Peníze od Hitlera
Radka Denemarková
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13957/bmid_penize-od-hitlera-IVX-13957.jpg
4
635
165
Druhá autorčina prozaická kniha je opět groteskně potemnělým příběhem, panoptikem, v němž se ve dvou časových rovinách léta 1945 a léta 2005 odvíjí osud Gity Lauschmanové, dívky, která po návratu z koncentračního tábora, zjistila, že se nemá kam vrátit, že útlak a běsnění neskončily, a Gity Lauschmanové, ženy, která chce na sklonku života dosáhnout spravedlnosti.... celý text
Přidat komentář
Právě autorčin styl je něco, zač stojí za to dýchat. Radka Denemarková pro mě představuje jednu z oněch několika silných a inspirativních žen, jejíž názory bodají ostřeji než dýka; zahaluje je však do měkoučké šály košaté líbezné češtiny... Hvězdu jsem ubrala jen kvůli (ano, vím, že nespravedlivému) srovnání s bravurními a těžkými Hodiny z Olova.
Místy až vzteklé vyprávění o cestě za tím ,aby viníci uznali ,že se provinili a že jsou zodpovědni za své činy.Scénář příběhu mi připomínal některé westerny o hrdinech,kteří po nějaké době ,co se na nich učinilo bezpráví ,vracejí ,aby se pomstili.Co mě překvapilo,byla naturalistická až nechutná popisnost brutálních scén,které mi trochu připomněly některé výjevy z Nabarveného ptáčete,až jsem si říkal:Copak se to v paní Denemarkové skrývá?
I když také nemám iluze o chování lidí v mezních situacích a bydlím na vesnici,tak myslím ,že příliš tlačila na pilu v popisu všeho negativního,aby zdůraznila naléhavost tématu odsunu a křivd s tím spojených.Vyhnání Gerty Snirch od Tučkové na to samé téma je pro mne stravitelnější,jak formou,tak stylem i obsahem.Podle mne ale kniha stojí za přečtení,protože si myslím,že proti sobě staví dva názory,cituji:
"Mnozí se ocitli naprosto nevinně v situacích,které prostě zvládnout nemohli"
a:
"Člověk je naprosto zodpovědný za své činy.I když nikdy neovlivní,jak jsou interpretovány."
Doporučuji.
Styl vyprávění, zdařilou četbou na Čro, povýšený na šestou hvězdu. Toto mi přes zásadní odpor k tématu, sedlo. Nejasné, rozmazané obrysy, zprvu i postavy, pomalu vystupující z příběhu a skládající se v jasnou zprávu o lidské malosti, hlouposti, vyprázdněnosti, krutosti, nekonečném koloběhu zla, strašidelně dlouhých stínech co vrhají staré hříchy a jako protiváha vzdor, odvaha mluvit pravdu, pomáhat až na hranici sebezničení, vzepřít se opakovaně a znovu hledat pravdu a právo. Práce s češtinou na nejvyšší úrovni. Forma s obsahem dobře ladí. Autorka ani hlavní postava nesedne každému, ale z mého pohledu dokázala maximum. Chápu některé výhrady v komentářích, ale pro mě je Radka Denemarková daleko stravitelnější než Alena Mornštajnová.
Snad jen detail, který jsem si mohla špatně vysvětlit - až přemíra neodpustění v jednu chvíli...... ale bylo to v afektu a léčivá moc odpuštění by tady asi působila jako laciné moralizování :o)
5/4
Dost zajímavá knížka, trochu jinak psaná, než je člověk u tohoto tématu zvyklý. Ke knížkám, co dostaly nějakou tu cenu, bývám skeptická, ale tady jsem se bála zbytečně.
Tak teda!To byla síla.Ze začátku jsem se do toho nemohla nějak začíst,přeci jen je tato knížka psaná kapku jinak než jsme zvyklí. A pokud tak jako já přeskakujete řádky a věty tak tady na to zapomeňte,tady to fakt nejde páč pak se ztratíte.Prostě vás to donutí si přečíst vše do posledního slova.A co se týče příběhu tak to bylo opravdu drsné.Gita musi být setsakra silná osobnost aby vše ustála.Ale doporučuji k prečtení je to v mnoha ohledech velmi poučné.No a teď si asi dám nějakou oddechovku,třeba Heidi děvčatko z hor:D.
