Othello
William Shakespeare
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45120/bmid_othello-oAP-45120.jpg
4
1176
96
Martin Hilský píše: „Děj Othella lze převyprávět s větší či menší stručností jako příběh Maura, který ze žárlivosti uškrtí svou bílou ženu Desdemonu. Děj každé Shakespearovy hry samozřejmě lze převyprávět, ale každá taková dějová parafráze zastírá prostou, ale významnou okolnost, že každá Shakespearova hra obsahuje přinejmenším děje dva: děj v tradičním slova smyslu a děj řeči. (...) Zvláštností Othella je, že moc slova má v této hře zcela výjimečnou důležitost. Othello si získá lásku Desdemony silou svého slova. Jago Othellovu lásku promění v žárlivost opět silou slova. (...) Vítězství Jaga nad Othellem spočívá mimo jiné v tom, že Jago dokáže Othellovi vnutit svou rétoriku, svůj jazyk. Othello se v druhé polovině hry nenakazí jenom žárlivostí, ale také Jagovým jazykem. Othello vypovídá o rozpadu osobnosti, který se projevuje rozpadem jazyka.“... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 1964 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a uměníOriginální název:
The Tragedy of Othello , 1605
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Klasická literatura plná žárlivosti a manipulace. Líbilo se mi vykreslení proradného Jaga i ovlivnitelného Othella, naopak Cassio nebo Desdemona mi přišli jako ploché postavy.
Překvapilo mne množství vulgarismů, kterých na dobu Shakespeara bylo v knize opravdu dost.
Ďábelská manipulace a intriky proradného Jaga a šílená chorobná žárlivost Othella, proti které čistá láska nebohé Desdemony neměla nejmenší šanci. „Klasické“ dílo, které má co říct i dnes – a přitom po dějové stránce poměrně přímočaré, méně zprofanované než Romeo a Julie a méně náročné než hamletovský Hamlet. (Pro maturanty rozhodně dobrá volba.)
Ó, pohleď, co proved.´ Jak stíní, siný. Jeho tělo, mysl zatíží. Mefistofelovské. Šeptající podlé jáství, které houpe gondolami. Šibeniční loutkář vede si. Očerňuje. Bazíruje na nitkách temnoty. Kypří falzy realitu druhých. Slovy, rétor jehel tká, smilstvo fata morgán. Rubínový rubáš apokalypsy.
Klasika, která se prostě musí přečíst. Jediné, co se mi v knize asi nelíbilo, tak užívání hodně vulgarismů. Není to první kniha, kterou jsem od Shakeaspera přečetla a myslím, že ani poslední.
Žárlivost, intriky, manipulace.
Othello je klasika, ale mne tohle moc neoslovilo. Popravdě radši zfilmované. Čtení mne prostě nudilo a proto dvě hvězdy.
Literární klasika, která má své místo ve světě literatury a divadelnictví právem. Příběh vášnivé lásky a manipulace a síly slova. Příběh je svým rozsahem spíše kratší, ale o to více je děj sepjatý, scéna střídá scénu a jedna lež a manipulace navazuje na druhou.
Vedle očividného výkladu chování Jaga jako chování pramenící ze závisti, jsem četl i výklady, které hovoří o Jagovi, který jedná na popud jeho vlastní žárlivosti vůči Desdemoně a jeho chování pramení z jeho vztahu k Othellovi, tato interpretace mi přišla zajímavá a dává ději nový a hlubší rozměr, vybízím tedy případné čtenáře, aby četli scény i touto optikou.
V knize Giepa Hagoorta Umělecký management pracuje autor s myšlenkou využití Jagových vlastností v managementu v pozitivním stylu. Využívat podobného přístupu k dosažení pozitivních změn v týmu apod. je zajímavé. Od starých mistrů se stále můžeme hodně naučit.
Děj je skvělý, Jago odporný jen první půlka je moc užvaněná. Proto dávám jen tři hvězdy.
Moc slova, manipulace, intriky, našeptávání, pomluvy, tím vším vládne Jago a dokáže natolik ovlivnit Othela, že jeho láska ke krásné a nevinné Desdemoně se mění v bezbřehou žárlivost a končí vše tragicky. Opět další nadčasová hra a další nadčasový problém, který Shakespeara tak geniálně nastolil.
