Planina
Steinar Bragi (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/282741/bmid_planina-q4C-282741.jpg
3
225
87
Hrafn a Egill jsou přátelé od dětství, prožili spolu bouřlivou pubertu, v dospělosti se z nich stali dobře prosperující podnikatelé, jejich podnikání však ohrozí finanční krize. Oba muži se vypraví spolu se svými přítelkyněmi na cestu přes nehostinné, sopečné planiny středního Islandu. Na písčitých pláních severně od ledovce Vatnajökull sjedou v mlze z cesty a narazí do domu v pustině, jakési pevnosti bez sebemenšího spojení s okolním světem, kde bydlí dva podivní staří lidé a kde se večer pečlivě zamyká. Minulost se ukáže v novém světle a je čím dál méně zřejmé, kde hledat nepřítele… V knize se jedinečně prolínají prvky psychologického thrilleru s islandskou lidovou kulturou a jízlivým komentářem současných společenských změn, které na Islandu nastaly v důsledku finanční krize v roce 2008. Tento mnohovrstevnatý, sugestivní a výborně napsaný příběh patří k nejvíce sofistikovaným knihám současné severské literatury.... celý text
Literatura světová , Horory , Thrillery
Vydáno: 2016 , Kniha Zlín
Originální název:
Hálendið , 2011
více info...
Přidat komentář
Musím uznat, že naprosto chápu, proč je tu poměrně dost špatných hodnocení, přiznám se, že bez elementární znalosti severské mytologie, bych byla úplně ztracená. Takhle ale dokážu ocenit spojení příběhu zasazeného do současnosti a islandské symboliky, zaklínačské tradice a lidových zvyklostí. Myslím, že i díky kombinaci reálií 21. století a původní tradice budí kniha takovou kontroverzi - jsme tak nějak svolnější připustit pravdivost mýtu v příběhu, který se odehrál alespoň třeba dvě stě let zpátky, ale současná skandinávská literatura nás naučila, že u příběhů, které se odehrávají dnes, se zápletka na konci nějak logicky vysvětlí. Tady ne, tady je konec brilantní surrealistický obraz, který naopak dává vyniknout tomu, že mytologie "nekončí" mobilním telefonem.
No, doporučuju! Ale než se do toho pustíte, otevřete si třeba sbírku "Mrtvému nože netřeba" nebo si udělejte drobnou rešerši o islandských zaklínačích a lidovém právu, tyhle znalosti pak jako když najdeš.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Chvílemi tedy solidní mráz po zádech, ale na můj vkus trochu moc nezodpovězených otázek. Zajímavá byla psychologie postav, popis prostředí, spletitost děje. Ale když jsem se na konci nedověděla, v čem bylo jádro zakopaného pudla, bylo to trochu zklamání. Připomnělo mi to Trhlinu od Kariky, ale je to spíš slabší odvar.
První polovina slibná, pak nastupují rozpaky. Výborné jsou použité islandské legendy, atmosféra knihy do scény s objevením Anny temná a příjemně gradující, pak se z knihy stává na můj vkus příliš velká fantasmagorie. Otevřené dějové linie si sice mohu domyslet, stejně jako konec, ale asi jsem na to už moc pohodlný čtenář. Neurazilo, ale na to, aby nadchlo tomu přece jen něco chybělo.
Jsou v tom guláši občas dobré kousky. V závěru se to ale rozpadne a samotný konec to v podstatě zabije docela. Kdyby nebylo jako vždy excelentního výkonu Lukáše Hlavici, který to načetl pro rozhlas, možná ani ty 3 hvězdy.
