Pekelný spasitel

18.08.2023

(SPOILER) Tohle je opravdu divná kniha... začátek se ještě dal číst, ale pak se z toho stala jakási "slátanina".. nevím, nějak mi k sobě nešly hlavní témata knihy : sebepoškozování / upíři / láska k nejlepší kamarádce... ehm, někdy je lepší méně, než více

12.05.2023

Téma knihy je určitě zajímavé, ale číst toto dílo bylo doslova utrpení.

19.04.2022

Jsem strašně zklamaná a je mi to líto. :(

Od Hanky jsem četla její první knihu, Toxický squat, a ta se mi líbila na celých 5*, a tohle (náhodně vybráno čtení do práce) mě teda vytáčelo úplně. Dokonce jsem si původně myslela, že se jedná o první knihu autorky (pak bych to asi chápala lépe), ale po té první knize přišlo vážně velké zklamání. :(

Čekala jsem, že se tu bude rozebírat sebepoškozování Klaudie, nějak probírat důvody, její situace, nějaké vysvětlení a dostala jsem naprostou "patlaninu", s prominutím.. Klaudie se zamilovala do nejlepší kamarádky, zároveň ale trochu i do upíra (čekala jsem, že byl smyšlený..), řeší se tu život po smrti, co a jak bude.. takový filosofický patlání se v něčem..

No prostě bohužel, ale ani trochu mi to nesedlo. Bylo toho tu moc a přitom vlastně nic.

Mám tu samozřejmě ještě dvě nečtené knihy Hanky a touto knihou se rozhodně odradit nenechám. :)

Byla chyba se nepodívat na komentáře ke knize. Kdybych to udělala, tak knihu asi ani nezačnu číst. Přidávám se ke spoustě dalším, kteří po přečtení popisu knihy čekali všechno, jen ne upíry.

31.12.2016

Kniha byla krásná a velmi dobře se četla. Velice se mi líbil autorčin styl psaní. Dokázala skvěle popsat emoce, dobře se to četlo a byly tam nádherné myšlenky které mi po přečtení nepřestávaly vrtat hlavou.
Příběh byl dost smutný. Ale myslím si že právě takový život je.
Upíři mi nevadili. Myslím že to bylo příjemné odlehčení oproti smutným pasážím hlavní hrdinky.
Jediné co jsem moc nemohla zkousnout bylo to že hlavní hrdinka byla lesba. Nic proti tomu nemám ale nemohla jsem se do ni vcítit.
Všem vřele doporučuju :)

24.07.2016

Upřímně, větší slátaninu jsem už hodně dlouho nečetla. Jak už tady někdo psal, čekala jsem příběh o holce, která se řeže a vážně jsem nečekala příběh o lásce nelásce k upírovi. Taky občas vadily na mě někdy až filozofické pasáže o tom jak vypadá nebe a podobně, které bylo pro občas mučení číst. Možná je to i tím, že vážně nemusím knihy o upírech, ale dávám 2 hvězdičky :/

Na knihu jsem se tesila, ale tohle... to bylo vazne moc. Cekala jsem pribeh o sebeposkozovani a nakonec jsem mela pocit, ze ctu fantasy slataninu, ve ktere jsem se nekolikrat ztratila a netusila o cem je rec. Vazne hruza

27.02.2016

Dopředu se přiznám, že tohle nebyl můj šálek čaje. Možná být mladší, alespoň mi bude sympatičtější hrdinka, ale já ji kolikrát chtěla praštit. Jelikož ale tvrdím, že dobrá kniha nestojí na sympatiích, či antipatiích k hrdinovi (když čtete o masovém vrahovi, taky s ním asi v lecčems nesouhlasíte), pokusím se udat jiný výčet důvodů, proč tomu tak je.

1. zmatený děj na prvních sto stránkách
2. nezáživné dialogy
3. překombinovanost

Skoro jsem to prostě nezvádla číst. Nebýt těch několika pozitiv jako: téma sebepoškozování, filosofické debaty o špatných vlastnostech lidi a snaha o netradiční milostný trojúhelník i jeho průběh.

Kam zařadit pocit, že kniha je občas snad i parodií na upírské ságy, nemám tušení, ale párkrát jsem kroutila hlavou a musela se smát...

