Pí a jeho život
Yann Martel
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/1537/bmid_pi-a-jeho-zivot-Jp3-1537.jpg
4
963
220
Po tragickém ztroskotání japonské nákladní lodi Tsimtsum, převážející bývalého ředitele zoo s rodinou i jeho zvířata z Indie do Kanady, se na rozbouřené hladině Tichého oceánu pohupuje osamělý záchranný člun. Posádka člunu se skládá z hyeny skvrnité, zebry (se zlomenou nohou), samice orangutana Bublinky, dvoumetrákového bengálského tygra – a šestnáctiletého indického chlapce jménem Pí. Kulisy jsou připravené pro jeden z nejpozoruhodnějších anglosaských románů současnosti. Román Pí a jeho život (Life of Pi, 2001) mladého kanadského spisovatele Yanna Martela (*1963) je formativní dílo plné ohromující imaginace. Inteligentní humor, neustálá konfrontace člověka a jeho náboženských vyznání se světem zvířat, mytologický rozměr a působivé poselství románu těší a okouzlují čtenáře na celém světě. Promyšlená struktura, překvapivý konec a neobvyklá šířka záběru navíc zaručují, že se ke knize budete chtít znovu a znovu vracet. Kniha, ověnčená několika cenami včetně britské Man Booker Prize, byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků.... celý text
Literatura světová , Dobrodružné , Romány
Vydáno: 2004 , Argo
Originální název:
Life of Pi , 2001
více info...
Přidat komentář
Kniha mě příliš neoslovila, nebavil mě jazyk ani rytmus příběhu. Naopak se mi líbilo vykreslení hlavního hrdiny, jeho způsob přemýšlení a vnímání světa.
Miluji knihy o zvířatech, knihy o moři a knihy o přežití. A tohle všechno mi tato kniha nabídla, a to ještě v naprosto výborném vypravěčském stylu. Je to beletrie, ale i tak jsem dostala dost zajímavých informací o exotických zvířatech a jejich přirozeném chování, bavil mě hlavní hrdina a jeho vyprávění o rodině, líbil se mi styl psaní, vtip, ironie, sebeironie, sarkasmus, upřímnost, kniha ve mě vyvolávala spoustu emocí - od radosti a smíchu až po hlubokou lítost, smutek. Hlavní hrdina se nebere vážně a možná díky tomu celou situaci zvládá tak, jak ji zvládá. Realistické a přímé popisy zabíjení a umírání zebry a orangutana mi vehnaly slzy do očí, zrovna tak netečný odchod Richarda Parkera. Popis obstarávání jídla je také drastický, ale je to nutné, jde o přežití. Ani jedna věta v knize není zbytečná, vše má své místo, žádné zdlouhavé nudné pasáže a "omáčka" kolem. Kniha je rozdělena na tři části a všechny tři jsou skvělé, každá úplně jiným způsobem. Doporučuji, TOP!
Před pár lety jsem viděla stejnojmenný film, který byl pohádkově kouzelný. A tak jsem sáhla po této audioknize, abych jí mohla s tímto filmem porovnat. Film byl krásný, ale kniha je naprosto dokonalá. Přišlo mi velice vtipné, jak pan Martel vykreslil hlavního hrdinu Pí, jako věřícího hned ve tři náboženství současně. Já v tom vidím lehký výsměch všem fanatickým uctívačům. Seznámení se s prací a s chováním různých zvířat v ZOO bylo důležitým prvkem k tomu, abych mohla uvěřit ve věrohodnost tohoto příběhu. Až teprve pobyt na ostrově byl spíš z říše světa fantasy, ale v závěrečné části se mnohé vysvětlí a tak mně osobně nakonec právě tento ostrov pomohl nasměrovat správným směrem. Kniha totiž nabízí vysvětlení jak pro věřící, tak také pro ateisty, ale pro všechny bez rozdílu nutí k zamyšlení. Čís podobné knihy není jenom zábavné, ale je to obohacující pro duši i mysl. Audiokniha je dokonalá a opravdu velice dobře ji načetl pan Matouš Ruml.
