Húrinovy děti
J. R. R. Tolkien , Christopher Tolkien
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/426/bmid_hurinovy-deti-l0x-426.png
4
1351
164
Pán prstenů série
>
Poprvé vychází další z Tolkienových příběhů. Húrinovy děti jsou tragickou pověstí o prokletí a zkáze rodu velkého lidského bojovníka z konce prvního věku Středozemě. * Po Hobitovi a Pánu prstenů jsou třetím Tolkienovým příběhem z fantastické Středozemě. Autor knihu za svého života pouze rozepsal, pracovat na ní začal dokonce už v pětadvaceti letech. Z Tolkienových poznámek sestavil Húrinovy děti do finální podoby jeho syn Christopher, který je držitelem autorských práv na odkaz slavného spisovatele. Existují příběhy o Středozemi z dob mnohem starších než Pán prstenů, a příběh vyprávěný v této knize je zasazen do rozlehlé země za Šedými přístavy na západě, kudy se kdysi procházíval Stromovous, ale která se potopila při obrovském kataklysmatu, jímž skončil První věk světa. V oné pradávné době sídlil první Temný pán, Morgoth, v obrovité pevnosti Angband na severu, a tragédie Túrina a jeho sestry Niënor se odehrávala ve stínu strachu z Angbandu, za války, kterou Morgoth vedl proti zemím a ukrytým městům elfů...... celý text
Literatura světová , Romány , Fantasy
Vydáno: 2007 , Argo
Originální název:
The Children of Húrin , 2007
více info...
Přidat komentář
Božská tragédie! Musím přiznat, že prvních pár stránek jsem měla poněkud smíšené pocity. Mnoho jmen a mnoho míst mě pletlo a těžce se mi to četlo. Začátek knihy mi trval strašně dlouho (cca měsíc), potom ovšem nastal zlom. Příběh mě tolik vtáhl do děje, že jsem nemohla knihu dát z ruky. (dočteno za necelé dva dny). Střídal se ve mě pocit překvapení, zoufalství a nakonec smutek. Túrin se nedokáže vzepřít svému osudu, ať se snaží jak chce. Kniha je plná emocí, trpkých zvratů kdy jako čtenář jsem zůstala jen zaražená. Tak moc se sžijete s postavami, že jsem je občas doslova nenáviděla a na druhou stranu je litovala a chápala. Je to opravdu silný příběh.
Anotace:
Margot, první Temný pán sídlil v pevnosti Angband na severu. Tragédie Túrina a jeho sestry Niënor se odehrávala ve stínu strachu z Angbandu, za války, kterou Morgoth vedl proti elfům.
Krátký a strastiplný život sourozenců ovládá živelná nenávist, kterou k nim choval Morgoth jako k dětem Húrina. Muže, který se mu odvážil vzdorovat a vysmát se mu do obličeje.
Do tohoto příběhu plného dobývání, útěků, lesních skrýší, pronásledování a vytrvalého odporu tváří v tvář stále menší naději vstupují Temný pán a drak Glaurung v děsivě hmatatelné podobě. Zlovolně Glaurung manipuluje osudy Túrina a Niënor pomocí ďábelský vychytralých lží a úkladů, dokud se Morgothovy kletba nenaplní.
Tuto knihu určitě doporučuji!!!
Húrinovy děti přečteny po Silmarillionu (plus nějaký odstup s jinými knihami). Trochu s obavami, ale přesto jsem to rozečetl a ono to bylo celkem fajn. Silmarillion, který se mi četl opravdu těžce, měly Húrinovy děti spád a silný příběh. Levou rukou zavírám a pravou již otvírám Pád Gondolinu.
Nevím jak to vyjádřit slovy, opravdu krásný příběh. Od Tolkiena jsem četla pouze Pána prstenů a Hobita. Dlouho jsem cítila obavy od něj číst další díla. Každý druhý příspěvek od čtenářů bylo, že je to "těžká" četba a "musíte mít nějaké povědomí". Překonala jsem to, povědomí mám malé, ale jsem nadšená a moc. Teď už se nebojím a hned si beru Nedokončené příběhy :-)
Oproti verzii príbehu uverejnenej v Nedokončených príbehoch je zmien a doplnkov žalostne málo. V podstate si vybavujem o čosi rozšírené Túrinove detstvo a mierne úpravy pobytu u trpaslíka Míma. Inak sú to len drobnosti, kvôli ktorým podľa mňa nebolo potrebné vydávať samostatnú knihu. Vráťme sa ale späť k náplni knihy. Tú tvorí Tolkienov najrozsiahlejší a najucelenejší príbeh zo starých čias, osudová tragédia priam antických rozmerov. Spracovaním je ale aj tak dosť skratkovitý a oproti klasickým románom ťažkopádne podaný s minimom dialógov. Odporúčam ho preto len Tolkienovým fanúšikom (medzi ktorých sa bezo zvyšku radím). 8/10
Dopředu hlásím, že nejsem Tolkienův fanoušek, a asi jím nikdy nebudu. Možná je to tím, že jsem se k jeho knížkám dostal až v dospělosti, takže Hobita i Pána prstenů nemám knižně rád. Proto jsem k Húrinovým dětem přistupoval opatrně. Hned v úvodu se na mě vychrlily desítky různých jmen, které jsem měl předpokládám znát. Teprve poté encyklopedická fakta pomalu ustoupila příběhu a ten už se mi četl lépe. Ale stejně to nějakou chvíli potrvá, než zkusím něco dalšího od tohoto autora.
