Tajuplný ostrov

Tajuplný ostrov https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/53199/tajuplny-ostrov-53199.jpg 5 1485 193

Za americké občanské války „severu proti jihu“ uprchne balónem z jižanského zajetí skupina pěti seveřanů vedená Cyrusem Smithem. Jejich balón je větrnou smrští zahnán nad moře, kde je zničen, a uprchlíci se zachrání na pustém ostrově v jižním Tichém oceánu, 2000 km od nejbližšího obydleného místa, ostrovů Polynésie. Na počest amerického prezidenta a bojovníka proti otrokářství Abrahama Lincolna jej nazvou Lincolnův ostrov. Po zajištění holého života využijí trosečníci všech svých vědeckých a technických znalostí a přírodních podmínek ostrova k vybudování pohodlného sídla. Ve skupině trosečníků jsou zastoupena různá povolání (inženýr, lodní tesař, novinář, přírodopisec), je tu vedle nedospělého chlapce také černoch a později dokonce i bývalý trestanec Ayrton (postava z Vernova románu Děti kapitána Granta), kterého trosečnící našli na blízkém ostrově Tabor. Ti všichni spojí síly, aby přemohli svízele svého postavení a ovládli přírodu ve svůj prospěch. Edice Podivuhodné cesty, svazek 1.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Dobrodružné , Romány

Vydáno: , Albatros (ČR)
Originální název:

L'ile mystérieuse , 1874


více info...

essterkaa
essterkaa
18.09.2017 5 z 5

Moje první Verneovka a musím říct: "woow"! Lituji, že jsem se k autorovi nedostala dřív, protože mě kniha opravdu oslovila. Byla napínavá, dobrodružná, srdcervoucí, zároveň propojená s historickými fakty, prostě skvělá! Až jsem si říkala, že bych moc ráda byla jedním z kolonistů Lincolnova ostrova! :))

frantisek8863
frantisek8863
17.09.2017 5 z 5

V dětství to bylo super počtení, malá skupinová Robinzonáda. Kdy trosečníkům z bídy a nouze pomáhají znalosti z vědy a techniky ke slušnému životnímu stylu. Pro mě dobře namíchaný příběh, kdy mě jako kluka neodradil počet stran. Když jsem to četl v dospělosti znovu už příběh nepůsobil tak intenzivně, ale jako naivní kluk jsem se rozplýval nad dobře namíchaným příběhem a odhalováním tajemství.


Veggi
Veggi
06.09.2017 3 z 5

Knihu jsem poprvé četla v dětství a to jsem jí zhtla jedním dechem. Nyní při druhém čtění jsem mírně řečeno zklamaná. Dílo je to jistě úžasné a Verne byl skvělý spisovatel, ale přijde mi to vše přetažené za vlasy.
Na ostrově se všichni nekriticky spoléhají na inženýra, který vše dovede a na vše najde odpověď (samo o sobě trochu naivní). Jsou na ostrově, kde je všechno!!!! Zvířata, rostliny všech různých druhů (léčivé, plodonosné,...), mají všechny prvky, které potřebují k jejich "průmyslu" atd. Mix zvířat, který si neumím představit ani v ZOO! Jsou tam jaguáři, pekari, orangutáni, ovce, kozy, tučňáci, papoušci, lososi, mufloni,.... Orangutan na ostrově, kde v zimě klesá teplota hluboce pod nulu?! Stejně tak papoušci! Vždyť by tam v zimě umrzly a co by jedly? O šelmách se mluví jako o škodných a popisují jejich hojné počty (vždyť by je ten ostrov neuživil!). Teritoria velkých šelem jsou i desítky km2 a i kdybychom připustili, že ostrov je hodně úživný, tak i přesto by jich tam nemohlo být tolik.
Sopečný ostrov na kterém je uhlí? Uhlí bývá obvykle třetihorní (spodní hranice 66 mil. let), jak by se vyskytlo na sopečném ostrově, který musí být mnohem mladší.
To vše by šlo jistě přičíst tomu, že přírodovědné znalosti nebyly na takové výši jako nyní. Ovšem způsob popisu Naba a Jupa mi přijde dost podobný (trocha rasismu?).
Mnohe bližší mi je Robinson, i když to není také úplně podle pravdy, ale jsou zde i popisy jeho nezdarů, jak se propracoval "z nemehla" k šikovnému trosečníku.
Tato kniha je na mě trochu moc sluníčková a růžová: ) Podaří se jim vše na co sáhnout... Kéž by to tak fungovalo i v reálném životě : )

karimatka1
karimatka1
16.08.2017 5 z 5

V dětství jsem verneovky četla jedním dechem, ale teď jsem měla strach, že mě to nebude bavit. Třeba Děti kapitána Granta jsem před několika lety sice znovu přečetla, ale už to nebylo ono. Ale tahle kniha mě opět pohltila, zvládla jsem ji "zhltnout" jak za starých časů za 3 dny a vůbec mi nepřišla příliš popisná.
A byla to 20. kniha do výzvy.

