Podivuhodný život osamělého pošťáka

od:

Podivuhodný život osamělého pošťáka

Kdo jiný by měl ctít listovní tajemství než pošťáci? Jenže mladý pošťák Bilodo je natolik ostýchavý, že si povídá sotva se svou zlatou rybkou. Aby se dostal k lidem blíž, potají otevírá jejich dopisy. Vše se pro něj změní, když si přečte první dopis psaný v haiku. Milostné korespondenci mezi guadalupskou dívkou Ségolene a výstředním intelektuálem Gastonem propadne natolik, že když po čase Gastona srazí auto, pokusí se jej nahradit... Poetický román o lásce a záhadách lidské identity....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/35_/356462/podivuhodny-zivot-osameleho-postaka-4is-356462.jpg 4.1145
Originální název:

Le facteur émotif (2004)

Žánr:
Literatura světová, Novely, Pro ženy
Vydáno:, Plus
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (55)

Přidat komentář
Gabibi
18. června

Poetická jednohubka s originálním překvapivým závěrem. Básničky byly fajn, jinak pro mě nečtivé. Biloda jsem si neoblíbila.

kamibe
09. června

Pošťák, který porušuje listovní tajemství a pak se z něho ještě stane lupič - nápad, který jsem zatím nikde nenašla. Haiku nebylo pro mne objevem, ale ocenila jsem, co vše jsem se dozvěděla navíc. A vyloženě jsem si pochutnala na spisovatelově stylu. Konec jsem vytušila a myslím si, že zenový kruh je něco, co by se mělo učit ve škole - všímat si opravdu vědomě toho, co vlastně vůbec v životě dělám, co opakuji, co se mi vrací a kde můžu z toho kroužení na stejné úrovni - ten neustále se opakující kruh přerušit a popojít dál. Výborný zážitek mi poskytl Robert se svým hodně povedeným pletichařením. Zajímalo by mě, čí byl nápad s obálkou, do níž je kniha vložena. A také oceňuji krásný překlad.

katallinka
08. června

Velmi pěkná knížka. Předpokládala jsem ze básně budu přeskakovat, ale naprosto mě uhvatlily. A ten konec, byl naprosto dokonalý a nečekaný.

květáček
03. června

Jako šlo to. Perpetum mobile existuje

eliskamikova
28. května

Impulzivní koupě graficky nádherné knihy, která mi pár měsíců zdobila knihovnu, vyústila v překvapivý čtenářský zážitek. Jedno posezení, úsměv na tváři, teplo v duši, pohlazení poetických mozkových závitů, polechtání mého vnitřního snílka samotáře. Bonbónek, který mi ještě dlouho zůstane v paměti.
Celá recenze u mě na blogu: https://wp.me/p9pJ9T-T

medlovice
26. května

Čekala jsem dlouho než

rozkvetla mi v rukou

přečetla s radostí
Až přejdou léta
znovu si přečtu
nádherné ilustrace
čas jde ve smyčkách .
Haiku miluju. Jeho křehkost, pomíjivost , vztah k přírodě , vše v pravidelném rytmu a kratké jako sám život. Na tuto knižku jsem se moc těšila a dlouho čekala, byl o ni zájem. A tato knižka mi kvetla v rukou a rozkvetla v nádherný příběh ukradené lásky, nenaplněné lásky , lásky vzniklé z veršu. Vychutnala jsem si každý list, okouzlila mě dojemnost příběhu a pomíjivost života. Život,který si osamělý pošták vypůjčil, stejně jako něčí písmo, byt , zvyky a nakonec i vzhled je tak krátký a dojemný , že nevím, nevím jestli knihu vrátim...Oprávněně titul Obálka roku ale i uvnitř je krásně křehce ilustrovaná, obálka je vlastně pouzdro naknihu, symbolická poštovní obálka i s adresou.

Alexxxka
28. dubna

Na začátku jsme si říkala, že to asi nedám ( vôbec jsem nerozuměla co chtěl básník těma básničkama v haice říct... ) Pak jsem si zvykla na styl psaní a už to šlo samo :-) Velice příjemné překvapení.
A ta obálka je TOP!!!

