Pátý rozměr
Martin Vopěnka
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/43647/bmid_paty-rozmer-ky6-43647.png
4
29
11
Dobrodružně dramatický filosoficko-fyzikální esej. Na kostře napínavého příběhu, v němž jde o život i o zdravý rozum autor otevírá filosofické otázky smyslu a směřování vesmíru a života vůbec. Po krachu své doposud úspěšné firmy se Jakub rozhodne stát se pokusnou osobou v záhadném experimentu, testujícím psychiku v extrémních podmínkách, jehož hlavní vnější podmínkou je dlouhodobý osamělý pobyt uprostřed argentinských hor bez možnosti komunikace s rodinou, ale i bez možnosti se cokoli o svých blízkých dozvědět. Jedinou duševní potravou mu je kniha o fyzice černých děr. Ta se tak stane východiskem hrdinových úvah o vesmíru, jeho vzniku, smyslu a konci a o tom, v kolika rozměrech vesmír existuje: Jestliže čtvrtým rozměrem je čas, co je pátým rozměrem? Mohla by to být myšlenka? Osamělému hrdinovi, podstupujícímu různé víceméně iniciační zážitky vše nasvědčuje, že by to tak být mohlo. Ve chvíli, kdy je konfrontován se zločinem, má možnost ověřit si, jestli se jeho úvahy ubíraly správným směrem. Jakkoli "zvnějšku" vypadá tato kniha jako dobrodružný román, jedná se spíše o jakýsi dramatický esej. Autor v této knize kombinovaných literárních forem zůstává věrný svému tématu, typu hrdinů i způsobu líčení: muž autorova věku, vícemeně reálná, leč do značné míry hraniční situace a detailní vnitřní hrdinova polemika se sebou samým v dané situaci. Autor rovněž využívá osobní zkušenost s pobytem v osamění v Antarktidě, i své znalosti z oboru fyziky.... celý text
Přidat komentář
První kniha, kterou jsem od tohoto autora četla... příběh napínavý, ale bavily mě i pasáže, které od utíkaly do fyzikálních zákonitostí a do vesmíru. Pominu-li fakt, zda a nakolik je reálné, že by se do podobného experimentu bývalý úspěšný podnikatel (byť po krachu) hodně naslepo pustil, jeví se mi děj jako celkem dobrá sonda, co by se mohlo všechno odehrát... Co mi však doteď vrtá hlavou, je závěr knihy, který nabízí několik možných variant, jak to celé mohlo dopadnout. Docela by mě zajímalo, jaký konec si čtenáři knihy většinově vyberou...
Naivní bytosti trapnost nepociťují, jejich okolí ano. Vstupte do kontaktu s Vopěnkou, a další už nenavazujte. Jestli (někam) dospěl, pak k psedovědátorskému filozofování a obcování s chlapem. Že to nesouvisí? A kdo jiný než latentní buzerant by studoval kníhu o černé díře? :-D 37/22
Když jsem se dočetl, že kniha má řešit pobyt v extrémní samotě, zajímalo mě, jak ho autor bude popisovat a kam ve svých úvahách dojde. Vždyť tohle téma člověk x svět/vesmír už zpracovala řada spisovatelů. Nenadál jsem se však, že si to zjednoduší tím, že obdaří svého hrdinu „záhadným kanálem“, který mu bude dodávat do té „dolary výdělečné samoty bez spojení“ vhledy do dění v jeho milované rodině. To je jako kdyby detektiv pátrající po zločinu měl přísun informací o tom, co zločinec právě dělá, nemyslíte? Docela mě to otrávilo – takový oslí můstek! Také fyzikální úvahy mi nepřipadaly víc, než naroubované kusy na děj. Sorry. A samotu střídaly homosexuální scény… asi aby se to snáz četlo? Je třeba říci, že oproti duchovním knihám o samotě je zde charakteristické (a postmoderní), že hrdina kromě peněz vůbec neví, proč do té „samoty“ odchází – svět kolem nás nám tedy uniká a marně se pídíme po jeho smyslu… A samota nakonec je pouhým zdáním, vždyť je tolikrát narušena!
Ale každému podle jeho gusta: knihu jsem pak jen prolistoval, abych zmonitoroval děj...
vyprávění mě zpočátku pohltilo a ponoukalo k úvahám o relativismu a determinismu, ale ke konci mé nadšení trochu vyprchalo, čekal jsem silný závěr, ale vše šlo tak nějak doztracena
Podle anotace jsem čekal něco úplné jiného, ale i to, co nám autor naservíroval, se mi líbilo, a to překvapivě hodně. Děj jako takový byl čtivý, příběh čímsi originální, ale pro mě v tomhle případě podružný - nejvíc mě dostal ten popis pobytu na víceméně dokonale osamoceném místě, kde byl hlavní hrdina obklopený v podstatě jenom čistou, vysokohorskou přírodou... Závěr románu jsem taky čekal úplně jiný a ten autorem podaný ve mně nechal silný dojem, i pár dnů po dočtení to pořád nemůžu celé dostat z hlavy.
Přečteno jedním dechem. Jednotlivé složky jako by byly nekompatibilní - ale nejsou. Dohromady do dává zajímavý celek, který nedovoluje knížku odložit.
Na začátku musí čtenář přežít všechna ta sociálně-morální dilemata hlavního hrdiny, proč se vlastně do projektu zapojit. Jakmile se ale přesune do argentinských hor, začíná to být zajímavé. Atmosférově mi to trochu připomínalo film Moon, snad kvůli té osamělosti? Některé věci byly až moc "náhodné" (česky hovořící výprava), ale kdo ví? Třeba to měl na svědomí právě pátý rozměr, jehož tajemství vlastně nebylo úplně odhaleno. Zajímavá kniha plná myšlenek člověka, vystaveného extrémním podmínkám a samotě. Doporučuji.
Jediná šmouha na románu se pro mě nejspíš shodovala s největším "zásekem" hlavní postavy... Tohle mu autor dělat neměl :o
Vskutku propletený příběh o odloučení muže od rodiny a troškou tajemna vesmíru, především teorie černých děr. Poukázání na pocity osamocení a bytí samotného. Vše je doopravdy nádherně zaobaleno do dost srozumitelného příběhu. Je jen na vás čemu dáte v knize přednost. Pro zpestření děje autor použil v některých pasážích krapet erotična. Za mě celkem příjemná kombinace.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2011 |  Spící město |
| 2015 | Nová planeta |
| 2012 |  Spící spravedlnost |
| 2013 | Spící tajemství |
| 2009 | Pátý rozměr |
Kniha Pátý rozměr je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 39x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 8x |
| Chystám se číst | 23x |
| Chci si koupit | 2x |
Hodně zvláštní dílo. Na pomezí sci-fi, učebnice fyziky a filozofického spisu. S nádechem tajemna a trochou dobrodružství.
Skoro 300 stran bez nějakého zvláštního příběhu, ale atmosféra člověka nutí číst stále dál. Škoda jenom, že místy kniha sklouzává do "normálnosti" a tím vypadává ze svého volného tempa a mysteriózní atmosféry. Jinak by to bylo 5* bez debat.