Liz Tomforde má opravdu dar vtáhnout čtenáře do příběhu a já si její sérii užívám naplno.

Kai jako svobodný otec? Absolutně fantastický! Milovala jsem jeho ochranitelskou povahu a zodpovědnost, to, jak vždy stavěl své dítě na první místo, a přesto si nemohl pomoci a propadl Miller. Líbilo se mi, jak se snažil držet zpátky, protože věděl, že jeho syn je priorita, a právě to z něj dělalo ještě přitažlivějšího muže.

A Miller? Naprosto skvělá ženská hrdinka. Silná, odvážná, obětavá a přitom lidská. Její schopnost dávat přednost štěstí druhých před svým vlastním mě dojala a neskutečně jsem obdivovala její oddanost i zodpovědnost. Byla to postava, se kterou jsem si sedla hned, a úplně jsem si přála, aby konečně dostala i kus svého vlastního štěstí.

Chemie mezi hlavními postavami byla hmatatelná, jejich vztah se vyvíjel krásně přirozeně a já jim tolik fandila, že jsem skoro zadržovala dech. Bylo to romantické, napínavé, vtipné, ale i emotivní.

Autorka píše velmi čtivě, lehce a chytlavě. Vždy mě baví, jak dokáže do příběhu zakomponovat humor, napětí a přitom silné emoce. „Polapená“ je kniha, kterou jsem doslova zhltla a hned po dočtení mám chuť pokračovat dál.

Za mě jednoznačných 5 z 5 hvězdiček. Už teď se těším na další díl a rozhodně plánuju dočíst celou sérii.
Doporučuju? Bez debat – všem, kdo milují romantické, emotivní a zároveň vtipné příběhy se silnými postavami.

Asi jsem se stala novým fanouškem téhle spisovatelky, protože ani třetí díl nezklamal, naopak se mi každý díl líbí víc a víc. Tento díl, kde jsou hlavní postavy Kai a Miller mě vzal za srdce a zároveň jsem se neuvěřitelně bavila. Bylo tam všechno a mě na tom všechno i bavilo. Doporučuji celou sérii.

Autorka má opravdu cit pro její příběhy, které se dostanou do hlavy a dlouho myšlenky nepustí! Uf teda další strhující příběh a můžeme se těšit ještě na dva delší díly, snad brzo přeloží!!!
Je fajn se vracet k předchozím párům a tentokrát si myslím, že kniha vám vezme srdce budete se smát, plakat ...
Doporučuji nádherná série

Tahle kniha pro mě byla trochu oříšek. Ne že by byla špatná to vůbec ale zkrátka jsem se s ní celou dobu úplně nenašla. Miller a Kai jako postavy mě bavili zvlášť Miller která mi byla od začátku sympatická. Byla silná, vtipná, mluvila na rovinu a byla prostě “svá”. Její vztah s Maxem se mi moc líbil a bylo to přirozený, něžný a krásně napsaný. Kai byl fajn ale nijak zvlášť výjimečný. Ano byl to dobrý chlap obětoval své dětství pro svého bratra a byl to starostlivý otec pro svého syna ale i přesto mě pořád nezaujal což je asi důvod proč jsem mezi nimi dlouho necítila žádnou silnější chemii. U předchozích dvou párů chemie byla cítit hned ale tady strašně dlouho ne. Já jí v podstatě cítila až u posledních pár kapitol u těch mi dokonce i ukápla slza (hlavně když Max řekl Miller “máma” a když se jí Kai vyznal). Líbily se mi dialogy a humor hlavně Miller a Kaiův bratr Isaiah mě vážně rozesmáli a díky nim knížka působila živě a nenuceně. Ale oproti předešlým dvěma dílům do kterých jsem se víc vžila a dala jim pět hvězd tohle bylo trochu slabší. A já už se hrozně těším na Isaiaha a Ria doufám že ti nezklamou.