Boboking
03. dubna

Jemná, vtipná frankofonní drobnost, která splnila přesně to, co jsem očekával. A ta krásná posedlost japonským haiku. Však kniha dostala Prix littéraire Canada-Japon, Le Facteur émotif (2006). Doporučuji :-)

amaenium
03. dubna

Naprosto jemný a křehký příběh, jež jsem přečetla na jedno posezení.
Také bych řekla, že příběh vyzařoval svoji citlivost (mimo jiné také doporvázenou po grafické stránce) a vnímala jsem ji nejen z jednání poštáka, ale později i z japonských haiku. A uzavření smyčky mi přišlo vhodné a celé to dalo příběhu o to větší kouzlo.

efka.saf
31. března

Kdysi, je to hodně let zpátky, mě jeden známý obvinil, že jsem romantická jak tučňák na severním pólu. Snad nebude tak zle, říkala jsem si tehdy, ale vidím, že je. Já prostě opravdu nejsem romantická duše, ačkoliv jsem se snažila být aspoň při četbě pošťáka. Zkoušela jsem se do Biloda vcítit a prožívat s ním tuto neuvěřitelnou lásku, ale nešlo mi to. Hlavní hrdina mi sympatický nebyl, modlila jsem se, aby takový nebyl náš pošťák (i když haiku si s nikým neposílám) a říkala jsem si, že takový Bilodo je snem každého psychiatra.
Na druhou stranu je kniha psaná krásným květnatým jazykem, který samozřejmě plně odpovídá obsahu, oceňuji informace o haiku, které bych jinak nezískala a docela mě potěšil netradiční a především nečekaný konec (přiznávám, mé antiromantické srdce tímto závěrem bylo docela potěšeno). Ještě si neodpustím blažený povzdech nad dokonalostí obálky (no tak jsem si knihu půjčila kvůli ní, a co!), o níž mě sprostě a surově připravila knihovna, což jsem málem obrečela.
Takže závěrem, kniha je to překrásná, příběh i hrdina jsou netradiční, ale není to čtivo pro každého. Jste-li ale romantik non plus ultra, bude se vám líbit. My ostatní si aspoň povzdechneme nad obálkou.

broskev28
29. března

Závidím všem, kdož nadšeně vzdychají nad nádhernou obálkou; já mám knížku z knihovny a ta je bez přebalu - o tu krásu skvělého nápadu jsem ochuzena. Obsah naštěstí zůstal beze změny, takže jsem si po dlouhé době mohla vychutnat jemný, neuspěchaný, jazykově bohatý a zdánlivě jednoduchý příběh. Haiku znám už dlouho, a to díky Poetickému slovníčku Radka Malého. Tady jsem měla možnost dozvědět se o něm mnohem více a pochopit, jak se v jedné fázi příběhu mohlo stát hlavním vyprávěcím prostředkem.
A když jsem dočetla, pochopila jsem, že tuhle knížku určitě chci mít doma.

Ivuska.09
28. března

Podivuhodný život osamělého pošťáka vám zabere asi tak dvě hodinky vašeho času. Je to poetické čtení o někom, kdo je velmi osamělý. Kniha rozhodně nesedne každému, je třeba číst mezi řádky a zamýšlet se nad jednotlivými slovy, které vyjadřují pomíjivost a neměnnost našich životů. Samotný obsah je stejně jako haiku střídmý, precizní, hutný a křehký. Pokud je tohle váš styl, budete nadšeni.

Leenah
25. března

Ideální kniha na pár hodin pro umělecké duše :)

sagasir
24. března

Krásná knižní obálka a krásný příběh

Tato kniha je takový malý literární skvost. Už jenom samotná obálka nádherně koresponduje se samotným příběhem a nápad vytvořit ji jako poštovní obálku je vskutku geniální, krásný a v konečném výsledku se povedl na jedničku s hvězdičkou. A nemluvě pak o samotném příběhu. O něm se však rozepíšu později a níže. Možná si říkáte, že by muž úplně neměl hodnotit romanticky laděnou knihu, ale na druhou stranu proč ne. I muž má přece svou romantickou stránku a pak už jenom podívat se na příběh určený nejspíše pro dámy mužskou optikou může být přinejmenším zajímavé.

Rozhodně nečtu ženské romány či do romantiky laděné příběhy jak na běžícím pásu, ale občas si i já chci odpočinout od mých sice milovaných detektivek, ale zato plných násilí, krve atd. Potom rád šáhnu i po knize jako je třeba tato a nutno říct, že toho kolikrát nelituji a jsem velice rád, že to mohu prohlásit i po přečtení Podivuhodného života osamělého pošťáka. Nehodlám tuto knihu doporučit ke čtení, protože je kratičká, ale určité plus v tom je. Její četba vám totiž nezabere moc času a vy se tak nemusíte nervovat, že si nestihnete třeba přečíst další kapitolu ještě dnes atd. Konkrétně má pak osamělý pošťák s jeho podivuhodným životem 152 stran. 152 stran čirého literárního umu, krásného a krásně plynoucího příběhu. Jazyk knihy je nádherný. Je takový živý, květnatý, autor si nádherně hraje se slovíčky a skládá je do úžasných veršů a úžasných vět. Mám rád, když se dozvídám něco nového a tím pádem se i kolikrát naučím nové věci. Ani tuto přidanou hodnotu nezapomněl autor do své knihy vměstnat a vy se tak dozvíte něco více o samotném haiku. Postavy z knihy jsou pak vykresleny velice realisticky a není tak těžké si k nim utvořit nějaký vztah. Zajímavé je také sledovat jak se Bilodo pomalu stává otevřenějším, komunikativnějším než dříve, ale vlastně přesto stále zůstává uzavřený v tom svém světě. Příběh z knihy vás rychle vtáhne do děje a vy stále přemýšlíte, co bude dál, co za novou báseň on či ona vymyslí, zda se dočkají svého šťastného konce, nevymství se to akorát všechno škaredě Bilodovi? Na nic z toho vám tu neodpovím a akorát vám doporučím si tuto knihu přečíst.

