Počasí v Evropě

Počasí v Evropě https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/186226/bmid_pocasi-v-evrope-YLH-186226.jpg 4 17 3

Básnická sbírka zakládajícího člena skupiny Fantasía. Počasí v názvu je možné chápat hned v trojím významu: „počasí srdce“ - básníkovo vnitřní počasí a rozpoložení, „počasí světa“ - citlivost k současné ekonomické krizi a vyčerpání kapitalismu, a zároveň počasí v širším významu toho slova - meteorologické, kosmogonické, „vesmírné počasí“, které obepíná Zeměkouli a tvoří přirozené pozadí veškerých vnitřních i vnějších dějů. Celou tuto zvláštní triádu Borzičova sbírka naplňuje i zvnitřňuje.... celý text

Žánr:
Literatura česká , Poezie

Vydáno: , Malvern
více info...

Přidat komentář

medlovice
30.10.2021 4 z 5

Všem se nám zdají sny, ale někteří si je nepamatují a tak říkají, že se jim nic nezdá. Pro takové je určena tato sbírka. Protože je tak zvláštní, až neskutečná a tedy snová. Otevírá nový neznámý svět.

Lenka4
09.12.2015 2 z 5

Sbírku jako by charakterizovaly verše "ty tuny napsaných výkřiků vytažených z mrazáku noci". Výkřiky jsou to prázdné, nepoetické, nevyzařují citový prožitek ani neevokují atmosféru míst. Čestnou výjimkou je snad jen báseň Americká krása.


Bonda
27.04.2015 5 z 5

Po přečtení mám pocit, že jsem naslouchala křiku dítěte vyšouplého za dveře života. Nespravedlivě odvržené dítě se s kopáním a s velmi kultivovaným a relativně složitým nářkem dobývá zpět. Obrazy, které používá, jsou krásné a tlusté na tři prsty, skoro jako ta balkánská dechovka. Ale je v nich určitý nátlak a efekt, což ve mně vyvolává poťouchlé myšlenky na to, kam by se dítě podělo, kdyby se ukázalo, že dveře byly celou dobu otevřené a že se žádné odmítání nekoná a nekonalo, ale naopak „život je (může být) jednoduše tady“ – a to ne nutně v poetickém natahování sebe sama na skřipec.

Básnění je tu zpěvný dětský nářek s nejméně deseti střelami v těle. Nářek, který postupně ohledává tělesná zranění.

Cítím v zubech kostku cukru,
pak dopadá na moje záda bič,
z těch ran jsou stříkance světla.

Na tohle ošklivé podezření, jestli nejde trochu o křik pro křik (tj. pro poezii), by se dalo namítnout, že útoky jsou reálné a svět objektivně není idylka, nýbrž nůž, který bodá do masa, až krev stříká. Anebo provaz, který se chladně zařezává do svaloviny. Prostě – zábrana, zábrana, mučicí nástroj.

Všechny ty uzamčené tváře,
všechna ta srdce na řetězu,
úvěrované touhy, sny spoutané
slizkými provázky reklamy.

...

Nemohu si pomoct,
porobený svět pluje v tomto žhnoucím akváriu,
kosti a kaktusy, krvinky a spermie,
menstruační krev Marie, do které jsem jemně zanořil prst,
trilióny povzdechů, pavoučí příze myšlenek a černá žluč.
Neb živá melancholie ovinula se kolem mých paží,
vtekla do mě a já zmožen jejím plynutím
odvažuji se na lodi bláznů pojmenování.

Nespravedlnost je nespravedlnost.

...

A to ani nemluvě o bolesti sexuálních fascinací a o ještě těžších sexuálních trýzních a trýzněních, na které sbírka žaluje… jasně, výmluvně, působivě, esteticky a s chmurnou vervou.