Pokud čtenář u vrcholné scény psychothrilleru usíná, asi se to tak úplně nepovedlo. V ne příliš obsáhlé knize je toho namixováno strašně moc, takže nic nefunguje. Islandské přírody je tu trochu, hlavně písek, občas mlha, pár zvířat. Lidové pověsti nepůsobí mysticky a tajemně, spíš jako horory od prázdninového táboráku. Osamělý dům, soutěska, přehrada, opuštěná osada se všemi skrytými průchody, sklepy, tunely, zamčenými/nezamčenými dveřmi, to vše vytváří zajímavé prostředí, ale jako by se autor nemohl rozhodnout mezi nádechem gotického románu a postapo. Staříci jsou jen málomluvné neurčité postavy. Měly mě děsit? Měly být spojenci nebo nepřátelé? Čtyři hlavní hrdinové, s kterými se nedokážu sžít, nefandím jim a je mi celkem jedno, co se jim přihodí, proč se zase pohádají, kdo a jestli vůbec někdo přežije. Mají za sebou různá traumata, ale žádné hodnoty. Alhohol a nějaký ten joint jako lék na vše, možná i na jednoduché řešení zápletky.
Nemůžu přijít na to, kam si tuto knížku zařadit, protože pořád nevím, zda jsem ji správně pochopila. Já bych asi potřebovala nějakou zjednodušenou verzi, kde neprobíhá tolik podivností najednou. Všeho moc škodí...
Ač sem tam z knihy prosakovalo něco hlubšího, jako celek to u mě rozhodně neobstálo. Ano, pochopila jsem, že všechno to zlo je vlastně jen odrazem zkažené mysli protagonistů, ale na můj vkus to bylo příliš překombinované, nahodilé, nekompaktní. Psychologie postav mě také nepřesvědčila, pasáže z minulosti mi připomínaly spíše diagnózy, měla jsem problém si zapamatovat, co se stalo komu (protože všichni prožili všechna možná traumata, která jen autora napadla). Podobně jako v postavách jsem se někdy ztrácela i v popisech míst - na všechny ty soutěsky, tunely, lávky a tajné místnosti mi jaksi scházela představivost (ok, to byl možná účel). Méně je někdy více - bohatě by stačil dům, jeho obyvatelé a lišky, proč do toho motat všechna ta klišé béčkových hororů? Občas to působilo opravdu směšně.
Na knihu jsem se dost těšil, páč mám velmi rád Island a vše kolem něj. Anotace zaujala psychologií, hrátkami s mytologií a samotným umístěním příběhu do vnitrozemí Islandu, ale je to bezduchá kravina naprosto o ničem. Dočetl jsem do poloviny a nic se tam prostě neděje. Postavy nacházejí další a další věci úplně random a celé to působí jako slepenec... Snad jen ty popisy minulosti hlavních postav a trochu atmosféry samotné planiny stojí za zmínku.
Tohle bylo něco, jako propad do hlubin autorovy prapodivné fantazie. Na Islandskou tvorbu jsem byl trochu připravený, podobná byla například finská Bába Motyka, ale tady jsem vážně ztrácel nit. Planina neměla ani jasné hranice, ani jednotnou linku, ani pořádný úvod, prostě nic. Snahou autora bylo předložit čtenářům zdejší mytologii, což se také trochu povedlo, jinak to byl ale pel mel všeho možného – báje, legendy, mystika, sny, horor, strašení, fantasy. Teprve až v závěru čtenář trochu pochopí, o co tu po celou dobu šlo.
Měla jsem si přečíst dříve komentáře níže, jsou přesné - kniha bez pointy a psychedelický konec - kdyby takto i začínala, tak ji po 20 stranách odložím hned ...
Připadá mi že spoustu lidí tuto knihu nepochopilo .Možná je to tak trochu scifi ale víc je to o hlubinách v nás a o tom co v sobě můžeme objevit když se spustí určité mechanismy
Crimble to popsal naprosto dokonale.. Tady není co víc říct.. Byl jsem natěšený na vývoj situace a celé to vyčpělo..
Řekl bych tak nějak, že to způsobila asi přemíra snahy... Moc dějových linií, moc myšlenek, příliš mystérií i míchání žánrů na menší ploše. Atmosféra se povedla, rozjeté to bylo dobře, ale nějak to vyznělo do ztracena a nepochopení. Třeba je to moje chyba. (audiokniha na Vltavě s Lukášem Hlavicou)
Slyseno jako audikniha. Ze začátku příjemně temná atmosféra. Která se ale v konci diky rozpadajícímu se příběhu stává víc a víc směšnou. Kniha čistě pro kratochvíli.
