Pláč němého boha - 1. svazek

(SPOILER) Můj subjektivní pohled
První díl byl náročný: bohaté popisy a spousta postav mě zpočátku brzdily – orientaci mi usnadnil až druhý svazek.
Nelíbila se mi Denyela – preferovala bych soustředění na Worliha a Toreuse.
Naopak přidala jsem se do skupiny, která oceňuje linku Worlihovy sestry a jejího draka – oba mají velký potenciál na pokračování.

Styl a témata
Svět Podmoří v sobě mísí téměř dystopickou dramaturgii s politikou, magií a technologie – lze jej zařadit do subžánru „arcanepunk“
Autorka pracuje s etickými dilemty, jizvami (fyzickými i psychickými), postavením žen, a vůbec se nebojí řešit temná tabu .
Vyprávěcí styl je bohatý, poetický, až vybroušený, ale pomalejší – ale pro čtenáře, kteří mají rádi atmosféru a atmosférické budování světa, je to plus .

Srovnání s jinými tituly
V politických intrikách a dění ve stylu Franka Herberta (Duna) se objevují náboženství, moc a ekologická změna – připomínka, jak moc Matoušková čerpá z Duny
Jazykově i v poetice prostředí nám podmiňuje – připomíná Sapkowského – drsný poetický styl s barvovými scénami a mateřskou přísností

Co by mohlo oslovit a co ne
Pro koho ano? Milovníky komplexních fantasy světů, psychologických konfliktů a etiky magie + technologie.
Pro koho ne? Pokud očekáváte svižné tempo s minimum postav, může Vás série zavalit.

Kniha se čte velice složitě. Začnu však přednostmi. Autorce se povedlo vybudovat a vystavět velice zajímavý a podrobný svět, který je velkou radostí postupně objevovat. Zajímavé jsou i jednotlivé postavy. Koho baví různé báje a pověsti, ten si bude libovat. Naprosto mě v tomto utvrdila debata s autorkou v knižním klubu, ve které se ukázalo že ji bájní tvorové a legendy hodně baví a zajímají. Problém nastává ve chvíli, pokud jako já tohle úplně nevyhledáváte. Nejslabší na celé knize je totiž samotný děj. Autorka často odbíhá do oněch příběhů a děj jde dopředu velice, velice pomalu. Ta kniha Vás nedonutí pokračovat a tak ji občas odložíte. Něco strhujícího, co Vás k ní připoutá a nepustí chybí. Druhým problémem je pak závěr knihy. Jistě znáte ten pocit, když se díváte na konec filmu, a bez nějakého závěru se objeví nápis: pokračování příště! Nějak takto končí i první díl této duologie. Je podivuhodně useknutý a vlastně v závěru zjistíte, že se zápletka nijak nevyřešila, ani částečně.

Tak toto je fantasy přesně podle mého gusta! Napsané je to přesně tak, jak mám u fantasy ráda, tedy krásným výpravným stylem, zároveň bez zdlouhavých popisů, s náloží dvorních intrik, skvěle vystavěným světem Podmoří, mytologií a skvěle fungujícími postavami.

Miluju, když mají postavy, jak se říká "morally grey" charakter a o tom, jestli si někoho z nich oblíbíte nebo ne, rozhodne až příběh a jejich role v něm. Ukáží Vám svou minulost, bolesti a hříchy, ale i sílu a odhodlání postavit se za svůj národ.
Nejvíc mě zaujal svět pouště Temnářů, ani nevím proč, vlastně vím - díky Worlihovi, ten mi strašně snadno padl do oka.

Moc se mi líbilo zapojení steampunkových prvků, celkově ten svět byl pro mě fascinující, originální a dobře promyšlený.

Chválím také krátké kapitoly, díky kterým příběh hezky plyne. U střídání pohledů jsem občas měla problém naskočit zpět do dějové linky, která byla o dvě kapitoly zpět. Teprve postupně totiž začínáme chápat vazby mezi postavami a jejich záměr. Také moc kvituju občasný humor a uštěpačné dialogy, pro mě je to nejlepším kořením každé fantasy.