S touhle knihou mám trochu problém.
Někde jsou jazyk a vršení metafor včetně trochu zkratkovitého rozostřeného pohledu úžasné, působivé a opravdu se zaryjí do srdce. Ale někde mi to prostě nefungovalo, nevadí lehce nejasný, jen naznačený děj, ale trochu to vadí ve vykreslení postav, prostě jsem dost často nerozuměla jejich jednání, a to mi brání příběhu plně porozumět a prožít ho.
Začátek – návrat z koncentráku mladičké Gity je hodně působivý, malér z padesátých let a drastický příběh s miminkem mě naopak přinutil mít od postav určitý odstup, nějak toho bylo najednou moc …
A ještě něco: pohled na českou vesnici je veskrze krutý, postavy s těmi nej nejhoršími vlastnostmi, bez výjimky, vedle toho jako kontrast dva lékaři – Gita i Diviš (a jejich pro mě ne příliš srozumitelný vztah), dva intelektuálové – co se týče etického přístupu – poněkud nadřazení ostatním.
Váhám s hodnocením, nakonec tři plus.
Dlouho jsem se chystala na to přečíst si něco od Denemarkové. Do Peněz od Hitlera jsem se začetla úplně hned. Moc se mi líbil jazyk, kterým psala. A samozřejmě ten příběh, byl trochu neuvěřitelný, ale výborně vystavěný! Čtení jsem si fakt užila bezvadně.
Tisíce slov utržených ze řetězu. Nekonečné množství přídavných jmen. Metafory vršící se jedna na druhou. K navození tísnivé atmosféry to možná stačí, ale po několika stránkách to na mě začalo působit trochu lacině. Oceňuji hru s motivy. Nadšení se v mém případě ale bohužel nekoná.
Stylisticky to je poklad,sama metafora, personifikace.... Ale příběh se mi ztrácel. Asi potřebuju něco jednoduššího
Autorce se nedá upřít osobitost a kouzlení jazykem. Má vlastní, nezaměnitelný styl a z mého úhlu pohledu inovativní způsob vypravování, který vystupuje z řady banálně psaných textů mnoha jiných autorů. To, že pracovala jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu je na jejím rukopise znát, s češtinou si hraje a není jí jedno co vypráví, je pro ní důležité i to, jakým způsobem to vypráví. Profesionální přístup odborníky tolik uznávané spisovatelky (jistě víte, že za svá díla už dostala řadu ocenění) a intošské hrátky s formou bohužel znesnadňují pochopení textu u průměrnějšího čtenáře.
Knihu jsem četla před lety, autorku potkala osobně na knižním veletrhu a pak jsem byla ještě na jejím autorském čtení. Líbilo se mi její vystupování, Radka Denemarková mi byla sympatická, je to zajímavá osobnost.
Román Peníze od Hitlera považuju za její nejlepší beletristické dílo, i když všechno jsem od ní rozhodně nečetla. Určitě si zaslouží patřit ke špičce současných art - spisovatelů. S knihou mám jediný problém. Četla jsem jí před pár lety, ano, působila na mě tehdy sugestivně, bohužel jí z příběhového hlediska musím zařadit do své osobní škatulky "zapomenutelná kniha." Zvláště tady v tom případě mě to mrzí, ale nepřečíst si anotaci, už bych si ani nevzpomenula, o čem že ta kniha vlastně vyprávěla. Minimálně bych si měla pamatovat to málo, co je uvedené v anotaci. Takže něco tomu z mého úhlu pohledu scházelo, když jsem dokázala příběh tak důkladně vymazat z paměti.
Sečteno, podtrženo: pozoruhodná autorka, která není pro každého. Přesto jsem ráda, že takové osobnosti máme a je jistě dost čtenářů, kteří jí dokáží plně docenit a kteří na její román nezapomenou.
Výborná kniha. Ano je těžká obsahem i formou. Kvůli květnatému a nádhernému stylu, je dobré si na knihu udělat čas a soustředit se, jinak Vám hrozí, že spousta myšlenek jen proteče mezi prsty. Což by byla škoda, myšlenek o nás, o lidech, o nenávisti, o hlouposti, o nepochopení, o neumění komunikace, o hamižnosti, o trestu, o odpuštění je tam totiž tolik, že alespoň mě zůstane dlouho, dlouho pod kůží a v hlavě. Navíc číst o tak těžkém osudu, je pro mne bolestivý proces. Ale asi je potřeba aby takové knihy byly a byly čteny.
