Pohádka máje

28.12.2019

Četla jsem ji kdysi a byla jsem jí okouzlena. To tedy pominulo, ale nádherný popis probouzející se jarní přírody mě nadchl. Až budu mít zimní depku, určitě ji znovu otevřu.

03.11.2019

Komentář může obsahovat spoiler!
Přečíst tuhle knihu pro mě byla výzva. Už kdysi jsem ji rozečetla, ale nedokázala ji dočíst. Teď, v rámci čtenářské výzvy jsem si řekla, že jí dám druhou šanci.
Pohádka máje je překrásným příkladem romantismu v české literatuře. Tolik subjektivně popisných pasáží májové přírody, tolik opěvování krásy Matky země jsem snad v žádném jiném díle neviděla. O to je čtení náročnější. Není to jen o příběhu lásky Helenky a Richarda, ale pro mě je to hlavně o opěvování kouzel jara.
Jak Richard, tak sem tam i Helenka mi lezli svým jednáním na nervy.
Pokud opravdu tímto stylem probíhaly námluvy, nedokážu si to představit. Nedovedu odhadnout, pro koho to bylo složitější. Zda pro dívku nebo pro mladého muže. Kolik bylo takových, kteří se mohli vzít z lásky a kolika to nebylo dovoleno... Babička vždy říkávala, že člověk si zvykne na všechno a láska potřebuje čas, aby se mohla projevit.
Helenčino chování jsem schopná pochopit, i když chvílemi mi její reakce, především tehdy, když se jí Richard dvořil, přišly až příliš přitažené za vlasy. Na druhou stranu čím víc odolávala, tím víc to k ní Richarda táhlo, tím víc musel bojovat a dobývat její srdce.
Nefandila jsem mu ale. Jeho chování mi přišlo zvláštní. Nejdřív to byl floutek, který uměl dělat akorát dluhy a flákat se, pak se změnil na neskutečného romantika, ze kterého se zase na nějakou dobu vyklubal tvrdohlavý mezek, jehož cílem bylo akorát ubližovat té, které slíbil své srdce a nakonec ji ještě málem hodlal obvinit z toho, že pokud ho odmítne, stane se z něj zhýralec. Takovéhle jednání se mi ani za mák nelíbí a Richard v mých očích klesl ještě hloubš, než jsem si myslela, že klesnout může.
Knihu hodnotím tak kladně ne kvůli příběhu, který mě často vytáčel, ale kvůli těm zdlouhavým popisným částem májové přírody.

Pohádku máje nedokážu objektivně ohodnotit. Číst ji v době, kdy byla napsaná, asi bych to viděla jinak. Vůbec, ale vůbec mě kniha nebavila. Příběh na mě až moc naivní a jednoduchý, ale barvitě popsat přírodu, to pan Mrštík uměl hezky, to zase jo :)

Kniha zařazena do čtenářské výzvy 2019 jako kniha, která má v názvu kalendářní měsíc.

27.07.2019

Samotný příběh moc velký dojem na mou romantickou duši neudělal. Spíš jsem měla pocit, že čtu jeden dlouhý popis přírody. Ale jazyk, který autor použil, je tak krásný, že celou knihu vyzdvihuje a dává jí kouzlo.

02.06.2019

Ne že bych neměl rád romantiku, ale tato česká klasika mě úplně do srdce nezasáhla. Vždy tam bylo něco, co tomu příběhu chybělo, aby ho posunul na ten nejvyšší level.
A tan lehkomyslník, který si žije život, aniž se stará o to co těm druhým přináší ? Trošku mě zarazilo, že úloha rodičů byla upozaděna a tak se mohl poflakovat, tak jak to i v této době umí mnoho floutků, kterým to rodiče dovolí.
Ano si ce to je součástí příběhu, ale ten lehkomyslník není ani negativní, ani pozitivní postava, takže s kým se máte ztotožnit, kdo je tou osobou. Snad né to křehké děvče, kterému dal autor myšlení dvanáctileté holčičky....
No musím ač nerad přiznat, že to nebylo úplně lehké dočíst...

13.03.2019

Klasika, která se mi velmi dobře četla, krásně jsem se při ní odreagovala. A popisy přírody byly někdy trochu delší, ale bez nich by ta kniha nebyla tak dobrá. Ty pasáže dokreslily atmosféru, podtrhly nevinnost Helenky.

10.11.2018

Knížka se mi moc nelíbila a jediné co mě zaujalo byly docela hezké ilustrace. Příběh byl docela monotóní a přišel mi moc roztahaný.