První díl nám spíše otevírá a představuje tento fantaskní svět pod mořem, představuje nám hrdiny, jako figurky na šachovnici a připravuje nás na finální střet. První svazek ani nekončí v tom nejnapínavějším bodě, ale v tu chvíli už jste tak zasvěceni do tohoto světa, že zkrátka budete chtít číst dál.

Čeští autoři mě poslední roky nepřestávají překvapovat!

Náročnější kniha, která po většinu vlastně nemá děj. Nebo jí spíše chybí jasný směr.

Hrdinů je mnoho, každý se nachází někde jinde, a byť se autorka snaží ty linky proplést, ve výsledku je větší část knihy hlavně chaos.
Text je psán formou obšírnějších souvětí, které místy nepříjemně kontrastují s děním. Emoce jako strach, napětí ze stránek prakticky nejdou cítit, protože i ta nejakčnější scéna je zabalena do odstavce týkajícího se "krás" přírody.

Na knihu se musí čtenář velice soustředit, ale pokud se najde nějaká postava, která mu přiroste k srdci, příběh dočte. Osobně doporučuji hrbáče a čarodějnici. Samotný svět s mechanickým sluncem působí též zajímavě.

Velemág Xandrius si pred mnohými rokmi podrobil národy a vybudoval svetovú ríšu. Vďaka kúzlam sa zdá, že bude panovať večne. Avšak šepká sa, že jeho čas sa predsa len blíži a v ríši vznikajú nepokoje. Jeho dcéra Denyela sa oňho stará, a musí strpieť ďalek oviac než vrtochy jedného starca. Medzitým si povstalci z púšte zvolili za vodcu Worliha, od narodenia chromého a zohyzdeného. Veria, že mu znetvorenie dáva silu, vďaka ktorej môžu zvíťaziť.
V lesoch kropí krv vílích žien stromy, na nebi vznikajú pukliny.
Niektorí tvrdia, že chrámy zívajú prázdnotou, bohovia mŕtvi a nebožtíci vstávajú z hrobov. Denyela tomu neverí a snaží sa ochrániť otcovo dedičstvo, avšak ukazuje sa, že nie všetko sú len prázdne báchorky..

Čítali ste Dunu? Páčila sa vám? A Hry o tróny? Blbá otázka, tie predsa milujú všetci. A takisto by sa vám páčila aj kniha Pláč němého boha, ktorá sa odohráva v Podmorí. Nájdeme tu politiku, intrigy a celé kopy mŕtvol. Nechýbajú ani krvavé bitky či stratégie, ktoré sú pre vojny a boje typické.
Svet Podmoria som si okamžite zamilovala, veľmi sa mi páči idea, ako sa každá rasa spája so zvieraťom a živlom. Takisto chválim postavy, ktoré neboli "len tak ledabolo na kolene zbúchané" ale sa naozaj krásne vyvíjali v celom príbehu. Napriek tomu, že som nie vždy celkom rozumela ich správaniu, čítanie som si užila a nie je to problém príbehu.
Trvalo mi síce dlhšie, kým som sa začítala, ale rozumiem zdĺhavejšiemu úvodu, nakoľko sme sa potrebovali so svetom Podmoria zoznámiť. Zoznámiť s mágiou, ktorá je všadeprítomná rovnako, ako božstvá. A viete, čo tu ešte nájdete? Nekromantov.
Osobne sa mi najviac páčil Worlih, lebo aj napriek svojmu hendikepu sa ukázal ako dôležitý a potrebný. A síce ma Danyela občas rozčuľovala svojím konaním, teším sa na ňu v pokračovaní a nielen na ňu.
Milujem tento originálny svet s vlastným jazykom, kultúrou a problémami, skrytý hlboko pod morom a neviem sa dočkať, čo si pre nás autorka pripravila v pokračovaní.

Pokud za vrchol fantasy považujete Acotar, Stmívání, Z krve a popela, či jiné Romantasy zaměřené především na milostný vztah mezi postavami, spoustu akce a jednoduší příběh, pak Pláč němého boha nebude nejlepší volbou. Stylem mnohem více připomíná Dunu, Hru o Trůny nebo Zaklínače.

Příběhem nás provází hned několik hlavních postav, které z počátku vedou úplně jiné životy. Postupem času se jejich linky začnou proplétat více do sebe a nám začne docházet, že nic není takové jaké se zdá...

