Pokoj
Emma Donoghue
https://www.databazeknih.cz/img/books/83_/83857/bmid_pokoj-geX-83857.png
4
931
236
Pro pětiletého Jacka je Pokoj celým světem. Je to místo, kde se narodil, kde vyrůstá, kde žije v bezpečí se svou Mami. Celý den si hrají, učí se, cvičí nebo si čtou. V noci ho Mami ukládá do bezpečí Skříně. To proto, aby ho neviděl Čert, který za ní občas v noci přichází... Jack má z Čerta strach. Pro Jackovu mladou matku je Pokoj vězením. Díky odhodlání, vynalézavosti a nekonečné mateřské lásce se jí podařilo vytvořit pro Jacka život, v kterém si neuvědomuje jeho hranice. Pro ni se však staly nesnesitelnými. Vymyslí proto odvážný plán útěku, ve kterém se spolehne na statečnost svého syna a velkou dávku štěstí. Ani ona sama si neuvědomuje, jak moc je nepřipravená na to, že by plán skutečně fungoval. Když se však jejich izolovaný svět otevře a Jack pozná, jaké je to Venku, začne klást otázky. Mnoho otázek... Jazykově vytříbený a tematicky ojedinělý román citlivě prozkoumává dětskou duši vystavenou extrémním podmínkám a klade otázky, které inspirují i děsí. Pokoj Emmy Donoghue byl v roce 2010 nominován v užším výběru na prestižní literární cenu Man Booker Prize.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2011 , Knižní klubOriginální název:
Room , 2010
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Toto bolo náročné čítanie. Bohužiaľ nie kvôli téme, ale kvôli prevedeniu. Vôbec mi nevyhovovalo, že rozprávačom bolo 5 ročné dieťa. Občas som nechápala, čo ten chlapec hovorí, musela som si vety čítať viac krát a znervózňovalo ma to natoľko, že som začala preskakovať strany, niektoré som len preletela očami.
ZAČIATOK SPOILERU
Ako tak to začalo byť záživné, keď plánovali útek, keď Jack utiekol a keď sa dostali na kliniku. Potom to šlo zase z kopca. Nad niektorými postavami mi rozum stál. Jackova babka mi pila krv tým, ako neohľaduplne zachádzala s Jackom, pre ktorého bolo všetko nové. Jeho strýko s tetou museli ísť nakupovať rovno s Jackom, atď.
KONIEC SPOILERU
Bohužiaľ, mňa kniha až tak nebavila, tretinu by som zoškrtala. 2,5/5*
První čtvrtina se mi velmi špatně a pomalu četla. Nemohla jsem si přivyknout řeči pětiletého Jacka. Později jsem si buď přivykla, a nebo se snad i Jackova řeč trochu zlepšila. To, že je kniha psaná z pohledu tak malého chlapce mě však celou knihu nepřestalo fascinovat.
Líbila se mi část, která se odehrávala v Pokoji, sympatizovala jsem s Mami, která se pro Jacka v rámci jedné místnosti snažila zajistit plnohodnotný vývoj. Část odehrávající se ve Venku byla zpočátku zajímavá, avšak po pár stranách příliš utahaná běz nějakého zvláštního děje. Ten dospěl do ztracena.
Číst o takových věcech z pohledu malého chlapce bylo z části opravdu nepříjemné, z části fascinující. Bohužel je toto příběh, který (ač nepravděpodobně) může být pro některé osoby na světě realitou. Nedoporučovala bych ji pouze slabším jedincům.
(SPOILER)
Ako prvé som, ešte pred rokmi, videla filmové spracovanie, z ktorého som bola úplne odpálená. Teraz som sa dostala aj ku knihe, ktorá ma, pravdupovediac, trochu sklamala.
V prvom rade, slovenský preklad je fakt zlý. Už dlho som nečítala knihu s takým umelým jazykom. Naozaj máme uveriť, že niekto takto rozpráva? A z "pár dúškov" ma až zdvíhalo, brr.
