Pláč v poušti
Warda Saillo
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31732/bmid_plac-v-pousti-L8P-31732.png
4
164
38
Otec, bývalý světák, ale muž bez výraznějšího sebevědomí, není schopen snášet samostatnost své ženy. Rozčiluje ho, že nerespektuje konvence a neposlouchá ho na slovo. Bije manželku, dělá jí scény, žárlí na ni, propadne drogám. V hlavě se mu zrodí ďábelský plán a pětiletá dcera Ouarda se o něm dozví. Stojí před těžkým rozhodnutím - má poslechnout otce, nebo stát při matce? Ouarda udělá, co jí nařídí otec, jde si hrát se sestrou na ulici. Stane se, co matka předpověděla… Dcera cítí, že nese vinu na matčině smrti, a trápí ji výčitky. Otec se octne ve vězení, děti jsou ponechány napospas osudu... Dnes, po více než dvaceti letech, se Ouarda Saillo vrací na místa hrůzy. Znovu prožívá tehdejší konflikt a zbavuje se pocitu viny. Smutek ale zůstává a cesta zpět je dlouhá, slzavá a bolestná...... celý text
Literatura naučná , Biografie a memoáry
Vydáno: 2006 , Ikar (ČR)
Originální název:
Tränenmond , 2004
více info...
Přidat komentář
Velice dojemný příběh o lidské krutosti a nenávisti, ani malé děti nejsou těmto skutkům ušetřeny...
Vůbec se nedivím, že Warda našla odvahu o tom všem napsat až po tolika letech, a i tak cítila velkou bolest a smutek.
Další neuvěřitelný příběh. Obdivuju, že po tom všem ještě měla sílu si vybudovat nějaké sebevědomí a dokázala se postavit na vlastní nohy. Myslím si, že to by dokázal málokdo.
Většina lidí si ani nedokáže přestavit, jaké hrůzy se tam dějí. Když jsem si přečetla, že kálejí po celé zahradě a roztírají výkaly po stěně, nemohla jsem tomu fakt uvěřit. O chování vůči lidem ani nemluvě...
Jak tohle vůbec může někdo přežít...knihy s tématem postavení žen v Africe jsou v podstatě stále stejné. Pár už jsem jich přečetla, ovšem s invazí imigrantů je teď čtu s jinými pocity a teď už i s obavami. Kniha je dobře napsaná, ale opravdu nechápu mentalitu rodiny, která fyzicky i duševně ubližuje komukoliv, natož pak sirotkovi s obrovským psychickým traumatem. Proč jsou ti lidé takoví? Na štíru s hygienou (dvorek po celé ploše sloužící za wc) - přitom pořád perou a vaří. Sadističtí. Nevzdělaní a vzdělaní pouze v Koránu, kterému podřizují všecko. Snad se dokážeme ubránit a dáme najevo, že tohle tady nepřijímáme. Jsem ráda Evropankou a přála bych si, abychom si naše kulturní dědictví udrželi.
Knížka je smutná, emotivní, čtivá.
Nuvěřitelné jak někteří lidí žijí, jejich zvyky,, krutost.
Brrr.
Velmi emotivní kniha, četla se jedním dechem. Další z nepěkných nahlédnutí pod pokličku muslimského krutého světa...
Příběh byl hodně emotivní a napínavý, chvílemi se mi až chtělo brečet, jak byl příběh citově silný. A co hůř - podle skutečných událostí
Velmi čtivá, ale bohužel také velmi smutná kniha. Autorka má můj obdiv za její odvahu a sílu, díky které dokázala svému osudu aspoň částečně vzdorovat, bohužel, ale takových žen je v islámských zemích málo, protože jsou vychovávány k naprosté poslušnosti.
Pláč v poušti je jedním z mnoha příspěvků patřících do plejády podobně tematicky laděných titulů. Je znepokojivým svědectvím o poměrech v islámských zemích, které jsou pro nás nepochopitelné, takřka nepředstavitelné. Všechny tyhle knihy vyvolávají otázky, na které přicházejí pouze šokující odpovědi...
Skutečně mohou v některých koutech současného "civilizovaného" světa existovat takové zrůdnosti, jejichž obětmi jsou ženy? Opravdu fungují státy, kde jsou ženy považovány za něco míň než zvířata a že tyto to skoro slepě přijímají? A co víc - jak může být takové zacházení dokonce nepsaným zákonem?
Protože už jsem nahlédla do několika knih s podobným nebo stejným námětem, mohu trochu srovnávat. Pláč v poušti mě oproti mnohým jiným tolik nevzal za srdce. Nemůžu říct, že by se kniha četla špatně nebo že by příběh nebyl zajímavý, bizardní, šokující, to v žádném případě! Pouze mi neseděl styl psaní, který působil trochu víc reportážně než románově, jak bychom mohli čekat. Ze stránek na mě čišel jakýsi odstup, neangažovanost, nezúčastněnost, místy i chlad, třebaže se děj autorky více než osobně dotýká. Z toho důvodu jsem se do příběhu nedokázala tak vcítit, sžít se s hrdinkou a jakkoli její nelehký osud prožívat. Na stránkách se mi tak nezhmotnil dechberoucí životní příběh, který by mě zasáhl, našla jsem tu spíš dlouhý novinový článek o trpkém životě a síle jedné holčičky-slečny-ženy.
Podle mě Warda Saillo nevyužila dostatečně potenciál svého příběhu.
Knihu jsem četla několikrát. Neskutečně drsný příběh opuštěných dětí, které ztratily všechno a nikomu na nich nezáleží. I takový je mondénní Agadir, kde děti, jako Ouarda, sbírají u luxusních hotelů zkyslé máslo a vyhozené housky od snídaní, aby vůbec přežily. Ouarda měla pevnou vůli a velkou dávku štěstí, že se z té hrůzy nakonec dostala. Vždycky je mi moc smutno, když čtu, v jakých podmínkách musí některé děti žít
Souhlasím, že si Warda mohla odpustit citace z koránu, ale pro zasvěcené to má asi jiný význam. Trošku jsem se ztrácela v návaznosti děje. Ale nikdo mi nevymluví, že ačkoliv jsou si tyhle knihy dost podobné, každá je jiná a je to téma o kterém by se mělo mluvit a psaní vlastních příběhů je jedním ze způsobů žen jak proti absolutní a nepochopitelné nadvládě můžů bojovat.
Velmi smutná knížka plná chudoby, bití a ponižování. Čte se jedním dechem a vždycky si už přejete, aby jim to všechno trápení skončilo, ale ono vždy přijde něco jiného, dalšího - mnohdy i horšího. Musel to být hrozný život .. knížku doporučuji všem přečíst, na můj vkus bych ale trochu zkrátila ty pasáže z koránu ..
Štítky knihy
muslimské ženy podle skutečných událostí
Pláč v pouštiKniha Pláč v poušti je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 261x |
| Čtenářské výzvě | 13x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 129x |
| Chystám se číst | 85x |
| Chci si koupit | 14x |
| dalších seznamech | 3x |
Podobných knih na toto téma je na trhu spousta, ale četl jsem mnohem drsnější a dojímavější příběhy, takže mě to nějak nenadchlo. Zaujalo mě jako cestovatele jen Maroko. Rád čtu příběhy z jiných kultur, ale tohle bylo takové neslané nemastné. Nechal jsem se zlákat vysokým hodnocením a komentáři, ale čekal jsem asi něco jiného.