Tempo je velmi pomalé a díky vyššímu rozsahu se občas může zdát, že je čtení trochu nekonečné. Najdeme zde spoustu popisů, které pomáhají utvářet lepší obrázek o celkovém světě a fungováním v něm. Což může a pravděpodobně i bude některým čtenářům - převážně těm, co nejsou úplně zvyklí číst dospělé fantasy, připadat náročné. Sama jsem se několikrát přistihla, že i když oči jezdí po stránce, tak nevnímám absolutně děj a musím se vracet.

Tím, že se jedná o náročnější příběh mi i celkové čtení zabralo delší dobu a rozhodně se nejedná o nějakou oddechovku, co slupnete za jeden večer. Naopak. Příběh vás nutí přemýšlet. O každé větě, každém slově, odstavci anebo postavě. Nikdy nevíte, kdy se vám daná informace může hodit. Prvních třeba 150 stránek jsem absolutně neměla tušení, která bije a proč jednou sleduju příběh odehrávající se na poušti, podruhé u mágů, najednou se tam objevil nekromant a v jiné chvíli víla. Zmatek? Chvilkový a rozhodně důležitý proto, abyste si užili zbytek o to více.

Nenajdeme zde krvelačné bitvy a přesto postavy umírají. Nenajdeme zde sladkou romantiku a přesto jsou vztahy důležité. Intriky, podlé plány i psychologie je přesně tím, co dělá celý příběh uvěřitelnější a dává mu to něco navíc, nějaký přesah, který v knihách často hledám. Postavy mi občas připomínaly naší společnost více než bych si přála...

Jestli milujete velkolepé světy se spoustou ras, bytostí, politickým systémem, náboženstvím, kulturou, jazykem, magii, vlastními globálními problémy, pak rozhodně na Pláč mrkněte

* Za knihu v rámci spolupráce děkuji autorce

Česká spisovateľka Tereza Matoušková sa po niekoľký raz vracia do svojho rozsiahleho sveta Podmoří. V tomto prípade ide o veľkolepý návrat, keďže ide o rozsahovo najväčší príbeh, navyše rozdelený do dvoch zväzkov. Napriek tomu ale nie je nutné mať načítané nič z predchádzajúcich kúskov. Toto dobrodružstvo totiž funguje aj osve a navyše otvára svoje dvere aj tým, ktorí o tomto podivuhodnom podmorskom svete nikdy nepočuli.

Čitateľ však nedostane len vysvetlenia fungovanie sveta. Tempo je totiž od prvej strany pomalšie. Pretože text je plný pomerne hutných opisov nielen prostredia, ale aj spoločenských konvencií. Tiež sa čo-to dozvie o histórii, kultúre, ale hlavne o postavách. Z ktorých mnohé sú pre blížiace sa udalosti doslova kľúčové. Znie to tak, že by kniha mohla byť v istom smere až zahltená informáciami. Tie sú však odhaľované postupne. Navyše tiež pomáha aj fakt, že do dejovej línie zasahuje niekoľko hlavných aktérov z rôznych kútov sveta.

Postavy však nedelí len vzdialenosť. Občas sa až zdá, akoby ich linky nemali nič spoločné. Snáď len tenučké nitky. Niekedy ide o náhodnú zmienku, inokedy o spoločnú minulosť. Ale až postupne sa ukazuje, že tie nitky vedú k väčšiemu obrazu a je nutné pozorne ich sledovať, aby všetko dávalo zmysel. Matoušková totiž dáva zabrať čitateľovej pozornosti. No zároveň drží opraty pevne v rukách.

Zaujme určite aj tým, že píše o rôznorodých postavách z rôznych spoločenských vrstiev. Na jednej strane je tu veľmágova dcéra Denyela, na tej druhej mrzák Worlih alebo jeho sestra Revena. Nehovoriac o mágoch či bohoch. Nájde sa tu veľa zaujímavých postavičiek. Tie sú predstavované tiež postupne, podobne aj ich pohnútky. Je teda pomerne jednoduché pochopiť ich konanie, hoci je niekedy náročné s nimi súhlasiť. Vďaka tomu ale nikto nie je len taký alebo onaký, všetci sú krásne morálne siví.

