Podivná knihovna

od:

Podivná knihovna

Chodíte si půjčovat knihy do knihovny? Mladík si jako obvykle odskočí navečer do místní knihovny: vrátit dvě knížky a nějaké jiné si půjčit. Ten den se však už nevrátí domů. Běžná knihovna se náhle změní v záhadné bludiště s nekonečnými chodbami, zamčenými dveřmi a celou, v níž se chlapec nakonec ocitá. Občasnou společnost mu dělají dědek, ovčí muž a záhadná krásná dívka, která nemluví. Tahle noční můra se sice nakonec prosvětlí denním světlem, ale mladík zjišťuje, že nic už není jako dřív. Haruki Murakami jako mistr záhadných, surreálných témat. Barevné ilustrace Kat Menschik....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/21_/219562/podivna-knihovna-219562.jpg 3.5661
Originální název:

Fušigina tošokan / 不思議 な 図書館 (2005)

Žánr:
Literatura světová, Povídky
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (137)

Přidat komentář
Riccia
předevčírem

Po Podivné knihovně jsem v naší městské knihovně sáhla proto, že jsem o ní slyšela v letošní Čtenářské výzvě a chtěla jsem jí "ochutnat", přestože už mám tento bod výzvy splněný. Přiznám se bez mučení - nepochopila jsem ji. Nyní jsem si pročetla předchozí komentáře a díky Chesterton, která mne navedla na "překlad do lidštiny" od čtenářky s přezdívkou Clea3112 , jsem nedopadla jako Efka.saf, která to zhodnotila slovy "Co to sakra bylo?" Podle mne morbidní vyprávění s podivným koncem. Co však oceňuji - to jsou ilustrace. Alespoň jsem neměla problém představit si ovčího mužíka :-) Nevím nevím - Murakamiho literární surrealismus (jak jsem se poučila u Eeli) mne nějak neoslovil. Možná by se to dalo zkusit ještě jednou s Clea3112-iným komentářem coby záložkou. Třeba bych konečně chytla tu "správnou vlnu". Co pro mne bylo asi nejzajímavější - že tak jako u nás chováme v kleci kanáry, tak pro Japonce jsou exotičtí naši milí špačci. :-)

Kaik
12. února

Docela morbidní jednohubka... Už nikdy nejdu do knihovny! ;)

Chesterton
11. února

Asi nemám talent na symboly a moudra ukrytá pod pokrývkou pohádkových vět:)) Že by tlustý nános dospělosti nebo málo soustředěnosti?
Příběh mě vtáhl asi i bez ilustrací, díky nim dvojnásob, jen mi chybí vidění, které vlastní Clea3112 :)) Po přečtení tohoto komentáře se mi rozsvítilo a dokreslilo, jinak bych se přiklonila k těm, co je povídka zaujala, ale zůstala nedopovězená:))
Atmosféra by však asi hned tak nezmizela.
Času s Podivnou knihovnou nelituji:)

Eeli
08. února

Hezký příklad toho, jak funguje surrealismus v literatuře. Autor se tedy zřejmě snažil vyjádřit různé pocity člověka, přičemž knihovna a její součásti má možná obrazně ztvárňovat lidské podvědomí. Každopádně zajímavé. Nicméně je-li člověk líný zaobírat se nějakým hlubším smyslem tohoto dílka, zůstane nepochopeno. I když i moje první myšlenka při čtení byla, že mi zřejmě také nějaký dědek vysrknul mozek. :)

Kristy78
06. února

Opravdu surreálné téma jak má být. Skvělá kniha, přečtená jedním dechem během jednoho odpoledne, ale příběh a jeho vyznění budou na delší dobu. A tak to má být :)

Lily101
04. února

Teoreticky se jedná o pohádku s koncem, který není nejšťastnější. Největší význam má dle mého poslední odstavec. Chlapci umřela matka a nikoho jiného nemá. Potřebuje se s tím vyrovnat. Ale interpretace vícero lidí se samozřejmě mohou lišit s ohledem na věk, zkušenosti apod., tudíž se do toho nechci moc zaplétat, ať se nezamotám úplně. Hodně nadneseně řečeno by se dalo říct, že se jedná o pohádku, která ve Vás zanechá stopu. Je to má první kniha od tohoto autora a nejspíš ne poslední:).
#ctenarskavyzva2018

efka.saf
03. února

Co to sakra bylo?! - Bohužel můj první pocit z knihy.
Podivná knihovna byla moje první kniha od Murakamiho, po které jsem sáhla díky čtenářské výzvě. Viděla jsem to jako skvělou příležitost přečíst si něco od autora, kterého znám zatím jen z doslechu a kolem jehož jména se stále vznáší určitá gloriola. Ale asi to zase tak dobrý nápad nebyl... Uvažuji, jestli mi přísluší knihu vůbec hodnotit, ale nemůžu jinak. Přemýšlím, jestli jsem ji nepochopila, jestli nedokážu dostatečně číst mezi řádky nebo jestli na ni nemám dost velkou fantazii (možná vše dohromady?), ale osobně si myslím, že na tuto knihu jsem asi příliš racionální a upřímně mě nezaujala ani natolik, abych se začala pídit po hlubším významu a sdělení. Jednu hvězdičku dávám za moc pěkné ilustrace, které v mých očích utvářely tu správnou temnou a tajemnou atmosféru a druhá je asi za to, že měla kniha jen kolem 60 stran a tato čtenářská muka netrvala dýl jak hodinu. Uvidím, jestli časem přijdu autorovi na chuť nebo ne, zatím mě to ale k jeho jménu netáhne.

