Papírová města

Papírová města https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/252291/bmid_papirova-mesta-3qZ-252291.jpg 4 3698 721

Po úspěchu románů Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky vychází nyní v českém překladu další dílo veleúspěšného autora Johna Greena, který si i u nás bleskurychle získal početný fanklub. Hrdinou je Quentin Jacobsen, normální, tak trochu bojácný kluk, který má od dětství rád nespoutanou Margo. Ta mu pak jednoho dne nečekaně zaklepe na okno a vtáhne ho do podivuhodného dobrodružství. Když dívka další dny ve škole chybí, Quentin začne pátrat a brzy si uvědomí, že pro něj zanechala určité stopy. Znal vlastně Margo? A co jsou papírová města, s nimiž se nyní stále setkává? Oblíbený autor přináší brilantní příběh nabitý upřímnými emocemi, který nenechá čtenáře chladným.... celý text

Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: , Yoli (ČR)
Originální název:

Paper Towns , 2008


více info...

Přidat komentář

jaruva
28.08.2019 3 z 5

Jedna z knih, které si původně půjčila dcera, tak jsem si ji taky přečetla. No, autor se asi nezařadí mezi mé oblíbené... Těžko se mi četlo. Dojem takový nijaký, jako celá knížka...

eliska8413
08.08.2019 5 z 5

Tato kniha se stala mojí společnicí na dovolené v hotelovém rezortu. To, co se odehrávalo v knížce jsem já přímo prožívala v reálném čase. Možná i proto, ve mně zanechala hluboký dojem, jak je to vlastně pravda, že když člověk chce (nebrání se), zapadnout do papírového města (dovolené, života), společnost mu k tomu vydláždí cestu.
Zhltla jsem jí v čj, pak v aj a nakonec i jako film, ten se však dost oddálil od knížky (především z důvodu úspory času) a ta "papírovost" ze z něj tím pádem vytratila.
Určitě si knížku přečtu ještě několikrát.


Tsuki
06.08.2019 2 z 5

Tohle mi úplně nesedlo. Styl vyprávění se mi na začátku vůbec nelíbil a prakticky žádná postava mi nebyla sympatická. Příběh mi začal připadat zajímavější ve chvíli, kdy konečně ta nána (čti Margo) zmizela a nudný příběh trouby, co je zamilovaný do školní hvězdy se přelil v uvážlivé pátrání. Bohužel mi velmi záhy došlo, že by autor musel být mistr ve vymýšlení point, aby z tohohle něco vytřískal - a jak jsem očekávala, závěr knihy mě zklamal. Samotná myšlenka (to jediné, co by se dalo nazvat podstatným) se ztratila v přílivu snahy o pochopení, jak přemýšlí šílená holka co se neumí vyrovnat se životem. Připadalo mi to, jako hotové jídlo v plastu koupené v supermarketu. Na první pohled to vypadá chutně, ale bez toho papírového obalu na vás pak stejně vykoukne jen beztvará břečka bez chuti. Paradoxně, nejlepší část knihy se odehrává v autě a svědčí o tom, že rčení "cesta je důležitější než cíl" se dá brát zcela doslovně.

knihomolka27
28.07.2019 2 z 5

John určitě nepatří k mému zástupu top autorů, ale musí se mu nechat, že jeho knihy jsou alespon originální. Není to knížka ke které bych se vrátila.

Malíček
15.07.2019 3 z 5

John Green mi jako autor bohužel moc nesedl. Ani tuto knihu nemohu zařadit mezi své oblíbence.
Nápad knihy je nejspíš dobrý, ale zpracování mě nepřitáhlo, nemohla jsem se pořádně začíst a stránky mi utíkaly opravdu pomalu. Jedna z hlavních postav, kolem které se celý příběh v podstatě motá, Margo, mi byla dost nesympatická, a ani Quentin nebude můj knižní favorit.
Za mě zklamání.... i když jsem to asi očekávala. Do dalších knih se budu pouštět opatrně a s rozvahou, ale upřímně doufám, že mě tento americký autor ještě dokáže překvapit.

Romča11
10.07.2019 4 z 5

Tohle je velmi dobrá knížka plná úvahy. Musí se tedy občas číst pomalu abychom pochopili co daný odstavec nebo daná stránka chce říct. Ale úvaha je dost dobrá a vlastně sní souhlasím. A samotný příbeh je ještě lepší. A má mnohem lepší konec než film. V tom mají lidi pravdu. :)

EvaStark
06.07.2019 3 z 5

Musím přiznat, že to co jsem ve filmu nepochopila, tak jsem pochopila v knize. Ale zase v knížce byli i části které mě vážně nebavily. Příběh se mi ale celkově líbil, takže dávám průměr:)

ivka67
03.07.2019 1 z 5

Tak tahle knížka mně vážně vůbec nebavila.

helenkan
02.07.2019 1 z 5

Bohužel,tohle mě moc nebavilo.

Lubisek
20.06.2019 4 z 5

Může obsahovat SPOILER!

Pro mě byla Papírová města druhou knížkou od autora, která se mi dostala do ruky. A musím ji hodnotit podobně (či spíše úplně stejně). Styl psaní Johna Greena mi docela vyhovuje. Je vidět, že píše především pro mladší a užívá často nespisovnou formu.

Ze začátku jsem knihu hltal stránku za stránkou, líbilo se mi, jak rychle ubíhaly úkoly, které plnila Margo společně s Quentinem. Když potom Margo zmizí, knížka se začíná trochu natahovat, ale vůbec to nevadilo. Během toho, kdy se Quentin snaží přijít na to, kde se Margo schovává, jsou v knize řešeny stereotypní problémy dospívajících, které jsme si všichni prožili, a tak se v knížce snadno najdeme. Musím uznat, že konec knihy mě docela překvapil a zároveň potěšil, i když jsem čekal ještě o trošku větší BUUM, nějaké NEUVĚŘITELNÉ ROZUZLENÍ.