Tiež sa naplno prejavuje odlišnosť ich názorov. Niektoré pramenia z výchovy, iné z pohľadu na svet. Mnohé sú však následkom kultúry a prostredia, z ktorého pochádzajú. Čo v niektorých momentoch vytvára zaujímavé napätie. Tiež sa tým čiastočne osvetľujú dôvody, prečo sú skrátka niektoré ríše od začiatku odsúdené na zánik. A určite to nebude tým, že by sa tie rôznorodé národy dokázali medzi sebou rešpektovať.

Postupom strán sa ale nabaľujú aj zákulisné intrigy, mocenské hry a rôzne úklady. Nehovoriac o mnohých oveľa väčších hrozbách, ktoré niektorí ani len nevnímajú. Tempo síce vďaka tomu nie je vyslovene rezkejšie, ale zato napätie, to by sa dalo doslova krájať. Je jasné, že nech sa na túto ríšu valí čokoľvek, bude to ozrutné a zasiahne to každého. Pána, sluhu, čarodeja, ale aj chudáka. Lebo rozklad ríše začal a čitatelia boli pozvaní, aby si sadli do prvého radu.

Prvý zväzok románu Pláč němého boha otvára bránu k veľkolepým udalostiam. Najskôr je ale potrebné všetkých predstaviť a vysvetliť, čo sa deje a prečo. Tempo je teda pomalšie, čo neulahodí každému. Takže na svoje si prídu skôr tí, ktorí preferujú texty orientované na postavy a rozprávanie.

Tereza Matoušková se nebojí implantovat do svého fiktivního magického světa současná témata, ale dělá to vždy citlivě, takže z příběhu netrčí, naopak jsou jeho organickou součástí. Při čtení vám pravděpodobně vyvstanou na mysli dvě jména. Frank Herbert, jehož Dunu připomíná výše zmíněný politický boj o vliv a také témata, která stejně jako v knihách o planetě Arrakis probublávají na povrch. Náboženství a nebezpečí jeho zneužití, zodpovědnost nejen za svůj život, ale také za svět, v němž žiji, a mnoho dalších. Sapkowského drsnou poetiku a krásný jazyk pak připomíná většina popisů měst a míst, která hrdinové navštíví. Zkrátka a dobře, nejen příběh, ale i vybroušený vypravěčský styl považuji za jednu z předností knihy. Tou další bude pro mnohé originální a propracovaný svět se vším všudy včetně mytologie. Autorka taktéž umně nabourává zažité představy o postavách. Například takový Toreus boří mýtus o zlých nekromantech razancí buldozeru. I tím je Pláč němého boha výjimečný.

Vzhledem k tomu, že jde o první svazek, autorka věnuje mnohem více prostoru jednotlivým hrdinům, jejich pocitům, myšlenkám a motivacím. Protože jsou hlavní postavy čtyři, není v knize příliš místa pro větší akci. Ne že by se toho v Podmoří dělo málo, ale mnohdy se o epických povstáních a státních převratech čtenář dozvídá spíše z rozhovorů a dopisů. Proto je dynamika vyprávění zajištěná přeskakováním mezi čtveřicí hlavních postav a děj nikam zběsile neuhání. Stejně tak autorka věnuje dost prostoru minulosti postav, což na jednu stranu může hrdiny čtenáři více přiblížit a odhalit mu jejich motivy, zároveň to ještě více zpomaluje tok děje. To by mohlo některým čtenářům trochu vadit. Ale pravdou je, že Tereza Matoušková za těch sedm let autorsky vyzrála a na knize je to velice dobře vidět.

Jsem nadšená mladou českou autorkou, která zvládne napsat takovéhle fantasy! A to je teprve v začátcích. Jak už tady bylo v jednom komentáři zmíněno. Věřím, že z ní bude nový Tolkien! Teď jen tu zprávu rozšířit i dalším čtenářům.
Děj byl svižný se skvěle vykreslenými postavami i světem. Rozhodně to tedy stojí za přečtení.

Pláč němého boha se pro mě stal velkým oříškem. Jsou fantasy, které vás posadí na prdel a nepustí, a pak takové, které vám nevadí odložit. Bohužel se mi u této knihy stala druhá možnost. Děj byl na mě pomalý, bez akce, ale nevzdávala jsem se naděje. Ještě štěstí, že jsem pokračovala ve čtení.