(SPOILER) Při četbě touto knihou jsem si prošel dost divným vývojem. Zpočátku (život v Indii, zoologická zahrada a duchovní hledání) to bylo ryzí nadšení, potom (při ztroskotání a během prvních dnů na člunu) velké napětí, poté (dlouhé přežívání na moři) čím dál tím sílící čtenářská únava až vyčerpání chvilku vystřídané zaujetím (pobyt na liánovém ostrově) a nakonec (vyšetřování) obrovské zklamání až naštvání. Pod dojmem toho závěru mám dojem, že mě ta kniha obelhala. Čekal jsem, že všechno to utrpení a brutalita bude vykoupené nějakým dechberoucím duchovním prozřením a osvícením, ale nic takového se tu nekoná. Pokud je poselstvím knihy závěr, že věřit v Boha je přece krásnější a smysluplnější než hledat pravdu, tak to mi za to opravdu nestálo. Kniha má navíc divně nevyváženou kompozici (autor/vypravěč se v závěru úplně vytratí ve prospěch úředního protokolu, zbytečně natahované dialogy...) a především obě hlavní části knihy nejsou dost dobře navázané a propojené, takže hrdinovo duchovní hledání a zaujetí pro vše náboženské se na moři jaksi vytratí. Snad se jen párkrát pomodlí, ale že by svoji dosavadní víru a náboženské představy nějak konfrontoval tváří tvář základním otázkám přežití a nesmírnosti moře, tak to tu prakticky nenastává (snad jen s výjimkou pěkného mystického zážitku mořské bouře). Hlavní hrdina tu vlastně navzdory krajním zážitkům vůbec neprodělává nějaký vývoj a duchovní zrání. Kniha má ambici skloubit teologii se zoologií, ale to se bohužel moc nedaří. Takže jako teologický román je to příliš povrchní až nicneříkající a jako robinzonáda je to málo dobrodružné, ani trochu romantické a příliš brutální (aniž by to tu mělo nějaký další smysl). A jako dokument (třeba jak přežít na moři ve člunu spolu s tygrem) si to hraje na schovávanou s výmluvou, že není pravda jako pravda, a že to všechno třeba byla jen nějaká alegorie. I to moře samotné je tu zdrojem utrpení a naprostého zmaru, nikoli krásy nebo povznesení. Takže co je tu vlastně tématem? A proč jsem to vůbec četl..? Podle mě jde o přeceněnou knihu, která si (i přes své světlé stránky) trochu hraje na něco, čím není. A nebo sama neví, o čem vlastně chce být.
Aaach, to byl zase zásah přímo do té záludné části srdce! Pí a jeho zdařilejší verze Starce a moře mi naprosto učaroval... snad jsem i na chvíli cítila tendenci uvěřit v boha, ať už je jakýkoliv, zcela v souladu s přáním indického hrdiny. Věřím v tygra a ostrov surikat a držím se své víry tvrdošíjně dál... a co a co. Zamilovala jsrm se do vypravěčského stylu, do obhajoby mnohdy kontroverzních témat, do běžného světa viděného magickýma očima. Ne nadarmo vysoce ceněný emocemi nenápadně napěchovaný román, který by si měl čtenársky prožít snad úplně každý, i ten poslední škarohlíd. Nádherné, jiné a obohacující v tolika ohledech, s výbornou stylistikou a slohem, který naštěsťí překlad nepoškodil! Děkuji za takovou knihu a že si mě našla v ten pravý čas na víru v zázraky.
Velmi pěkný dobrodružný román. Příběh nejen o chlapci, zvířatech a oceánu.
Příběh je velmi čitelný, krásný, místy vtipný, místy nutí k zamyšlení.
Doporučuji.
Málo knih se mi líbilo tolik jako tenhle román o chlapci, tygru a Pacifiku. Paradoxně mě nejvíc neoslovila prostřední část, v níž se Pí stává trosečníkem, ani ta poslední, kde předkládá alternativní verzi příběhu a nutí k zamyšlení nad povahou reality. Mám nejradši část první, přípravnou a podle tolika čtenářů zbytečnou — totiž zoo v Puduččéri a hrdinův pokus vyznávat tři náboženství současně.
Byl to právě motiv tří vyznání, co mě v mých patnácti letech upoutalo ve filmu (2012), na který mě tehdy rodiče vzali za vysvědčení. Vrtal mi hlavou ještě dlouho. Později jsem na něj vzpomínala na univerzitním přednáškách, kde vyučující zmiňovali osoby praktikující souběžně judaismus i buddhismus — nebo ateistické buddhisty. Myslela jsem na něj, když jsem i u sebe rozpoznala sklon k syntéze ateismu a různých náboženství. A nakonec to byl právě ten nekonečně fascinující motiv o slučování neslučitelného, co mě přimělo přečíst si knihu. Mně zkrátka imponuje, jak se Pí vypořádá s odporem okolí: jeho vnitřní nutnost a potřeba vítězí nad logickou nemožností. Načež se ukazuje, že to vlastně nemožnost není.
