Papírová města
John Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/205749/bmid_papirova-mesta-y1S-205749.jpg
4
3698
721
V Paper Towns se vám dostane příběhu o dospívání. Margo už se dávno s Quentinem nebaví a přátelí se s jinými, a na škole je považována za legendu. Může za to zejména její nespoutanost a časté dobrodružné několikadenní výpravy, kdy její rodiče šílí strachy i vzteky. Jednoho dne však Margo nečekaně zaklepe na Quentinovo okno a uprostřed noci ho vtáhne do jednoho z margovského dobrodružství. Druhý den se Margo neukáže ve škole, pak ani další. A Quentin zjistí, že pro něj zanechala vodítko, jak ji najít… Quentin začne pátrat a čím víc se noří do záhadného zmizení, tím méně si je jistý, kým vlastně Margo byla a jestli ji vůbec znal. Co vlastně chce on sám? A co jsou papírová města, na která Quentin ve spojitosti s Margo neustále naráží?... celý text
Literatura světová , Romány , Pro děti a mládež
Vydáno: 2014 , Knižní klub
Originální název:
Paper Towns , 2008
více info...
Přidat komentář
Podle obsahu jsem čekala více hádanek podle níž by Margo našli. Nejhorší ze všeho byl ten konec, oni váží takovou cestu a ona je nakonec seřve, že ji neměli hledat. Nejsem si jistá, co tím chtěl tím koncem John Green říci a co jsem si já, jako čtenář, z toho měla odnést. Samozřejmě to byla pěkná knížka, beru ji jako oddechovku.
Já nevím, ale ty lásky a problémy náctiletých mě nějak neberou. Quentin je ale sympaťák, Margo je rozmazlené a nešťastné stvoření, tak za mě 3 z 5 .
Na tuto knihu jsem četla a slyšela spoustu pozitivních ohlasů. Věděla jsem, že je i filmové zpracování knihy a rozhodla jsem se, že si nejdříve knihu přečtu. Kniha se mi nelíbila. Nevím proč, možná ten konec? Nebo styl jakým kniha byla napsaná - netuším. Film byl podle mě dobrý, ale jak jsem řekla, ten konec byl na nic. A proto mě kniha moc neoslovila.
Zdoláno asi po dvou měsícíh čtení, prokládala jsem jinými knihami. Celkem příjemné vyprávění o závěrečném ročníku střední a završení jednoho velkého přátelství. Nebylo to špatné, konec dle očekávání. Těším se na autorovu prvotinu, tu jsem ještě nečetla.
Kniha byla krásná, poutavá, k zamyšlení a čtivá. Hlavní hrdina mi byl mnohem sympatičtější než například v Hledání Aljašky. Tahle kniha pro mě nebyla vůbec zklamání, právě naopak. Dost jsem se nad ní zamýšlela, bavila mě číst a něco mi předala.
(SPOILER)
2,5⭐️/5⭐️
Jako první bych chtěla poděkovat, za to, že uspořádala společné čtení na tuto knížku. Na knížky od tohoto autora jsem se chystala už dlouho a díky Dree jsem s tím začala, díky. Moje první Greenovka, musím říct, že jsem nezačala úplně štastnou volbou, na knížku jsem byla hodně zvědavá, věděla jsem, že hodně lidí tuto knížku považuje za nejhorší od autora, já mám momentálně od autora přečtené 2 knížky a tahle byla teda mnohem horší než Hledání Aljašky, přišlo mi, že se autor inspiroval v psaní postav právě v Aljašce, jelikož v obou knížkách byly jako hlavní postavy 3 kluci a 1 holka, která je…., prostě jiná, ale už dost o Hledání Aljašky, na recenzi na ni si budete muset ještě chvíli počkat. Margo je nevyrovnaná, ale zato naprosto geniální dívka, kterou její nápady přivádějí do velkých problémů. Rodiče už nad ní zlomili hůl a v podstatě mi přišlo, že už ji ani nehledají, protože už je plnoletá a může si dělat co chce. Margo mi nebyla sympatická. Quentin, nevím no, on podle mě žil v nějaké představě o Margot, která nebyla pravdivá. Upnul se na to, aby našel Margo a nic jiného neřešil, z mého pohledu byl Quentin Margo až moc posedlý a ani jako postava mi moc nesedl. Nejradši jsem měla asi Quentinovy kamarády, Bena a Marcuse, kteří měli asi nejvíc rozumu a byli nejvíc v pohodě. Děj knížky mě vcelku bavil, líbilo se mi tam ta detektivní linka. Konec… ten za mě ne, na konci to bylo celý jakýsi divný a prostě takový WTF, hrozně narychlo…, jinak jako konec ohledně postav, tak to jsem čekala, že to skončí nějak takhle a jelikož jsem nějak neshipovala Margot a Quentuina, tak mi bylo celkem jedno jestli spolu budou nebo ne. Knížka obsahuje hodně metafor, až příliš, řekla bych já. Taky je zde hodně zajímavých myšlenek, plus pro mě jakožto rozebírače lidské povahy se mi hodně zamlouvalo použití poetické literatury a myšlenky, že já nejsem ty a ty nemůžeš být já. Jelikož v dnešní době si to spousta lidí myslí a očekává od ostatních věci, které ti druzí ani nemůžou tušit. I když už jsem knížku četla před dlouhou dobou, stále jsem z ní lehce rozpačitá a nevím, co si mám myslet, takže ani nevím jestli vám knížku můžu doporučit, určitě je to zajímavá knížka a já vás nechám, ať si na ni vytvořite názor sami.