Musím uznat, že autorka vytvořila zdejší svět do nejmenších detailů, což obdivuji. I tak jsem se ale do něj neponořila tak, jak jsem doufala. Zajímavé a čtivé to pro mě začalo být až po cca stopadesáti stránkách. Magie, mechanické stroje, mechanické slunce - nešlo mi to k sobě. Dělalo mi problém se orientovat v některých postavách i společenském uspořádání.
Postavy jsou jedna velká kapitola. Denyela mi šla celou dobu na nervy. Vychloubačná a přitom nezáživná. Velký boom intrik, který je kolem čarodějky, mi přišel až přehnaný. Za zmínku stojí Worlih. Velitel povstaleckých sil si mě získal i díky části s úvodem do jeho života. Jeho sestra Revena je božanka. Její energie, náboj, zápal pro věc...wau!
Objevují se zde pouštní hadi, které jsem si představovala jako toho z Beetlejuice.
Byla jsem nakonec překvapena, jak se dějové linky postav propojí. V průběhu čtení jsem si to totiž nedokázala představit.
Taky mi chyběla mapa pro lepší představu. Osobně bych byla ráda za seznam postav a aspoň zkrácený popis jejich role v příběhu. Myslím, že ti, co čtou více knih najednou, by tohle ocenili.

Upřímně mě zamrzelo, že první svazek skončil tak nemastně, neslaně. Díky tomu, že je druhý svazek finální a taky díky postavám Torea, Worliha a Reveny, jsem dostala chuť si pokračování přečíst.

Děkuji autorce za poskytnutí e-knihy v rámci spolupráce.

Příjemné překvapení. Nejvíce se mi líbily kapitoly z pohledu Worliha a Torea.

Velmi povedený český vklad do žánru fantasy - autorka má působivý rozmach, funkčně střídá ve vyprávění úhly různých postav. V případě odstranění občasných stylistických nedokonalostí a nerozptylování se množstvím ne tak podstatných detailů by to byla naprostá špička!

Na tento příběh nejde mít jednoznačný názor. Na jedné straně výborně propracovaný podmořský svět. Na druhou nechápu, proč by si bozi tvořili něco tak ošklivého. Rozhodně oceňuji v příběhu chrliče, ale proč musí být kati? Za to ale autorka nemůže, že jsem radši, když chrlič pomáhá. Také mi trvalo než jsem se zorientovala v postavách. Zjevně to bude vícedílná fantasy, tak je pochopitelné, že jich musí být hodně, aby bylo z čeho příběh splétat. Jenže k srdci mi nepřirostla ani jedna. V podstatě kdyby je autorka všechny zabila, se mnou to nehne. Děj je čtivý, v kapitolách přeskakujeme mezi územím i postavami. Jen není moc napínavý. V klidu ho odložíte, protože víte, že na těch hadech moc daleko neujedou. A pak je najednou konec a já mám dojem, že jsem nic z příběhu nepochopila.

Na návrat do Podmoří Terezy Matouškové jsem se těšila několik let a ne marně. Autorka nabízí zcela nový příběh, mnoho velmi zajímavých a uvěřitelných postav a událostí, které se až nebezpečně podobají některým částem našich dějin. Střídání postav mi hodně vyhovovalo (přesun v prostředí je vždycky takové osvěžení). Román patří mezi náročnější fantasy, čemuž odpovídá také propracovanost celého světa a jednotlivých jeho částí.

Všadeprítomná šeď a škrípanie ozubených kolies - tak by ste si asi nepredstavili miesto vytvorené bohmi, ktoré bolo uzatvorené do vzduchovej bubliny s mechanickým slnkom a ponorené na samé dno mora. To všetko preto, lebo zemský povrch je po vojne bohov s drakmi takmer neobývateľný. Mocenské boje a intrigy nám postupne odkrývajú históriu a prepájajú jednotlivé dejové linky do komplikovaného záveru.

Nekromanti, mágovia, víly a deti púšte sú len časťou obšírneho celku s veľkým množstvom postáv, dejových liniek, miest a úvah. Najviac ma bavili postavy plné protikladov a rozmanitostí: nekromant Toreus, vodca povstalcov a mrzák Worlih, na oko vzorná dcéra velemága Denyela, rebelka Revena a bielovlasá víla Kajam. Prostredníctvom nich nám vznikol namixovaný koktejl niekoľkých žánrov fantasy obsiahnutých v jednej knihe.

