Návrat krále
J. R. R. Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/260/bmid_navrat-krale-A2D-260.png
5
7131
408
Pán prstenů série
< 3. díl
Závěrečná část trilogie o kouzelném prstenu a osudech hobita Froda. Síly dobra se spojují a vítězí po mnoha bitvách nad zlem. Hobit Frodo plní své poslání za pomoci svého sluhy a přítele Sama. Ale i mezi hobity se vloudilo zlo a stateční malí hrdinové se s ním nakonec přes všechna úskalí dokážou vypořádat. Tento díl je doplněn letopisy, rodokmeny, a rejstříkem ke všem částem. Navazuje na titul Dvě věže.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2007 , ArgoOriginální název:
The Return of the King , 1955
více info...
Přidat komentář
Vše už tu zaznělo, takže shrnu, opět, to co jsem psala k prvnímu dílu.
Krásný a nadčasový dobrodružný příběh, úžasný svět. Když si uvědomíme, v jaké době Tolkien dokázal vytvořit tuto sérii. Neskutečný rozsah fantazie, úžasné postavy. V knihách nalezneme všechny povahové rysy, přátelství, lásku, nenávist, chamtivost, boj, válečníky, elfy a další a další mystické a magické postavy.
Tolkien byl prostě génius.
Chtělo by to více stran!
Frodo v knížce je oproti filmům celkem snesitelný, takže i jeho dějová linka je perfektní. Knižní zakončení konfliktu a pád Prstenu se mi v knize zamlouvá mnohem víc, stejně tak konec Sarumana. Způsob vyjadřování jednotlivých postav je chvílemi až moc zvláštní, ale asi autentický, takže i tuhle maličkost beru.
Co více dodat .... než to, co již bylo vyřčeno ... Kniha zakončuje velkolepý příběh trilogie, který stojí opravdu za to! Tolkien byl génius.
Ze všech třech knih jsem tuhle přečetla nejrychleji. Unikátní závěr obohacený o podrobnosti ze Středozemě. Trochu jsem se v tom ztrácela, hlavně v Númenoru a ve jménech králů. Ale za tu dřinu to stálo. Lehce prodloužený konec, který se trošku vlekl a nebyl podle mě tak famózní a epický jako ve filmu, ale to na kvalitě neubírá.
Čtení jsem zakončila depresí, že už jsem na konci příběhu a jako kdybych přišla o kus sebe sama a o přátele.
V celém díle oceňuji to, že přes rozdíly se spolu jednotlivé rasy bavily vždy s úctou a panovalo skutečné přátelství.
Začátek ještě pomalejší než Dvě věže - vše se probírá do posledního detailu, většina důležitého se děje někde jinde, o čemž se taktéž hodně mluví, a když už se stane něco významného, je to jakoby mimochodem. Například to, co si ve filmu intenzivně pamatuji - Stezky mrtvých a jeden ze zvratů války - jsem si tady musel pustit dvakrát, protože mi přišlo, že jsem o něco musel přijít. A nepřišel. Přesto, především druhá třetina knihy spojená s poutí Sama a Froda je naopak extrémně silná a poslouchá se jedna báseň (tedy spíš "jedno utrpení"). Jako by se člověk plížil Mordorem s nimi, cítil jejich hlad, neukojitelnou žízeň a všudypřítomné nebezpečí (nejen) skřetů. Kdyby kniha vznikala dnes, byly by pravděpodobně obě dějové linky promíchané a důležité zvraty by se ve stylu Her o trůny skrývaly jako "cliffhanger" na konci kapitol. V Návratu krále je ale dění jednotlivých linek vcelku silně odděleno a výsledek tolik nevyzní. O to zajímavější je proto ještě zakončení v Kraji, které se postupně z úrovně celokontinentální magické války statisíců jedinců vrátí do regionální, skoro pohádkové, úrovně a skončí uzavřením konkrétního příběhu jedné rodiny.
Každopádně musím říct, že je velká radost Tolkiena poslouchat a po letech si jeho dobrodružství ve Středozemi připomenout. Zvláště v tomto povedeném zpracování. Rád se k němu zase za nějaký čas vrátím...
