Podobizna

Podobizna https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/49271/bmid_podobizna-49271.jpg 4 202 35

Novela o osudech malířů, kterým záhadný portrét lichváře přinášel povrchní úspěch a bohatství, ale i ztrátu talentu, nenávist ke skutečnému umění a touhu pronásledovat umělecky poctivé druhy.

Žánr:
Literatura světová , Novely

Vydáno: , Práce
Originální název:

Портрет / Portret , 1835


více info...

ivetka859
ivetka859
předevčírem 5 z 5

Rok vydání (1835) mě překvapil: nejdřív mi přišel děj chabý, ohraný, ale pak jsem zjistila, kniha vyšla o půlstoletí dřív než Obraz Doriana Graye (1890).
Co mě ale fascinovalo, byla barvitost jazyka a bohatost a sytost vyjadřování. A asi ze všeho nejvíc schopnost uhodit hřebíček na hlavičku a vybarvit naprosto živě pocit, situaci, emoci. Ruská literatura mě znovu uchvátila.
Samozřejmě znovu vyvstává otázka, jak by vyzněl moderní překlad. Je až s podivem, že tohle dílo u nás vyšlo jen 2x (1960 a 1972).

Riccia
Riccia
31.12.2023 5 z 5

Skvělá :-)


Lady Greystoke
Lady Greystoke
30.10.2023 4 z 5

Milé překvapení. Pěkná knížečka.

Ulrika
Ulrika
02.07.2023 5 z 5

Knihu jsem si zvolila také kvůli ctenarske vyzve a novela me nadchla

Sybelle
Sybelle
02.06.2023 4 z 5

Krátká a pěkná povídka o síle umění, konkrétně malířské tvorby. Na začátku to trochu vypadalo jako horor. Sice čteno hlavně v rámci čtenářské výzvy, ale bylo to příjemné překvapení. U těchto starších děl mě odrazuje takové to krajinkářství (kdy, autor popisuje okolí a věci velmi rozsáhle), které se tady nekonalo. Najdete tady i trochu tajemna. Ale hlavní téma je lidská volba a povaha.

Liduka
Liduka
25.05.2023 5 z 5

SPOILER: Přečteno kvůli čtenářské výzvě. Musím říct, že mě to docela překvapilo. Nečekala jsem, že kniha bude místy až trochu hororová, ale rozhodně můžu doporučit k přečtení. Líbila se mi i druhá část, kdy jsme se vlastně dozvěděli něco o samotném umělci, který portrét namaloval. Každopádně bych takový obraz nechtěla mít doma.

Nuny
Nuny
05.04.2023 5 z 5

Za mě vynikající. Nemůžu popřít, že jsem si hned nevzpomněla na Doriana Graye (odkud by Wilde mohl čerpat), ale je to pouze nekorektní posudek.
Na to, jak je novela krátká, tak umí velmi intenzivně vyvolat pocit napětí, což mě moc bavilo. A taky jsem moc ráda, že se vlastně vyjeví celá historie obrazu.
Gogol je mým miláčkem.

adelinka
adelinka
31.12.2022 5 z 5

Krátka ale krásna a tajomna novela, kde jedna maľba môže zmeniť charakter človeka.

lexikon_tf
lexikon_tf
19.08.2022 5 z 5

Kraťoučká a příjemně strašidelná novela o malířích, kterým tajemná a záhadná lichvářova podobizna přinesla nejen slávu a úspěchy, ale také duševní šílenství a zkázu jejich talentu.
Moc se mi líbil tento jednoduchý, avšak psychologický, lehce hororově laděný příběh, kterému však nechyběl ani humor nebo filozofování. Určitě stojí za přečtení! Nebýt čtení ve skupině #klasikomilove asi bych se k přečtení jen tak nedostala, což by byla škoda.

Zuzvil
Zuzvil
02.05.2022 3 z 5

Původem ukrajinský spisovatel Gogol napsal novelu Podobizna, která pojednává o osudech malířů, kterým záhadný portrét lichváře přinášel povrchní úspěch a bohatství. Samozřejmě vše není ovšem tak jednoduché a jasné, jak se může zdát. U těchto klasik mě vždy na první dobrou fascinuje jak je námět pořád aktuální dané době, neuvěřitelné. Téma rozhodně zajímavé, ale úplně mě samotné čtení nenaplňovalo a chvílemi až nebavilo, přesto jsem ráda, že jsem knížce věnovala svoji pozornost.

