Pojízdný krámek vánočních pokladů

Od autorky Rebeccy Raisin jsem četla několik knih. Nejdříve sérii kouzelná Paříž, to je taková správná romantika a navíc je tu úžasná atmosféra, kdyby chtěl někdo doporučení. A pak jsem docela nedávno dočetla Knihkupectví na Santorini, které taky nebylo vůbec špatné. Od autorky mi chybí série Pojízdné obchody, ale rozhodla jsem se naskočit do rozjetého vlaku, takže jsem se dala do Pojízdného krámku vánočních pokladů.
.
Musím říct, že letos mě chytla vánoční atmosféra neskutečně a knih s vánoční tematikou jsem měla na čtení několik. Z téhle ta vánoční atmoška úplně svítí, ale musím říct, že je na mě obálka trochu přeplácaná. Někdy je méně více a tady je toho na mě prostě moc. Nenechala jsem se ale odradit, a dala se do čtení.
.
Máme tu hrdinku Floru, která miluje Vánoce natolik, že pracuje i ve vánočním obchodě. Když se ale všechno změní, rozhodne si splnit sen a odcestuje do Laponska. Cestuje stylově, ve svém pojízdném obchůdku s vánočními dárky a dekoracemi. A co, když se do toho přimíchá Connor, který je ale Flořin totální protiklad?
.
Flora je svoje. Už podle anotace mi bylo jasné, že to s ní nebude jen tak a že je takový blázen do Vánoc… no, je ulítlá i mimo to. Trošku jsem si k ní hledala cestu, prostě musíte vzít v potaz, že měla být vánoční skřítek a ne člověk. A Connor? To je takový normál! Nesnáší Vánoce, a jak jsou s Florou totální opaky, objevilo se mezi nimi několik humorných momentů!
.
Podle anotace jsem se těšila na Laponsko. Nemám celkově moc ráda popisy, ale tady jsem na to vyloženě čekala a malinko mě zklamalo, že tahle část byla docela rychlá. Ale i přes to byla kniha napsaná opravdu čtivě a já ji měla přečtenou za chvilku. Je to přesně to, co si od vánoční romantiky představuju - milé, jednoduché a rychlé se správnou atmosférou.

Obě předchozí knihy se série "pojízdné obchody" se mi velice líbily a dobře se četly, tato tentokrát nebyla úplně ono, přišlo mi asi zdlouhavé než se hrdinka dostala ke své pojízdné dodávce, hodně popsaná cesta atd., samotné vánoční období v Laponsku bylo takové krátké a nějak rychle skončilo, mohlo být více rozepsané období těsně před Štědrým dnem. Flora mi přišla až moc bláznivá občas, ale dalo se to... za mě tedy tentokrát slabší díl ze série.

Pojízdný krámek vánočních pokladů pro mě nebyl úplně můj šálek kávy. Příběh působí spíš povrchně a postavám chybí větší hloubka i vývoj. Hlavní hrdinka Flora na mě místy působila spíše jako středoškolačka než žena kolem třicítky, což mi narušovalo uvěřitelnost příběhu.
Velká škoda je podle mě nevyužitý potenciál prostředí Laponska – právě atmosféra severu byla tím, co mě ke knize nejvíce přitahovalo. Pokud by bylo prostředí i postavy propracovanější, mohla by kniha nabídnout mnohem víc.
Romantiku běžně nevyhledávám právě pro její častou jednoduchost a předvídatelnost, což se zde bohužel také potvrdilo. Jako nenáročné vánoční čtení k odpočinku ale kniha své místo má.

Lehká, nenáročná četba, neurazí, ale víc podobných knih radši nee....

Chtěla jsem hodně vánoční atmosféru. Tu mi tahle kniha slibuje, navíc v samotném Laponsku. Ale bohužel, mi to nestačilo….



Největším problémem celého proběhu je pro mě Flora. Ma tady chvilky, kdy se chová rozumně a prostě jen až moc miluje Vánoce a vše kolem nich. Jenže u ni převažuje poloha, kdy je nesnesitelná, ale ne tím roztomilým způsobem Takhle tedy působila na mě.



Z hlavního hrdiny a jeho chování jsem taky nebyla nikterak odvařená.



Ten příběh má krásné okamžiky, jak i ty velmi vtipné (třeba sauna), ale celkově mě to zase tolik neohromilo.



Knihu jsem četla v rámci #spoluprace s @cosmopolis_cz , za což moc děkuji.

