Tak už to u veterinářky chodí
Cathy Woodman
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/182457/bmid_tak-uz-to-u-veterinarky-chodi-UpK-182457.jpg
4
44
15
Otter House Vets série
< 3. díl
Ve třetím díle už se veterinářka Maz Harwoodová zcela sžila se svým novým působištěm Talytonem St. George i s myšlenkou, že bude manželkou charismatického kolegy a konkurenta Alexe Fox-Gifforda, s nímž už má malého syna George. Maz navzdory svým výhradám k manželství i k soužití s Alexovými snobskými a místy až nesnesitelnými rodiči řekla ano na Alexovu žádost o ruku, a nyní se chystá na velkou vánoční svatbu. Jenže její život se stává zběsilým kolotočem povinností – vyčerpávající péče o miminko, plánování svatby, a do toho pracovní stres. Veterinární ordinace Vydří dům, jejíž je Maz spolumajitelkou, byla zničená za povodní, takže Maz se snaží pomoci své kamarádce Emmě postavit praxi zase na nohy... a na Alexe má tak nastávající nevěsta stále méně času. Nebo spíš žádný. Jak se blíží Vánoce a s nimi plánovaná svatba, vztah mezi oběma snoubenci klesá k bodu mrazu. Maz se v sobě pokouší najít sílu o Alexe bojovat, ale jako by jí žádná nezbývala. A kolem atraktivního nastávajícího ženicha se až moc točí jeho kamarádka z dětství I třetí díl Maziných osudů na anglickém venkově napsala veterinářka a spisovatelka Cathy Woodman podobně odlehčeným, vtipným stylem jako díl první a druhý. Příběhům i tentokrát dominují humorné historky, v nichž hrají hlavní role domácí mazlíčci. Laskavý nadhled nad lidským hemžením dodává příběhu herriotovskou moudrost a činí z něj ideální literaturu z rodu knih Vejce a já, které mají šanci získat si trvalé místo v domácích knihovničkách.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2013 , VíkendOriginální název:
The Sweetest Thing , 2011
více info...
Přidat komentář
Závěr série bych ohodnotila jako slabší, děj i zápletky byly výborné, ale chování postav mi vadilo více než v předchozích dílech, zvlášť Alexovo. Maz se starala a zařizovala vše potřebné na svatbu, starala se o George a jemu to bylo jedno, přímo jsem ze čtení myšlenek Maz, cítila její frustraci.
Jinak knihy z veterinárního prostředí venkova byly vtipné a ukazovaly venkov takový jaký je...
Zase příjemné, odpočinkové čtení. Jako když se díváte na svůj oblíbený seriál. Byla jsem zvědavá, jaké drama nám ve třetím díle autorka nachystala, a dočkala jsem se. Tentokrát to ale nebyly přírodní živly. Co mi v knihách vadilo byla ta zbytečně složitá jména - Fox-Gifford a Talyton St. George.
Nejslabší díl ze série. Opět nelogické chování postav. Navíc mi přišlo že autorka se snaží nacpat do knihy co nejvíce dramatu, až ale zbytečně přehnaně... A taky jsem moc nepochopila, proč se nakonec u posledního dílu kocour Ginge změnil na Zrzka. 3*
Třetí díl série. Četl se mi dobře, stejně jako ty dva předchozí. Mám ráda zvířata a zde jich tolik neumřelo, jako v těch minulých dílech. Vztahy mezi všemi se konečně vyjasnily a usadily a tak to má být. Příjemné čtení.
Pěkný příběh, prostředí venkovské veterinární ordinace se mi líbilo. Knížka měla atmosféru a sympatické postavy. Jednoduché a odpočinkové čtení.
Zábavná kniha, život Maz - veterinářky, je napsán s humorem. Její přípravy na velkou vánoční svatbu, plánování , pracovní stres a péče o miminko jí naprosto vyčerpávají. Zda vše dobře skončí a Maz s Alexem se konečně vezmou, se dočtete v tomto třetím díle z anglického venkova. Kniha se mi líbila, je to příjemné odpočinkové čtení.
Cathy Woodman
Právě jsem dočetl třetí knížku. Faktem je, že nad některými životními kroky v rámci každé ze tří knih jsem poněkud trnul, nesouhlasil a někdy mne i mrazilo. Přesto mne nakonec tento životní a nejen životní příběh natolik zaujal, že na závěr přidávám další hvězdičku.