Po dvou autorčiných knihách budu v dalších očekávat totéž. Závažné téma zpracované tak, aby mě zasáhlo ve vší síle a syrovosti, zobrazené s detaily, které budu z hlavy horkotěžko dostávat. Hlavní postava: žena, jíž díky ich-formě rozumím a dokážu se dívat jejíma očima. Další postavy, jejichž malost a primitivismus v chápání světa znemožňuje porozumění a soucit, z jejich strany ke Gitě a poté z mé směrem k nim. Více vypravěčských linií střídajících se těsně za sebou. Motivická propojenost. Bohatá slovní zásoba, básnické obrazy.
Autorka do mě nastřílela hřeby, aby ve mně zůstaly vězet. Nikoliv několik velkých, ale stovky malých. Rozsekala tedy svou výpověď do kratičkých vět:
"Lednička je vyrabovaná. Dostanu nestydatou chuť na řízek. Z mísy alespoň vyškrábu zbytek čočkového salátu. Uvařím si brambory."
Rozumím tomu, proč tento styl volí. Zvykám si. Vydržím i oddělení účelové věty:
"Vrazím si pěst do pusy. Abych nevykřikla."
Nikdy si ale nezvyknu na samostatně stojící přívlastkové věty:
"Dveře znovu rozrazí a vylítne pro Denise. Který se zájmem zírá."
"Styky se mnou bojkotuje dcera i vnučka Anna. Která je navíc čerstvě zamilovaná."
Obsahem jsem niterně zasažena, formu přijímám s touto výhradou.
Poprvé jsem se s knihou setkala jako s rozhlasovou četbou na pokračování, v úžasné interpretaci Jany Frankové. Neslyšela jsem ji ale celou a také mě ten poslech dost drtil. (Hlavně některé části, jelikož jsem tehdy měla ani ne půlroční mimino. - Toto není četba pro kojící matku!) Později jsem si knihu celou přečetla. Je geniálně napsaná. Nemám vůbec pocit, že by byl jazyk těžký nebo krkolomný. Časové přeskakování mi nijak nenarušovalo orientaci v příběhu. Prostě se skládal jako střípky rozbité mozaiky (takových věcí jsem četla spousty už na střední škole, jsem na to zvyklá, baví mě to.)
Těžký text, krásně napsaný. Čtenář se nemůže odtrhnout, i když některé pasáže drásají. První polovina skvělá, škoda konce, který poněkud vyzněl do ztracena
Příběh je silný o zlobě, nenávisti, krátkozrakosti ale i pochopení. Kniha je však na můj vkus hodně rozvláčná. Zpočátku jsem se trochu ztrácel v různých připodoběních a časových skocích. Později jsem si našel styl a dočetl jsem ji do konce. Samotný příběh by dal na útlou knížku, jež by mi více sedla. Smutnou skutečností je chování mnohých z nás podobné Nataše a jejím zákazníkům v honbě za akcemi, slevami a falešnými úspěchy.
Četla jsem dlouho, někdy se vracela, ale taky jsem úlekem vyjekla nahlas a semtam hltala stránky. Souhlasím s tím, že jazyk knihy je opravdu těžký, ale já si to vykládám tak, že je parafrází na složité chvíle, které prožívala Gita. Mně se netradiční způsob vyprávění líbil a příběh mě opravdu zaujal.
Štítky knihy
Židé vraždy česká literatura nenávist Sudety poválečná doba vysídlení Němců holokaust, holocaust Magnesia Litera přeživší holokaustu
Autorovy další knížky
| 2006 |  Peníze od Hitlera |
| 2018 |  Hodiny z olova |
| 2011 | Kobold |
| 2005 | A já pořád kdo to tluče |
| 2014 | Příspěvek k dějinám radosti |
Kniha Peníze od Hitlera je v
| Právě čtených | 16x |
| Přečtených | 873x |
| Čtenářské výzvě | 157x |
| Doporučených | 55x |
| Knihotéce | 194x |
| Chystám se číst | 505x |
| Chci si koupit | 73x |
| dalších seznamech | 9x |
Židé trýzněni dějinami, s těmi našimi jsme se stále nevyrovnali. Kniha šokující až k otupění.