Obsahovo som mala veľký problém s niektorými postavami, pri ktorých konaní mi až rozum zastával. Akože jasné, poďme zobrať Jacka, ktorý je vo svete asi že deň a pol, do múzea. Najlepšie bez mamy. Ale ešte predtým sa nezabudnime zastaviť v obchoďáku, pretože súrne, ale naozaj súrne potrebujeme kúpiť darček a skvelo sme si to naplánovali práve na túto príležitosť, lebo inokedy sa proste nedalo. A potom sa čudujme, že to neprebehne úplne najhladšie...
Detto stará mama, ktorá mala ohľaduplnosti a empatie asi toľko, čo sa jej za nechet zmestilo. O starom otcovi, ktorý sa zastavil na otočku z Austrálie radšej pomlčím.
Príbeh to bol ale nevšedný, páčilo sa mi, že celé rozprávanie bolo z Jackovho pohľadu. Ale za mňa je to ďalšia z (mála) kníh, pri ktorých sa mi filmová adaptácia zdala oveľa vydarenejšia.
Kniha psaná z pohledu 5leteho chlapce který nezná nic jiného než život v pokoji se svojí úžasnou maminkou a jak se život může během chvíle otočit a vytrhnout ho z toho jediného co zná a svým dětským způsobem miluje. Dala jsem jen 3hvezdy protože mi kniha přišla místy velmi zdlouhavá, předvídatelná a za půlkou už jsem se musela do čtení trochu nutit.
tedy... kniha byla velmi emotivní... nedovedu si představit, že by někdo něco takového mohl vydržet...
Doporučuju.
Jackovi už je pět let a svět zná pouze z televize. Žije se svoji maminkou v Pokoji. Maminku má moc rád a Pokoj taky, je to přeci jen jediné místo které zná. To, co ale nemá rád, je Čert. Čert je pán, který přichází vždycky večer, když už Jack spí ve své skříní. Donese jemu i mamince jídlo a pak rozvrže maminky postel. Krom těchto chvil je Jackův život fajn, dokud maminka nepřijde s plánem na útěk. Proč by ale měli utíkat?
Promyšlený děj popisující vnímání dítěte, který aniž by si to uvědomoval, byl společně se svou matkou vězněn v zvukotěsné nedobytné místnosti. Z anotace se dovídáme, že tedy z tohoto vězení uteče, ač nerad.
Svět je pro něj strašidelný a fascinující zároveň. Samozřejmě hodně věcí zná z televize, ale v ní neměl možnost dotknout se trávy, pohladit psa, mluvit s někým jiným než se svou matkou.
Jeho vychovávání je těžké, protože je teď z něj takový ... podivín. A všechno nám to Jack vypráví ze svého pohledu.
Jakožto milovník psychologických thrillerů můžu říct že tohle pro mě byla originální pecka
Ačkoliv jsem Pokoj četla již před deseti lety, ihned po vydání, do dneška si vybavuji všechny pocity, které jsem při čtení tohoto příběhu prožívala.
(SPOILER) Hmm..do polovice super, do 3/4 fajn, koniec nič moc. Rozprávanie z pohľadu dieťaťa bolo iné, ale zaujímavé, vôbec mi to nevadilo, naopak, prinieslo to príbehu iný rozmer. Kniha bola zo začiatku veľmi pútavá, až mrazivá...Neskôr, po oslobodení sa hlavných hrdinov a po pokuse o samovraždu, nasledovalo na môj vkus veľmi zdĺhavé čítanie. Jack strávil veľa času u svojich starých rodičov a to bolo pre mňa najúmornejšie, niekoľko stránok som musela aj preskočiť..pretože ma to tak veľmi nudilo. Musím však podotknúť, že tá časť knihy, kde ,,mama" robila rozhovor s médiami bola dosť citovo náročná...Viem si predstaviť tú strašnú frustráciu z otázok, ktoré viedli k spomenutému pokusu o samovraždu.
Dovolím si knihu nehodnotit klasickými hvězdičkami. Popravdě bych ji nikomu nedoporučila. Nebyla špatná, ale bylo strašné číst o takových věcech z pohledu malého dítěte. Bylo mi z toho smutno a je mi z toho smutno pořád.
Dobre, som rada, že som si knihu prečítala a súhlasím s jej zaradením do zoznamu kníh, s ktorými by sme sa mali za život stretnúť. Ale...
