Cyankáli v šampaňském
Plukovník Race série
< 4. díl
Velká láska se mění v nenávist a přerůstá ve zločin v klasickém příběhu podle románu Agathy Christieové. Atraktivní Rosemary Bartonová udržuje poměr s obchodním partnerem svého muže. Milenec chce jejich vztah ukončit, mladá žena se však takovému závěru zoufale brání, ačkoli připouští, že by je manžel oba zabil, kdyby se o jejich vztahu dozvěděl... Po rozchodu Rosemary propadne hluboké depresi. Sestra Iris se jí snaží rychle pomoci z krize, chystá se totiž večírek u příležitosti šestého výročí svatby Bartonových a hostitelka musí působit šťastně a vyrovnaně. Při oslavě si Rosemary přiťukne s manželem – a vzápětí se kácí k zemi mrtvá. Z její sklenky se line pach hořkých mandlí. Byla to sebevražda, nebo rafinovaný zločin?... celý text
Originální název: Remembered Death (Sparkling Cyanide), 1945
více info...
Komentáře knihy Cyankáli v šampaňském
Přidat komentář
Knihy této autorky nemohou zklamat ....
I když mám nejraději krimi s Herculem Poirotem, ráda jsem si přečetla tento detetivní román o mezilidských vztazích ...
A i když zde se mi podařilo vytušit kdo za tím vším stojí, došla jsem až k závěru - a bylo to poutavé čtení ....
Doporučím.
Úprimne, táto kniha ma nezaujala, mal som čo robiť, aby som ju dočítal, ale chcel som mať uzavretú sériu s plukovníkom Racem, takže som ju nakoniec zvládol. Dej je pomerne plytký aj na pani Christie (nikdy sa s tým nejako nepárala), začiatok knihy vleklý a nezáživný, koniec odbitý, páchateľ ľahko predvídateľný - podobnú schému spisovateľka použila v inej knihe, ktorú som od nej už prečítal. Knihu radím do sekcie raz stačilo, vracať sa k nej nebudem - na to mám od Agathy iné kúsky v zálohe.
Opět dokonalé. Je to jiné neš Poirot a přesto je to perfektní. Všechny ty cesty k vyřešení případu jsou překvapující. Já se u toho bavil. Doporučuji celou řadu Plukovníka Raceho.
Líbí se mi její styl. Vyšetřovací postupy, dedukce a různá zamyšlení. A když si myslíte, že už máte vraha a tleskáte si, ukáže se, že je to někdo úplně jiný. A že cesta, kterou k tomu vlastně autorka a hrdinové došli, je naprosto logická.
Stará dobrá klasika. Každý ví, o čem je řeč a každý zná podrobnosti. To jsem si myslela i já. Od začátku jsem s jistotou věděla kdo je vrah, ale k mému velkému překvapení můj vrah v polovině knihy natáh brka. Z toho jsem byla úplně vedle. Potom už jsem knihu nepustila z ruky a musela jsem ji přečíst na jeden zátah a zjistit jméno skutečného vraha. Bylo to pro mě velké překvapení. Zapomněla jsem. Třeba to do příště nezapomenu:-)
Po této knize jsem sáhla jen tak na blind, protože jsem si už dlouho chtěla od této autorky něco přečíst a zjistit, proč ji má spousta čtenářů tak ráda. Bohužel mě ale nezaujala a nebavila mě. Měla jsem co dělat, abych ji dočetla.
A znovu. To, co Agatha Christie tak skvěle umí. Jednoduchý zločin, čím dál složitější pozadí, psychologická studie zákrut lidské mysli. Napínavé od začátku do konce. Proč? Moc hezky to popisuje konicekbily. Protože to, co "snímají" oči, neposkytuje mozku vždycky zaručené informace...
Verzi s Poirotem neznám. Ale plukovníka mám ráda. A mám ráda, když při různých případech potkávám staré známé, kteří se setkali jindy a jinde.
Skvělý interpret Jan Šťastný.
Přiznám se, že do téhle audioknihy jsem šla vlastně na blind. Ani jsem si nečetla anotaci - jednoduše jsem potom sáhla proto, že je to Agatha Christie. Možná proto jsem byla zpočátku zmatená, když jsem si dlouho říkala, čím je mi ten příběh obsahově povědomý. Až jsem pak zjistila, že se jedná o přepracování jiné autorčiny povídky s H. Poirotem. Je zajímavé, že v tomto rozpracovaném příběhu Poirot naopak nevystupuje vůbec a nahrazuje ho plukovník Race.
