Pobertové

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Děj se odehrává na začátku 20. století v době prvních automobilů, ve smyšleném Yoknapatawském okrese, městě Jeffersounu, ale větší jeho část se odehrává opodál, na hranici státu Mississippi v tennesseeském Memphisu a nedalekém Parshamu. Hlavním hrdinou je Lucius Priest, již coby dědeček, který vypráví o zážitcích několika dní, kdy se jako jedenáctiletý chlapec s dvěma zaměstnanci otcovy povoznické stáje - indiánským míšencem Boonem a černochem Nedem - vydá na výlet do Memphisu. ...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/73_/73905/pobertove.jpg 3.945
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Pobertové

Knišíl
02. dubna

Pobertové jsou labutí písní tohoto jižanského autora, jehož jméno snad navěky bude vytesáno do památníků literární tvorby. Ať jsou Pobertové takovou odlehčenou verzí Faulknerovy jinak stylisticky náročnější prózy, přesto si nelze nevšimnou vysokých uměleckých kvalit. Je to knížka pro děti? Určitě ne, ačkoliv dítě je ústřední postavou příběhu, ale ten vyprávěn jeho starým já, které se vrací do svého dětství a vypráví svému vnukovi, jak se stal dospělým, o té hranici mezi dětstvím a dospění, kruté a přesto sladce mlžné vzpomínání na doby, kdy auto bylo pořád něco zvláštního, a kůň nebylo jen to zvíře v zoologické či na farmě, ale přítel v každodenní realitě. Obdivuji Faulknera nejen za jeho artistické výtvory, ale především za jeho lidskost a humanitu, která nejen hluboce chápe podstatu života černošského obyvatelstva, prostitutek či nakonec i zvířat, ale obecně celá lidská životní podmínka je v díle Faulknerově shrnuta často jen do krátkých vět, přesto tak výstižných, že kdybych byl schopen někdy alespoň jedné tak kvalitní a živé věty, byl bych snad naplnil i své literární ambice.

"Protože jsou některé věci, některé tvrdé životní skutečnosti, na které člověk nezapomene, ať je kdovíjak starý."
"...pro dítě, když nějaký stařec nebo stařena onemocní, jako by už odešli ze života; smrt sama jenom tak řečeno pročišťuje vzduch, protože nemůže vzít něco, co už je pryč."
"Když dospělí lidé mluví o dětské nevinnosti, ani doopravdy nevědí, co tím myslí. Pod naléháním o krůček ustoupí a řeknou, no tak teda nevědomost. Ale dítě není ani nevinné, ani nevědomé. Neexistuje žádný zločin, o kterém by jedenáctiletý chlapec už dávno neuvažoval. Jeho jediná nevinnost spočívá v tom, že snad není ještě dost starý na to, aby toužil po plodech toho zločinu, což neznamená nevinnost, ale zálusk na něco; jeho nevědomost spočívá v tom, že neví, jak se toho zločinu dopustit, což není otázka nevědomosti, ale tělesných rozměrů."
"Rozumíš, kdyby lidé tak rychle a rozhodně neodmítali myslet na příští pondělí, ctnost by neměla takové těžké a nevděčné časy."
"Toužil jsem po mamince. Protože člověk by měl být na zkušenosti, poznání, vědomosti připravený; ne aby ho znenadání praštily potmě klackem jako nějaký lupič nebo loupežník."
"...a já jsem seděl opřen o strom, tu jezdeckou ponožku jsem si stáhl, aby mi oschl obvaz; připadalo mi to jako celé hodiny, jako věčnost, a pak v příští myšlence mi to připadalo jako okamžik, zhroucený a zhuštěný čas."
"Budeš s tím žít. Správný člověk to vždycky dokáže. Správný člověk všecko přežije. Vyrovná se se vším. Správný člověk přijímá zodpovědnost za svoje činy a nese břemeno jejich důsledků, i když je sám nevyvolal, ale jenom se s nimi smířil, neřekl Ne, ačkoli věděl, že měl."

