Pán ledové zahrady 4

28.11.2018

Více než tři týdny, tolik času jsem trávila zdoláváním poslední části „Pána Ledové zahrady“. A marně přemýšlím proč, kde se stala chyba? Autorův styl je stále svižný, děj nikde zbytečně nebrzdí, o zajímavé momenty není nouze, Vuko je pořád sympaťák a příběh z pohledu mladého Pilíře také nepostrádá šťávu… Teoreticky bych tuhle knihu měla nejpozději do týdne vracet na polici k ostatním dílům série - a být docela spokojená. Realita je jiná: ulevilo se mi, že mám čtyřku „PLZ“ konečně za sebou (ale nebylo to tak zlé, abych se v rámci urychlení četby uchýlila k přeskakování odstavců).
V kontextu právě napsaného si asi poklepáváte na čelo, jak jsem mohla hodnotit čtyřmi hvězdičkami. Protože o té knize přemýšlím, projíždím si v paměti jednotlivé události a zkrátka nevím, co měl Grzedowicz napsat jinak, čím mě přimět obracet stránky dychtivěji. Pravda, Vuko se poněkud odlidštil: místo svět kolem sebe poznávajícího, hláškujícího a chyby dělajícího člověka tady máme Ulfa Nitj'sefniho, vůdce elitních Nočních poutníků i celých armád, mocného Tvůrce. Mávání mečem bylo čím dál častěji nahrazováno magií, případně technickými udělátky. Očekávaný vývoj, výrazněji mi to nevadilo (spíše naopak) a nemůžu tahle fakta označit za viníky mého retardovaného čtení. Nelze si ani postěžovat na občasná božstva ze stroje, vždyť celý příběh se kolem bohů a nadpřirozena točí. Všechno odsejpalo, jak mělo, závěr je správně epický a nesklouznul k vyloženému happyendu. Já prostě upřímně nevím, do čeho mám kopnout, na co plivnout a snížit procenta. V porovnání s vycpávkovou trojkou mě tenhle díl bavil více a ostudně dlouhou dobu četby nejspíš připíšu na vrub své špatně zvolené náladě, asi to zrovna chtělo jinou knihu. 75%

17.09.2018

Malilinko mi vadil odklon od jakési jedinečnosti světa Midgaardu tím, že Grzedowicz otiskl do podoby šílenství jednotlivých „čarodějů“ něco z pozemské kultury, ale já jsem stará rejpalka. Jinak opět parádní jízda, všechny postavy se konečně setkaly. Čtyřka je za mě ze všech dílů druhá nejlepší a konec mě málem shodil ze židle.

01.07.2018

Konečně dočteno. Ta kniha má vše, co jako čtenář vyžaduju. Je dobře napsaná, jsou v ní akce, zvraty, přátelství, láska ve zdravé míře, vtip, skvělé charaktery a konec, který opět dokáže šokovat. Celá série mě bavila, teď na ni ještě najít místo v knihovně.

04.02.2018

Z mého pohledu finále, které předčilo očekávání. Všechny mé odhady závěru, které jsem v průběhu čtení ságy vygeneroval, ať už se týkaly dějových linek či vysvětlení záhadného činitele "em", se ukázaly být zcela zcestné. Nepředvídatelnost autora patří rozhodně k nejstěžejnějším kladům celé série. Mezi další patří výborný popis hlavních postav včetně rozdílnosti kultur, jejich charakteru a samozřejmě ironický Vuko. Jediné, co mi občas přišlo matoucí, byl popis prostředí a občas jsem se ztratil v dynamičtějších pasážích, které místy působily nepřehledně. Celou sérii provázejí morální dilemata, například zda opravdu účel světí prostředky a několik filozoficko-sociologických pasáží na mě opravdu udělalo dojem. Jako u většiny fantasy najdeme i zde poměry, které lze parafrázovat na reálný svět. Autor sice nevyužil všechny dveře, které si otevřel a některé aspekty nechal nedotažené, avšak každopádně doporučuji všemi deseti.

Top: "Když budeš všude chodit zkratkami, za chvilku přestaneš chodit úplně.“

31.12.2017

„Pán ledové zahrady“ Jarosława Grzędowicza (všetky štyry diely) jednoznačne patrí k tomu najlepšiemu, čo sa v posledných dvoch dekádach v žánroch sci-fi a fantasy objavilo (i keď, napriek istému prelínaniu žánrov, si myslím, že toto patrí skôr do sci-fi). Odporúčam!