nocnymotyl38
nocnymotyl38
16.08.2017 5 z 5

U mňa sú všetky verneovky za 5, bola som dieťa a ani som nedýchala koľkokrát.

brodequin
brodequin
09.08.2017 5 z 5

Také čteno později, ve věku cca 25 let. Už ani nevím, jestli před, nebo po dvaceti tisících mílích...ale jedna z těchto dvou knížek byl pro mě zážeh do dobrodružného světa Julese Verna. Napínavé, dobrodružné, čtivé - aneb pro mě nebylo teoreticky vůbec reálné, přečíst tak tlustou knihu!! Ale jak se někdo začte, tak prostě nevnímá a je polapen na pustém ostrově, kde je jakási tajemná bytost...a vy se těšíte na rozuzlení.

witiko
witiko
20.07.2017 5 z 5

Z dětství si už moc nepamatuju, ale můj syn knihu hltá právě tak, jako já před třiceti lety. Když si spolu s ním knihou znovu listuju, začínám chápat její plný rozměr. Ve své podstatě je to velkolepá kniha o tom, že když se k lidské inteligenci, vynalézavosti a důmyslnosti přidá přátelství, soudržnost, věrnost a úcta, není nic, co by mohlo člověka položit na kolena. K tomu je jako koření přidáno napětí, tajemství, dobrodružství a spousta poznatků v přesně namíchaném poměru. Obdivuji na Vernovi jeho schopnost neopájet se jen technologií, pokrokem a vědou, ale dohlédnout také až na samotnou dřeň toho, co znamená být člověkem. Právě v tom jsou jeho knihy neopakovatelné a nesmrtelné.

JPBelmondo
JPBelmondo
12.07.2017 5 z 5

Moje nejmilejší knížka od tohoto autora. Nádherné čtení, pohlazení na duši. Zkrátka láska z dětství, ke které se člověk z nostalgie rád vrací. Víra v člověka samotného - že si dokáže nejen poradit, ale prakticky i vyrobit vše potřebné, byť na pustém ostrově. (Škoda, že už to nic neříká dnešní generaci, která se nedokáže obejít ani bez mobilu...)

petr3954
petr3954
10.07.2017 5 z 5

Klasická robinzonáda.

tereza1198
tereza1198
09.06.2017 5 z 5

Úžasná kniha. Strašně se mi líbilo, jak všichni byli schopní a vyrobili cokoliv. Muži bez bázně, kteří stojí osamoceni proti živlům a žádná překážka jim není neřešitelná. A mají psa (kterého nevyhodili z balónu - což je naivní, ale šlechetné). I když jsem knihu přečetla až v dospělosti, otevřela mi určité vnitřní dětské okénko a já byla nadšená.

Atanone
Atanone
27.05.2017 5 z 5

Srdeční záležitost,stejně jako Dvacet tisíc mil pod mořem.
Když jsem byla donucená okolnostmi zredukovat knihovnu,těchto dvou knih jsem se prostě nemohla vzdát. Podařilo se mi "sesbírat" většinu verneovek v elektronické podobě,ale i když jsem ráda,že je mám a budu moct dočíst ještě i knihy,co jsem od Vernea nikdy nečetla, vždy mi to jen připomene ty papírové poklady,kterých jsem se musela vzdát

Hanjimka
Hanjimka
22.04.2017 5 z 5

Klasická kniha mého dětství. Milovala jsem Verneovky a občas se k nim vracím. Jeho vyprávění mě dokáže znova zase nadchnout.

martin9134
martin9134
10.04.2017 5 z 5

Knížka se mi moc líbila. Popisování života trosečníků a jejich dobrodružství je super! Všechno jsem si to hezky představoval. Ten konec mi přijde zvláštní, prostě nevěděl jak to ukončit tak udělal bum bum bum. Ale určitě všem doporučuji.

