Pět řeckých novel
Vasilis Vasilikos , Kostas Varnalis , Stratis Myrivilis , Christos Levandas , Jorgos Theotokas
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/149051/bmid_pet-reckych-novel-LWe-149051.jpeg
3
7
3
Soubor předvádí nejožehavější tematiku moderní řecké prózy. Novela Kostase Varnalise (nar. 1886) Pénelopin deník se snaží odvracet řeckého člověka od nekritického obdivu k antické minulosti a orientovat ho na palčivé sociální otázky současnosti. V novele Vasil Paličák oslavuje Stratis Mirivilis (1892–1969) život řeckého zbojníka, bojujícího proti Turkům. Plavba proti tajfunu, próza Christose Levandase (nar. 1904), oslavuje houževnatost řeckého národa, spjatého po staletí s mořem. V novele Posedlost kritizuje Jorgos Theotokas (1905–1966) na rozkladu jedné rodiny některé negativní rysy řecké povahy. Próza Studně od Vasila Vasilikose (nar. 1934) je jednou ze tří novel trilogie, obracející pozornost k utrpení válečných let.... celý text
Přidat komentář
Trochu na mě působí, že Řecko nemá (dobré) spisovatele a výběr zde se zdá jako z nouze cnost. Pouze jedna novela mě zaujala víc, než průměrně. Celkově 3*, 18.8.2018.
Kniha se mi celkově líbila. Zajímavé příběhy a pohled na řeckou problematiku, který mi vyhovuje. Bájné postavy nejsou jednobarevné a naopak současní lidé mohou být glorifikováni. Kniha pro všechny, kteří mají krevní skupinu "Řecko" a to nejen z pohledu pláž, bar, gyros.
Štítky knihy
Část díla
- Pénelopin deník 1946
- Plavba proti tajfunu 1956
- Posedlost 1938
- Studně 1961
- Vasil Paličák 1943
Kniha Pět řeckých novel je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 9x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 18x |
| Chystám se číst | 4x |
Výbor je hezky sestaven. A to proto, že jde o skutečně 5 zcela různých povídek, s různým přístupem ke světu a řešícím zcela různé věci. Autorka doslovu píše, že novější řecká próza nepatří k nejsilnějším (ona to má skutečně velmi těžké, permanentně je porovnávána se slávou starého Řecka a jeho literatury). Nicméně zatímco v první povídce jde o velmi úsměvný přístup obracení mýtů v realismus (Co asi dělá Penelopa, když Odysseus odjede do Trojské války?), druhá vychází z mýtu vesnického (Vasil Paličák), třetí vyjadřuje tesknotu po vlasti a zápas s přírodním živlem (Plavba proti tajfunu), čtvrtá je sondou do konfliktu společnosti a určitého typu vyšinutosti - jedinečnosti (Posedlost), tak poslední má v sobě mysteriózní prvky (Studně).
Ty povídky skutečně nepatří k vrcholům literatury, ale nebyl bych k tomu tak superkritický. Vznikly taky v průběhu asi 60 let, a jsou tam povídky velmi realistické, jednomu autorovi chybí smysl pro dramatičnost (přes velmi dramatickou situaci), jeden autor má stylem hodně blízko ke Stefanu Zweigovi, ale nemá jeho drajf. Takže výbor je sestaven pěkně právě proto, že zastupuje různé typy prózy, od mýtů přes realismus až po mystiku. Knihu jsem našel v knihobudce a říkal jsem si, že jsem nikdy nic z novější řecké literatury nečetl, takže jsem rád, že jsem s e s ní alespoň takto okrajově seznámil. Není to zážitek, který Vámi zacloumá, ale je to solidní četba.