Smrt na Nilu

Jako pořád hodně dobrý, ale v první půlce se vlastně nic neděje, to nemám ráda... Za mě pořád černoušci TOP.

Moje nejoblíbenější poirotovka. ACH má spoustu krásných a napínavých případů a několik vyšetřovatelů k tomu, ale tohle je moje nejoblíbenější srdcovka s panem Poirotem.
Mám moc ráda i filmovou verzi, ale knižní je mi ještě bližší. Je to, jako bych i já byla v tom příběhu nějak zainteresovaná. Možná jsem až moc sentimentální, ale tento příběh je absolutně nádherný. Pozor, možný spoiler. I já bych oba vrahy nechala s klidným svědomím uprchnout.
Ani nevím, pokolikáté jsem tuto knihu četla, ale už se na ni těším znovu.

To je poprvé co jsem uhodl vraha. A dokonce jsem věděl dřív než došlo k vraždě kdo koho zabije, mám ze sebe radost :-)))

Opravdu skvělý příběh. Postav je na začátku sice hodně, ale tak to bylo zatím vždy u knih Christie a věřte mi, brzy se v postavách vyznáte. Viděla jsem film před tím, než jsem četla knihu, a tak jsem už dopředu věděla, kdo je vrah. I s pomocí největšího spoileru ale nebylo jednoduché sledovat dané stopy - to podle mě není tak úplně jasně udělané, aby čtenáře hlavní zvrat překvapil. Je to skvělá zábavná četba v krásném prostředí a s mnoha milými momenty mezi postavami. Co si víc přát...

Dame Agatha v životní formě (některé její pozdější knihy jsem už fakt nedával). Přesná atmosféra starých dobrých časů, které zase až tak dobré nebyly. Rád bych se někdy vydal na plavbu po Nilu, ale bez Poirota by to nebylo ono. Poprvé jsem četl ve slovenštině, což dojem exotiky ještě posilovalo. Filmová adaptace má skvělou kameru, skvělou muziku a skvělou Farrowovou, ale až příliš motivů z předlohy v ní chybí nebo je zploštěno.

Smrt na Nilu patří mezi nejpopulárnější knihy A. Christie a z mého pohledu zcela právem. Napínavá projížďka po nejdelší řece Afriky okořeněná několika vraždami, krádeží, láskou a více či méně sympatickými postavičkami v čele s největším sympaťákem Poirotem. Příjemné čtení bez potoků krve a ano, Agathe odpouštím i jistou překombinovanost zločinů, neboť její knihy pro mě mají i tak své kouzlo.

Opět jsem se neubránila srovnávání se seriálem. Líbí se mi, že Linnet je tu vlastně docela hodná holka.

Po hodně letech jsem přečetla znovu. Vím, jak to dopadne, ale baví mě číst, jak se to za sebe kupí, důkaz za důkazem. Patří to mezi jednu z nejlepších Poirotovek, právě pro ten případ samotný.

Kniha je o bohaté ženě jmenuje se Linnet Ridgeway, která jede na svatební cestě po řece Nil se svým manželem. Na lodi je hodně lidí a mezi nimi je cítit napětí, hlavně kvůli penězům a závidění. Všechno ze začátku vypadá v klidu, ale potom je Linnet nalezena mrtvá v svém pokoji.
Na lodi se nachází detektiv Hercule Poirot, který začne řešit vraždu. Každý člověk na lodi má nějaký důvod, proč by to mohl to udělat. Postupně vychází na povrch různé tajemství a lež. Na konci Poirot všechno vysvětlí a ukáže, kdo byl vrah a proč to udělal.

Hodnocení:
Kniha se mi líbila, protože byla napínavá ale trochu byla tam nuda, protože už jsem věděl skoro od začátku kdo je vrah. Líbilo se mi, že v knize bylo hodně postav a každá měla svůj vlastní příběh a důvod, proč není vrah. Líbilo se mi, že jsem mohl hádat, kdo je vrah, ale stejně mě konec moc nepřekvapil. Knihu bych jsem doporučil pro fanouškzy detektivek, a taky je zajímavá a dobře se čte.

'Smrt na Nilu' je jednou z mojich najobľúbenejších detektívok s Herculeom ;)

Několikrát jsem viděla film a poslouchala rozhlasové zpracování. Ale nad knihu není. Protože paní Agatha tento příběh lásky a nenávisti napsala dokonale. Při překvapivém rozuzlení je mi vždycky zvláštně úzko...