Velkolepé dílo. Správná orientace v této knize, stejně jako v Silmarillionu, je výzvou pro mozkové buňky.
Epická tragédie, která povstává jako fénix z popela a promlouvá silným jazykem. Jako první je třeba ocenit Christophera s jakou pečlivostí a citlivostí toto dílo (a nejen jej) zrekonstruoval. Samozřejmě je příběh stále neúplný a místy dost zkratkovitý, ale to podstatné se k člověku dostane a pointa (nebo spíše možné pointy) a myšlenky jsou velmi dobře patrné. Asi není třeba se rozepisovat o stylu Tolkiena či jeho universu, takže se budu věnovat pouze tomu co dává toto dílo zvláštního - a tím je vyprávění o boji se zlem, neúprosným osudem, ale i se sebou a svými druhy a jejich chybami. Zdá se že právě zde se velmi silně projevuje setkání autora s válkou a zkázou nedozírných rozměrů. Samotný boj prokletého hrdiny a rodu, ale i celých sil dobra se zlem a kletbou má patřičné rozměry, zkáza je nezměrná a na každém kroku a ponurý, depresivní nádech, kdy každé štěstí a dobrý skutek jsou hned zadupány do země. I přes to vše však hrdinové pokračují v boji - a proč vlastně ? Kvůli víře v dobrý konec? Nebo kvůli přesvědčení o nezvratnosti osudu? Či nevěří tomu co jim jejich nepřítel přisoudil? Je to snad pýcha a vidina vlastní neporazitelnosti a neomylnosti, která žene lidi vpřed a ovlivňuje jejich činy? Dá se říct že odpovědi do jisté míry závisí na čtenáři a jeho úhlu pohledu (i když se částečně všechny tyto možnosti projevují naráz), přestože Túrin samotný je dost ovládán pýchou a hrdostí, není to jeho jediný rys a motiv, díky čemuž se nedá vše pojmout tak jednoduše, navíc do osudu světa promlouvají i další postavy. Přesného a doslovného rozuzlení se zde nedočkáte. A vlastní odpověď se dost liší podle toho kterou část příběhu člověk vnímá silněji a která ho víc ovlivnila. Stejně tak není jisté zdali je tragický závěr snad všech událostí způsoben kletbou a osudem, ovlivňující chování postav a překážky jež jsou před ně kladeny, nebo právě konáním postav samotných, které ji nevědomky naplňují. Existuje tedy osud, či je vše dílo pouze skutků smrtelníků i jejich mýtických protějšků? A pokud je to skutečně osud, tak dále vznikají otázky zdali má cenu se mu snažit zabránit, či svůj konec alespoň učinit slavným a velkolepým. Řekl bych, že tato "dualita" (přestože nesnáším pseudofilozofická díla, kde si autor vybájí tucet možných motivů a závěrů, žádný plně nedokončí a pak předstírá, že se jedná o mistrovské dílo, kde si má čtenář/divák vybrat a vše je pouze o jeho inteligenci) je zde velmi silná a dělá z této knihy něco víc než jen hrdinskou fantasy. Nutí člověka přemýšlet a vzbouří v něm emoce, ať už na úrovni jednotlivých hrdinů, nebo celých národů a ras.
Knihu jsem četl po deseti letech při čelovce stanu v kamerunském deštném pralese. V zemi, která se propadala do občanské války a je plná lidí s osudem stejně hrozným jako byl ten Túrinův měla četba o marné snaze čelit osudu zvláštní naléhavost.
Tolkien skvěle ukázal nicotnost lidské pýchy a pocitu vlastní vyjímečnosti při konfrontaci se silami, které nás přesahují a zároveň důležitost toho, nikdy to nevzdat.
Mně osobně se líbila více než Silmarillion. Taková více poutavější a příběhy byly hezky ucelené.