Podivuhodný život osamělého pošťáka je dalším krásným důkazem, že stačí krátký příběh, který má vše co potřebuje a to potřebné je v něm správně a jasně zpracováno a autor má vystaráno. Před čtenářem pak stojí kvalitní příběh a věřím, že hodně čtenářů zaujme, po přečtení ho budou chválit a ve výsledku je úplně jedno jestli ho čte a následně recenzuje muž či žena. Nevím jak vy, ale já si našel další krátký romantický literární klenot. Po Petrovi s Lucií se v mém literárním srdci nadobro usadil Podivuhodný život osamělého pošťáka a i za to si ode mě zaslouží plných 100 %.

No, jak to tak vypadá, tak asi budu trošku romantický cíťa, ale co už. 

certik003
23. března

Knížka mě zaujala svojí obálkou, která se mi moc líbila. O Japonsku toho moc nevím, o haiku jsem slyšela poprvé, ale přesto měla knížka zvláštní kouzlo.

iška
23. března

Krásná grafika. Poetický příběh. Asi bude bližší duším poetickým než realistům toužících po dějových zvratech. Tady je děj zabalen do poezie japonského haiku.

HDosoudilová
22. března

Pěkný přběh s ještě krásnější grafikou. S haiku jsem se setkala poprvé a moc mě to zaujalo. Ovšem kdyby měla kniha více stránek, asi by mě to nudilo. Pošťák Bilodo na mě působil dost depresivně, až mi ho bylo líto. Konec mě velmi překvapil, očekávala jsem něco jiného. Ale je pravda, že takto se mi to líbilo více. Taková milá jednohubka na odpoledne.

douchová
21. března

Celkem příjemná kniha na odpoledne. Sečtělého člověka tam nic nepřekvapí, ale neurazí.

PWM
17. března

Tahle krásně klasicky svázaná a v dnešní době, nevídané, i s pouzdrem a navíc podmanivou grafikou zpracovaná novela padne v knihkupectví do oka jistě každému. Totéž již ale jistě neplatí o jejím lyrickém a trochu mystickém příběhu o hledání vlastní podstaty, útěku z šedi vlastní prázdnoty a ochotě zničit vše a symbolicky i ve skutečnosti zemřít v marné touze konečně žít. Příběh je bezpochyby určen především všem Bilodům tohoto světa, kteří oslepení přáním dosáhnout nedosažitelného, nevidí zjevné, ostatní tento subtilní příběh pravděpodobně „mine“.

Pevně věřím, že potíže se samotnými Haiku jsou způsobeny pouze náročností překladu. Občas se i nepříliš pozorný čtenář jistě zarazí na rozporu s pravidly Haiku a Renga, které přeci jen trochu kazí celkový dojem. Stojí za povšimnutí, že Denis Thériault v knize překvapivě v některých pasážích používá strhující a velice bohatý jazyk, jako by si sám oblékl kimono a jeho pero vedla nenadálá inspirace a kniha se tak sama částečně stává básní a již jen kvůli tomu stojí za přečtení.

kikies
15. března

Ta kniha je krásná.... já to tam vidím, navzdory tomu, že to fakt nebylo nic pro mě. Nejsem poetická duše, nemám nijak zvláštní zálibu v japonské kultuře, o haiku jsem toho zatím také moc neslyšela. Samozřejmě jsem tušila, že kniha bude jiná, proto jsem po ní sáhla, a taky že byla jiná. Chtěla jsem zkusit něco nového, něco jiného a jsem za tu zkušenost ráda, ale více se do této oblasti nořit nehodlám. (Ale ta obálka je opravdu nádherná!)