Zápletka sama o sobě se mi líbí hodně. Je to napínavé a dlouho nevíte, kdo za tím stojí, protože potenciálním pachatelem tu je skoro každý. Pravdou však je, že ta verze s Poirotem mne asi bavila o chlup víc. Ale možná je to proto, že tu poirotovskou verzi jsem viděla už tolikrát zfilmovanou, že mne to nemělo moc čím překvapit. Jasně, pachatel je tuším v případě Cyankáli jiný než u Poirota, ale v hlavních rysech to pořád zůstává stejné. Takže to vrcholné rozuzlení už na mne nemělo takový dopad.
Schválně neuvádím, jak se jmenuje ta poirotovská povídka, které byla rozpracována do podoby Cyankáli v šampaňském, abych nespoilerovala.
Poslouchala jsem to jako audioknihu v podání Jana Šťastného, který se narace zhostil na výbornou, jeho interpretace se mi moc líbila.
Nicméně i když hodnotím jen třemi hvězdami, není to vůbec špatné dílo - mohu ho doporučit.
81%
"A odkdy se zajímáte o prosté služebné - ne že by Betty byla prostá - spíš mazaná jako liška."
"Myslím si,"řekl plukovník Race, "že by mi mohla něco povědět."
"Když ji o to pěkně požádáte? To bych se nedivila. Na poslouchání za dveřmi, když se děje něco zajímavého, má vysoce propracované metody"...
_____________________________________________________________________________________________________________
Pěkná detektivka. Je to moje první, kde vyšetřuje vraždy plukovník Race. První obětí je mladá krásná dívka a pak tu zemře ještě někdo. Zápletka je tady geniální.
Doporučuji!
Cyankáli v šampaňském je trošku jiný kousek nejenom v tom, že zde nemáme Poirota ani slečnu Marplovou, ale třeba také v tom, že obětí byla mladá krásná žena, a ne stará protivná baba, která tak dlouho pila někomu krev, až se ji rozhodl odkráglovat, což bývá dost častým jevem v Agathiných detektivkách - a já ho ráda, protože Agatha ty staré protivné škeble umí geniálně vykreslit.
Nicméně to stejně bylo skvělé, skvělé, skvělé, dejte si trochu toho CYANKÁLI V ŠAMPAŇSKÉM.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Zrovna mám před sebou nějaké podezřelé oslavy! Takže: nepít šampaňské! Na knihách od Agathy se mi líbí, jak nechá často zamordovat někoho, kdo není kdovíjak sympatický. Tentokrát to není strašlivá baba, kdy už člověk čeká na její zamordování jako na všeobecné vysvobození, ale okouzlující krasavice, proti které nemá jedna nikdy šanci.
Opět jedna geniální zápletka, založená na faktu, že lidské oko vidí jen to, co vidět chce a mozek se dá lehce ošálit, když víte jak. Vyšetřovatelem je tentokrát "pohledný agent britské tajné služby" Johnny Race (přítel pana Poirota, se kterým vyšetřoval například Smrt na Nilu). Na kvalitě to příběhu nijak neubírá, naopak, tahle detektivka patří mezi ty nejlepší.
Případ, který jsem zamlada přehlédla - a teď velmi potěšil. "Každá vražedkyně byla někdy hodná holka.." :-)
Agatha Christie také napsal(a)
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 1986 | Zapomenutá vražda |
Super oddychovka! Neuhádla som:D Bol tam zaujímavý a stručný názor o úspešných ľuďoch, ktorí sú nešťastní. Áno, potrebujú opakovane dokazovať každý svoj úspech, pretože sú so sebou nespokojní a potrebujú lajky, pozitívne gifky, komentáre na hocičo od slepačej polievky až po pobyt v Thajsku... Človek vo svojej prirodzenosti má potrebu zdieľať veci, ale 90% ľudí dnes to robí s povzbudením sociálnych sietí. Keď získa mgr, vycestuje do Ameriky, či narodí sa dieťa, to sa ešte dá pochopiť, ale keď za úspech potrebný zdieľať považuje každodenný beh, turistiku, navarený obed, 2km prechádzky, sračku alebo fraktálne dennodenné zobrazovanie toho istého Gesichtu, tak už tu niečo nesedí s psychikou. Na nôtu Generácie P: Nedostatok pozornosti doma? Pocit menejcennosti? Nikto ťa nemá rád? Si ľahší ako vzduch? Objímaš stromy a viac si vážiš psov než ľudí? Poď na facebook a zdieľaj dnes, zajtra a každý deň svoje krivé nohy, plešinu, tetované obočie a svojho chlpáčika. V pohodlí doma spamuj, koľko vládzeš. Urob zo seba kvalitný spam, reklama sa ti odvďačí. Aj tento úspech sa ráta :D