Rozhodně to není kniha úplně k zahození, jak jsem čekal díky ne moc kladným komentářům a hodnocení. Je pravda ,že jsem příběh také moc nepochopil ,ale na druhou stranu dobře vykreslená psychologie postav, popis prostředí, depresivní a chvílemi až hororová atmosféra udělala z příběhu napínavější čtení. Taková divná kniha ,ze které jsem celkem zmaten ,ale na druhou stranu jsem rád ,že jsem si přečetl.
Na knihu jsem se těšila. Začátek vypadal slušně, ale nakonec jsem vlastně vůbec nepochopila o co šlo ....
Na začátku měla Planina "našlápnuto" na docela slušný severský horor. Bohužel asi v druhé třetině se příběh zvrhnul na nezáživný "společenský román" o drogujících, chlastajících a sexuálně nevybouřených Islanďanech (vždyť jo, co jiného by dělali a ostrově...) Navíc závěr knihy byl uspěchaný a nedomyšlený. Dvě hvězdičky z pěti jsou tak akorát.
Atmosférický horor v duchu snímku Smrt přichází v bílém, který má skvělou rozehrávku - ale to je asi tak všechno, co se mu zadaří. To co parádně funguje v první třetině (tedy objevování nevysvětlitelných úkazů), v druhé kolabuje čistě proto, že děj nikam nesměřuje a všechen prostor je tu jen proto, aby se nám postupně představili ústřední hrdinové a jejich kostlivci ve skříni. Poslední třetina pak eskaluje v jakousi postmoderní psychedelickou show, ve které se střídají motivy rychlostí kaleidoskopu na speedu. Nejlepší tak na příběhu není samotná zápletka táhnoucí se s nudnou teatrálností, ale pár strašidelných islandských historek ve vyprávění porůznu rozesetých. Ty jsou skutečně děsivé, morbidní a zvráceně nápadité, jak už to tak u folkloru obecně bývá.
Rád bych napsal, že jde o mnohovrstevnaté dílo plné břitké kritiky moderní společnosti, ale nějak jsem to tam nenašel. Co jsem naopak našel, byla parta nesympatických chytráků, kterým jsem pomalu přál všechno špatné, co se jim stalo.
Štítky knihy
islandská literatura severská krimi rozhlasové zpracování
PlaninaKniha Planina je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 293x |
| Čtenářské výzvě | 32x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 106x |
| Chystám se číst | 85x |
| Chci si koupit | 13x |
| dalších seznamech | 3x |
Poslouchal jsem jako audioknihu. Díky skvěle zvolenému hlasu vypravěče a zvukovému a hudebnímu podkresu to nakonec možná bylo lepší, než by zasloužilo. Příběhově jde o jakousi šílenou koláž hororových výjevů a prakticky to nemá žádnou pořádnou zápletku krom té úplně základní (4 lidé, z nichž každý má všelijaká traumata a kostlivce ve skříni, uvíznou po nehodě v islandské pustině a začnou se jim tam dít podivné a zlé věci). Je to velice podobné Trhlině od Kariky. Jak názvem, tak strukturou i rozsahem. Dokonce i včetně častého filozofování a citování různých pověstí a znepokojivých vědeckých faktů. Jen je tady výrazně více severských ujetostí. Právě ty jednotlivé kousky a výjevy jsou skvělé a chvílemi to je opravdu děsivé. Bohužel jako celek to nedrží moc pohromadě. Hvězdu navíc dávám za to, že jsem na Islandu a v místech která povídka popisuje byl a naprosto souhlasím s tím, že Island je sice krásná ale také velmi zlověstná a nepřívětivá pustina, kde snadno uvěříte, že existují ještě nějaké další síly...:-)