Pohádka máje

kniha od:


Koupit

Román jednoho z bratří Mrštíků o citovém zrání mladé dvojice. Upřímnost a čistá láska děvčete nakonec probudí lepší stránky chlapcovy povahy, donutí ho skoncovat s lehkomyslným životem a snažit se vybudovat si solidní existenci, která by mu dovolila založit rodinu.

https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/203097/big_pohadka-maje-Uvd-203097.png 3.4163
Nahrávám...

Komentáře (40)

Kniha Pohádka máje

Daura
včera

Toto bola absolútna nádhera!
Chápem, že pre študentov môže byť takáto kniha traumatizujúca, ale pre zrelého dospelého človeka je výnimočná, krásna a hlboká.
Je to príbeh dvoch duší, ktoré k sebe hľadajú cestu. Prežívajú krásne chvíle, niekedy i útrpnosti. Smiech a nežnosť vystriedajú slzy sklamania. A duše sa snažia opäť nájsť.
Ríša je ľahkomyselný mladý muž, Helenka trpí sociálnou fóbiou (niektorí to tu nazývajú naivitou). Nádherná príroda dotvára komplexný romantický zážitok.
Moja kniha obsahuje dychberúce ilustrácie a vo svojej dobe musela stáť celú výplatu. Je naozaj tým najkrajším, čo vo svojej knižnici mám. Kúpila som ju za 20 Kč v antikvariáte.
Mimochodom, iba taká malá reakcia na komentáre typu "je to zastaralé". Verte či neverte - kedysi ľudia nemali iphony či Badoo...

Kontryhelka
včera

Přečteno v rámci povinné četby. Určitě kvalitní dílo, ale já tento druh literatury nemusím. Sice jsem se ještě jednou snažila dát knize šanci, ale opravdu jsem k ní cestu nenašla.


ladyxx
25.05.2021

Jak lépe uctít měsíc květen, než přečtením knihy s věru poetickým názvem "Pohádka Máje", v níž si mladá dvojice prožívá své první zamilování? Postavy nejsou na začátku moc sympatické (on poflakující se floutek, ona lehce hysterická podivínka), ale časem mi přirostly k srdci a začalo mi na nich záležet. Samotný jejich vztah se paradoxně nejeví ústředním tématem díla, převažují pocity, představy a samozřejmě vyjádření atmosféry místa, která má melancholický podtón. Autorův styl psaní působí místy snově, jakoby příběh, ani to, že ho čteme, nebylo skutečné. Personifikace Svědomí se opravdu povedla. Před čtením bych přísahala, že se mi kniha jakožto cynikovi nebude líbit, ale k svému vlastnímu překvapení musím uznat, že je tomu naopak.

OdvaznyMladyMuz
24.05.2021

Nezodpovědnej floutek a uťáplé, introvertní kuře. To jsou Ríša a Helenka. Dneska by Ríša kupoval trávu a koks za prachy rodičů, po večerech rapoval v parku a pochlastával u toho laciný víno. Helenka by seděla doma na instáči, koukala na seriály a dělala cosplay, nebo co já vím. Pohádka máje je klasika, pro někoho nudná, pro někoho zastaralá a pro někoho povinná, tudíž otravná. A pak jsou zde tací, kteří si i v takovém díle starém přes stovku let najdou zalíbení. Proti všem zdánlivým předpokladům jsem tím jedincem i já. Když se na to však podívám z určitého nadhledu, tak vlastně nevidím důvod, proč by se mi neměl líbit příběh o lásce. Vždyť já jsem v podstatě zkrachovalej romantik. A když se mi ten příběh odehrává téměř za barákem, tak jsem tomu prostě šanci dát musel.

Už když jsem někdy v říjnu našel u babičky ve sklepě ilustrované vydání Pohádky máje z roku 1953, tak jsem věděl, co budu číst nejbližší květen. Ten nastal nyní, a tak jsem do batohu hodil svačinu, deku a Pohádku máje a vyrazil na výpravu do Podkomorských lesů za přírodou a čtením. Navštívil jsem myslivnu, u níž je socha Helenky, cestou jsem bloudil také kolem její studánky a opláchnul si obličej vodou ze studánky Ríšovy. Kvůli šílenýmu kácení mi nějakou dobu zabralo, než jsem našel příhodné místo ke čtení, jež by souznělo s textem. Holých míst po těžbě se zde totiž nachází tolik, že by spíš souzněla s nějakým postapokaliptickým románem. Ale své místo jsem si přece jen našel. Atmosféru mi doplnil soundtrack, o který se svým zpěvem postarali ptáci a ševelení stromů ve větru. Vždyť vám říkám, že jsem romantik.

Pohádka máje je příběh o lásce. A protože je to láska první, tak je i patřičně naivní. Tudíž je to naivní příběh o lásce. A to je v pořádku, s tím do toho člověk jde. Čím mi však kniha učarovala mnohem víc, byly malebné popisy přírody. A i když jsem knihu zrovna nečetl v lese, ale v bytě panelového domu nebo v šalině, tak mi z těch popisů rostly před očima stromy a luční kvítí, vše se zelenalo, vše krásně kvetlo v knize, v mé duši a všude kolem. Romantika jako svině, sladká tak, že jsem téměř nabral dvě kila a přestal sladit kafe.

Leona333
13.03.2021

Ano, pro mnohé čtenáře této knihy, hlavní hrdinové, mohou působit až dosti naivně - nedospěle. Ale oni přeci jsou! Mladí, nerozvážní... Nakonec knížka není novodobou literaturou, takže určité prvky chování do oné doby zachycené, zapsané panem Mrštíkem tam jaksi patří. Každopádně i já se na některé situace v knížce dívám, jaksi s úsměvem a nadhledem... Oceňuji v ní nádherný, až poetický popis přírody, který nástrahám jara značně nahrává... ; )

Hebrey
09.03.2021

Ten stařičký film jsem viděla, možná i víc než jednou. Kniha mě oproti němu zklamala. Jako romantický snímek, navíc z dob, kdy byl natočen to jde. Ale kniha je tak nějak o ničem a zdlouhavé popisy všeho možného, počínaje krajinou a konče dušeními rozpoloženími, ve stylu impersionismu "příběhu" moc nedodaly. Jediný impresionistický znak, který se panu Mrštíkovi opravdu vydařil, je personifikace Svědomí a celý její poslední dialog.

Terka_Bohmova
29.11.2020

Pohádka máje je o pánovi, který se zamiloval do jedné paní, ale ta paní ho nechce a neustále před ním zdrhá do lesů. Později se spřátelí, pak se znepřátelí, pak se zase spřátelí, pak se zase znepřátelí. Těsně před koncem se znepřátelí, ale naštěstí se pak zase spřátelí.

DonPax
04.11.2020

Pohádka máje je bezpochyby krásně napsaná, lze na ní obdivovat květnatá impresionistická líčení přírodních scenerií. Z pohledu literární historie se určitě jedná o významné dílo. Z pohledu prostého čtenáře to ale už tak slavné není. Krásných popisů krajiny, lesů, kvítí, tekoucí vody a měsíce na nebi je až moc a očima dnešního čtenáře je to až přetížené. Děj není nijak zvlášť dynamický ani bohatý a postava Ríši je navíc celkově nesympatická. Asi to byl všechno autorův účel, ale u mě Mrštík docílil spíš přesycení všemi těmi popisy než nějakého intenzivního estetického prožitku z nich. Už jsem se nemohl dočkat, až se probojuji na konec knihy.

1