Osobne sa mi to čítalo velmi ťažko a pri chvíľkovej nepozornosti som sa ihneď stratila. Trvalo mi asi až 150 strán, kým som sa začítala a ako tak pochopila, o čo v knihe ide. Od druhej polovice sa dynamika deja mení, začínajú sa veci vyjasňovať a spájať do “aha momentov. Som zvedavá v akom duchu sa bude niesť druhá časť.

Moc ďakujem autorke za zaslanie e-knihy k recenzii.

Tato fantasy se mně bude těžko rozebírat. Na jedné straně velmi dobře propracované postavy, různé bytosti, zvířata, která normálně neexistují, Bohové, čarodějky, mágové, poměrně hodně postav.

I svět bych celkem chápala, velemág Xandrius si podrobil svět a díky kouzlům vypadalo, že bude žít věčně. Ale i jeho zdraví začne být nalomené. Jeho dcera čarodějka Denyela se o něho stará a snaží se, aby to nevyšlo najevo.

Je to poměrně těžká fantasy na čtení, protože je tam mnoho postav, mnoho rozdílných věcí, které se mi ne úplně propojili. Nevím, jestli jsem něco přehlédla i jsem se někdy kousek vracela. A konec byl takový useklý, domnívám se, že z důvodu navázání druhého dílu.

Při čtení jednotlivých částí, Denyela, Worlih, víly nebo povstalci pouště, má to skvěle zpracovaný a bavilo. Ale já vůbec nepochopila jednotlivé spojení a o co v příběhu šlo.

Opravdu nevím, jak je to možné. Kniha se mi líbila, určitě jsem se nenudila, jenže na konci jsem mírně zklamaná. Možná to je tím, že ještě neproběhl druhý díl a velké finále. Takže já si po prvním dílu nechám jednu hvězdu do zásoby.

Tato fantasy se mně bude těžko rozebírat. Na jedné straně velmi dobře propracované postavy, různé bytosti, zvířata, která normálně neexistují, Bohové, čarodějky, mágové, poměrně hodně postav.

I svět bych celkem chápala, velemág Xandrius si podrobil svět a díky kouzlům vypadalo, že bude žít věčně. Ale i jeho zdraví začne být nalomené. Jeho dcera čarodějka Denyela se o něho stará a snaží se, aby to nevyšlo najevo.

Je to poměrně těžká fantasy na čtení, protože je tam mnoho postav, mnoho rozdílných věcí, které se mi ne úplně propojili. Nevím, jestli jsem něco přehlédla i jsem se někdy kousek vracela. A konec byl takový useklý, domnívám se, že z důvodu navázání druhého dílu.

Při čtení jednotlivých částí, Denyela, Worlih, víly nebo povstalci pouště, má to skvěle zpracovaný a bavilo. Ale já vůbec nepochopila jednotlivé spojení a o co v příběhu šlo.

Opravdu nevím, jak je to možné. Kniha se mi líbila, určitě jsem se nenudila, jenže na konci jsem mírně zklamaná. Možná to je tím, že ještě neproběhl druhý díl a velké finále. Takže já si po prvním dílu nechám jednu hvězdu do zásoby.

...autorce rád poskytnu vzorek krve...

Pustila jsem se ve spolupráci do epického fantasy z pera české autory a je to skvělý! Autorka vymyslela úžasně propracovaný svět plný politiky, magie, mytologie a různých bytostí. Dlouhověký vládce a sjednotitel pomalu umírá a rozbíhají se velmi spletité hry. Tohle není oddechovka, popravdě je to poměrně náročné čtení kvůli hodně postavám a jejich motivacím. Je to ale fascinující a promyšlené. Toto není typicky první díl, spíš je to opravdu 1. svazek 1 knihy. Nedostala jsem velkou eskalaci ke konci, naopak jsem se potěšeně culila. Seznámili jsme se se světem, postavami a mytologií a teď to vše určitě přijde. Moc děkuji autorce za PDF verzi knihy. Nechávám si jednu hvězdičku na tu bombu, co čekám v příštím dílu :)