Ako to už při tých kvalitnejších žánrových dielach býva, aj tu možno zaznamenať istý myšlienkový presah. Z toho, čo ma zaujalo, prikladám dva úryvky z dvojky:
„Oni jsou jiní. Oni nechtějí procházet světem. Oni ho chtějí měnit. Nezajímá je, zda něčemu rozumějí ani jestli něco zničí, protože jsou si jistí svou moudrostí. Věří ve slova. Všechno popisují slovy. Činy je nezajímají. Oni myslí, ale nedělají si hlavu s tvořením. Tvoří podvědomě. Chtějí změnu, i kdyby měla být špatná. Ty nenávidíš změny. Oni jimi žijí. Nikdy nezaváhají s přivoláním změn a nezajímá je, co se stane. Tohle je rozdíl mezi vámi. Proto oni převracejí svět vzhůru nohama, a ty si nedokážeš poradit ani s obyčejným jablkem.‟

„Čím se liším od van Dykena a od ostatních? Nejsem vědec. Chybí mi analytický přístup ke světu. Vlohy pro hledání zjednodušených modelových vysvětlení. V jistém smyslu nerozlišování modelu od skutečnosti. Záliba ve vymýšlení teorií. Škatulkování. Udržení myšlenek ve světě abstrakce. Celý život mě pohání adrenalin. Přežívání, ne analýza. Jsem svázán s doslovností. Událostí, lidí i míst. Tím žiju. Můj přístup ke světu je v podstatě rozjímavý. Jsem prostý člověk. Disponuji také jinými vědomostmi. Méně bohatými, méně systematickými a určitě celkově menšími. Jenže to, co dělá můj přítel čaroděj z Amsterodamu, se mi nezdá rozumné. Jedině, že by za tím byla nějaká teorie, na kterou jsem příliš hloupý. Vysublimovaný filozofický úhel pohledu, o kterém by se hodiny dalo diskutovat žargonem plným termínů jako „simulakry“ „derivace“, „modálnost“ a „pojmové denotáty“ a který se v praxi používá k primitivnímu opovrhování lidmi, tyranii a vůdčímu komplexu. Doby, kdy věda byla funkcí moudrosti, dávno minuly. Teď je to labyrint protichůdných názorů spočívajících ve vysokém stupni abstrakce, kde je „model modelu“ jen mateřská školka. Je to snad nezbytný mechanismus, aby se člověk stal mágem?“

13.07.2017

Kniha se četla trochu hůř než předchozí tři díly, ale konec byl famózní. Líbilo se mi, že se autor více soustředil na líčení bojů, mimořádně povedené jsou hlavně bitva v Amitraji a obléhání Ledové zahrady. Je pravda, že událostí a vyústění bylo až moc a neškodilo by trochu zvolnit, ale i tak čtyřka jako důstojný závěr celé série funguje dobře.

30.09.2016

Skvělé :) Až je mi líto, že už to všechno končí. Souhlasím s komentářem pode mnou (Ládja), že autor spoustu věcí jakoby nedokončil a jen hodil do pozadí se slovy "to stejně nemá perspektivu a čtenáře to zajímat nebude". A zakončení? Na konci knihy mi vlastně zůstalo víc otázek, než odpovědí, ale i tak to byla výborná fantasy série :)

17.08.2016

Škoda, škoda, škoda(možná bude pár spoilerů)...takových nápadů, co zůstalo viset ve vzduchu a takových otázek, které by šlo ještě nějak zodpovědět a příběh nějak protáhnout, nebo změnit. Čekal jsem více povídání s Nevermorem(více vtipů s ním, nebo i s Jadranem, který úplně vlastně zmizel). Stejně jako "vyšší bytosti", které Vuka probudí ze stromu a pak se už do konce vlastně neukáží. Osobně považuji čtvrtý díl za asi nejslabší. Zvláštně prvních tři sta stran, pak se to rozjede a nejde to zastavit, ale ty začátky...stejně jako u dvojky a trojky. Každý díl skončí tak, že se člověk musí pustit ihned od dalšího dílu, ale tam na něj čeká nuda a protahování. Ale i přesto je Pán ledové zahrady fantasy, které chytne a nepustí...Bylo mi líto loučit se s Vukem...jak jen to bylo...da pičky materi(či nějak tak)...tento díl za mě 3,5*, celá série přes 4*. Mohu jen doporučit.

04.06.2016

Skvělé zakončení celé série. Jen ten konec bych udělal jinak.

27.01.2016

Nejlepší díl:), alespoň pro mě. V trojce už se zase konečně začnou hýbat věci, ale tady dostanou ten správný pád a hlavně ten konec.. Ou, ten konec... nechci spoilerovat, ale byly chvíle, kdy jsem si nebyla opravdu jistá, co autor s tou mojí partou oblíbenců udělá. A to co nakonec udělal... hmm:).