Jinak „Pí“, pravda, není teologicky/filosoficky hluboké dílo, byť by možná chtěl. Ale nadutému příslibu z úvodu, že čtenář na konci uvěří v boha, jsem stejně nevěnovala pozornost, tudíž mě kniha nemohla zklamat. A v rovině narativní je prostě skvělá. Neuvěřitelně realistická, čehož autor dociluje i pomocí popisů. Psát tak poctivou deskripci — a provokovat tím netrpělivost mnohých čtenářů 21. století — je hrdinství. Já jsem si ty popisy hrozně užila. Ráda bych věděla, kde si autor nastudoval gesta jednotlivých zvířat; nebo kde se dozvěděl, co všechno návštěvníci zoo házejí do výběhů a jaké bylo plavat v konkrétních pařížských bazénech 1. poloviny 20. století. Smekám před ním.
Realismus, nejspíš záměrně, vyprchává ke konci. Chvíli jsem uvažovala o tom, jestli onen „slepý bratříček“ není metafora pro boha (sebeobětování, kanibalismus/eucharistie), což ale evidentně není: Pí je vegetarián a hinduista, takže silně pochybuji, že by jeho bůh jedl hovězí. V závěru pak Pí nabízí ještě další interpretaci, ale poněvadž ji očividně vytváří kvůli japonským byrokratům, je těžké brát ji vážně. Nakonec tedy knihu chápu jako příběh o přežití a víře jednoho indického chlapce. Čímž se v kategorii „robinsonáda“ zařazuje na žebříčku mých oblíbených knih hned za nedostižně geniální „Zuzanku a Tichý oceán“. Dílo hodnověrné, napínavé, poetické, drsné, brutální (zmasakrování karety!), krásné a originální. Určitě ho chci číst znovu.
Moc se mi líbil příběh. Ten byl objektivně nepravděpodobný, ale podaný tak, že jsem věřila každé slovo. Vyprávění bylo doslova barvité, popisované věci a události se mi zobrazovaly před očima. V této knize hledíte z blízka do očí smrti, ale i životu.
Neobyčejný obsah, krásná forma - úžasná kniha!
Samotný příběh znám jako filmové zpracování, které se mi líbilo, ale znovu ten film vidět nepotřebuji a ani nechci. S touto knížkou to mám podobně, líbila se mi, je dobře napsaná, ale znovu ji číst určitě už nebudu.
"Jsem přesvědčený, že právě to, že jsem doslova umíral žízní, mi toho rána zachránilo život. Teď, když jsem si svou žízeň uvědomil, nedokázal jsem už přemýšlet o ničem jiném, jako by samo slovo žízeň bylo slané."
Navíc to nejlepší, co na celém příběhu je, a to alternativní pohledy na přeživší, už mi bylo odhaleno filmem, takže ten moment překvapení už v knížce chyběl.
"Když jste si toho v životě hodně vytrpěli, každá další bolest se vám zdá zároveň nesnesitelná i malicherná."
Knížka poměrně drsně popisuje nejen samotné putování Pího, ale život zvířat. Já jsem na tyhle příběhy - ubližování zvířatům, ať už lidmi nebo zvířaty mezi sebou - hodně citlivá, takže na mě to bylo chvílemi opravdu dost drsné.
"Přežití začíná tím, že se soustředíte na to, co je bezprostředně okolo vás. Oddávat se planým nadějím znamená promrhat svůj život sněním."
Líbilo se mi, jak autor okořenil vyprávění Pího ironickými poznámky a vcelku cynickým smyslem pro humor.
"Je neuvěřitelné, jaké stěny dokáže vystavět pouhá síla vůle."
Upřímně myslím, že jako knížku bych to asi nepřečetla, už kvůli již zmíněné brutalitě ve vztahu ke zvířatům, ale jako audiokniha to byl velmi příjemný poslech v podání Matouše Rumla.
"Když nedokážete v nic věřit, pro co vlastně žijete?"
Jediné, co mi na knize vyloženě vadilo byl úplný závěr, kdy nám vlastně bylo vysvětleno, proč co a jak autor psal. Tohle v knihách opravdu nepotřebuji a udělám si názor sama a vytáhnu si, co je pro mě na knížce důležité.
A já si vážně myslela, že tam bude něco o matematice... :)
Ale jinak mi to připadalo nečekaně svižné, na to, o čem to nakonec vlastně bylo.
Bohužel jsem neposlouchala načtené M. Rumlem, ten by to určitě vytáhl o hvězdičku víc :)
Ale i tak se mi to líbilo.