Prateri
28. ledna

Příběh mi připomínal sen, který se nám klidně může zdát. Nebo to také připomíná vyprávění dětí s bujnou fantazií. Myslím, že nejdůležitější jsou dva poslední odstavce knihy - to byla skutečnost. Knížka se čte lehce a je hezky ilustrovaná.

Veggi
26. ledna

Čteno v rámci Výzvy 2018 během jednoho dne. Nic pro mě. Nechápu.

natalie8531
22. ledna

Má první kniha oblíbeného autora. Dosti podivné seznámení.

Calie
15. ledna

Pro mě byla Podivná knihovna dost velké zklamání. Na knihu jsem se opravdu těšila, příběh mi přišel dost zajímavý a podle mě se s tím dalo dost pohrát. Děj nemá žádný velký spád. Jenom polovina knihy je věnována tomu, jak se mladík do maléru dostal, pak to Murakamiho asi přestalo bavit a docela rychle to ukončil. Po dočtení jsem na knihu nechápavě koukala a v hlavě mi bleskla otázka, zda je to opravdu všechno.
Je to moje prvotina od něj a chystám se i na další jeho knihy, tak doufám, že mě zvládne přesvědčit, že je tak dobrý, jak jsem slyšela. Touhle knihou mě totiž nepřesvědčil ani trochu.
Dvě hvězdičky dávám jen díky docela povedeným ilustracím, ale víc si rozhodně nezaslouží.

momo01
14. ledna

To je jako všechno? A kde je zbytek knihy? Na rovinu se přiznávám, že jsem toto dílko nepochopila. Asi jsem natvrdlá, ale poselství jsem nechytla a už vůbec nerozumím konci.

allebra
14. ledna

Zvláštní povídka s pochmurnou atmosférou, která nás okamžitě vtáhne do děje. A jak si ji kdo vyloží, asi záleží jen na fantazii každého z nás. Příběh je doprovázený krásnými ilustracemi.

yaoiyuri
14. ledna

Od Murakamiho jsem čekala víc.

Aya81
10. ledna

Atmosféru příběhu vytváří spousta rozporuplných, ale přitom vlastně souvisejících pocitů. Strach x odhodlání, zhnusení x okouzlení, realita x sen, slušné vychování x protest. Je třeba hledat alegorie našeho života. Konec je zvláštním rozuzlení celého díla, jakoby tím koncem příběh teprve začal. Dobře se četl, a i když nebudete chtít jít hlouběji pod povrch samotného příběhu, rozhodně nezklame. Opravdu nádherné ilustrace jsou bonusem.

zdazilek
08. ledna

Pěkná povídka, kterou jsem měla rychle přečtenou, ale asi jsem ji úplně nepochopila. Moc se mi líbily ilustrace.

Jm.bazar
06. ledna

Krásně ukázáno jak je dětské myšlení odlišné od dospělého.

gleti
04. ledna

Je zvláštní, jak pár stránek dokáže zmást čtenáře.

Clea3112
01. ledna

Murakamiho magický realismus ve snové podobě. Tajemstvím opředená metafora o podivném světě lidí kolem nás. Vždy se najde Někdo, kdo se může pokusit vás autoratitivně zastrašovat a manipulovat. Někdo, kdo vám pomůže a Někdo, komu zase naopak pomůžete vy.....Někdo, kdo vás bude inspirovat. Někdo, kdo na vás bude čekat a pochopí vás beze slov. Někdo, na koho se budete těšit vy, protože je váš svět ..... A když pak náhle "musí odejít" napořád, uvědomíte si, že "návštěva" knihovníkovy kobky v podzemí byl jen počátek vašeho dospívání a prozření......Mně se Murakamiho styl líbí. Hodně symbolů, hodně moudra schovaného pod přikrývkou pohádkových vět. Murakami nabízí tolik cest, jako jeho tajemné bludiště v podzemí. A je na vás, kterou cestu zvolíte a kolik toho po cestě zahlédnete. Doporučuji !

