Papírová pouta

Nohy jako by mi přirostly k podlaze. Někde v břiše se mi roztáčel kotouč hněvu a zoufalství. Stála jsem tady sama, ponížená, zraněná, bez východiska, bez dechu. Ne, nemohu to takhle nechat. Nedám se zlomit. Nedopustím, aby zhasla má poslední jiskřička ohně, života samého. ... Pohled mi padl na šroubovák, co se tu válel na lince. Popadla jsem jej do dlaně. Kotouč svištěl na plné obrátky. Jiskřička ve mně vyšlehla plamenem a ruka se šroubovákem vystřelila nahoru. Dost! Už dost! Všechna má síla asi tak o velikosti hrášku se soustředila do jediného bodu - do hrotu šroubováku. ----------------------------- Román nejen pro ženy, který řeší témata domácího násilí, viny a odpuštění; pout, která nás svazují a ovlivňují v našem jednání. Příběh sleduje životní osudy dvou nejlepších kamarádek Amálie a Eriky. Jak se obě vypořádají s vlivy svého pohnutého dětství? Zůstanou svou minulostí spoutány, budou opakovat chyby svých rodičů, nebo se jim podaří se vymanit?... celý text