Písně proletáře
Josef Boleslav Pecka-Strahovský
J. B. Pecka patří mezi naše první proletářské básníky, mezi nimiž si vytvořil osobitý básnický výraz. Po vzoru Havlíčkově užíval často písňové formy jako agitačně působivé a skládal písně na známé melodie. Výbor z této jeho básnicko-písňové tvorby uspořádal F. R. Tichý.
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1954 |  Domove líbezný |
| 1951 |  Písně proletáře |
| 1888 |  Umění a socialismus |
| 1954 | Průkopníci socialismu u nás |
Kniha Písně proletáře je v
| Přečtených | 2x |
| Knihotéce | 1x |
Pecka žil a tvořil v docela svérázné době, i proto snad jeho básnické písně vypúadají tak, jak vypadají - mají lehce propagandistický ráz, silně bojovného ducha a jejím prvotním a nejdůležitějším smyslem bezesporu je zažehnout jiskru v chladném srdci, rozpálit mysl a zahřát takovým tím kolektivním vědomím. Což se z dnešního pohledu může zdát zcestné, trochu mimo a velmi komické. Leč i v této záplavě idealistického odhodlání lze nalézt zajímavé a i v dnešní době platné verše, např. v písni NEVĚŘÍM: "Nevěřím v lidskost, vida vojsko v zbrani, / nevěřím v právo, vida hojnost běd. / Spravedlnost lichou - nevěřím na ni, / obydlené vězení její jest vřed. / Mnich boha vzývaje rouhá se směle. / V pokrytectví vězí kláštěrní slib. / Byrokrat čpí pochlebenstvím cele / hned od drába vzhůru - čím výš tím líp. (...) Nevěřím v nynější společnost katů, / jež svaté myšlenky do smrti rve. / Kde děla a bodáky oltáře států, / tam anděl míru zastřel oči své."