Tedy zkušenost, která mě nenadchla, ale nelituji.

08.02.2016

Kniha nebyla úplně nečtivá, i když vzhledem k přebalu a anotaci jsem tedy čekala něco jiného, a také děj byl jedna velká tragédie a nedorozumění vedle druhého... a i když jsem ji poctivě pročetla a některé pasáže i víckrát, tak žel mi nedošlo, co se vlastně snažila autorka říct. No co, třeba bude její příští kniha lepší.
Akorát ještě jedna věc, taky mám zkušenosti se sebepoškozováním, ale čistě z odborného hlediska, jak by kruciš mohl někdo spáchat sebevraždu tím, že by si podřezal hrdlo obyčejnou ŽILETKOU?!

tesila jsem se na knihu o sebepoškozovania ale dostalo se mi slataniny ve ktere jsem se nevyznala a do toho byli zamotani upiri , absolutne o nicem , autorka skace z jedne myslenky na druhou a clovek se ztrácí

01.06.2012

Obálka a úvod mě nutili číst. Těšila jsem se to, že to bude o psychice dívky, co se řeže. Ta problematika mi je blízká. Myslela jsem, že to bude o ní, psychologické. Začátek jsem hltala! Ale pak přišlo zklamání, knihu musím kritizovat! Zase upír... Nic nemám proti scifi a fantazii, ale spojit to s tímhle? Děj už pak vůbec nebyl o tom, o čem měl být. Bylo to zamotané. Prostě to spadlo na tuctový příběh lásky k upírovi :/ Ale musím autorku pochválit za to, jakým jazykem píše!

"Emo je jen ubohá fraška, umělá parodie poslední doby. Přivlastnili si barevný
hadry a conversky a řežou se, aby svý jizvy mohli ukazovat na netu! Kreténi!"

Stačí si přečíst tenhle odpovídající odstavec a hned je jasno,o jak infantilní záležitost se jedná. Hovorová čeština, jednoduchá forma psaní-no,dobře,přes to by se asi dalo přenést,ale ty hlouposti,které chrlila hlavní ""hrdinka""oplývající klišé "Nikdo mi nerozumí"-to se nedá!..Dneska vážně může psát každý,škoda.Navíc autorka zrovna nemusela hanit něco o čem nemá ani páru ..No nic,alespoň jsem si připomněla,proč nečtu české autory...

Hrůza...opravdu...přečetla jsem jen část...a dočítat rozhodně nebudu. Mylně jsem se domnívala, že půjde o knihu popisující problém dívky trpící sklony k sebepoškozování...odhalení jejího uvažování, důvodů jejího chování apod. Místo toho se jedná o ubohou, strašlivým jazykem psanou příšernost.. Hovorová čeština mi v knihách nevadí, ale toto je opravdu příliš. S někým, kdo takto mluví, bych se nedokázala bavit ani deset minut..a číst to jsem zvládla jen o krátkou chvíli déle. A do toho...zase upír...!!! Raději si tuto knihu nejprve prohlédněte někde v knihkupectví a přečtěte pár stránek než ji koupíte...

16.10.2011

Tuhle knihu jsem četla v momentě, kdy jsem si řekla: "Sebepoškozování jde mimo mě." Příběh Klaudie mě ale totálně dostal. Ty její emoce, deprese a celkové vyznění jejího života ze mě doslova čerpaly sílu. Bylo mi jí strašně líto a měla jsem pocit, že opravdu existuje. Když do toho navíc autorka zamíchala upíry, byla jsem nadšená, protože mě obě tyto tématiky zajímají a ona je zkombinovala, což bylo super a byla jsem ochotna kvůli tomu i pominout fakt, že se mi moc nelíbí, jak autorka upíry vyložila. Nicméně příběh je to vážně poutavý a klidně bych si knihu přečetla znova stejně jako Toxický squat a je škoda, že Hana Kavurová nenapsala knih více, protože podle mého názoru jsou její knihy úžasné a dokáží člověku přiblížit témata, o nichž si myslí, že jdou mimo ně. Doufám, že se brzy dočkáme dalších knih této nadějné mladé autorky a za filmové zpracování bych se taky nezlobila.