Pěšky napříč Evropou

Pěšky napříč Evropou https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21433/bmid_pesky-napric-evropou-VXa-21433.jpg 4 31 7

Sám – i když se teprve nedávno oženil – a s odhodláním zdolat cestu jen po svých se Nicholas Crane pouští do neobyčejného dobrodružství: sedmnáct měsíců dlouhou pouť přes pásma hor, která se táhnou Evropou od španělského mysu Finisterre až do tureckého Istanbulu. S deštníkem, který mu jako jediný dělal společnost, zdolal Pyreneje a ve stopách Roberta Louise Stevensona přešel Ceveny. V zimě vystoupil na Mont Blanc, překonal Alpy a putoval dál přes zalesněné Karpaty a balkánská pohoří, potýkal se s bouřkami i suchem, zápolil se sto let starými mapami. Na své dlouhé pouti, při níž odhaluje i některé temnější odkazy evropských dějin, se setkal s mnoha barvitým postavami, k nimž patřili ovčáci, výrobci sýra, jeden značně nespolečenský medvěd hnědý a prostitutka, která se nenechala jen tak snadno odbýt. Toto klasické vyprávění je strhujícím příběhem o houževnaté vytrvalosti a oslavou lidí i oblastí existujících na samém okraji moderního světa.... celý text

Žánr:
Literatura naučná , Cestopisy a místopisy

Vydáno: , BB art
Originální název:

Clear Waters Rising , 1996


více info...

BabaJaga11
BabaJaga11
10.05.2022 5 z 5

(SPOILER) V dobročinném internetovém bazaru chtěli za tuto knížku asi 40 Kč. Vzhledem k tomu, jak je vysoce hodnocená, objemná a že ani není ke koupi v bazaru, jsem to zaokrouhlila na stovku – a myslím, že to pořád byla velmi výhodná koupě.

I když po horách chodím málokdy, jsem totiž "nížinný červ", který cesty do kopce neudýchá, baví mě dívat se na hory na obzoru, ale taky o nich číst. Tato knížka není jen cestopis, ale i jakousi kronikou historie a národů Evropy. Kronikou o to zajímavější, že autorův daléký pochod proběhl na začátku 90. let 20. století, tedy v období bouřlivých politických a společenských změn. Informačně je kniha velmi hutná, i když přece (alespoň pro mě) podstatně stravitelnější než Magrisův "Dunaj". Ten je kvůli četným jinotajům a zaměření hlavně na kulturu a historii (méně pak na přírodu), ještě spletitější (a proto mnou stále nedočtený :-)).

Mnoho věcí autor popisuje do nejmenších podrobností, leckde mě překvapilo, že i když je daná lokalita či dějiště události takřka "za humny", až doteď jsem o ní nic neslyšela. Jako třeba o tom, že v Polsku byly ještě v 80. letech 20. století mnohé potraviny na příděl, na potravinové lístky. To je něco nepředstavitelného.

Byl mi sympatický autorův přístup k lidem, s nimiž se potkával a případně s nimi i krátce putoval. Z textu vesměs vyzařuje respekt k lidem žijícím a pracujícím v tvrdých horských podmínkách, i když několikrát jsem se nad jeho úvahami přece jen zarazila. Asi ve dvou případech, když si stěžoval, že v podvečer v malé vesnici již v obchodě nebyl chleba. Na autorově místě bych se asi hodně podivila, že v zapadlé horské vsi je vůbec nějaký obchod a že má otevřeno až do pozdního odpoledne. A co mě poněkud popudilo, byl popis přechodu z Rakouska na Slovensko a jakýsi podivný odpor k obyvatelům Slovenska. Nevím, zda hrál roli fakt, že z Vídně do Bratislavy je holt potřeba jít nížinou, anebo přece jen určité předsudky (nenechme se mýlit, nejen v socialistickém táboře existovala propaganda... ). Každopádně ale informacím o tom, že v první polovině 90. let jezdily ze Slovenska do Rakouska zástupy slovenských aut, aby tam jejich majitelé skupovali koberce, nábytek, apod., nevěřím. Málokdo si mohl něco takového dovolit. Nanejvýš pár podnikavců, kteří levně koupili věci z druhé ruky a doma je se ziskem prodali. Těch ale jistě nebyly zástupy. Osobně si pak vzpomínám na zástupy Rakušanů, kteří jezdili nakupovat (nebo spíše vykupovat) cukr, máslo, mouku a další zboží k nám do jihomoravského pohraničí. Pro nás ty věci byly najednou hodně drahé, pro ně naopak velmi levné (tehdy – dnes už je všechno jinak). Tipla bych si tudíž, že na Slovensku tomu bylo podobně.

Původně jsem chtěla hvězdičku strhnout, ale nakonec jsem usoudila, že by byla škoda kvůli pár řádkům, které se mi nelíbily, knihu hodnotit hůře. Líbilo se mi totiž, že autor se nejen nevzdal, ale poctivě se přiznával ke všem svým strachům, chybám, váháním... nedělal ze sebe žádného borce, i když borcem se díky té cestě skutečně stal. Vřele doporučuji k přečtení nejen těm, kdo rádi putují po horách!

