Kráľ mesta Os

První díl Království nasadil vysokou laťku, ale jak už Jo Nesbo ukázal v sérii Harry H, umí držet poutavost a napětí i v dalších dílech. Knihou Král tedy navazuje na osudy bratrů Roye a Carla, vývoj je plný zvratů, záhadných situací, je přiměřeně akční, nevšední a neotřelý. Těžko knihu odkládat. Doporučuji.

19.11.2025

První díl, tj. román "Království" považuji za jedno z nejlepších děl mistra Jo Nesbø. Díl druhý (znalost předchozího je zde opravdu nutná) za prvním nijak nezaostává. Jedná se prostě o rozdělení jednoho příběhu do dvou knih. Děj opět krásně odsýpá. Postavy, jakkoliv skoro každá je něčím negativní, jsou uvěřitelně a máte onu příjemnou potřebu jim fandit. Vývoj vyprávění se několikrát zvrtne, nečekané zápletky a udělat napětí JB prostě umí. Oproti předchozímu nepovedenému (a zcela zbytečnému) "Nočnímu domu" se jedná o Nesbøvku na 100% ! Trošku jsem nepochopil výměnu vypravěče u audioknihy, nicméně Jan Šťastný to dává krásně a s přehledem.

Začátek byl krušný, protože Království jsem četla před dlouhou dobou a pamatovala si jen základní osu. Roy je v podstatě lidská zrůda, ale neskutečně mě bavilo jak si vždycky v mezních situacích, když se zdálo, že je všechno ztraceno, dokázal najít půdu pod nohama. Trochu jsem očekávala,že dostane zakusit vlastní medicíny. Nestalo se, asi bude třetí pokračování?

Tak na začátku jsem nevěděla, která bije, protože předchozí díl jsem si už nepamatovala. Ale pak to naskočilo a byl to docela mazec. Nesbo prostě umí spřádat ty nitky a konec? Tak ten byl překvapující?

Působivá jízda, která se mi usadila v hlavě s tou sebevědomou nenuceností, již obvykle mívají jen opravdu dobře vystavěné zážitky, a já se přistihla, jak si užívám každou další stupňující se tenzi s lehce škodolibým úsměvem. Napětí se tu převaluje jako bouřkový mrak, jenž se elegantně rozhodne prasknout v okamžiku, kdy už člověk skoro věří, že vše zvládne bez újmy, přesto mě překvapovalo, jak zábavně mohou i ty nejneklidnější momenty působit. Atmosféra pracuje s podmanivostí, která si bere, co potřebuje, a přitom působí tak lákavě, až jsem měla chuť zpomalit, abych si každou intenzivní scénu vychutnala. Ironický podtón se tu mihotá jako poťouchlá jiskra a příjemně odlehčuje i místa, která by jinak byla těžší, než bych ochotně připustila. Energie celku působí jako nečekané pozvání do emocemi nasáklého prostoru, který jsem opouštěla s překvapivou dávkou nadšení. A s radostí konstatuji, že po dočtení zůstalo nejen mrazení na kůži, ale i pocit, že jsem právě dostala přesně to, po čem jsem intuitivně toužila.

Četl jsem bezprostředně po přečtení prvního dílu. Dle mého názoru příběh přišel o spád a napětí. Stále super, dobře vymyšlené, propletené, ale už to nebylo tak úplně ono.

Tak i když jsem si chtěla dát odpočinek , uběhly necelé 3 měsíce a přečetla jsem si druhý díl. Tentokrát je děj méně brutální. Navazuje velmi úzce na díl předchozí takže bych určitě doporučila číst knihy chronologicky . Autor nám moc s pamětí nepomáhá , nakonec jsem ráda, že Království jsem ještě měla v hlavě poměrně čerstvé. Občas se v ději naskytne narážka na minulý díl a je třeba se orientovat.
Nových postav se zde nedočkáme hlavní děj se soustředí hlavně kolem vztahu Roye a Natálie. A samozřejmě obou bratrů , kteří rozvíjí své velkolepé plány s městečkem, hotelem, kempem a zdá se, že se jim dost daří.
Tato série nadále zůstává syrově norská , i když první díl byl podstatně brutálnější. Vyústění je velmi zajímavě pojato.

Já nemám moc v oblibě autorovu sérii s detiktivem HH. Ale jeho samostatné romány jsou jiné kafe - Lovci hlav, Syn a teď série Pokrevní pouta .

Posloucháno jako audiokniha a poslechnuto jedním dechem. Tak proč hodnocení pouze 4 hvězdy? Je to tím, že druhý díl této ságy se mi nezdá až tolik brutální, tolik syrový, jak bych si přál. Jakoby Nesbo měl sešlápnutý plyn pouze na 2/3. Navíc několik pasáží mi přišlo, že se tam logice jednání postav nedostává za své. Opravdu v jednom místě jsem si říkal "Cože? A to jako stačí za důvod k tomu, aby tato postava dělala to a to?" No nebudu říkat že zklamání, ale kdybychom měli obdržet třetí díl, budu rád když psycho-logika bude pregnantně přesná a nerevy čtenáře budou ohodně napjatější.
Výměna narátora mi nevadí. Byť bych raději Filipa Švarce, má Jan Štastný dostatečně drsný projev a k příběhu mi vlastně velmi seděl.

