Pláň Tortilla
John Steinbeck
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/3226/bmid_plan-tortilla-XiX-3226.png
4
457
81
Danny, který se právě vrátil z války, zdědí po dědovi dva domy. Usadí se v nich se svými divokými přáteli. Ačkoli patří k nejchudším z nejchudších, nehodlají si odepřít žádnou radost ze života. Příběh je moudrou, veselou, ale současně i truchlivou expedicí do lidské duše. Právem je toto pozoruhodné a původně nedoceněné dílo dnes označováno za předzvěst nástupu beatnické vlny a další důkaz nezměrné šířky Steinbeckova talentu.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2007 , AlpressOriginální název:
Tortilla Flat , 1935
více info...
Přidat komentář
Výborné. Co dodat. Paisanos mě prostě dostali a Dannyho mi bylo líto, fakt hodně líto.
Vynikající kniha popisující život věčně opilých, avšak šťastných a svým způsobem neskonale moudrých a mravně uvědomělých lidiček. Nezapomenutelné hlášky, stejně jako suché a přesto tolik vynalézavé nadávky. Nové a nové originální přihody a kouzlo pohody, přátelství a dobrodružství dýchající z každého slova.
Doporučuji!!!
Tak kto by čakal Dannyho a jeho kamarátov po Ovocí hnevu či O myšiach a ľuďoch ??? Vynikajúco rozmarne napísané. Netrebalo dlho, aby som sa naladil a potom som sa len viezol. Čarovná knižka.
Paisanos ( směs Mexika, Španělska a Indiánů) jsou homelessové práce se štítící, špinaví, líní, pijící víno po galonech, což je hrozně moc, skoro 4 litry.
John Steinbeck však jejich život popsal tak poutavě a jiskrně, že jim jeden skoro závidí. Knihu jsem četla pod názvem Slunce a víno chudých, rok vydání 1947 a patří k mým nejoblíbenějších od JS
Musím uznat, že jsem si tuhle partičku polobezdomovců opravdu zamiloval, dodatečně jsem ale poznal, že je to jenom platonické.
Podobné partičce jsem, snad zrovna z lásky k téhle knize, zapůjčil staré auto s tím, že ho zkusí výhodně prodat. Auto jistě zažilo nesčetná dobrodružství, já už ale po pár hodinách začal svého rozhodnutí trpce litovat, zvlášť když jsem ho zahlédl s několika lahváči ojíněným řidičem frčet ruskou ruletou přes křižovatku průtahu městem. Z toho mi vyplývá, že Doktor musel být svatý! :o
Mohu se jenom přidat k do nebes vyzdvihujícím komentářům. Naprostá paráda - pohoda, jazz, tabáček, vínečko a přátelství bez podmínek, s okamžitým odpuštěním všech poklesků. Nelze než doufat, že nás všechny tato doba jednou čeká - žádné stresy, hoňky, podpásovky - je ale nutno začít u sebe. Jelikož vše už bylo napsáno - alespoň jeden citát, který podle mě vystihuje mnohé :-)
"Hodiny či hodinky byly pro obyvatele Pláně Tortilly čímsi přebytečným. Tu a tam sice některý z Dannyho přátel k nějakým hodinkám přišel, k čemuž obvykle docházelo způsobem ne zrovna všedním, ponechal si je vždy jen tak dlouho, dokud se mu je nepodařilo vyhandlovat za něco, co skutečně potřeboval... Účelům praktického rázu pak sloužily velké zlaté pendlovky - slunce"
Kniha se mi nelíbila. Dokončil jsem ji jen s vypětím sil.
Vidím to stejně jako Dáma s hranostajem.
Po velmi zdařilé a slibné předmluvě pro mě následovalo velké zklamání. Prostředí mi bylo tak nesympatické a protivné, že jsem chtěla knihu odožit a už se k ní nevrátit, ač to není mým zvykem. Na poflakování, příživnictví, krádežích a opilství nevidím nic pozitivního. Nutno dodat, že každá krádež byla ospravedlněna náležitě absurdním způsobem. Ale co čekat od míst, kde se laciné víno prodává rovnou po demižónech a je rozléváno do zavařovacích sklenic... Nakonec jsem knihu vzala na milost, místy se (hořce) zasmála, dočetla a už se k ní vracet nehodlám. Nemůžu se zbavit dojmu, že je to vlastně hrozně smutná kniha o lidech, kteří mají akorát tak hlad a žízeň (na víno). Přesně, jak se píše v životopise autora zde na DK: "Jeho romány je třeba chápat jako reakci na krizi, nehledá řešení, omezuje se na popis bídy" - a já dodávám: "Škoda!"
Moje srdeční záležitost. Steinbeck předvedl úžasnou sondu do duší hrdinů i skvělý smysl pro humor, který mám ráda - jednoduchý, nepodbízivý humor, který příběh odlehčuje, ale přitom neshazuje jeho podstatu. Oceňuji také citlivost, se kterou přistupoval ke smutným pasážím v knize. Steinbeck je příkladem toho, že i na necelých 200 stranách se dá vytvořit brilantní příběh, který vás vezme za srdce.
Zajímavý příběh o skupince přátel, kteří neměli skoro nic a přesto žili šťastný život a netrpěli nedostatkem a svá dobrosrdečná srdce otevírala potřebným lidem. 90%
Priamy, veselý, hravý a neskutočne dobrý príbeh odohrávajúci sa na Pláni Tortilla v Monterey. Danny a jeho priatelia, chudobní lotri a opilci, ktorí si nechcú odoprieť žiadnu radosť zo života a pre ktorých je ich priateľstvo tým najcennejším čo v živote majú.