triatlet
01. ledna

Podobně jako u povídky Spánek i u tohoto vydání vyniká jednoduchý příběh díky ilustracím Kat Menschik.
Autor se věnoval motivu knihovny i v románu Kafka na pobřeží.
Měl jsem obavu, aby kafkovsky podaná povídka Podivná knihovna neskončila probuzením... i když "Byl to snad celé jen nějaký sen?" (s. 35)
Murakami (i překladatel Tomáš Jurkovič) dokázal(-i) vystihnout (nejen mluvu) dospívajícího vypravěče: "Chtěl jsem se zkrátka z toho strašidelného kamrlíku vypařit tak rychle, jak to jen bude možné." (s. 10)
"Na bludištích je nejhorší, že nikdy nevíte, jestli jste zvolili správnou cestu, dokud jí neprojdete až úplně na konec. A když pak na samém konci zjistíte, že jste si vybrali špatně, bývá už kolikrát pozdě. To je u bludišť největší kámen úrazu." (s. 53)
Závěrečný odstavec povyšuje povídku na novelu. Nečekané rozuzlení tajemného samotářského labyrintu.
PS: Letošní první novoluní připadá na 17.1.
.....................................................................................................
Čtenářská výzva 2018 - kniha, kde hraje roli knihovna (knihovník, knihovnice)

gonegirl
28.12.2017

Toto dílko jsem přečetla v tramvaji při cestě do města a i za těch 20 minut jsem se dokázala do příběhu ponořit, soucítit s postavami a v napětí, jak to vlastně skončí, málem přejela zastávku.
Murakami nám dává úžasnou příležitost vytvořit si v hlavě vlastní příběh. Zhruba nám nastíní děj, dopřeje nám nahlédnout do malé části života postav, ale jak to bylo předtím a co bude potom, to nechá jen na naší představivosti.

Marcik7
27.11.2017

velmi zvláštní, místy horor, pak poetika, ale pro mě nejpůsobivější ilustrace, nádhera

martina5069
23.11.2017

Moje první povídka od Murakamiho a musím říct, že mě u ní pěkně mrazilo. Je to smutný příběh u kterého do poslední věty nevíte jak dopadne. Měla jsem ji přečtenou asi za hodinku ale tu hodinku mě pěkně mrazilo v zádech. dávám o hvězdičku míň jelikož se u povídky vlastně nedozvíte co se stalo s ostatníma postavama. Kniha má nádherné ilustrace. V nejbližší době se pustím do jeho další povídky "spánek".

veriszv
14.11.2017

Zajímavá povídka...ilustrace krásně dokreslují příběh...

DomYume
30.10.2017

Podivná knihovna je moje třetí povídková kniha od Haruki Murakamiho. Všechny tři knihy jsem hodnotil z velkým časovým odstupem. Pralo se to ve mně. S mou přítelkyní jsme hodnotili především Spánek a Podivnou knihovnu. Za mě se mi vždy více líbil Spánek. Jenže uplynul měsíc, dva měsíce, tři měsíce… A já se snažil vzpomenout si na příběhy popsané v těchto třech krátkých povídkových knihách.
Po takovém velkém časovém odstupu jsem si uvědomil, že Podivná knihovna mi v paměti uvízla nejvíce. Příběh se mi opravdu hluboko vryl do paměti. Je to neuvěřitelný příběh s až absurdní zápletkou, kde vystupuje dědek knihovník, který nám chce vysát mozek s vědomostmi. Jako u každé H. Murakamiho knihy však není vždy to co se tváří jako hlavní pointa skutečně ta hlavní pointa a autor nás opět nechává v propasti nejasností a záhad. Opravdu krásný zážitek. Tedy určitě ne pro hlavní postavu.

Ilustrase od Kat Menchik jsou opět jedinečné a Haruki Murakamimu mohu opět jen složit poklonu.

domino1701
29.10.2017

Zvláštní, smutný příběh s překrásnými ilustracemi. Troufám si říct, že jsem nikdy nic podobného nečetla.

kahuda01
25.10.2017

Velmi pěkné, za dvacet minut přečteno...

amaenium
23.10.2017

Taková menší vsuvka od Murakamiho do mojí (podivné) knihovny. Směr, jakým se příběh odehrával, jsem nečekala, ale oslovil mě, to jistě. trochu jsem měla problém se stylem, jakým autor psal, přišel mi odlišný od jeho románů, a kvůli tomu bohužel musím srazit hodnocení.

Carra
14.10.2017

Podivná knihovna ve mě zanechala takový zvláštní pocit a uvažuji, co tím chtěl autor říci. Na podobné šílenosti jsou ale Japonci machři. Ilustrace jsou překrásné a díky nim mě to ještě více vtáhlo do děje a rozproudilo mou fantazii. Budu si muset přečíst znovu a doufám, že pochopím jeho myšlenku. Každopádně chystám se i na další jeho tvorbu.

Pitbullka
23.09.2017

Úžasná kniha s krásnými ilustracemi. Přemýšlivý a vlastně i smutný příběh. První, co jsem od Murakamiho četla a určitě mě tento autor oslovil.