V prvom rade chcem podotknúť, že príbeh je super, ale spracovanie po chvíľkach pokuľhávalo. Jedna stránka napínavá, druhá nudná.
V druhom rade musím ubrať hviezdy za mnou zakúpené vydanie knihy. Mnoho gramatických chýb a preklepov, veľmi zlý preklad a slová ako "kamoško, cikáčik", za to by som utínala ruky.
Čtení příběhu od počátku vtáhne do děje. Je zajímavě psán z pohledu pětileteho dítěte, kde pro Mami je Pokoj vězením, ale pro Jacka je celý jeho svět. Ale po zdařeném útěku do Venku se stává pro oba život zcela obrácený naruby.
Příběh je dost mrazivý, ale podán "snesitelně" z pohledu malého Jacka. Bylo zvláštní a zajímavé, jak popisoval svůj svět a Věci. Celkem tři a půl *.
Napsat knihu z pohledu dítěte a dokonce i jeho jazykem je vždy problém, protože jako dospělí už jsme zkrátka od tohoto pohledu moc daleko a navíc se autoři obvykle nevyhnou tomu, že chtějí sdělit nějakou hlubokou myšlenku, která ale k dítěti úplně nesedne. V tomhle směru to pro mě vyšlo tak půl napůl - zejména v první části v Pokoji jsem Jackovi často nevěřila: někdy používal velmi komplikovaná slova i tvary a naproti tomu pak chyboval v banálních výrazech (a to příliš často), nicméně tohle mohla být i chyba překladatelky... Část mimo Pokoj pro mě byla mnohem silnější a zajímavější a také věrohodnější. Myslím, že se povedlo celkem reálně zachytit faktické i psychické obtíže, kterým Jack a jeho blízcí museli čelit. V téhle části mě kniha hodně zasáhla a nakonec i převážila mé hodnocení k vyššímu počtu hvězdiček.
(Možný spoiler!) Hodně zajímavý příběh o jednom malém vězení, o jednom velkém útěku a o jedné obrovské snaze začlenění se do standardního života.
Zatímco pro „Mami“ je život v Pokoji jedno neskutečně velké utrpení, pro malého Jacka je synonymem celého, šťastného a naprosto normálního světa.
Podobné příběhy - pokud mají šťastný konec - téměř vždy končí útěkem a šťastným shledáním s rodinou a blízkými lidmi.
Tento je ale trochu jiný, zde totiž útěkem velká část příběhu teprve začíná.
Zatímco „Mami“ se vrací do života, který kdysi znala, pro Jacka je to ztráta absolutně všech dosavadních jistot. Teprve teď začíná objevovat a bojovat s běžnými a nám naprosto přirozenými věcmi, jako jsou například schody nebo boty. Zjišťuje, zda všichni noví, neznámí lidé kolem jsou opravdu skuteční nebo ti „televizní“. Pokoj byl pro něho bezpečí, „Venek“ vnímá spíš jako nejistotu a důvod k ostražitosti.
Celá kniha je psána právě z pohledu Jacka, takže spolu s ním poznáváme jeho pocity a myšlenky, radosti i strachy. Příběh je vyprávěn jeho dětským jazykem a jeho vnímáním, kdy nic z toho, co se děje v Pokoji, vlastně není nenormální. Ve své dětské nevinnosti a neznalosti běžné „hmotné“ věci považuje vlastně za kamarády, přirozeně s nimi hovoří a dává jim téměř lidský statut (například „ahoj Židle“, nebo „jdu k Umyvadlovi“).
Druhá polovina knihy otevírá spoustu dalších otázek, pro koho je život mimo Pokoj vlastně těžší. Ani pro „Mami“ to totiž není konečná úleva a automatická vstupenka do šťastného života. Jizvy a prožitky z věznění nejde tak jednoduše vymazat a „Mami“ zjišťuje, že vůbec není jednoduché se se vším vyrovnat, automaticky se začlenit zpátky do společnosti a navázat tam, kde byl původní život násilně přerušen. Paradoxně je to pro ni možná ještě těžší než pro Jacka.
