Pod sněhem

Pod sněhem https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/233977/bmid_pod-snehem-YTV-233977.jpg 4 1339 339

Zdánlivě běžná situace: Tři sestry nasedají jednoho zimního dne do auta a vyrážejí k rodičům na oslavu otcových narozenin. Blanka se dvěma dcerami, miminem a psem, Olina se synem a ipadem, Kristýna s kocovinou. V plném autě se však spolu s nimi ocitají i jejich životní příběhy, vzpomínky na dětství, nenaplněné sny a frustrace, a atmosféra tak už po několika kilometrech jízdy houstne. A to ještě žádná ze sester netuší, že další nepříjemnosti je čekají v domě rodičů. V rodinných vztazích a na první pohled obyčejných událostech dokáže Soukupová zachytit otisky spletitých osudů s takovou bravurou, že před čtenářem vyvstávají jako jedinečná životní dramata. Autorčin typický způsob vyprávění s přirozenou lehkostí podtrhuje autenticitu příběhu a vtahuje do něj čtenáře natolik, že se sám stává jedním z pasažérů auta jedoucího zimní krajinou.... celý text

Žánr:
Romány , Literatura česká

Vydáno: , Host
více info...

maGggg
maGggg
11.02.2018 2 z 5

Ještě se mi nestalo, aby mi všechny postavy z knihy byly nesympatické. Pesimistická kniha a otřesné rodinné vztahy a totálně nudný příběh bez jakékoliv menší zápletky.

yehudit
yehudit
29.01.2018 4 z 5

Četla jsem jedním dechem, místy mě až zarážely autorčiny trefné poznatky o úplných drobnostech. Tři sestry mi byly všechny svým způsobem blízké a sympatické, pořadí oblíbenosti se měnilo v průběhu čtení, ale něco jsem si našla v každé z nich. Jejich místy až přehnaná radikálnost a jednostranný pohled pěkně kontrastovaly s moudrostí vyklidněné matky. Vytkla bych pouze zbytečné pasáže, kde se moc řešilo, co si které dítě dá k večeři, a chvílemi se autorka neubránila jisté schematičnosti postav, které sváděly iracionální a zbytečné hádky mezi sebou. Každopádně příjemná záležitost a určitě ne moje poslední knížka od Petry Soukopové


Petra17
Petra17
25.01.2018 4 z 5

Bezvadne pocteni. Me vadil jen ten konec nekonec. Mam radsi ukoncene knihy, aspon trochu. Tohle jakoby se na posledni strance utlo a smitec.

sachista
sachista
05.01.2018 5 z 5

Tak mi rok 2018 začal z čtenářského hlediska nejlépe jak mohl. Pod sněhem je první kniha od Petry Soukupové, kterou jsem měl možnost přečíst a od první do poslední stránky jsem byl nadšený. Mám rád knihy a filmy o mezilidských vztazích, zvláště těch rodinných, kdy si autor dává záležet, aby čtenář pochopil jednání jednotlivých postav postupným odkrýváním jejich minulosti. Velmi čtivá a hořkosladká záležitost, nicméně se domnívám, že nemusí řadě čtenářů sednout autorčin styl a detailní popis jednoho dne jedné rodiny, de facto jedné cesty autem a jedné oslavy-neoslavy.

Prey
Prey
05.01.2018 4 z 5

Soukupová má obrovský talent vidět některým lidem do hlavy. A zachytit rodinné vztahy, pocity, nálady. Až je to vlastně únavné, ten neustálý příliv problémů a problémků, křivd a křivdiček, střetů povah. Mnoho čtenářů bude při čtení doufat, že to není jejich případ, že mají myšlenky ušlechtilejší, méně zpruzelé. Jenže všichni známe ten každodenní boj... Velmi dobrá beletrie.