(SPOILER) Kniha, při které se cítíte tak strašně hrdě – jste hrdí na to, že Aragorn odhodí svůj hraničářský šat. Hrdí na to, že Frodo splní své poslání. Hrdí na to, že Sam nepolevil a doslova donesl Froda do Mordoru, aby Sauron jednou pro vždy padl. A hrdí i na to, jak skončil Saruman... Teda... Před svou smrtí :D, kdy na něj dopadla karma.
Návrat krále je stejně tak epický, jak zní samotný název knihy. A lyrika jen knižní poklad doplňuje oslnivým leskem.
Za mě jedna z nejlépe pojmenovaných (ale i napsaných) knih vůbec.
Westu Hal, Theoden. Ukázal ses býti králem králů. (PS: Bernard Hill je neskutečný Theodén, lépe PJ vybrat nemohl).
Někteří jedinci by si měli něco přeci jen vyzjistit o Tolkienovi a jeho životě a to dřív než sáhnou po jeho díle. Možná by zjistlili mnoho zajímavých informací a vůbec věcí, jako třeba tu že autor byl hlavně a jedině filolog jehož žádné umělé natahování nejenom že nezajímalo ale po pravdě podobně tento novodobý terminus neznal a zabýval se ve svých knihách věcmi tak jak mu vstoupily do cesty a tak jak k nim celý život vnitřně lpěl ( co ho ho osobně v životě ovlivnilo) a nikoliv aby oblažil čtenáře cool jízdou. A že jízda - Jízda Valkýr - pokud znáte ( a asi znáte) je taková beta verze, která mu dala hodně inspirace a sám nakonec svou vlastní stvořil, cestou která je doslova neopakovatelná.
Každá kapitola má v celém příběhu své místo a není psaná pouze aby bavila ( či nedej bože vyplnila ), ale aby mnohému naučila. A nedělal to cíleně takže to není umělé. Což je na tom vůbec nejlepší, jelikož autor s tím že bude mít čtenáře mimo svůj osobní okruh ani nepočítal a tu největší vizi - Silmarillion měl pořád ještě před sebou a to byl jeho cíl, jehož vydání se ani nedočkal. Tolkien a jeho dílo nejsou žádná žánrovka zaměřená akce, ale jsou něco úplně jiného.
Opravdu čtení mnohych knih protože chci poukázat že jsem taky četl/a je zhoubná věc.
Príbeh Pána prsteňov ako taký je dobrý, avšak myslím si, že rozdelenie na tri knihy nie je dobrý nápad. Konkrétne tento diel mi prišiel dosť slabý oproti jeho predchodcom. Spoločenstvo prsteňa mala detailný úvod do sveta, stalo sa tam, vymyslím si, desať vecí, a všetky boli primerane opísané. V dvoch vežiach sa stalo 5 vecí a všetky boli opísané zbytočne obšírne na to, že neboli až tak zaujímavé. Prišlo mi, že sa autor zbytočne zdržuje. Návrat krála obsahuje 2 veci, ktoré sú navyše popísané veľmi skratkovito. 230 strán dobieha ešte dej z Dvoch veží, potom je 100 strán nejakého podivného dobrodrúžstva z domova Hobitov a potom 100 strán dodatkov, ktoré mi prišli najzmysluplnejšie z celej knihy. Kľudne mohol byť takýmto štýlom napísaný celý príbeh, a vôbec by mu to neuškodilo.
Hlavne postavy mi prišli oproti filmovej predlohe slabo vykreslené. Frodo 75% príbehu prespal alebo bol omdletý a nebyť Glooma, tak ani nesplní poslanie. To Sam mal byť hlavná postava. On bol výborne prepracovaný a stále Froda zachraňoval.
Gandalf bol ešte celkom fajn, Aragorn taktiež do príbehu mnoho nepriniesol a Legolas s Gimli ani neviem, že tam boli. Tí mali 3 rozhovory medzi sebou a koniec.
Asi je to skvelou filmovou predlohou a možno neschopným prekladateľom (Otakara Kořínka fakt nemám rád ako prekladateľa), ale podľa mňa ten príbeh nie je ničím výnimočný. Postavy sú fakt nezaujímavé a ploché a keby som nevidel filmy, tak mi na nich ani nezáleží.
