Pěšky mezi buddhisty a komunisty
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/311414/bmid_pesky-mezi-buddhisty-a-komunisty-gVf-311414.png
4
2294
456
Nešikovný mladý muž ujde 1 500 kilometrů pěšky v Nepálu a v Číně. Dějí se mu hrozné věci, ale on se jim jen směje. Když mi byly tři, rozbil jsem si hlavu o bidet. Když mi bylo devět, rozbil jsem si hlavu o kolo, které jsem vedl do kopce. Myslím, že bych vůbec neměl cestovat, protože jsem hrozně nešikovnej. Ale stejně to dělám. Radši ale chodím pěšky, protože tak je to nejbezpečnější. Jednoduše vyrazím na cestu a čekám, co mě tam potká. Tentokrát jsem se vydal do Číny a Nepálu. V kraťasech ze supermarketu a brýlích z drogerie jsem prošel Himálaj i úplně neznámé vesnice v údolích řek. Mnohokrát jsem spal u úplně cizích lidí doma a poznával, jak se jim doopravdy žije a co jim přináší štěstí. Už na cestě jsem o nich začal psát tuto knihu. Času na psaní byl dostatek, protože ujít pěšky 1 500 kilometrů trvá docela dlouho. Jak si teď po sobě knihu čtu, myslím, že se mi povedlo vytvořit pěkné svědectví o jednoduchosti života a půvabu svobody. Jestli se chcete dozvědět něco o památkách a historii, radši si ji ale nekupujte. Kniha je jen o Číňanech, Nepálcích a jejich životě. A taky trochu o mně. Tomu se člověk nevyhne, když jde sám.... celý text
Přidat komentář
Zibura nikdy nezklame...vždy je to sázka na jistotu!!!
Pobaví a nadchne...hned bych si sbalila batoh a vydala se vstříc končinám :-)
Ladislav se tentokrát vypraví do dvou naprosto odlišných zemí, a opět nám přináší čtivý a zábavný cestopis.
Knihy mi doporučila kamarádka a tak jsem se rozhodla jednu vyzkoušet. Přistupovala jsem k ní s neutrálním pocitem a nakonec se mi vcelku líbila. Více mě tedy bavilo cestování Nepálem, ale i v Číně to bylo pěkné. Já tedy takovou povahu nemám a tak jsem si to vyzkoušela aspoň v představách. Vyprávění je spíše jednoduché, místy vtipné a zajímavé. Když na nějakou další nárazim ráda si ji přečtu.
Protože taky ráda chodím pěšky s krosnou, tak tohle byl přesně můj šálek kávy. Vtipné, čtivé, poučné.
Slabší, než předchozí knížky, které jsem od něj četl. Možná tím, jak se ani v jedné zemi pořádně nedomluvil, tak nepotkal tolik zajímavé lidi, a v knize to chybělo.
Jestli sem si něco z téhle knihy odnesla...tak je to vtip o morčátku :D
Víc by se mi sice líbily fotky místo ilustrací, ale i tak je to tuze příjemná oddechovka, ze který se člověk i něco dozví.
Tak nějak tomu chyběl ten správný drive na který jsem u Ládíka zvyklý..
Ne že bych se nebavil, ale knihu jsem často odkládal, ale je možné, že mě spíš nebavily státy kam se tentokrát vydal, Epilogem vše zachráněno:)
Můj první Zibura! Pěkné, veselé čtení, které je mi blízké svým humorem, nadhledem, bohatou slovní zásobou a uvažováním nad životem! Před týdnem jsem byl na Ziburově přednášce o Namibii, kam se vydal s rodiči a přítelkyní a bylo to taky super! Fandím ti, Láďo! ;)
Musím obdivovat jaký zvláštní způsob cestování pan Zibura volí. Mě by to tak asi nebavilo, ale zažívá díky tomu spoustu humorných situací, takže pro inspiraci ke knize asi dobré. Na to jak dlouho cestoval, je kniha rozumně dlouhá. Vybrané pasáže cesty o kterých píše jsou dostatečně zajímavé a vtipně popsané. Ale jeho kniha o cestování po Arménii se mi líbila o chlup víc, takže jen 4 hvězdy.