27.02.2018

U téhle knihy mě napadá věta ze Hřmění Divadla Sklep, když rozebírali Bibli: "I kdyby to bylo o polovinu kratší, tak je to pořád ještě dlouhý."
Tohle doporučuji... snad jen těm, kteří se chtějí potrápit. Lyrika v literatuře má své místo, popisy jsou důležité, ale... ale když je popis přes dvě strany, už je to moc.
Tohle bylo opravdu těžké sousto. Ještě dnes vzpomínám, jak jsem se do toho před lety v rámci povinné četby nutil, abych to vůbec dočetl.
Ztráta času.
I když... Napadá mě imaginární dialog:
X: "Hele, tys fakt dočetl Pohádku máje?"
Já: "Jo."
X: "Tyjo, tak to jseš fakt hustej..."
:-)

07.02.2018

Ano, opravdu pohádka... Nechápu Helenku, nechápu ani Ríšu ... Ale čtení pěkné, krásný český jazyk opět nezklamal

10.07.2017

Myslela jsem si, že jsem romantik, ale místní iracionalitu jejich jednání či rozhovorů jsem rozdýchávala docela těžko. Ríša je pro mě nepříjemná, sobecká postava, Helenka naivní a poděšené malé děvčátko. U lyrických popisů jsem často měla problém s koncentrací, ale... přesto to hodnotím jako příjemné čtení, obzvlášť Helenčina srdečnost a rozpustilost byla pohlazením na duši. Jen zkrátka z jiné doby. Což mně ovšem mnohdy sloužilo jako výborné pobavení.

03.06.2017

Za celou mou školní docházku mě nikdo nedonutil číst povinnou četbu-ani doporučenou-natož si vést nějaký čtenářský deník. Ale vždy mi to nějak prošlo. Takže jsem se k Pohádce dostala až po střední.
Má romantická duše při čtení jásala. Ale ta Helenka.. Panebože!!! To nešlo..tedy abych byla přesná-ta nešla..Chudák Ríša. Já měla z knihy duševní rozpolcenost. Na jednu stranu mi při čtení jel hlavou film s krásnou a čistou přírodou a na druhou stranu jsem zahořkle uvažovala nad tím,že taková bezbranná kuřátka vždycky vyzobou ty nejlepší kluky..a pak je na té vařené nudli utahují a utahují až je úplně utáhnou.

16.02.2017

Stará klasika, ale stále dobrá.

Jedna z nejnudnejsich knih, kterou jsem kdy cetla. Dodnes o tom zazitku vykladam, a to je to uz dobrych deset let. Pomale, o nicem, vubec me to nechytlo, naprosty opak toho co jsem tehdy chtela cist. Mam takove nutkani ji dat znovu sanci, ale asi na to nikdy nedojde.

05.04.2016

Snad až příliš líbezné, monotónní a unylé, ale jako připomínka čisté, skoro dětské naivity a prostoty životních radostí přeci jen sympatické dílo. Věřím, že Pohádku máje si lze užít, pokud čtenář nechce předbíhat v ději a její lyričnost mu připomene vlastní radost z prosluněné přírody... Je to milé okouzlení (pro mě osobně ještě podbarvené filmovým zpracováním s S. Benešem a N. Gollovou), v němž ona popisnost podporuje plný dojem z prostředí a nabádá k lenivému snění. Lze se potom divit, že Mrštík nechtěl mařit pohádku realitou?

Jelikož to byla moje první kniha psaná češtinou 19. století, tak prvních pár stránek byla docela kulišárna, ale velice dobře se na ni zvyká, po 50 stránkách vám přijde, že byste ji mohli učit.
Děj byl snad všude, kde se dalo, přerušován popisy, ale popisy úplně všeho, hlavně přírody. Pokud vás zajímá, jak se dá stokrát jinak popsat kukání kukačky, tahle kniha je rozhodně pro vás! Ale i přes to kniha ubíhá velice svižně... jako povinnou četbu rozhodně doporučuji( ten styl psaní vás bude strašit do konce života), avšak číst to ve svém volném čase považuji za velice...nebezpečné.

05.02.2015

Kniha se mi líbila, málem mě odradily všechny různé názory lidí, kteří nemohli "skousnout" ty lyrické části popisující přírodu. Já sama nemám ráda různé popisy a tím méně přírody (např. Máj), ale v této knize se daly lehce přečíst letmo, aniž by narušovaly zajímavý příběh. Mně se kniha líbila. Zkuste si to přečíst, kniha je zajímavější než názory lidí o ní. ;)

Tak to byl opravdu omyl.Chtěla jsem si přečíst něco z povinné četby.Nikdy,nikdy víc!

14.09.2013

Romantický příběh v pozadí dlouhých popisů a lyrických pasáží...ale to k impresionismu prostě patří...:)

16.07.2013

Jako na houpačce - vždycky když se děj začne posouvat a stává se napínavým, Vilém ho zbrzdí rozsáhlou lyrickou pasáží popisující kukání kukačky. Ne že by to bylo uplně k nesnesení.. Ale někdy jsem se přemáhala, abych ve čtení pokračovala. Nicméně byla jiná doba a my jsme zhýčkaní akčními detektivkami, proto knihu nezavrhuji úplně. Má své klady i zápory, takže když to vezmu kolem a kolem, je to průměr.