Inka063
Inka063
03.01.2018 4 z 5

Je to dobrá kniha s výborným psychologickým vhledem. Co dokáže způsobit nekomunikace, neupřímnost, pocit "co by si o mně druzí mysleli".
Na jedné straně snahy matky o to, aby svými problémy své dcery nezatěžovala, na druhé straně z této falešné snahy o jejich ochranu vyrůstají problémy daleko větší. Nevřelost, nesrdečnost, pocity odcizení. Ani jeden člen rodiny si s těmi ostatními nemá co říci. Je to oslava z povinnosti, aby nikoho neurazili a jako taková nemůže dopadnout dobře. Vzájemně se vlastně neznají a ani po tom netouží.
Hluboká psychologická sonda. Nejde tady o žádné násilí, o nic velkého. Přesto je to schíza. Nečetlo se mi to dobře. Padala na mě tíseň, protože jsem se v lecčems našla…

knihovnaVP
knihovnaVP
02.01.2018 3 z 5

už od začátku jsem si říkala, že snad autorce napíšu a poprosím, zda by tuhle knihu s ní nenapsal ještě nějaký chlap (Landsman, Hartl...)strašně by mě totiž zajímalo myšlení těch mužských postav, od zmetka Olivera po Libora a dědy...prostě Soukupová natvrdo napsala to, co si obvykle některé z nás opravdu myslí a nikdy neřeknou nahlas!až je to smutný, tak jsem se vyděsila, jak upřímné to je...bohužel a doufám, že takových lidí kolem sebe moc nemám...podle mne byly všechny sobecké mrchy.naštval mě konec, asi jsem se trošku těšila na to, že Blanka vleze manželovi do počítače, ale budiž ji zachována čest.Přesně takové Oliny s Oliverem znám dvě a jak kdyby je znala i autorka, to není možné, že se chovají úplně stejně!!!bravurně popsané, tak to totiž opravdu je...bohužel.Nikoho nesoudím, to by nikdo z nás, kdo jsme nikdy nebyl ve stejné situaci, neměl, ale průser s výchovou to je určitě!

kristeen
kristeen
02.01.2018 5 z 5

Během knížky mě pořád napadalo jedno slovo - upřímnost. Usnadnili bychom si život, kdybychom byli k lidem okolo sebe i sami k sobě skutečně upřímní? Nevím, ale mám chuť to zkusit:) Každopádně, skvěle vystižené ženské uvažování, trochu jsem se (bohužel) našla skoro ve všech ženských hrdinkách. A asi je to tak správně. Teď jen to nějak vybalancovat:) Skvělá a přesná kniha, jen mě trochu mrzelo, že čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc mi bylo jasné, jak to celé skončí.

Gagarin
Gagarin
01.01.2018 2 z 5

Spíš než Pod sněhem by se to mělo jmenovat Tři pizdy jedou domů. Fakt nevím, jestli je k něčemu psát o rodině, kde jsou komplet všichni na pěst (snad kromě té jejich matky, ale to je spíš z nouze). Že to nijak neskončilo mi ani nijak zvlášt nevadí, spíš to podle mě ani nemuselo začít... Jo, taky jsem se v tom blbě orientoval, tenhle způsob psaní je hrozně náročný na soustředění. A pletly se mi ty dvě starší sestry

Stoklaska
Stoklaska
25.12.2017 4 z 5

Velmi dobře napsaná kniha zobrazující životy povahově rozdílných sester a jejich vztah k matce a otci. Líbila se mi hovorová čeština, jen mi trochu vadila nepřítomnost uvozovek u přímých řečí. Pro mě kniha splnila to, co jsem od ní očekávala. Přečtu si určitě i další autorčiny prózy.

veronika5179
veronika5179
17.12.2017 3 z 5

Mám pocit, že knize snad chybělo posledních pár stran. Celou dobu jsem čekala na velké finále, rozuzlení, ke kterému se pomalu schylovalo od začátku, nicméně jsem se nedočkala. Místo toho zbyl jen pocit tří nesympatických sester, každá byla jiná, každá stejně protivná, což by ani tak nevadilo, kdyby se všechny osudy nějak protkly. Nejvíce mě snad zajímal osud matky a babičky, na které se vůbec nedostalo...

evindel
evindel
15.12.2017 4 z 5

Petra Soukupová vie veľmi dôveryhodne vykresliť charaktery postáv a medziľudské vzťahy. Pod sněhem je príznačný názov pre príbeh jednej rodiny, v ktorej vzťahy medzi jej členmi sú chladné, priam na bode mrazu a očividne nie veľmi šťastné. Po prečítaní kníh Zmizet a K moři nedávam plné hodnotenie, keďže kniha už nič nové nepriniesla ani ma ničím neprekvapila. Od autorky ma najviac dostala práve kniha Zmizet. Soukupovej štýl mi však sadol, jej knihy sú rozhodne „čtivé“.