Oceňujem ale, že si dal spisovateľ námahu a vytvoril kalendár, jazyk, piesne, históriu a všetko možné, aj keď si myslím, že to nebolo potrebné.
Ako celok Pán prsteňov možno má význam, ale takto porozdelovaný nie.
Jeden ostudný rest mám konečně za sebou – zpoždění činí zhruba čtvrt století. Kéž bych s Tolkienovými díly měla více trpělivosti v dobách školou povinných, dnes už mě tolik neoslovují idealizovaní hrdinové, sliční, stateční a šlechetní, proslovy plné patosu přinášejí spíše cynický úsměv než nadšení, střet Dobra se Zlem koliduje s mým běžným vnímáním reality, kde téměř nic není černobílé.
Doma, při nedostatku času a klidu, se mi nedařilo naladit na správnou vlnu, zážitek naštěstí zachránila možnost číst v práci ušima. Prostřednictvím dokonalého přednesu Aleše Procházky jsem tedy opět navštívila Středozemi, projela se s Gandalfem na Stínovlasovi, svedla pod vedením Aragorna bitvu o Gondor, trpěla s Frodem a Samem v Mordoru… a vrtěla hlavou nad veledlouhým epilogem. Nemůžu si pomoct, totalitní dystopie hobitů oslabila předchozí epické chvíle, pan spisovatel si měl tenhle příběh raději schovat pro samostatnou knihu.
Minula jsem správný věk na to, aby se pro mě Tolkienovy knihy staly kultem, ráda jsem si však doplnila významné mezery v literárním vzdělání. A vděčně se skláním před množstvím inspirace, kterou slavný autor poskytl svým žánrovým následovníkům.
Za nějakých 7-8 let se do tohoto světa pokusím nasměrovat pozornost své ratolesti, třeba v ní vzklíčí semínko věrné, nekritické lásky jako u většiny zdejších čtenářů. 80%
I kdyz akce se mi libila vice u druheho dilu, u Navratu krale mam rada hodne dlouhy konec. Hodne me bavilo cist o stastnem osudu mnohych postav po zaverecne bitve se Sauronem, o navratu do Kraje - zkratka je to dotazene s laskou k detailu, jak jsem od Tolkiena zvykla. Byla jsem proste rada, ze ve Stredozemi muzu jeste nejakou dobu zustat a zaroven nebyt v Mordoru.
Faramir byl i zde moje oblibena postava s obdivuhodnym charakterem a Sam si zaslouzil tolik stesti. Bez dlouheho konce by jeho postava proste nebyla dotazena.
Kdo se divi, proc ma treti dil tolik textu v kapitole "Dodatku", tak to je pro zaryte fanousky jako ja, ktere to doslova berou jako studijni material. Kdyz clovek ujizdi na dane postave, tak v Dodatkach najde seznam stranek s veskerymi zminkami o ni. Pokud to zbytek "normalnich" ctenaru hodla vynechat ( = to se jako ani nekouknete na Samuv rodokmen !?), tak doporucuji aspon precist "Pribeh Aragorna a Arwen", protoze ano, v Dodatcich jsou jeste cele pribehy... Taky se tam muzete naucit psat elfsky, ale to jen tak jako tip pro dalsi lockdown...
Tak jako u filmů, tento díl je nejemotivnější z celé trilogie také v knize. Kniha v sobě má dokonce i zajímavou psychologickou hloubku, popisování vnitřních rozpoložení postav je zde popsáno tak emotivně, že s nimi prožíváte celý ten velký boj, až jsem z toho měl husinu. Troufám si říci, že Pán Prstenů je skutečně to nejlepší, co se v literatuře objevilo, je to tak krásné dílo, které nemá jen tak obdoby. Jsem panu Tolkienovi nesmírně vděčný za to, že vytvořil pro mne tak důležitý milník v mém životě.