MaggieR
15.03.2021

Moja 1. kniha od Faulknera a musím povedať, že zo začiatku to bol boj. Vety na celú stranu vás nutia čítať veľmi rýchlo. Niekedy som sa strácala, opis nebol dokonalý a ja som nevedela zachytiť podstatné veci. Za to strhávam hviezdičku.

V druhej polovici som sa zorientovala a zvykla si na Faulknerov štýl. A zasa sa mi príbeh vryl do pamäti ako to súčasná literatúra už nedokáže. Som veľmi vďačná, že sa ešte v antikvariate dá dostať k týmto knihám.

,,Protože teď sem vědel, co má dědeček na mysli:že lidský vnĕjšek je jenom to, včem člověk žije, kde spí, a má to malou souvislost s tím, kdo člověk je, a ještě méně s tým, co dělá."


Greenfingers
13.02.2021

Jako milovníka dostihů mě zaujala především druhá část knihy, která strhujícím a zároveň humorným způsobem líčí závod, jehož průběh "režíruje" černošský šprýmař Ned.
Románu by možná prospěl menší počet stránek a tím také zhuštění děje.

ludek.n
31.12.2020

Doba, kdy první automobily dobývaly americký Jih a yoknapatawphaský kraj především. Indiánský míšenec, černoch a jedenáctiletý chlapec na dobrodružné výpravě za hranice snů a běžných představ. Faulknerova reminiscence je psána humornou formou, nezřídka koketující s nejveselejší groteskou, přesto jsou v pozadí cítit vážné konflikty v otázkách dětské etiky a rasové segregace. Koneckonců to není poprvé, co se Faulkner podobnými tématy zaobírá, nicméně k nim tentokráte přistupuje v poněkud odlišném nazírání. K tomuto přístupu nemám žádné výtky a klidně bych mu i zatleskal, kdyby… šroubovaný a patetický styl, sestávající ze sáhodlouhých souvětí, u nichž si na konci už ani nepamatujete, čímže to autor vlastně začínal (nepočítaje v to nekonečné doplňky v závorkách), jsem prostě nedokázal spolknout a přijmout za vlastní. Příběh sám není dostatečně silný, aby tento handicap dokázal eliminovat, a tak jsem se několikrát přistihl, že nad Poberty usínám. Dva a půl hvězdy je maximum, které jsem ochoten Faulknerovu rozlučkovému dílku přiřknout.

jindra2
20.10.2019

Ta kostrbatá souvětí se nedají číst.

Pavlaj
17.05.2019

Krásný příběh o jižanském gentlemanství a složitých vztazích mezi bílými a černými. Škála skvěle prokreslených, úžasných postaviček. Jednu hvězdičku dolů za hodně složitá souvětí, které dneska působí zastarale (i když aby ne, když se autor narodil v předminulém století) a těžko se čtou.

denib
15.10.2017

Hodnotila bych mnohem lépe, kdyby nebylo těch neuvěřitelně dlouhých souvětí. Ono to sice navozovalo dojem vtipného vyprávění, ale taky mě to vytrhovalo z děje. Bylo totiž potřeba se na ty dlouhé věty soustředit a někdy i přečíst si je dvakrát. Jinak ale hezká kniha. Komu ta složitá souvětí nevadí, tomu se kniha bude líbit.

Boogie007
20.03.2019

Byla jsem malá, měla jsem zrovna angínu a protože jsem čekala na další dávku antibiotik, mohla jsem se dívat na televizi do nočních hodin. Dávali Poberty a mě zcela uchvátili (něco podobného se mi stalo jen u Frajera Luka). Na další shlédnutí jsem si musela počkat, až se mi podařilo konečně sehnat DVD, ale ke knížce jsem se dostala snadněji. V knihovně jsem si ji půjčovala několikrát ročně. Tak moc jsem ji toužila mít doma, že jsem uvažovala o "trvalé výpůjčce". Nakonec jsem ji objevila ve výprodeji a můj štít zůstal čistý :-). Čtení se musíte naplno věnovat, autor rád používá věty, které zaberou skoro 1/2 stránky, tak se nesmíte ztratit. Ale příběh náhlé volnosti, poznávání světa dospělých, automobilu a koně s neobvyklou chutí mě natrvalo zaháčkoval.

1