Na Johnovi mám rád, že nás nutí zamyslet se nad jeho knihami, ale zároveň se u čtení můžeme dokonale pobavit. Velmi talentovaný autor, ale 5 hvězd si knížka bohužel nezaslouží. Teď už si jdu pouze pustit film, tak jsem zvědav. :)

TGM
12.06.2019 1 z 5

Kniha mě neurazila ani nepotěšila.

PhoebePollard
29.05.2019 4 z 5

Margo mi lezla na nervy, ale jinak skvělé. Vůbec jsem nečekala takový konec... a Margo má rozhodně velmi zajímavé myšlenkové pochody.

Janule809
29.05.2019 3 z 5

Ta Margo mi,ale lezla na nervy ????

juni
20.05.2019 5 z 5

Moje druhá nejoblíbenější Greenovka :)

kajusjoch
13.05.2019 2 z 5

Bohužel mě vůbec nebavila, příběh mě nezaujal. Film byl ještě horší.

katka-kacav3318
07.05.2019 3 z 5

Podle mého Greenova nejslabší kniha, ale má něco do sebe.

Mojepočteníčko
22.04.2019 3 z 5

!!! Pozor SPOILER !!!

John Green je velmi oblíbeným spisovatelem. Svou oblibu získal především díky románu Hvězdy nám nepřály. Já jsem se tentokrát rozhodla přečíst další jeho knihu - Papírová města.

Quentin a Margo jsou přátelé od dětství. Jeden z jejich každodenních výletů však končí nálezem mrtvého muže, což je oba do jisté míry poznamená.
Na střední škole se Margo stává oblíbenou. Má spoustu přátel a vyniká především svými bláznivými nápady, o občasných útěcích nemluvě. Quentin je oproti ní obyčejný kluk s několika dobrými přáteli, který plánuje budoucnost tak, jako mnozí jeho vrstevníci.
Jednoho večera zaklepe Margo Quentinovi na okno a vyzve ho, aby jí pomohl splnit jedenáct tajných úkolů. Když se spolu to ráno loučí, ani ve snu by Quentina nenapadlo, že se s Margo dlouhou dobu neuvidí. Jeho kamarádka totiž druhý den zmizí a není k nalezení.
Quentin, poháněný silou jejich přátelství (a možná i lásky, kterou si nechtěl dlouhou dobu připustit), začne po Margo pátrat. Stopy, které objeví ho zavedou až do míst, která doopravdy možná ani neexistují. Nebo snad ano?

Uchopit zhodnocení tohoto příběhu pro mě tentokrát vůbec není snadné. Styl psaní odpovídá jeho autorovi – tohle byla v pořadí již čtvrtá kniha, kterou jsem přečetla a myslím, že je při troše dobré vůle snadno rozpoznatelný. Zpočátku mě příběh moc nebavil, trvalo mi zhruba sto stran než jsem se začetla. Pak mě teprve děj začal trochu víc zajímat. Nad koncem jsem protáhla obličej – asi jsem očekávala něco víc WOW, velký objev, něco převratného, dechberoucího. Něco, co se zkrátka nekonalo. Nicméně závěrečná rozprava obou hlavních hrdinů mě pro změnu uvrhla do stavu, kdy jsem v sobě pořád dokola omílala spoustu různých myšlenek, hledala souvislosti, vysvětlení…

Postavu Margo jsem si hodně oblíbila. Skutečný svět nebo život ji nepřitahovaly, v jejích očích se v nich skrývala faleš. Utíkala před konvencemi. Před tím, co by každý člověk měl správně udělat. Potřebovala samotu i svobodu, ale zároveň ji obě tyto touhy do jisté míry svazovaly, možná i trochu zraňovaly. Rozhodla se hledat sebe samu, i když pro ni tohle rozhodnutí nebylo jednoduché. A jejím nejlepším přítelem byl kluk. Kluk, se kterým se mohla kdykoli pohádat. Říct mu, co si myslí. Prásknout za sebou dveřmi. A pokaždé, pokaždé když se vrátila zpátky, bylo vše v nejlepším pořádku.

Možná nám tím vším chtěla ukázat, jak moc je přátelství druhého člověka důležité. A že do něj nepatří jenom to hezké, jako je smích nebo porozumění. Taky to, že se nemáme bát jít za tím, co si přejeme a neobávat se reakcí okolí. Být jiní, být sami sebou.


A přesně to si myslím, že by nám příběhy, které čteme, měly předávat. Knihu vyzkoušejte. Buď ji přečtete až do konce a dáte mi za pravdu, nebo ji odložíte :-)

Sarajana
11.04.2019 5 z 5

Zajímavý a hezký příběh, dobře se četl.

vladka321
07.04.2019 4 z 5

Právě jsem dočetla tuto úžasnou knihu. Jsou tři hodiny ráno a od strany 70 nelze od knihy odejít... Zpočátku na člověka může působit zmateně, nebo jako čtení rudolfovských dívčích románů...
Nicméně kniha je i zajímavým námětem, jak číst básně, jak nahlédnout do duše člověka, jak příběh dopadne jinak, než se dá očekávat. Postavy a hlavně povahy a charaktery jsou zde velmi působivě rozebrány. Čtení jsem si opravdu užila, veliká pohoda.

tomjurd95
26.03.2019 4 z 5

Jak už tady asi bylo zmíněno, a musím se přidat. Začátek a konec parádní, prostředek knížky nic moc. Ale knihu bych nijak nezahazoval a klidně bych si ji někdy v budoucnu přečetl znovu.