Supr kniha, zatím se mi od autora líbila nejméně, to ale neznamená, že není dobrá. Asi mě moc nebavila Čína - ta zvláštní komunikace/nekomunikace, proto hvězda dolu. Jinak mě Zibura moc baví, chybí mi přečíst poslední autorovu knihu, těším se na ní.
Kniha se i dobře četla a líbila se mi i myšlenka knihy - cestujeme za poznáním zemí a lidí. S tím naprosto souhlasím. Ze začátku jsem uvažoval, zda Láďa nevyrazil do světa jen proto, aby měl námět na novou knihu. Jenže "jen proto" to nebylo, on si to taky a hlavně užíval.
Poslechnuto jako Audiokniha.
Jak začít, nejprve mě Ladislav celkem otravoval, ale to přestalo v moment, kdy jsem se naladil na jeho vlnu. Ale abych z knihy byl nějaký odvařený a okamžitě nalákaný na Ziburovu další knihu, to v žádném případě. Příběhy to jsou hezké, mnohdy až neuvěřitelné, podezírám autora, že si trošku vymýšlí a přehání, ale jako oddechovka při zdravotních procházkách je kniha dobrá až si někdy říkám, proč taky někdy někam nevyrazím, nemusím do Nepálu ani do Číny, ale prostě někam třeba na víkend :-)
Co bych ale vytknul, tak jsou v audioknize ty hrozně dlouhé hudební přechody mezi kapitolami, troufnu si říci, že audioknihu protáhnou až o půl hodiny - zbytečně.
Môj naobľúbenejší cestovateľ (pútnik) od ktorého si prečítam každú knihu. Zibura rozhodne vie vykresliť úplne bežnú neobyčajnú situáciu ako keby to bol vrcholový zážitok a to mňa na ňom veľmi baví. V tomto prípade som sa veľmi smiala nad komickými situáciami, kedy sa autor vydal do krajiny, kde bol skôr kuriozita a ulatnil pravidlo: "Dohovoríš sa rukami i nohami" Z čoho vyplynulo veľmi vtipných momentov.
Ani toto se léto se již tradičně neobešlo bez menšího výletu se Ziburou. Jak už to tak spolu máme, opět bych k jeho knize měla pár výtek, ale díky jeho humoru, který nikdy neomrzí, a krásnému spisovatelskému umu, by to stejně nemělo žádnou cenu. Holt Zibura je Zibura, ten se vyvlékne ze všeho :).
Není to zrovna humorná kniha, ale její čtení nějaký ten úsměv na tváři vyloudí. Zajímavý je tu popis života a myšlení Nepálců a Číňanů. Jsou si podobné, ale odlišné od našeho. Ládíkovo putování po těchto dvou zemích určitě nenudí.
Miluju Ziburův humor, sebereflexi a styl psaní. Toto byla první kniha, kterou jsem od něj přečetla a lituji, že jsem na těch cestách nebyla s ním, myslím, že je s Ladislavem velká sranda. Navíc umí dobře psát.
Tak toto čtení mě nikterak nenadchlo. Netuším, čím to, ale při poslechu audia, namluvené samotným autorem mi něco vadilo, co kazilo celkový dojem. Možná to byla intonace, možná jeho "pochichtavani"...neposlouchalo se to dobře. Navíc výběr země opět nebyl nejšťastnější. Nic moc zajímavého, šlo jen o to kde kdy s kým mluvil a kde spal. Doufám, že příště zajde na zajímavější místa.
Moje třetí kniha od Ládíka Zibury (po Evropě a Česku). Opět jsem se bavila, vše je okořeněno Ládíkovým typickým humorem. Obdivuji ho, že pěšky cestoval po těchto zemích, kde většinou málokdo uměl anglicky. Ale je třeba říct, že měl velké štěstí, že naprostá většina lidí, které potkal, byla k němu vstřícná. Snad až na ty časté policejní kontroly v Číně.
A jeho básničky byly super....
Štítky knihy
buddhismus Čína humor cestopisné příběhy cestování cestopisy Nepál české cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Kniha Pěšky mezi buddhisty a komunisty je v
| Právě čtených | 98x |
| Přečtených | 3 307x |
| Čtenářské výzvě | 1 052x |
| Doporučených | 162x |
| Knihotéce | 841x |
| Chystám se číst | 745x |
| Chci si koupit | 180x |
| dalších seznamech | 11x |
Pohodové čtení. Humor p. Zibury mi sedl. Četlo se to lehce.