Smrt na Nilu je mou druhou knihou Agathy Christie, hned po Černoušcích, ze kterých jsem byl nadšen jejich originalitou. Proto jsem do tohoto příběhu vstupoval s velkým očekáváním a... nemohu říct, že se zcela naplnila. Začátek byl dlouhý, pro mě až nudný, ale od první vraždy se už příběh pěkně rozjel až do konce. No a samotný konec také výrazně pozvedl mé hodnocení.

Ať si říká kdo chce, co chce, pro mne je Agatha Christie pořád královnou světové detektivky!
A Smrt na Nilu patří skutečně k tomu nejlepšímu, co tato dáma kdy napsala. Promyšlenost, jemné předivo náznaků a nápovědy, fakta obratně schovaná za domněnky, věty, které zdánlivě s vraždami nesouvisejí, vztahy, které pozvolna vyplouvají na povrch, šokující rozuzlení... Tato detektivka jednoduše nemá slabé místo!

Záhada omotaná kolem řeky, kde každý vypadá tak nevinně, že by se dalo podezřívat i kachnu, a přesto všichni působí jako specialisté na intriky a tiché zrady s noblesou šlechtice. Napětí graduje s lehkostí profesionálního detektiva, který ví, že pravda je jako ta nejlepší čokoláda – ne vždy hned sladká, ale stojí za to ji ochutnat do posledního kousku. Celé to elegantní zamotání je jako večerní ples, kde se místo tanců rozdávají skvělé hádanky a každý má tajemství, které by radši neprozradil ani své kočce. Opravdu osvěžující mix inteligence a lehké ironie, který vás nenechá vydechnout a ještě vám ukáže, že zločin může být stylový. Konec vás nechá s pocitem, že v životě se nikdy nedá spoléhat na první dojem, což je občas příjemná změna od obyčejného klišé. Čtecí zážitek, který připomíná sofistikovanou kávu. Někdy hořký, ale vždy dokonale povzbudivý. Kdyby detektivka měla svou módní přehlídku, tahle by šla s diplomem první třídy.

Ze začátku jsem se musela začíst, postav bylo mnoho... Průběžně bylo také mnoho slepých uliček, jiných vláken příběhu, aby autorka čtenáře zmátla. Ke konci příběhu už jsem začínala tušit, jak to celé bylo... Zápletka určitě dobrá, ale možná těch komplikací bylo až moc. Přesto doporučuji k přečtení.

Libilo. Prislo mi to vtipne.

(SPOILER) Na Agathu Christie poměrně dlouhý román. K první vraždě také dochází až po přečtení sto stran. Přiznám se, že jsem pachatele první vraždy uhádl, nicméně v průběhu čtení další části románu jsem ho zase nesprávně vyloučil. Zdá se mi přitažené za vlasy, že by si ostatní nevšimli simulovaného zranění. Prostředí Egypta včetně lodi na Nilu je poutavé, hodně postav je zajímavých a nutno dodat, že padouchů zde nalezneme více, nejde jen o pachatele tří vražd, ale i o nepřátelského agenta, zloděje cenností či vykutálené právníky apod. Smrt na Nilu je hodně povedený román, avšak Christie napsala i lepší. Uděluji silné čtyři hvězdičky.

Já se omlouvám ale asi trpím nějakou averzí na paní autorku, kterou uznávám jako velkou dámu, ale příběhy Poirota, anebo alespoň tady ten konkrétní, mě nebaví a přijde mi předvídatelný.

"Minulost je příčinou budoucnosti."

"Když svítí slunce, není vidět měsíc, ale měsíc tu pořád je."

Na pozadí egyptských tónů hudby a ruchu arabských obyvatel se odehrává tento detektivní příběh, který spatřil světlo světa téměř 100 let zpět. Ohh, jak já mám ráda noblesního Hercula. A ještě raději mám příběhy z Egypta a dalších arabských kultur. Z poslechu jsem cítila tu atmosféru a příchuť této krásné země. Nejde o nic složitého, čtenář nebo posluchač se brzy dovtípí, kdo za tím vším stojí a kam se tato zápletka ubírá, ale to nic nemění na tom, že vás to vtáhne do děje a a nepustí. Příběh o lásce na pozadí exotické země je pro mě velkou srdcovkou.
Za šuměním vody a zvuku parníku máte chuť se vydat na plavbu na Nilu také. Snad jednou....