Plán úniku

Plán úniku https://www.databazeknih.cz/img/books/82_/82737/mid_plan-uniku-UPM-82737.jpg 4 8 2

V románu Plán úniku, který je po úspěšném Morelově vynálezu autorovým druhým samostatným dílem vydaným v češtině, vypráví Bioy Casares příběh francouzského námořního důstojníka Jindřicha de Nevers, přeloženého za trest na Ostrovy Spásy. Ty čeští čtenáři dobře znají ze slavného Chartierova Motýlka, byly ovšem také dějištěm jiného proslulého vyhnanství - židovského kapitána Dreyfuse, na nějž text často odkazuje. Na ostrovech se za vlády podivínského guvernéra dějí zvláštní věci, věznice na ostrově Ďábel je "kamuflována" barevnými skvrnami a Jindřich, usilující zejména o návrat do Francie za svou milou, postupně proniká do záhad "plánu úniku", který pravděpodobně guvernér připravuje pro vězně. Bioy Casaresův stručný, přesný a místy takřka suchý styl zvyšuje napětí příběhu, zahaleného do tajemného oparu.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány

Vydáno: , Julius Zirkus
Originální název:

Plan de evasión , 1945


více info...

Přidat komentář

velkyel
15.01.2021 5 z 5

komplikovana kniha

lentolog
31.10.2017 5 z 5

Zápisky bojazlivého námorného poručíka Henriho Neversa sprostredkované jeho strýkom. Neversa za trest vyšlú na ostrov Diabol vo Francúzskej Guayane – známy zo Charriérovho Motýľa, ktorý sa tu odohráva o 20 rokov neskôr –, aby pomáhal guvernérovi Castelovi starať sa o trestancov.

Stretáva sa s mátožnou a mätúcou realitou (maskovanie, kamufláž), čudnými, nedôveryhodnými zamestnancami i väzňami. Román je založený na podrobných opisoch situácií, do ktorých sa postavy dostávajú. Na ich vychýlenom vnímaní. Rozprávač nám postupne odhaľuje jednotlivé výseky rea­lity, ich mylné posudzovanie postavami i ním samým.

Až v poslednej tretine sa začína odhaľovať, ako sa veci majú. Nevers si najskôr myslí, že guvernér chystá vzburu, potom, že je obeťou vzbury, prípadne šialencom. Napokon vysvitne, že je strojcom grandiózneho vynálezu, ktorý posúva hranice ľudského vnímania.

Hoci smeruje k záverečnému vysvetleniu, text ostáva interpretačnou hádankou a poskytuje čitateľovi zážitok z objavovania nemysliteľného aj pri opakovanom čítaní a premýšľaní. Napriek desivým udalostiam a prízrakom má v zložitom súkolí textu dôležité miesto humor: „Musím uznat, že je méně dotěrný na svém souostroví než v naší literatuře. Skoro není vidět, skoro není slyšet, ale všechno je korektní a přesné, kromě kávy: tu dělá vynikající.“