Pett
15. března

Ta obálka... ach, ta skvostná obálka... právě ta mě přitáhla do života jednoho podivuhodného poštovského panáčka Biloda a jeho nestydatě uloupených dopisů plných křehkých haiku... podotýkám, že haiku je mé mysli japonskou vesnicí... ale tady s těmi osamělými řádky se tak krásně prolnulo... a ten magický konec... ach, ten konec byl už jen pomyslnou ovoněnou sakurou v mé dlani... myšlenka, která mě neopouští...

essidaven
11. března

První co mě u knihy nadchlo byla obálka a celkové grafické zpracování, to se opravdu povedlo. Postupně jsem si zamilovala i básně, přestože jsem haiku dříve nikdy nečetla a k japonské kultuře zrovna netíhnu. Zamilovala jsem si i hlavního hrdinu, který je všechno jen ne normální dle běžných měřítek, což je sympatické. Celý příběh je velmi poetický a v konečném důsledku i filozofický a nutí k zamyšlení, což mi právě v mém rozpoložení přišlo vhod. Ovšem ve výsledku je celý "podivuhodný život" také smutný a pro někoho možná až příliš podivný. Myslím, že kniha není pro každého, ale mně přišla mezi současnou beletrií velmi osvěžující. Jediné, co mě trochu mrzelo, že když jsem se pořádně ponořila do děje a očekávala gradaci příběhu najednou byl konec.

ElizabethK
07. března

Opravdu nádherný a milý příběh s prvkem života ve smyčkách, v kruhu (Enso). Na konci knihy, kdy se do sebe všechno krásně poskládá, jsem byla jako u vytržení.
Líbilo se mi vykreslení charakteru všech postav, u tří hlavních postav však mimo jiné i pomocí haiku. Když jsem jednotlivé haiku četla, viděla jsem v nich rozdílné styly psaní, jako bych opravdu četla díla tří různých lidí.
Nedílnou součástí knihy je i grafické zpracování, a to bylo u tohoto díla mimořádně nápadité, avšak jemné a decentní.
Dokážu si představit, že někoho kniha nemusí zaujmout. Například lidi, kteří nemají vztah k japonské kultuře, nebo čtenáře, kteří vyhledávají běžné hrdiny příběhů (nepřenesou se přes podivné, výstřední a podobné charaktery).

Eva2412
04. března

Křehká krása...

Radííí
28. února

Krásná kniha... nejen obálkou a jemnými kresbami, ale hlavně napsaná dojemně a mile a básně dokreslují poetickou atmosféru. Moc se mi líbila! ;)

jasmína
28. února

U mě za pět hvězdiček, tak jiná kniha, tak příběh zvolna plyne až se rozplyne, a je tak jiný, tak dojemě napínavý a smutný.... kniha mě dostala

Márinka
26. února

Magický, absurdní, romantický, znepokojující. Zkrátka rozporuplný příběh o lásce, osamění, erotice bez doteku, porušování pravidel, ne/normálnosti, kráse japonské poezie a zenovém buddhismu.
Více na: https://www.treninkpameti.com/news/japonske-haiku-na-kanadsky-zpusob/

clouds
26. února

Kniha je výhradně určena lyrikům a zasněným lidem, kteří ve svých snech dokáží prožívat mnohé, možná víc a silněji než v realitě. Hledači epických příběhů budou zklamáni, příběh je jednoduchý, možná i málo uvěřitelný, ale vůbec nic mu to neubírá na kráse a poetičnosti s jakou je napsán. Japonská haiku vytvořená autorem jsou překrásná a je nepochopením říci, že jde o jakési okořenění a zatraktivnění příběhu, který se díky tomu má dobře prodávat ...myslím, že je v nich krásně vyjádřena jemnost a náznakovost japonské
poezie, a že autor se úkolu zhostil se ctí. Erotika je vyjádřena křehce a v náznaku ja velmi vkusná a okouzluje, nikoli uráží. Kniha není určena pro každého a ne každému se bude líbit, to jí ale neubírá na kouzle a podmanivosti.

1987
21. února

Mohol to napisat Baricco a nakrutit David Lynch, potom by ma to asi bavilo.

Mam take podozrenie, ze ide o vysoko neuprimne dielo.
"Vezmime postara, ktory porusuje listove tajomstvo, tajomnu dievcinu z Guadelupe a doplnme haiku, aby sme to spravili trochu zaujimavejsie. Predsa len, trochu exotiky to hezky vopepří."
"A co koniec?"
"Neviem, nieco, co rozhodi dojatych ludi. Smrt hlavneho hrdinu?"
"Ok, moze byt. Ale chyba mi tam trochu lechtání."
"No dobre, tak spomeniem nejake bradavky, pery, zimomriavky a tak. Ale nic explicitne, aby sa to mohlo darovat pod stromcek."
"Ok. Zozeniem sikovneho art directora, aby tomu dal hezkej vošat."
"Super. Nech to ma potencial na dvojku."

Denisovi som nezozral ani bodkociarku.

Terinka-ka
13. února

Moje první setkání s haiku. Díky tomu, že kniha má i klasický děj, je haiku snadněji uchopitelné. Já jsem tomu teda propadla!
Přidávám se k názorům, že kniha asi není pro každého, ale kdo je milovníkem poetických kouzelných příběhů, bude ji milovat!
A závěr? Ten u mě vykouzlil ještě větší úsměv a potěšení z tohoto podivuhodného příběhu..