Nesbo je po právu mistrem severské krimi, ale v Královi mu dle mého soudu trochu došel dech. Ačkoliv se jedná stále o nadstandardní krimi, na Nesba je s ohledem na jeho literární talent třeba klást nejvyšší nároky a ty zde bohužel naplněny nebyly. Předně je v ději až moc nelogičností a momentů "Deus ex machina" a co u Nesba nebývá obvyklé, takřka žádné nemorální či přímo trestné jednání nemá negativní konsekvence. Ano napětím, čtivosti a charaktery jednotlivých postav je Král stále vynikající knihou, ale výše zmíněné nedostatky mi brání udělit nejvyšší hodnocení.

Neskutečný Nesbø jako vždy. Můžete mít obrovské očekávání a stejně je schopen ho ještě předčit. Mě to opět bavilo a moc, jako vždy není nouze o zvraty, napětí a když už si myslíte, že je přece jasný, jak to dopadne, tak zase překvapí (no, tady těch momentů zažijete na závěr knihy fakt moc). Doporučuji, rozhodně, jak taky jinak u tohoto autora :-)

Na Nesbøvi mě baví, že na to jde jinak než většina autorů. Král je volné pokračování románu Království, který jsem milovala. Po prvních sto stranách jsem si ale říkala, jestli bych se vůbec chytala, kdybych první díl nečetla. Příběh stojí na bratrech Royi a Carlovi Opgardových – jsou každý úplně jiný, ale jejich pouto je neochvějné, bratrství je tu jedním z hlavních témat.
Roy chce odkoupit bývalý kemp u jezera a proměnit ho v park s horskou dráhou, který má být atrakcí pro hotel Os Spa. Zajímavé je, že zatímco v klasických detektivkách pátráte až do konce po vrahovi, tady vám Nesbø vraždu naservíruje hned na první straně.
Království se v Králi jen občas naťukne a čtenář si skládá střípky, připomíná si souvislosti a postupně mu dochází, o co jde. Mě to úplně navnadilo si Království znovu přečíst – četla jsem ho asi před třemi lety, a přitom vyšlo v roce 2020. Přiznám se, že pět let mezi oběma knihami je docela dlouhá doba.
Postavy jsou silnou stránkou. Roye jsem si oblíbila už v prvním díle a i tady mi byl sympatičtější než Carl. Mrzí mě ale, že Král mě nezasáhl tak, jako kdysi Království. Těch „aha“ a „váu“ momentů jsem měla teď asi dva, kdežto v Království jsem byla vyjukaná celou dobu.
Nesbø je výborný spisovatel, o tom není pochyb. Přesto mám pocit, že tentokrát nevyužil potenciál, který měl. Četlo se to skvěle, ale čekala jsem víc – víc vrstev, víc propletenců, širší galerii postav s propracovanou psychologií, což umí právě Nesbø jako nikdo jiný. Místo toho se vše soustředilo hlavně na linii Roye a Natálie.
Král je čtivý a rozhodně stojí za pozornost, ale na mě neměl takový dopad jako jeho předchůdce. Možná kdybych si oba díly dala za sebou, vynikl by víc.

Napínavé čtení... opět....čekám pokračování.

Prostě Nesbø. Není co dodat.

Říkal jsem si, že i ten Nesbo by mi teďka během čtecí krize bodl. Ale spíš se na něj vybodnu já. Království mě nakonec chytlo. Bylo to něco jiného. Ale tohle norské grafomanství, které se táhne desítky stránek bez pointy a nějakého budování mě už asi dávno omrzelo. Uvidíme, jestli se ke mně někdy nedostane audio, ale jinak silná bída.

Kniha dobrá, čtiva ale už to není taková jizda jako první díl. Rozuzlení jsem čekal také lepší sumasumarum hodnotím za 80%, ale doporučuji.

Kniha nebyla vůbec špatná, ale neseděly mi dialogy. Připadaly mi nepřirozené. Moc příběhu nevěřím z pohledu matky (chování její postavy). Za přečtení to stojí, ale růžové čtení to není...

Království jsem četla před delší dobou, tak jsem měla obavu, zda si vzpomenu na děj, na který tato kniha navazuje. V knize jsou ale události postupně připomínány. Při čtení jsem byla vlastně v rozpacích, že jsem na straně vraha a že mu fandím. A popravdě se to ve mně mísilo. Příběh se mi líbil, gradoval. Podobné vyústění jsem očekávala a upřímně si oddechla, jak jsem dočetla:-)

Do polovičky knihy sa to trochu vlieklo, ale potom to malo spád. Perfektne podané zmýšľanie vraha, normálny človek by mal z takého konania nočné mory, alebo by to psychicky vôbec neuniesol. Záveru, aj keď som ho predpokladal, som tak trochu neveril...a predsa. Jednoznačne odporúčam.