Plnou parou

24.05.2020

musím souhlasit s trudošem i KubouHanzelinem.
Knížka mě bohužel moc nepotěšila, i když oceňuji skvěle sladěný výběr. Zajímavý žánr, ale povídky spíš horší, než jsem čekala.

06.12.2019

Koupeno náhodou, ve slevě, snad jen proto, že steampunk je cool a protože se mi líbila obálka.
Obsah naprostý průměr, místy i podprůměr, může to být tím, že nejsem typ na povídky, takže moje hodnocení berte lehce s rezervou

14.03.2018

Maličko zklamání, v rámci atraktivních jmen a sympatického žánru jsem prostě zákonitě čekal víc. Což je možná trochu moje chyba, protože ze strany editora Martina Šusta jde o profesně skvěle odvedenou práci. Tradičně však narážím na základní rozdíl mezi řemeslnou kvalitou a vizuální degustací. A právě v tomhle ohledu antologie sází spíš na to druhé. Snad kromě zábavně burleskní povídky Marka Hoddra Mimova mumie je většina textů po imaginární stránce fantastická, jenže vyznat se v ději byl pro mě občas problém, nehledě na autorskou neochotu zakončovat příběhy nějakou tou pointou. Popravdě steampunk jsem nikdy nepovažoval za vyšší dívčí pro hrstku vyvolených, takže jsem se těšil na dobrodružné eskapády ze všech koutů realit, podmalované ozubenými kolečky a řáckou dávkou horké páry. Jenže ve finále mě uspokojilo cirka pět textů, což stran celkového rozsahu není právě mnoho. Zbytek literárně zajímavý, lehce náročnější na představivost, ale to je asi tak všechno, co jsem si z toho odnesl.

01.02.2016

Přidávám se k předchozím pochvalným komentářům. Steampunk mě netáhne, a přesto. V úvodu byla zmíněna obava, aby to pro někoho nebylo už moc páry. Obavu jsem sdílela, ale nakonec to klaplo – pocit "moc páry" si z knížky neodnesu. Což nanejvýš demonstruje skutečnost, že Martin Šust svou práci rozhodně neodfláknul...

02.01.2016

Povedená antologie. Mé první seznámení se steampunkovým žánrem. Nejvíce se mi líbí ty dystopičtější věci - povídka, v níž je celý svět uzavřen v rouře vede.