Patnáct set mil od Slunce

Tahle kniha mnou jen tak prošla. Možná kdybych byl náctiletý, bylo by to úžasný. Škoda že za mého dětství nic takového nevycházelo. Příběh jsem několikrát přerušil, jak mě ten děj občas přestal zajímat. Vše bylo tak nějak průhledné, snad i ten závěr byl tak nějak očekávaný a ničím mě nepřekvapil... Vše mi přišlo jaksi nereálné, i když hlavní postava prochází i těžkými věcmi, je tu řešen vztah otce a syna... Číst tohle na čtečce a hledat významy španělských výrazů a vět, asi bych to přeskakoval... :)

Příběh o gay klukovi, který žije v prostředí, které tyhle odlišnosti nepřijímá. Když se omylem vyoutuje, musí čelit následkům. Naneštěstí žije s otcem, který nechce přijmout fakt, že by jeho syn mohl být gay. Naštěstí kolem sebe má přátelé, sestru a dědu, kteří ho plně podporují. Chvílemi asi dost nereálné a přeslazené, ale myslím si, že trocha cukru a roztomilosti nikomu neuškodí. :)
Co mě tedy hodně vadilo, bylo to, že některé španělské výrazy nepřeložili, ale jsou až vzadu. Nevím, proč překlad daného slova nebo věty nebyl rovnou za tou větou v závorce nebo napsaný kurzivou. Bylo otravné pořád otáčet na konec. A když už, mohlo to být kvůli lepší přehlednosti podle abecedy.

Julián a jeho kamarádi, hlavně teda Jordan, byli místy tak strašně přeslazení, až se mi z toho kroutily i palce na nohou. Jinak je tam hodně španělštiny – ze začátku jsem si ještě dohledávala významy, ale bylo toho tolik, že jsem to brzy vzdala. Neustálé listování dozadu do slovníku mě začalo vážně iritovat. ALE musím říct, že se to četlo dobře, to zase jo.“