Maarty
Maarty
23.11.2017 odpad!

Dostala dvě šance (dvě proto, že jsem si ji z nepochopitelného důvodu měla potřebu koupit) a pokaždé jsem ji po pár stránkách odložila. Pokud na téhle knize NĚCO je,tak já jsem to bohužel neobjevila.

blindone
blindone
03.11.2017 2 z 5

Kniha mě místy bavila, za což se do dneška stydím.

mySaints
mySaints
31.10.2017 4 z 5

Kniha je zajímavá svým způsobem vyprávění - čtenář tak vidí jednu situaci hned z několika úhlů a rozměrů. V některých situacích a charakterech se poznává, ale vidí i náhled druhého člověka. Bylo by fajn, kdyby si z toho někteří lidé vzali příklad a neodsuzovali neuvážlivě všechny lidi kolem sebe, co mají jiný názor či jiný náhled na svět. Nikdo nemůže druhému porozumět na 100%, nikdy se neocitnete v kůži někoho jiného, a proto je tak důležité nesoudit, ale komunikovat. Nechovat se jako některé postavy v této knížce. V které se vlastně nic moc nestalo (děj se točí hlavně okolo jedné ne úplně povedené cesty z Prahy na venkov), ale v hlavách ústředních postav se toho dělo dost. A o jejich myšlenkách to vlastně celé bylo.

OliP
OliP
31.10.2017 2 z 5

Do knihy jsem se nezačetla a pokud bych na ni nedostala doporučení, tak ji zřejmě odložím nedočtenou. Takto jsem stále čekala, že se to zlomí, ale nestalo se. Nápad se mi líbil, i charaktery osob, přijde mi to ale takové nic neříkající...nejde to do hloubky. Tři sestry, které si v rámci zlosti na sebe navzájem trochu léčí a omlouvají své trable ve vlastním životě,což je prezentováno v rámci společné cesty autem na oslavu za rodiči, kam se ani netěší. Což by ani nemuselo být nezajímavé, formou zpracování pro mě bohužel bylo.

SuperSojka
SuperSojka
28.10.2017 5 z 5

Je to moje první kniha od autorky a byla pro mě jako zjevení. Podle mě je Petra Soukupová jedinečná v psychologickém zachycení postav. Chvíli jsem si myslela, že autorka musí mít malé dítě, pak že musí mít větší dítě, pak že musí mít víc dětí, protože přeci není možné, aby dokázala charaktery z knihy tak celistvě zachytit bez prožité životní zkušenosti. Moje poslední vysvětlení je, že je prostě asi dobrou spisovatelkou...

BáraLind.
BáraLind.
14.10.2017 5 z 5

Jedna velká deprese a po přečtení obrovská vděčnost za to, že naše rodina (byť nic není dokonalého) funguje.

rottovat
rottovat
12.10.2017 4 z 5

Je to dobré, místy skvělé, ale Zmizet to nepředčí. Příběh sám o sobě je ve své podstatě velmi smutný, ukazuje na komplikovanost dnešních vztahů a rodinných vazeb, jednotlivé postavy jsou vykresleny výtečně a jediné, za co bych strhla pár bodů, je v podstatě neměnný děj a styl vyprávění. Dlouhá souvětí leckdy připomínají spíše sled myšlenek a děj se během celé knihy nikam výrazně neposouvá, autorka se v podstatě stále "motá" kolem toho samého a ani závěr nepřekvapí výjimečnou pointou. Zrovna u Petry Soukupové to ovšem nevnímám jako nedostatek, ale právě naopak.

wiix
wiix
27.09.2017 4 z 5

Čítanie bolo pohodové a nesmierne zaujímavé. Štýl bol netradičný, príbeh mal pekné vrstvy a napínavý dej, ktorý síce nijak nevyvrcholil, no bolo to, ako si predstavujem, že by boli publikované moje myšlienky: sedím si a v hlave mi ide krásny príbeh o utrpení, urážke, pýche, potrebe zapáčiť sa či životnej prehre...avšak nik ho nepočuje, je v mojej hlave.