Simona99
Simona99
04.02.2021 5 z 5

Důkladný cestopis a historie států v jednom...pěkné, oddechové počtení:-)


Pietro78
Pietro78
22.11.2019 5 z 5

Výborná kniha !! Pred autorom a jeho dáždnikom a skromnosťou"smekám klobouk"....po prečítaní som mal chuť okamžite vyraziť na cesty....a veru aj vyrazil !! Skvele prežité,napísané a neskutočne inšpirujúce..( kto má navyše rád hory a túlanie sa v nich,príde si na svoje ) Oporúčam

Tomas@S
Tomas@S
08.12.2017 5 z 5

Nejlepsi cestopis co jsem kdy cetl, jednoznacne doporucuji. Autor je profesionalni cestovatel a spisovatel, pruvodce cestopisnych serialu, jeho zkusenosti a znalosti se promitaji do textu, ktery je proste skvely. Ctenare provede od nejzapadnejsiho mista Evropy mysu Finestere pres Pyreneje, Alpy a Karpaty az do Istambulu. Autor tuto 10 000 km dlouhou cestu usel behem necelych 2 let, coz je i obdivuhodny sportovni vykon, bezne usel v tezkem terenu i 40 km denne, spal vetsinou v prirode a to i v prostredi zimnich Alp. Cestu si rozhodne neulehcoval, snazil se zdolat nejvyssi vrcholy ruznych pohori, kterymi prochazel. V knize autor ukazuje charakteristicke rysy nejenom prirody, ale i kultur a lidi, ktere cestou potkaval, nastesti vetsinou velice pozitivni, ale v nekterych smutnych pripadech dost negativni (viz zazitky v Bulharsku).

pajaroh
pajaroh
14.07.2016 5 z 5

Moc pěkný cestopis, spisovatel a putovatel ze sebe dělá toho nejobyčejnějšího člověka, ale je obdivuhodný. Zajímavé pasáže střídají ty vtipné... "po 4 měsících, kdy jsem na hlavě nosil dnem i nocí syntetickou punčochu, se má lebka proměnila v kypící bakteriální biomasu..."
Zajímavá je pasáž, kdy prochází Slovenskem aneb kterak Angličan vnímá naše zvyky, jídlo, pohled na známá místa. Nejpovedenější mi přijde putování Rumunskem a Ukrajinou, setkávání s "horskými" lidmi. Doporučuji každému, kdo se rád toulá jen tak se stanem či celtou...

http://www.outdooring.cz/Outdoor-clanky/Nicholas-Crane-Pesky-napric-Evropou-rozhovor

Ivanule
Ivanule
09.07.2016 5 z 5

Nádherný cestopis,krásně popsaný a musím smeknout,protože k tomuhle bych se asi sama neodhodlala,ale odvážným štěstí přeje:)

PatrikDi
PatrikDi
01.10.2015 5 z 5

Nicolas Crane, spisovatel a dobrodruh, který se vydal na pěší pouť ze Španělska do Turecka. Jeho zachycení cesty je jedním slovem kouzelné, neboť zachytil slovem to co prožil a s kým se setkal. Na tomto místě je dobré uvést i vynikající překlad Blaženy Kukulišové. Rok po svatbě se rozhodl si projít evropské křestaňské a muslimské území. Jeho manželka Annabel Nicolase podporovala a několikrát z Londýna přiletěla a dovezla mu oblečení, batoh a důležitou součást pro jeho pouť - boty. Zchodil podle zápisu čtyři pohorky. Crane během své cesty spal ve stanu za krásné noční oblohy ale také za deště a vichru, zkusil také několik hotelů a ubytoven, úroveň se měnila, v jaké zemi se zrovna nacházel, bohužel východní země s poskytovanými službami byly na tom s ubytováním hůř než západní. Při svém putování nosil na zádech 9 až 12 kg batoh a to podle toho, kolik měl v něm zrovna jídla včetně oblečení, fotoaparátu a dalších drobností (deštník, léky). Z mnoha událostí, které Nicolase potkaly zmíním dvě, se odehrály v Rumunsku, v oblasti Transylvánie, se setkal ve vesnici Gyergyoszentmiklosu, kde jej místní obyvatelka Anna pozvala k sobě domů a naservírovala chutné koláče a její syn István, povoláním lesní dělník, jako jeho otec, vrátil 5 dolarů, které jim nechal za knihou. Poté se setkal s důlními inženýry Stefanem a Sorinem, kteří mu povyprávěli o údolí Jiu, kde kdysi žilo 40 000 horníků. Město Petrosani bylo jimi známé, v době kdy pouť vykonal, 1992-1993 bylo hornictví na útlumu ale úrazy horníků byly časté, ti kteří vyvázli i s doživotními následky mohli být šťastni, neboť byly časté závaly a chodby horníků byly velmi nebezpečné.
10 000 km za více než 500 dní, úctyhodný výkon, Nicolas Crane chodil, mluvil a prožíval plnými doušky přírodu a kulturu od tamních obyvatel.

Štítky knihy

cestopisné příběhy Evropa cestování cestopisy Alpy (Evropa) Pyreneje (Evropa) Karpaty

Autorovy knížky

Nicholas Crane
anglická, 1954
2006  83%Pěšky napříč Evropou

Kniha Pěšky napříč Evropou je v

Právě čtených1x
Přečtených39x
Čtenářské výzvě4x
Doporučených4x
Knihotéce14x
Chystám se číst31x
Chci si koupit9x