Plop! Vyvrtil Žlahvout pšunt i chlpal liquére – Zdařilé verše a prózy
Ivan Wernisch
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/264589/mid_plop-vyvrtil-zlahvout-psunt-i-chlpa-264589.jpg
4
16
5
Vochvorný pláskání, odřeč ta znechvuřená jako by něco připomínala. Jásujou sutmění slápavců v slájích? Slyšíte spílání, kňourání, hlahol a nářek? Vybavují se slova, jaká není radno vyslovovat ani zaznamenávat písmem? Odehrávají se zde snad nějaké ničemnosti? Dost možná. Vězte však, že to vše se ozývá a děje pouze ve vaší hlavě. Plop! Vyvrtil Žlahvout pšunt i chlpal liquére. Zdychtěný pampáš zvruknul v psálek.... celý text
Přidat komentář
Ne, tohle prostě nebylo nic pro mě. Moc mě nebavilo přemýšlet nad významem slov, tudíž jsem ani nevěděla o čem čtu. Přesto dávám téhle knize poměrně vysoké hodnocení, možná protože mám ráda autora nebo možná kvůli hezkým obrázkům. Nebo snad kvůli tomu, že mám ráda vymyšlená slova?
Přečetla jsem, ale ani trochu mě to nebavilo/nepobavilo. Tahle knížka není, bohužel, ani trochu můj šálek kávy... A to mám nonsens opravdu moc ráda.
Skvělá knížka u které se zasmějete a vypnete mozek, nebo se marně budete snažit dešifrovat všechna slova. Tahle knížečka si ale vždycky udrží nějaká tajemství, ať už ji přečtete kolikrát jen chcete. Já mám skutečnou slabost pro neexistující slova, takže tahle knížka pro mě byla skutečně to pravé, nemůžu si na nic stěžovat.
Četli jsme doma nahlas a váleli jsme se smíchy a ano, ničemnosti nás napadaly. Něco se s námi dělo a vlastně ani nevíme, co... Doporučuji všem, jako takovou bláznivou třešničku z dortu...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1965 |  Zimohrádek |
| 1992 |  Doupě latinářů |
| 1990 | Čím drží svět pohromadě |
| 1961 | Kam letí nebe |
| 1985 | Beránci vlci aneb Marcipán a pumprnikl |
Kniha Plop! Vyvrtil Žlahvout pšunt i chlpal liquére – Zdařilé verše a prózy je v
| Přečtených | 22x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 6x |
| Chystám se číst | 7x |
| Chci si koupit | 4x |
Zvláštní, že když člověk čte nahlas, vnucuje mu to takovou melodii řeči a takové důrazy, jako kdyby tomu rozuměl, a to dost do hloubky - jako by poznal, co je zásadní sdělení, co okrajová poznámka, co ironie...
A k nonsensové poesii nonsensová představa: jak by si asi připadal člověk, který by to neznal a který by si naslepo pustil Vltavu, kde by zrovna vážným hlasem tohle předčítali??