(SPOILER) První polovina byla skvělá. Strhující. Napínavá. Nové postavy, nové příběhy, nová akce. Výborně napsaná. Ale druhá polovina mě hluboce zklamala. Zatím budu mluvit o putování Sama a Froda. Zaprvé: Frodo je tak nesympatická a zbytečná postava, že to až bolí. Vždyť by tam mohl jít jen Sam a nemusel by pořád jenom poslouchat, že Frodo nemá naději. Zachránil mu život asi šestkrát, dokonce ho tam odnesl. Zadruhé: když už jsem se konečně dostala nakonec putování, který vůbec nebyl tak napínavý a velkolepý, jak měl být, následoval happyend, který jsem myslela, že budu mít za pár stran za sebou. A ono ne. Po té části, kde opravdu měl být konec následovalo ještě tak sto, každou mouchu popisujících stran, které líčily, co všechno se ještě stalo, kolik bylo jídla, další zbytečné zápletky a trapné dialogy. Ano, ten konec byl velice trapný. Zazvonil zvonec a všechno dobře dopadlo, a abyste to lépe pochopili, celé vám to sem ještě tisíckrát rozepíšu. Ach jo. To jsem nečekala, že mě tak zklame. Samo o sobě to bylo velice chytré a propracované a i hezky leč zdlouhavě napsané. Ale nešťastně byly voleny postavy otravných hobitů, které přebily skvělé a úžasné postavy elfů, lidí, králů atd. plus autor nevěděl, kdy přestat a také, kdy už je tam těch kýčů příliš. Připadalo mi, že některé postavy a pasáže tam byly jen proto, aby byl děj uměle dramatizován a natahován, ale bylo to ke škodě.
Napínavé zakončení celého příběhu. Byla jsem ráda, že jsem se dozvěděla, jak dopadlo tolik postav. Frodo naštěstí zůstal věrný sám sobě a sám by se nesnížil k zabíjení vlastních druhů, Éowyn se uzdravila ze zármutku a našla pokoj. Jen Saruman se nepoučil, přestože dostal mnoho příležitostí.
A je tu záver Samovho a Frodovho putovania...
Trochu ťažšie sa mi čítali časti kde stále len kdesi putovali. No ale záver stal zato - bolo krásne čítať ako aj napriek zničenému Grófstvu to Sam s Frodom prebrali späť k životu. Polia boli hodne úrodné, ľudia slobodný - šťastní. Sam sa aj oženil.
Tieto knihy som si chcel prečítať aj preto aby som zistil prečo stále priťahujú také množstvo ľudí, ktorí ich chcú mať aj vo svojich zbierkach... Mňa až tak veľmi ten príbeh nenadchol, aj keď musím priznať že boli pasáže do ktorých som sa veľmi začítal.
Napriek tomu uznávam že je to kvalitné dielo.
A jsme na konci velké pouti. Jeden velký happy end, ale strašně moc jednotlivých konců :-) První díl pro mě nic nikdy nepřekoná, ale jako zakončení velkolepého příběhu je tato kniha famózní. Nejvíc mě překvapuje, jak málo (hlavních) postav v celém příběhu zemřelo (v porovnání třeba s Hobitem). Není nic, co by mi znemožnilo se k tomuto příběhu pravidelně vracet.
Začátek takový vláčný,ale jinak výborné čtení,které mělo potom spád.Obdivoval jsem Froda a Sama kamaráda do nepohody,kteří museli bojovat s nástrami,které je čekaly na cestě při plnění Frodova poslání.
Štítky knihy
přátelství elfové zfilmováno Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobiti
Autorovy další knížky
| 2006 |  Společenstvo Prstenu |
| 1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
| 2007 | Návrat krále |
| 2006 | Dvě věže |
| 2007 | Húrinovy děti |
Kniha Návrat krále je v
| Právě čtených | 69x |
| Přečtených | 11 361x |
| Čtenářské výzvě | 452x |
| Doporučených | 985x |
| Knihotéce | 3 449x |
| Chystám se číst | 1 034x |
| Chci si koupit | 274x |
| dalších seznamech | 65x |
Za mě lepší než dvojka, ale horší než jednička. Chápu lidi, kteří tuto sérii milují, ale není to můj šálek kávy.