Podobný koncept jako Na Plechárně plný pohodových a vtipných příběhů jedné party kumpánů, a přesto se člověk bavil. Za záčatku, když autor seznamoval se všemi postavami - Dannyho a jeho kamarády, jsem se smála docela často, nad jejich svérázným přístupem k životu, lásce k vínu i nad jejich charaktery. Jejich příběhy a zážitky byly nevšední, jejich nápady také. Konec jsem čekala trochu jiný, ale neubral na celkovém dojmu a ten byl hodně dobrý.
Nedá mi necitovať aspoň jednu z desiatok statí, ktoré ma dohnali k slzám smiechu:
"Teresina byla vždycky zaskočena pravidelností, s jakou se stávala matkou. Nezřídka se přihodilo, že se nemohla rozpomenout, kdo je vlastně tatínkem na svět se chystajícího dítka a někdy nabývala přesvědčení, že k početí múže dojít bez nezbytného přispění milencova. Jednou byla v karanténě coby bacilonosiť záškrtu, a přesto počala. Kdykoliv se však tento problém stal příliš složitým, takže si s ním Teresina nevěděla rady, svěřila jeho řešení matce Kristově, která, jak je všeobecně známo, se v takových a podobných záležitostech vyzná daleko líp, hlouběji se o ně zajímá a má na ně víc času, než nějaká Teresina.
Ke zpovědi chodila Teresina často, čímž příváděla otce Ramóna k zoufalství. Nezřídka byl otec Ramón svědkem toho, jak její kolena, ruce a rty činí pokání za hřích již spáchaný, zatímco její vyzývavě cudné, pod sklopenými brvami občas se zablýsknuvší oči chystají hřích nový.
Než jsem vám tohle všechno stačil vypovědět, narodilo se Teresine deváté miminko a Teresina byla prozatím nezadaná."
Tak toto bol úplne iný Steinbeck, akého som poznala z doteraz prečítaných vecí – svoju vážnosť, mystickosť a kritiku tentokrát odložil do šuflíka a pri Pláni Tortilla z neho naopak vytiahol sympatický humor, slnko, radosť a odľahčenosť, ktorú vkladá do každej jednej vety tohto príjemného románu.
V Pláni Tortilla si berie na paškál skupinu priateľov z radov tzv. „paisanos“ - bezdomovcov (sezónnych robotníkov) z malého kalifornského mestečka 30.rokov - žijúcich na okraji spoločnosti, ktorých cesty sa vplyvom rôznych milých náhod postupne navzájom prepletú tak, že sa spoločne delia nielen o príbytok, ale postupne o všetky bežné radosti a starosti života. Steinbeck si ich podáva spôsobom, ktorý nikoho nenechá na pochybách, že mal okrem veľkého spisovateľského talentu hlavne obrovský zmysel pre láskavý humor - nezameriava sa na pranierovanie ich spôsobu života, naopak sa nad „malichernosti“ povznáša a poukazuje na ľudskú stránku života týchto sympatických hriešnikov, žijúcich zo dňa na deň pod horúcim slnkom v očakávaní, čo život prinesie a čo by sa z neho nejakým nekalým spôsobom dalo vyťažiť... Treba dodať, že svoje úvahy nezabúdali pravidelne podporovať spoločným hojným požívaním vínného moku (zháňanie demižónikov vína patrilo k najdôležitejším prioritám ich všedných dní...a že tých litrov na stránkach knihy pretieklo nemálo!).
Zhnruté a podčiarknuté - Pláň Tortilla je groteska zo života, vyzdvihujúca silu priateľstva ľudí, existujúcich podľa vlastných pravidiel, ktoré, ako inak, väčšinou vôbec neboli v súlade s morálkou a bežnými pravidlami spoločnosti - inými slovami, na ich výčinoch by sa dalo riadne zgustnúť, ale to by bol už námet na úplne iný román od úplne iného autora :-).
Ohromné, prostě ohromné, prostě kniha si zaslouží tak minutu důstojného ticha a poplakat si že už nikdy nikdo nic podobného nenapíše. Příjemně pobaví a pobaví tím že je sama tak příjemná a prodchnutá svérázností Steinbeckova ducha.
Když jsem si knihu sehnal tak jsem počítal s tím, že mě nechytne.Kupodivu to pro mě bylo lehce úsměvné oddechové čtení.
Toto úsměvné vyprávění o Dannym a jeho přátelích, "paisanos" v Monterey, vám spolehlivě rozjasní smutný den.
Nemohu než ocitovat úryvek z recenze v New York Times:"Číst Steinbeckovu knihu je osvobozující požitek, při kterém se vaše ústa pootevrou ve smíchu, ale bude vám, jako by vás čísi ruka uchopila za srdce."
A současně podotknout, že touto knihou jako beranidlem prorazil vrata světové literatury.
Štítky knihy
přátelství Kalifornie Amerika 30. léta 20. století chudoba, bída alkoholismus hospodářská krize bezdomovectví rozhlasové zpracování sousedské vztahy
Autorovy další knížky
| 2004 |  O myších a lidech |
| 2006 | Na východ od ráje |
| 2002 | Na plechárně |
| 1941 | Hrozny hněvu |
| 2003 | Toulavý autobus |
Kniha Pláň Tortilla je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 659x |
| Čtenářské výzvě | 77x |
| Doporučených | 31x |
| Knihotéce | 196x |
| Chystám se číst | 128x |
| Chci si koupit | 18x |
| dalších seznamech | 5x |
Knížka mě moc nebavila, postavy mi byly vesměs nesympatické, jejich příběhy taky nic moc. Jediné, co oceňuji, je znatelný rukopis Steinbecka, proto mi průměr nevadí, k jeho dalším knihám se určitě vrátím.