Anotace, která je plná vánoční atmosféry společně s obálkou mě nalákala i přesto, že jsem předchozí dva díly nečetla. Nevadilo mi to, kniha působí jako stand alone.

První stránky mě chytly, seznámíme se s hlavní hrdinkou, která bydlí se svou kamarádkou Livvií, a kterou má jako svoji sestru. Společně s holkama zavzpomínáme na babičku, která obě vychovala. Tohle byla velice krásná a dojemná část.

Když jsem četla dál, bohužel se pro mě kniha stávala míň a míň čtivou. Jednak mi nesedla forma, kterou je kniha psaná a pak přišel na řadu můj klasický problém s hlavní hrdinkou. Je to pěkná blběna..

Kniha měla ale i vtipné momenty, například když hlavní hrdinka požaduje po Connorovi vyjmenovat jména sobů.

Sem tam se v knize objevila krásná myšlenka, která ale působila dost vytržená z kontextu (protože postavy nevypadaly, že by tohle dokázaly vymyslet)

Ale dáme si příklad. Connor: “Polární záři provází spousta pověr. Někteří lidé si myslí, že jsou to nebesa a že nám z nich mávají duše mrtvých.”

Flora: “Hlavní je najít někoho, s kým se každý den cítíme jako o Vánocích.”

Bídné nesourodé čtení, které sem tam obsahovalo moc hezkou myšlenku. 3/5

Příběh má opravdu hezkou vánoční atmosféru, láska Flory k vánočním svátkům a tradicím, kterou v ní kdysi dávno probudila její milovaná babička, tady byla velice hezky zachycena, dýchlo to na mě přesně tak, jak u těchto knih očekávám. Díky Floře to bylo praštěné, Connor nás zase držel hezky při zemi, plno vánočních cajků a zvyklostí, ano, byl to milý příběh, který se k adventnímu času hodil.

Více mých dojmů v záložkách recenzí od Knižních střípků.

Toto je kniha pro milovníky vánoc ....

Ano - je to trochu bláznivé - tak jako hlavní hrdinka ....
Ale i Flora ví, že vánoce jsou svátky setkávání a pospolitosti ....
A nebojí se postavit svým ztrátám a s novou nadějí se vzdálit až do Laponska ....
I když je příběh předvídavý - určitě jsem Floře i Connorovi přála tu vánoční atmosféru - i ten přízrak polární záře ....

A vánoční poklady ? Ty jsou přece v našich srdcích.... a nedají se vyjádřit číselnou hodnotou ....

Odpočinkové čtení .... po předvánočním shonu přijde vhod ....

Krásné, pohodové, vánoční počteníčko.
Flora byla krásně potrhlá, moc mě bavila. A Connor? Prostě severský bůh

Tato kniha splnila přesně to, co od vánočního románu čekám: je to laskavé a pohodové čtení. Hned od začátku mě chytla Flořina energie a její odhodlání rozjet pojízdný krámek s dekoracemi. Skvěle tam zafungovalo přesunutí děje do Laponska. Mrazivé prostředí a zasněžená krajina dodaly příběhu tu správnou atmosféru. Příjemné bylo i to, jak autorka popsala typické laponské zážitky - je snadné si představit tu pohodu u horké čokolády a projížďky se soby. Příběh je hlavně o tom, že se střetne Flořina láska k Vánocům s Connorem, který svátky z nějakého důvodu nesnáší. Bylo poutavé sledovat, jak se Flora snaží prolomit ledy a ukázat mu pozitivní stránku Vánoc. Není to sice nijak převratné ani složité čtení, ale má to milý, celistvý děj, který se čte snadno a rychle. Pojízdný krámek vánočních pokladů je přesně ten typ knihy, co vás naladí na sváteční vlnu a nabídne oddech od starostí.

Je libo trocha vánočního kýče? Pak je Pojízdný krámek vánočních pokladů to pravé. Hlavní hrdinka je trochu střelená a její největší láskou jsou právě Vánoce. Hlavní hrdina je morous a nesnáší Vánoce. Jak to vše dopadne je asi všem nad slunce jasné. Příběh fajn, ale jako celek mi kniha přišla nudná a předvídatelná.

Skvělá atmosféra, nejen ta vánoční, ale i nadšení a chuť do podnikání a realizace spontánních nápadů. Hlavní postava Flora je sympatická svou upřímností a bezprostředností. Příběh má logiku a spád a vtipnými situacemi se v něm nešetří. Potěší a zahřeje. :)