Nechci moc přemýšlet a spekulovat nad tím, jak moc byly některé úseky knihy nereálné a těžko uvěřitelné, kolik přímo pohádkových náhod se událo a nasměrovalo tak další děj (zejména situace kolem útěku), kniha mě totiž opravdu strhla. „Bojotečného“ Jacka jsem si prostě zamilovala.
Páči sa mi spracovanie témy, príbeh je rýchlo čitateľný v mnohom predvídateľný, no verím, že pre mnohých je to veľmi dobrá kniha. Ja som z nej unesená nebola, preto tie hviezdičky. Verím, že mnoho ľudí do deja zatiahne a už nepustí.
Tak tohle byla opravdu zajímavá kniha na jinak poměrně často zpracovávané téma. Ještě, než jsem ji dočetla, podívala jsem se i na film. Ten docela ušel, ale kvalit knihy nedosahoval ani náhodou. Ta je - jak to bývá obvyklé - o hodně lepší. A hlavně detailněji popisuje strasti malého Jacka a jeho Mami. Je sice pravda, že čtenář si na styl vyprávění musí chvilku zvyknout, ale pro mne to byla jen taková malá drobnost, kterou jsem posléze přestala vnímat. Na tomto místě musím vyseknout poklonu překladatelce, která určitě neměla lehký úkol, se kterým se ale popasovala na jedničku ;-). Jinak příběh jako takový je čtivý a dobře napsaný, autorka ani jednou nesklouzává do laciného sentimentu - a přesto se vám dostane pod kůži. Pro mne osobně byla nejnapínavější scéna útěku, kdy jsem se doslova bála o Jacka a správně jsem hádala, že celá akce nemůže proběhnout tak hladce, jak si to Mami naplánovala... A potom život Venku, jak ho asi oba budou zvládat? Samozřejmě bylo od začátku jasné, že situace bude o dost těžší pro Jacka, který jiný svět než Pokoj neznal... Víc už však psát nebudu, zkuste si knihu přečíst sami - a možná budete stejně jako já ve skrytu duše doufat, že není více takových jacků a Mami někde v našem okolí v nějakém takovém Pokoji, aniž bychom o nich měli sebemenší tušení...
Štítky knihy
zfilmováno irská literatura izolace únosy vypráví dítě
Pokoj
Kniha Pokoj je v
| Právě čtených | 10x |
| Přečtených | 1 216x |
| Čtenářské výzvě | 278x |
| Doporučených | 117x |
| Knihotéce | 383x |
| Chystám se číst | 608x |
| Chci si koupit | 108x |
| dalších seznamech | 7x |
Tuhle knihu jsem si koupila před několika lety v Levných knihách na doporučení @klariny.knihy. Začala jsem ji hned číst a vzpomínám si, že mě velice nadchl styl vyprávění, kterým je příběh podán. Vypravěčem je malý chlapec a vy sledujete svět jeho očima. Všechny věci a předměty jsou psané s velkým začátečním písmenem, což mi přišlo jako krásný a roztomilý detail. Jenže jsem kdysi knihu brzy odložila a vrátila se k ní až letos, v audio podobě.
.
S příběhy, kde je dotyčný proti své vůli držen v místnosti, jsem se už několikrát setkala. Originálním prvkem tohoto příběhu je jeho vypravěč, kterým je - jak už jsem zmínila - pětiletý chlapec. Netuší, že se za zdmi Pokoje nachází úplně jiný svět. Že to, co vídá v televizi, je skutečné. Že existuje spousta a spousta věcí, o kterých nemá ani potuchy.
.
To, co jsem poslouchala, bylo strašné a děsivé. Nedokážu si představit, že bych něco takového zažila. Ale nějak to na mě nezapůsobilo. Nevyvolalo to ve mně ty správné emoce. Když jsem audioknihu na Scribdu doposlouchala, pustila jsem si film. Hned v první scéně, v níž jsem viděla Pokoj, jsem si říkala, že takhle jsem si ho nepředstavovala. Viděla jsem ho mnohem hezčí a čistší. Zadržovala jsem dech, i když jsem věděla, jak příběh skončí. Brečela jsem a nemohla přestat. Ve většině případů říkám, že je kniha lepší než film, ale v tomhle je to opačně.