Trošku jsem váhal, kdyby taková možnost existovala, asi bych dal tři a třičtvrtě, ale nakonec jsem přidal tu čtvrtou hvězdičku celou.
Poznámka:
Ke všem třem knihám připojuji tento, ve všech třech případech identický komentář, a současně u první a druhé knihy měním hodnocení ze tří na čtyři hvězdičky.
[Zde následuje původní komentář, se kterým byly spojeny tři hvězdičky,:
Pro čtenáře "herrioťáky" trošku moc červená knihovna. Přečíst se to dá, a po dalších dílech sáhnete téměř jistě. Je tu hodně o zvířátkách, příběhy veselé ale i smutné. Takový život prostě je, na tom nic nezměníme. Život lékaře, veterináře, tedy v tomto případě veterinářky, zahrnuje samozřejmě i příběhy na obou krajních pólech jejich praxe, ty úsměvné i ty co vás nepochybně zarmoutí.
Mám v současnosti přečtené první dva díly, a začínám číst třetí.
Moje hodnocení se vzahuje tím pádem k oběma prvním dílům (nevidím mezi nimi rozdílu), a je tedy v obou případech identické. S největší pravděpodobností se to u třetího dílu zopakuje. Milovnice načervenalých příběhů budou tyto knihy jednoznačně hodnotit lépe nežli já, ale to jim samozřejmě nevyčítám.
Knížky jako celek jsou i dobrým studijním materiálem pro začínající podnikatele. Pokytují jim poučení o tom, že pouhé nadšení a dobré nápady nestačí, že občas bývá velice krušno, a že je to úvazek, jak se dnes říká 7 x 24, což o medicíně, i o té veterinární platí dvojnásob.
Mimochodem uklouzl jsem svého času ošklivě v Klatovech na schodech v Černé věži. Celou paži jsem měl tmavou, téměř černou. Po návratu do autobusu nebyl po ruce žádný "lidský" lékař, "JEN" pan veterinář. A tak se mohu pochlubit, že mne vyšetřoval on. Myslím, že nás s touto zkušeností zase tolik nebude. S vyšetřením jsem byl naprosto spokojen, hlavně se mu podařilo mne uklidnit. A tak jemu i všem ostatním veterinářům chci na tomto místě poděkovat za sebe i za všechna zvířátka.]
Nejlepší knížka z celé trilogie. Konečně méně smutných historek o zvířatech a více těch veselých. Na rozdíl od červené knihovny hezky vyvážený poměr prostředí X vztah a rozhodně se neřeší jen vztah páru. Prostě moc fajn knížka na odpočinek!
závěr trilogie.Jevila se mi jako spíš že o vztahu dvou lidí a s veterinou to bylo jen tak aby to probíhalo v nějakém prostředí.Spíš taková lehká červená knihovna.Do Herriota to má velice daleko,Veterinární prostředí tady spíš byla jen kulisa
Jak už jsem psala u těch předchozích dílů - odpočinková zábavná kniha právě akorát do mých dnů nemoci. Jen ten kolotoč se svatbou jsem úplně nepochopila. Taky jsem si u těch zážitků se zvířaty i pobrečela, opět.
Nemohla jsem se dočkat třetího dílu, jak bude Maz válčit dál. Život jako na houpačce. Jednou jsi dole, jednou nahoře... Ale konec dobrý, takže se po dočtení dobře usínalo a to je to, co jsem od téhle knížky očekávala - pobavit se, užít trochu strachu o hrdiny a odpočinout si.
Po dvou dost depresivních knížkách jsem ráda sáhla po něčem odlehčeném. Měla jsem trošku strach, že třetí díl už bude jen slabším odvarem dílu prvního a druhého, ale byla jsem mile překvapená. Bylo to stejně roztomilé, oddechové a nenáročné čtení i s troškou napětí a vylíčením lidských vztahů. Když si předem ujasníme, co od téhle knížky chceme, je to myslím docela fajn počtení.
Autorovy další knížky
| 2012 |  To by se veterinářce stát nemělo |
| 2013 |  Tak už to u veterinářky chodí |
| 2013 | I to se veterinářce může stát |
Kniha Tak už to u veterinářky chodí je v
| Přečtených | 55x |
| Čtenářské výzvě | 9x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 12x |
| Chystám se číst | 11x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 2x |
Souhlasím s čtenářkou Tebby, co se týče toho dílu, a přejmenování kocoura Ginge na Zrzka podle mě je chyba překladatele.