Smutný příběh, ale epicky napsán. Kvůli takovému jazyku nejraději čtu Tolkiena
Příběh Húrinových dětí považuji za ústřední příběh Tolkienova světa, jenž u mne sice nedosahuje obliby Berena a Lúthien, avšak v řadě ohledů jej považuji za zásadnější. Předně je v něm nejnázorněji tematizován jeden z klíčových Tolkienových motivů: rozpor mezi mladšími a staršími Illúvatarovými dětmi, jenž vede k řadě tragických událostí. Pro lidi, vědomé si konečnosti svého života, po němž propadnou prázdnotě, je důležité v tom omezeném čase něco vykonat, zazářit, užít si jej, jak se dnes říká, což je často vede k neuváženosti a bezohlednosti k jejich okolí, jiným bytostem i světu jako celku. Naproti tomu život elfů je spjat s životem světa jako takového, za nějž nesou odpovědnost, což na druhé straně umenšuje jejich možnosti vzepřít se vlastnímu údělu. Právě předurčenost v podobě Túrinovy úporné snahy vymanit se z Melkorovy sudby zde zastupuje metafyzickou rovinu Tolkienova díla, která je jinak vlastní spíš příběhům o počátku světa, zde však výrazně prohlubuje čtenářský zážitek. Zároveň se v Húrinových dětech objevují možná nejprokreslenější postavy, které nelze mít jednoduše rád nebo nerad a které jsou velkým osvěžením oproti mnohdy schématickým postavám třeba z Pána prstenů. Húrinovy děti sice svým vyprávěním nestrhávají tolik jako Pán prstenů (patrně i pro svou nedokončenost připomínají spíše legendu z dávných časů), nemají tak působivý příběh jako Beren a Lúthien nebo apokalyptickou atmosféru Pádu Gondolinu, ale mezi jednotlivými příběhy nabízejí nejvšestrannější obraz vnitřní bohatosti Ardy a podněcují k úvahám, jež ji dalece přesahují.
Miluju Tolkienův svět. Húrinovy děti jsou trochu složitější a hutnějši příběh, se spoustou jmen, míst... to mu neubírá na kráse, ale je pravda, že soustředit se na čtení je náročné. I tak - úžasná kniha!
Takže Hurinovy děti. Somostatná kniha je skvostná, úžasná tragická povídka. Tolkien je prostě génius. Bohužel kniha nenabízí nic nového, kdo četl Silmarion tak tuto povídku zná. Je fajn že je tato povídka vydána sólo, neboť v Celku jako je Silmarion se lehce ztrácí. Bohužel pro mne jako jednotlivce to je jen rekapitulace toho co již bylo napsáno v Silmarionu. Takže kdo se chce dozvědět o Hurinovych dětech více a nechce se zaplétat do složitostech Silmarionu tak čtete.
Smutný příběh pýchy a pádu. V rámci Tolkienovy tvorby je tato kniha pro mne slabší kousek.
Velmi krásná tragická pověst z Tolkienova světa. Myslím si, že příběh krásně ukazuje cenu pýchy, která je v dnešním světě všudypřítomná. Morgoth i Túrin jsou pyšní a oba draze za to zaplatí. Dál už není co dodat.
Tolkien snáď zlé dielo ešte ani nenapísal, aspoň podľa toho čo som doposial čítal. Môžme ho nazvať otcom fantasy literatúry. Kde by boli teraz hobbiti, trpaslíci, elfovia a iné rasy, keby nebolo Tolkiena a nedal im takú podobu akú majú doteraz. Mnohé knihy, filmy a hry sa držia nápadov Stredozeme. Skláňam sa pred týmto pánom a samozrejme aj jeho synom, ktorý sa pokúša dokončiť prácu svojho otca.
Napriek tomu Hurínou príbeh je trošku odlišný. Kto čaká happy end, bohužial sa ho nedočká. Hurín podľahne pánovi zla, ktorý preklial jeho rodinu a Hurín do konca svojho života musí prizerať útrapi svojho rodu a ľudu. Avšak, väčšina príbehu sa točí okolo Turína, Hurínovho syna, ktorý sa pokúša utiecť svojmu osudu a navrátiť slávu jeho ľudu. Pre priaznivcov dobrej fantasy určite výborne čítanie.
Štítky knihy
draci elfové Středozem, Středozemě (Tolkien) skřeti
Kniha Húrinovy děti je v
| Právě čtených | 31x |
| Přečtených | 1 984x |
| Čtenářské výzvě | 81x |
| Doporučených | 140x |
| Knihotéce | 983x |
| Chystám se číst | 607x |
| Chci si koupit | 255x |
| dalších seznamech | 13x |
Narn i Hîn Húrin... Ten nejdelší a nejtragičtější příběh Starých časů Středozemě. Na osudech Húrinova rodu se nejvíce ukázala zášť a nenávist Morgotha Bauglira. Příběh je sice i součástí Silmarillionu, ale teprve v jeho plné podobě vynikne jeho síla srovnatelná s antickými tragédiemi.