LEGACY
LEGACY
29.12.2021 4 z 5

Píšu si, že Gogol, to není jenom nešťastný revizor, ale i příběhy z Petrohradu.
Něvský prospekt je moc poutavý příběh o hlavním petrohradským bulváru, kde se všechny sociální třídy mísí a dobré i špatné historky ve větru víří. Příběh o tom, jak se chasník zamiluje do prostitutky a má tu naivní smělost chtít zkrotit její divokost a stud je úsměvný, avšak určitě se nic nevyrovná podobizně.
Příběhu o zaprodanosti umělce a příslibu uznání bezpáteřních ignorantů.
Je to vlastně předchůdce Doriana Graye na severu Ruska, kdy nadaného malíře Čartkova uchvátí obraz starce, který jej brzy posedne a změní. Od té doby, co má obraz je jeho život schizofrenní a halucinogenní kolotočka. Obraz se hýbe, vchází do prostoru, ale i napomáhá malíři ke zlatě a sebevědomémým tahům štětcem. Je to jakási smlouva s ďáblem, po které je z něj mistr portrétomalby, avšak láska k řemeslu, kreativitě nahrazuje nechuť k umění a závist k dalších velikánům. Když jste na vrcholu nezbyde nic než trpká pachuť, že nevíte kam dál. Připomíná mi to zkorumpovanost a zkaženost některých umělců, co zapomínají kým byly a jak začínali. Spousta hudebníků měla odřené kalhoty a hráli na ulici, ovšem měli, co říct a průlomové album světu vyrazilo dech. Následně však přišla sláva, jiné hodnoty, standarty, okolí a styl života, jenž brzy zanechají jen dávnou známku toho, kým daný umělec byl. Portrét je pecka, je to děsivý autoportrét klamavosti sebe samotnýho a toho, že zapomínáme kým jsme.

nicolettkaa
nicolettkaa
17.09.2021

Zrovna tato klasika nebyl můj šálek kávy. Přečíst se určitě dá (vzhledem k délce), ale bohužel pro mě to není nic, co bych chtěla číst znovu.

mi-380
mi-380
09.07.2021 4 z 5

Chudoba versus bohatství, umění versus komerční kýč, zoufalství promarněného talentu, nenávratně mizející tvůrčí síla. Šílenství nešťastného malíře, ale i samotného autora, prosakuje četbou jako rozlitá barva. Novela je zajímavě rozčleněna na dva samostatné příběhy, které spojuje jen… TEN obraz a TA tajemná postava na něm.
Audiokniha: suverénní četba Borise Rösnera.
85 % (155 hodnotících s průměrem 84 %).

Koupil obraz za vysokou cenu, opatrně jej přinesl do svého pokoje a se zuřivostí tygra se na něj vrhl, trhal jej, rval, rozřezával na kousky a dupal po něm provázeje to všechno divokým smíchem rozkoše…

skřípal zuby a požíral obraz baziliščím pohledem…

Atanone
Atanone
09.04.2021 5 z 5

Audiojednohubka vyšperkovaná přednesem pana Rösnera.
Četla jsem kdysi dávno, tehdy mě zaujala strašidelná linka příběhu, tentokrát mě spíš dojal závěr.
Doporučovat Gogola je asi jako nosit dříví do lesa, ne?

Knišíl
Knišíl
20.03.2021 5 z 5

Další z vynikajících děl zlatého věku ruské literatury. Od Gogola jsem četl také Vij a musím se přiznat, že to teda byl mistr spisovatel, a vůbec se nedivím, že Dostojevský se od něho učil. Nechci být přílišný nostalgik a sentimentalista, ale myslím, že se najde opravdu málo současných autorů, který se Gogoli vůbec jen přiblíží, nemluvě o tom, že na rozdíl od nich je Gogol dnes považován snad za přežitek a nudnou povinnou četbu, která se asi ani již nečte, ale spíše se nazpaměť učí z výtahů na internetu. Škoda, a to prosím nejsem nijak moc stár, nejsem žádný stařeček, který by nadával na mládež, jen myslím, že by bylo dobré více číst Gogola, než třeba rádoby literaturu, ale najdou se dnes i tací autoři, kteří jsou kvalitní, ale o to méně známí než autoři "severských detektivek" a "šokujících vražd", tak např. Marías, Auster či Saramago, ale kolik lidí tady je opravdu četlo a zná?