Kdykoli se pouštím do jakékoli knihy od Johna Greena, tak nějak vím, co očekávat. Autor má jednoduše svůj nezaměnitelný oddechový styl psaní. Strašně se mi však líbí, že postavám vždy vymyslí jakési osobní podivnosti. Tím myslím například to, jak Margo píše velká písmena kdekoli uprostřed věty se jí zrovna zlíbí. Tyto maličkosti dodávají jeho příběhům jedinečnou charakteristiku. Kniha totiž sama o sobě obsahuje poměrně jednoduché téma s běžnou zápletkou. Nejvíce jsem si užila několikahodinovou cestu autem, děj byl však celkově takový nijaký. Na závěr ani nevím, jestli si z příběhu něco odnáším. Úplně zklamaná ovšem nejsem, beru to jako oddechovku.
„Je snadné zapomenout, jak plný lidí je svět, a každý z nich představitelný a neustále chybně představovaný.“
Já vlastně ani nevím, proč nedávám knize plný počet hvězd. Byla skvělá, čtivá, ale prostě něco málo k dokonalosti jí chybělo, nemůžu si pomoct.
postava Margo mi přišla od začátku nesympatická, až sebestředná. Navíc nemusím rozbory básní, které zabraly čtvrt knihy :-) Měla jsem vyšší očekávání.
Papírová města se stala mou druhou Greenovkou(prvně to byly Hvězdy nám nepřály) a jelikož zrovna Johana Greena moc načteného nemám, velice mě překvapil. Jeho styl vyjadřování myšlenek je naprosto nezaměnitelný a oblíbila jsem si ho už od prvních řádků. Vracela jsem se ke knize, protože jsem opravdu netušila, jak může příběh Q a Margo dopadnout, neměla jsem ani žádné předtuchy a to právě dělalo z Papírových měst skvělou četbu! Na 101% přečtěte!
Přečetla jsem jí už dávno, ale zanechala akorát pocit, že to byla nuda a Margo jsem chtěla zabít.
Tak tohle byl průser. Já vám nevím, ale já tomu šílenství kolem Johna Greena nějak nepropadla. Jeho knihy jsem četla už před několika lety, to jsem si říkala, jakože ok, ale žádná bomba a teď jsem si dala rereading a nestíhala jsem protáčet oči. Zrovna u této knížky mě chování Margo opravdu vytáčelo. Příběh nebyl nijak záživný a občas to bylo celkem zmatené
Četlo se to celkem lehce. Nicméně příběh se úplně neubíral tak, jak jsem si z počátku myslela. Viděla jsem film Hvězdy nám nepřály, a tak trochu jsem očekávala, že to bude v tomto duchu. Vlastně mě bavil nejvíc ten prostředek, kdy Margo zmizela a začala detektivní práce. Bohužel na samém konci jsem to fakt nečekala. Margo nebyla můj šálek kávy. Ale musím uznat, že jistá zamyšlení byla pěkná - např. to, jak si myslíme, že někoho známe, a přitom to není pravda. Tohle se mi líbí a čím dál tím víc se mi to potvrzuje. Z knížky nejsem úplně zklamaná, spíš to beru jako oddechovku.
Jak je v komentářích psáno často.. natěšeně jsem začala číst knihu, ale s každou další kapitolou nadšení opadávalo a opadávalo. Nakonec jsem se do čtení knihy musela nutit. Čtení mě bohužel zklamalo a hlavně nudilo.
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura filmování střední škola škola metafory pro dospívající mládež (young adult) cesta, roadtrip
Autorovy další knížky
| 2013 |  Hledání Aljašky |
| 2014 | Papírová města |
| 2015 | Sněží, sněží... |
| 2015 | Příliš mnoho Kateřin |
| 2018 | Jedna želva za druhou |
Kniha Papírová města je v
| Právě čtených | 76x |
| Přečtených | 6 085x |
| Čtenářské výzvě | 591x |
| Doporučených | 266x |
| Knihotéce | 1 302x |
| Chystám se číst | 1 051x |
| Chci si koupit | 253x |
| dalších seznamech | 21x |
Kniha o uvědomění a o přátelství. Hlavní hrdina Quentin je podle mě hodně sympatický. Člověk u toho příběhu i hodně přemýšlí nad sebou.