Pevnost mého mládí

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autobiografické vzpomínky české novinářky na život v židovském ghettu v Terezíně, kam byla jako patnáctiletá s rodiči internována v roce 1942. Autorka se narodila jako jediná dcera židovského podnikatele v Josefově a v kultivovaném rodinném prostředí prožila rané dětství. Rodiče nedokázali včas emigrovat a v prosinci 1942 byli odsunuti s transportem do Terezína. Autorka, která se svou matkou jako jediná z celé rodiny koncentrák přežila, píše své vzpomínky nepateticky a prostě, o to víc vyniká autentická skutečnost. Pro mnoho lidí včetně autorky pobyt v Terezíně neznamenal paradoxně konec utrpení, ale byli v novém režimu vystaveni obecné nedůvěře a museli vpodstatě obhajovat to, že se jim podařilo přežít. Zajímavá a působivá knížka je doplněna v úvodu přehledem nejdůležitějších událostí let 1935 - 1945, závěrem je připojen slovníček speciálních výrazů....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/468419/big_pevnost-meho-mladi-iLJ-468419.PNG 4.222
Nahrávám...

Komentáře (9)

Kniha Pevnost mého mládí

IlonaP.
21. ledna

Autobiografické vyprávění, hrozná doba, neuvěřitelné, co může člověk člověku způsobit

VladkaBU
05.03.2020

... popis života za války, ghetta, trasporty, ztráty blízkých očima náctileté Renušky. Napsáno už o tom bylo mnoho, ale přece je každý příběh trochu jiný


Janadvorackova
12.04.2019

Audioknihu autorka sama načetla. Jsou z toho cítit emoce.
Moc, aby ne. Divím se, že to zvládla s takovým "klidem."

Začátek je poskládaný z deníkových zápisků a dopisů s kamarádkou.
Pak následuje transport do Terezína a tam popis toho, co už bylo popsáno tolikrát...

Po skončení války se potýká s byrokracií nastupujících komunistů, přičemž jeden zážitek z minulosti ji pronásleduje skoro po zbytek života.
Nedokážu pochopit, jak mohli být ouřadové tak pitomí, ale to vyprávění přesně koresponduje s "chováním režimu." Člověk zmínil nějakou věc a ta byla překroucena, následně prohlášena za pravdivou, a potom jí byl ten člověk konfrontován jako s něčím, co sám řekl, nebo udělal. Hnus.

Macicekh
02.09.2018

Zajímavé téma, ale nějaké pasáže jsou zdlouhavé. Ale dá se to.

HonzaBl
18.11.2015

Dcera si tuto knihu sama vybrala při naší návštěvě v Terezíně. Autentický příběh, který sice není literárním skvostem, ale čtivým střípkem do mozaiky naší ne vždy světlé minulosti. A taky pro ty škarohlídy, kteří nad plným vozíkem ze supermarketu nadávají, jak za komunistů bylo lépe...

Renatecka
14.10.2015

Vcelku dobré čtení, ale některé pasáže jsem přeskakovala. Konec - jak jedna milostná událost v Terezíně ovlivnila život hlavní hrdinky i v příštích letech - mě upoutal.

Lenka4
09.06.2015

Příběh je prodchnutý smutkem po lidech, které autorka ztratila. K zamyšlení nutí především závěr knihy líčící události po osvobození. Případ Hamburská kasárna totiž ukazuje, že nelidské jednání a psychické mučení nebylo výsadou pouze vnějšího nepřítele, ale uchylovali se k němu i někteří spoluobčané. Možná z pocitu moci, víry v ideologii, prospěchářství, nebo i z vlastního strachu.
Velice symptaticky je v knížce vylíčen dědeček Jan Sieger, "který byl češtinář přímo vášnivý. Děda četl knížky - včetně detektivek - s tužkou v ruce a podtrhané je posílal zpět nakladatelům." Občas mám chuť udělat totéž. (U této knihy ale ne).

Bránolog
28.03.2014

Tohle bylo zjevení...Náhodou jsem ji dostal na jedné výstavě a přečetl doslova jedním dechem, nebo spíš bez dechu. Konečně někdo vylíčil život v Terezíně, tak jak byl, doteď všechno dělalo dojem, že tam všichni vedli tajnou válku s fašisty a radostně očekávali příchod hrdinné rudé armády. Skvělé je, že se autorka nebála ani choulostivějších témat (lásky hetero- i homosexuální např.), protože to určitě k věci patřilo. Bonbónkem je potom líčení osudů po válce. Hodně nečernobílý pohled na temnou kapitolu naší, a vlastně i světové historie.

1