No, upřímně, nevím, co na tom všichni mají... Začátek docela nuda, zdlouhavé, člověk si říká k čemu... No ale v druhé části to do příběhu západně jak p.del na hrnec...
Druhá část je jako kdyby jí psal někdo jiný... Má to nějaký děj a je to zajímavé...
A konec trochu jsem v tom tápala... než jsem si to dala dohromady.
Ano, vše je o tom v co chceme věřit...
Poslouchala jsem audioknihu doma, cestou do práce, prakticky celý den. Naprosto mě to vtáhlo, Matouš Ruml ji skvěle namluvil! Těším se na film.
“I lpění na rozumu a na naší obvyklé zkušenosti v situaci není ničím jiným než aktem víry.”
Zajímavě podaný příběh, ať už si vyberete jakoukoli verzi. Nutí čtenáře k zamyšlení, probouzí fantazii. Líbila se mi přirovnání stavu zvířat v jednom příběhu k situacím, které se udály lidem v příběhu alternativním.
Knihu jsem před tím neznala, příjemné překvapení.
Vybráno do ČV bod 20.
Kniha mě vysloveně nadchla. Je v ní obsaženo prakticky všechno: silný příběh plný dramatických a možná nereálných situací, jeho alternativní a snad uvěřitelnější verze. Otázka zní: čemu chceme věřit. Zdánlivě nelogická první část knihy zabývající se otázkami víry a také přirozeným chováním zvířat, nakonec krásně zapadá do kontextu.
Toto osobité literární dílo nabízí spoustu otázek k zamyšlení. Svým závěrem pak staví čtenáře před volbu: který z vyprávěných příběhů je pro něj přijatelnější.
Skvělý román po zásluze oceněn Man-Bookerovou cenou!
Na knihu Pí a jeho život jsem narazil náhodou v knihovně a protože jsem před několika lety viděl stejnojmenný film, tak mne zajímalo, jak moc a v čem se kniha a film odlišují.
Styl jakým je kniha napsána se mi moc líbil, přesto mám z celého příběhu trochu rozporuplné dojmy. Některé části mi přišly zbytečně zdlouhavé. Jedná se zejména o ústřední pasáž, kdy se Pí plaví na člunu a popisuje co zažil. Nicméně připouštím, že po dočtení celé knihy mi ta zdlouhavost dává určitý smysl, bez které by můj výsledný dojem asi nebyl takový jaký byl.
Nejzajímavější na celém příběhu je podle mého názoru jeho zakončení, který není zcela jednoznačný a nechává tak trochu na čtenáři, ať si sám vybere čemu chce věřit. Jestli tak trochu fantastickému příběhu nebo drsné realitě, která není vůbec "pěkná".
Na závěr bych se rád kráce zmínil o rozdílech mezi knihou a filmem. Film se poměrně věrně drží knihy, ale určité pasáže pojal trochu jinak. Některé lépe a některé hůře. Jedná se např. o ústřední scénu, kdy Pí získá svou přezdívku. Ta mi ve filmu přišla mnohem zajímavější a přesvědčivější. Naopak pasáž, kdy se Pí stane současně hinduistou, křesťanem a muslimem mi přišla mnohem zajímavěji zachycena v knize. Závěrečné vyznění celého příběhu mi přišlo zpracované lépe ve filmu. Podle mého názoru, se film a kniha se v něčem zajímavě doplňují.
Ke knize se již nechci vracet, protože to co mi přijde skutečně zajímavé je závěrečná pointa. To ostatní na mne působí trochu jako balast kolem, který je sice důležitý, ale nepřijde mi moc zajímavý. Celkově dávám tři hvězdy.
Štítky knihy
křesťanství náboženství zfilmováno zvířata, fauna islám trosečníci kanadská literatura hinduismus rozhlasové zpracování Bookerova cena
Autorovy další knížky
| 2004 |  Pí a jeho život |
| 2011 |  Beatrice a Vergilius |
| 2016 | Portugalské velehory |
| 2005 | Fakta v pozadí případu Roccamatiových z Helsinek a jiné povídky |
Kniha Pí a jeho život je v
| Právě čtených | 19x |
| Přečtených | 1 353x |
| Čtenářské výzvě | 435x |
| Doporučených | 133x |
| Knihotéce | 307x |
| Chystám se číst | 656x |
| Chci si koupit | 82x |
| dalších seznamech | 20x |
Tohle mě bohužel vůbec nebavilo. Strašně těžko jsem se prokousávala filozofickými úvahami a lyrikou celého příběhu. Závěr knihy rozhodně nemůžu ocenit.