Boboking
Boboking
15.01.2021 4 z 5

Jméno Gogol mám spojené spíše s humorným nádechem. Portrét mne tedy překvapil, dramatický, psychologický příběh spojený s jistým "metafyzičnem" a filozofií umění. Ale doporučuji.

Isew
Isew
25.10.2020 5 z 5

Po téměř třiceti letech jsem se k této novele vrátila. Pamatovala jsem si náladu té povídky a tajemný až hororový nádech. Pár detailů, ale příběh jako takový jsem si s chutí oživila. Stejně tak, jako ve studentských letech, i teď dávám plný počet. Skvělá díla nezestárnou s věkem čtenáře.

alef
alef
15.10.2020 4 z 5

Temná, téměř hororová povídka o chudém zneuznaném malíři … „Vyskočil z postele, pološílený, hlava mu div nepraskla. Nedovedl si vůbec vysvětlit, co se to s ním děje: zda ho trápí můra či upír, zda blouzní či má horečku nebo živý sen.“.
Malíři, který se (řečeno současnými slovy) vrhne na dráhu komerčního úspěchu na úkor kvality … „lidé vysoké umění nechtějí a nikdy ho ani neocení. Nechal si tedy platit za to, že maloval lidi podle jejich přání.“
A tak Čartkov maluje a maluje, kam se ovšem poděl jeho talent, o tom přemýšlejí jen jeho dobří přátelé. Střet s realitou pak na sebe nedá dlouho čekat a bývá pěkně tvrdý, a náš geniální (rozumějte, konzumně úspěšný) malíř se s ní potká opravdu velmi, velmi tvrdě. Geniálně (umělecky precizně) krásný obraz jeho vrstevníka, mu dá totiž poznat … závist … „Dílo mu vyrazilo dech a po dlouhé chvíli ticha musel uznat, že nic tak krásného ještě neviděl. Cítil se zničený a zrazený. Jak je možné, že jeho díla taková nebyla? Lidé ho zbožňovali, chválili jeho obrazy, nazývali Čartkova géniem. Kde byl tedy problém?“

Problém je totiž v tom, že závist dokáže člověka sežrat …

Geniálně jednoduchý hororový děj pak graduje ve své druhé, téměř samostatné části příběhu, která už ale není příběhem malíře, ale příběhem jiného obrazu, toho, díky kterému se původně události daly do pohybu … a pak, díky očím, které z něj shlížejí … nečisté síly se totiž dávají do pohybu …
,,Nakonec, to už nemohl déle snést, cítil, že ty oči se mu propalují do duše a vyvolávají v ní nevýslovný strach.“

Četba ani ne na hodinku, přesně tak akorát na deštivý, pošmourný podzimní večer …

Palivo
Palivo
02.02.2020 4 z 5

Bom dia literární rodino,

Nikolaj Gůgl (neplést si s Johnem Gůglem, který vymyslel internet) se v této krátké novele věnuje fenoménu zvaný Stendhalův syndrom, tedy když čučíte na nějakej obraz tak moc, až se rozpláčete a propadnete se do full mešuge stavu. To se mi pravidelně stává když se dívám na výplatní pásku. Ta má měsíc co měsíc korunavirus.

No ale to jsem odbočil. Takže malíř najde portrét lichváře, který na něj čučí ve dne v noci. Jelikož tehdy ještě nebyly telefony, nikdo neřekl Who you gonna call? a tak se musel obejít bez Krotitelů duchů. Nepříjemný pocit ovšem vystřídá euforie, když v obraze najde 1000 zlatých a rozvalí těžkej hip hop. Koupí si kožichy, slávu, Red Bully a tak dále. Ale jak to tak bejvá, sláva mu vleze do hlavy a všechno dopadne dost špatně. Holt ne každej se narodí jako Sagvan Tofife, aby dokázal pařit 60 let.

Celá knížka je svižná, trochu strašidelná pohádka s ponaučením, a jelikož se to četlo levou zadní, dávám 7,23/10.

Janadvorackova
Janadvorackova
30.08.2019 3 z 5

První část trochu hororová, zajímavá.
Další jako připomínka nepříjemné reality. Ona realita umí být nepříjemná mnohonásobně, když dopadnete jako malíř. Ale kdo by neodolal :).
No a konec byla taková "Ďáblova cesta."
Celkově zajímavé, k zamyšlení.