Písčina a jiné povídky
Aleksandr S. Serafimovič (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/205622/mid_piscina-a-jine-povidky-44n-205622.png
5
2
1
Výbor z povídkové tvorby významného ruského realistického spisovatele obsahuje pět próz: Písčina, Bomby, Na Presně, Smuteční pochod a Galina. Povídka Písčina z r. 1908 zobrazuje drama tří lidí vzájemně se zraňujících v marné touze po osobním štěstí. Črta Na Presně z r. 1905 a povídky Bomby a Smuteční pochod z r. 1906 zachycují revoluční dění v Rusku v r. 1905. Povídka Galina z r. 1916 odhaluje na příběhu mladé učitelky, která přichází s mnoha předsudky a ideály do zapadlé vesnice a poznává nesmírnou bídu a ubohost vesnického života, neužitečnost narodnických iluzí o neporušené mravní čistotě ruského venkova a o vznešeném poslání hlasatelů kultury a osvěty mezi lidem.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1958 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
Izbrannyje sočinenija
více info...
Přidat komentář
Část díla
- Bomby 1906
- Galina 1916
- Na Presně 1905
- Písčina 1908
- Smuteční pochod 1906
Autorovy další knížky
| 1951 |  Město v stepi |
| 1952 |  Železný proud |
| 1974 |  Myší království |
| 1958 | Písčina a jiné povídky |
Kniha Písčina a jiné povídky je v
| Přečtených | 2x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 7x |
| Chystám se číst | 6x |
kdo má rád impresi Turgeněva a ztroskotance Gorkého, ať sáhne po Serafimovičovi
v tomto odeonském výboru se nenechte odradit tendenčností předmluvy, s klidem přeskočte Smuteční pochod a nechte se okouzlit, tak jako já, povídkami:
Písčina = taková ruská Maryša a jak to mohlo být dál,
Bomby = neznám jiného spisovatele, který dokáže vylíčit chudou, prací zedřenou pradlenu s hromadou hladových dětí v chalupě v paralele s bachyní právě kojící selátka tak, aby to vyznělo jako úcta k ženě, a přitom bez jakéhokoli patosu!
Galina = téma cizince mezi burany není ničím nové a zápletka předvídatelná, ale to provedení je - nepřeháním - GENIÁLNÍ (jako by Monetovy obrazy někdo konvertoval do textu) mistrná psychologie, impresivní popis i dialog, náznak a nedořečenost, žádný sentiment ani patos, ale ani naturalistické přehánění, detaily věrně odpozorované ze skutečného života - a ten závěr! ten mi vyrazil dech! (nechci spoilerovat, ale už dlouho mě nic tak nedojalo - do poslední věty jsem netušil, jak to dopadne, a s poslední větou si říkám: jo, přesně tohle by se stalo, žádný filmově efektní happyend)