Air15
Air15
25.03.2017 5 z 5

Nejlepší je tom všem ta myšlenka, že pokrok a věda dokáže překonat každé nesnáze. Tedy, pokud máte sebou Cyruse Smithe, všehoschopného inženýra. Vzhledem k době, kdy to bylo napsáno, je to sice trochu naivní, ale pořád zábavné dobrodružství.

kacaabba
kacaabba
24.03.2017 4 z 5

Ve své době jistě velký spisovatel dobrodružné a populárně naučné literatury. Dnes už trochu zastaralý jazyk a styl, takže mladými lidmi již v podstatě nečten. Mne na Verneovi vadí přílišná naivita, že vědecko-technický rozvoj vyřeší vše. Ano, mám to snažší, už se to jasně ukázalo, ale stejně. Mimochodem jsem netušil, jak rozdílný je děj mezi knihou a neméně slavným seriálem...

jan14s
jan14s
23.03.2017 5 z 5

Po spoustě let jsem se ke knížce znovu vrátil a tak jako v mých třinácti letech i tentokrát mě pohltila.
Kniha je velmi napínavá, občas napětí poleví a děj začíná být poněkud nezajímavý, nicméně vzápětí nabere na obrátkách. Pořád Vás nenechá chladným, cože se to na tom ostrově děje.
Přesto by se tam dalo nalézt několik výtek. Nejvíce mi asi vadila nevraživost osadníkům vůči dravcům na ostrově. Při první příležitosti se je snaží vyhubit. Dále mi ve Vernových příbězích chybí více žen. Přece jen by to příběh obohatilo. A určitě by to přišlo vhod i osadníkům. Tyto dvě výtky nejsou nijak zvlášť důležité pro děj knihy a spíše než vadou jsou odrazem smýšlení v době napsání těchto románů.
Čtení těchto příběhu ve mne vyvolává nostalgii, kdy jsem potajmu četl tyto knihy až do pozdních večerních hodin a snil, že někdy zažiji podobná dobrodružství.

helena8550
helena8550
20.03.2017 5 z 5

Zbožňuju tématiky opuštěných ostrovů a jejich osídlení. A v Tajuplném ostrově jsou v tomhle absolutně nepřekonatelní.
Trochu jsem nejdříve bojovala s tím, jak jsou všichni čestní a nepředpokládají od nikoho nic zlého. Trochu jako od Foglara. Ale na druhou stranu proč ne - proč by se museli bát otočit ke spolutrosečníkům zády, aby je do nich nebodli a proč by nemohli spoléhat na jejich pomoc v jakékoliv situaci? O vraždících psychopatech nebo jen sobcích už toho bylo napsáno dost. Nakonec mě právě tohle (stejně jako právě u toho Foglara) naprosto okouzlilo.
Trochu mě mrzí, jak kniha dopadla. Jak odhalení tajemných sil, tak osud trosečníků. Ale to už je subjektivní věc...

marmota-b
marmota-b
17.03.2017 4 z 5

Já nemůžu Verneovi odpustit ne ani tak to, že jim to šlo tak snadno, jako to, že na konci... nemůžu prozradit přesně co, pro ty, co to ještě nečetli, ale zkrátka tam inženýr ví něco, co vědět prostě nemůže, protože se to stalo - a on jmenuje datum - až v době, kdy už podle data na začátku knihy byli na ostrově...
To mi navždycky zkazilo dojem z knížky, která se mi jinak hrozně líbila.
Sestře to zkazilo to, co se stane úplně na konci. Taky nebudu prozrazovat; někomu to vadit nemusí, ale naprosto chápu, že jí to zkazilo náladu.
No ale jinak - je to právem Verneova klasika. Strašně se mi líbí, jak se tady postavy doplňují, včetně těch zvířecích. Pamatuju si hlavně druhou, dobrodružnější část; kdo se nemůžete začátkem prokousat, vydržte, ještě to nabere grády.

martina.culik
martina.culik
23.02.2017 4 z 5

Začala jsem číst asi v šesté třídě a knihu jsem odložila, když jsem byla asi v polovině, protože mě nebavila. Zhruba po roce jsem se k ní vrátila, začala znovu od začátku a najednou jsem byla s ostatními na ostrově a hltala jsem každou další stránku. Nakonec se mi tedy kniha moc líbila.

Leňa287
Leňa287
10.02.2017 5 z 5

četla jsem ji asi tak v sedmé třídě a byla skvělá, nemohla jsem se od ní odtrhnout, chtěla jsem vědět jak to všechno dopadne. Teď si ji kupuji na bazaru a už se moc těším, až se zase do ní začtu.