Tragédie od velkého mistra dramatu nám ukáže, která postava ze všech divadelních postav má nejvíce negativních vlastností a jak dokáže autor pomocí úkladů Jaga z kladné postavy vytvořit pomatenou žárlivou bezradnou nulu, která uvěří jeho úkladným zinscenovaným lžím! Ne vždy končí dramata happyendem.
Osobně se mi toto drama zdá jako komedie. Othello furt žvatlá nějaké nesmysly, kdykoliv kamkoliv přijde. Velmi jsem se nasmál, když své ženě dal šátek, který upletli v Africe z kůží panen, nebo když na ni řval něco o ohni a síře. Doporučuji tuto klasiku
(SPOILER)
Othelo je velmi zajímavá kniha. Námět je nestárnoucí, což dodává na intenzitě příběhu.
Je zajímavé jak lidská žárlivost a dobře promyšlená lest může stát životy mnohých.
Těším se na další knihy od Shakespeara.
Shakespeare je prostě nesmrtelný...a Othello srdcovka, kterou jsem si znova ráda přečetla. Postupně mám v plánu i další hry od WS.
Othello byla první tragédie, kterou jsem četla od Shakespeara.
Takže jo, pro mě srdcovka, kterou by měl správný booklover mít ve své knihovničce!
Shakespearovi tragédie mají prostě něco do sebe a Othello mě opět dokázal okouzlit. Četba je to sice poměrně náročná, ovšem na další stránky jsem se vždy vrhala s potěšením. Skvěle zpracované téma všedního života, které však obsahuje spousty zápletek. Postava Jaga byla velmi dobře promyšlená a jeho podlost dokázala vtáhnout do děje. Vše mu tak hladce vycházelo, až to dohánělo k vzteku. Poučný příběh, jenž poukazuje na to, abychom nedělali ukvapené závěry a raději si nejdříve vyslechli více názorů na danou situaci.
„Čím víc se někdo bojí lva, tím víc vždy spráská bezbranného pejska.“
Othello dlho patril medzi moje najmenej obľúbené Shakespearove tragédie. Až s pribúdajúcimi adaptáciami a s pochopením pre Shakespeara začal vo mne hlodať pocit, že som mu krivdil. Za zdanlivou nekomplikovanosťou a čiernobielosťou sa toho ukrýva omnoho viac. Problémom je, že obvykle to (pochopiteľne) býva Jago, na ktorého sa upiera pozornosť. Nečudo, keď mu Shakespeare napísal také veľké množstvo veršov a navyše mu pridal taký zvodný antihrdinsky dôvtipný a jemne cynický charakter. Ako by s niečím takým vôbec mohol Othello súperiť? A tu sa vlastne vyjavuje hlavná téma celej hry.
V prvom rade je pre mňa Othello hrou o človeku trhaného na kusy rozumom a citom. Tá prvá, "jagovská", racionalistická strana mozgu mu zabezpečuje vojvodcovskú predvídavosť, schopnosť kalkulovať a zaručuje mu významné postavenie, a zároveň ho neustále núti všetko spochybňovať a smeruje ho k cynizmu. Tá druhá, "desdemonovská" strana mozgu ho zasa vedie k citovému prežívaniu, ku kráse, k láske, k viere, ale prináša mu aj mocné výbuchy emotívnosti. Othello rozhodne nie je intelektuálne hlúpy, bezpochyby musí byť schopný, keď sa aj napriek svojmu pôvodu a výzoru presadil v armáde. Zároveň to však nie je ten typ chladnokrvného vojvodcu a lá Coriolanus. Nie je schopný ovládať sa, poddáva sa mohutným výbuchom vášní, ktoré, ak sa stretnú s kalkulujúcim mozgom, vyústia do tragédie. Chýba mu teda životná, praktická múdrosť a teda to, čo Aristoteles nazýva fronésis.
A určite tým nechcem povedať, že Jago a Desdemona sú len časťami Othellovej mysle. Nie. To, že k nim Othello smeruje však poukazuje na túto jeho dvojdomosť, až rozpoltenosť a na fakt, že Othello nedokáže v sebe tieto dve zložky harmonizovať. A ako to dokazujú dejiny divadla, je mimoriadne ťažké ich vôbec stvárniť. Othello musí byť mohutný, charizmatický, priamy a schopný vojak a súčasne emotívny, po láske a kráse túžiaci chlapec, ktorého výbuchy aj preto vzbudzujú hrôzu a zároveň ľútosť.
Súčasne je Othello o človeku mohutnej viery v absolútno, ktorého však neustále napáda skepsa. Desdemona (ako to povedal už Coleridge) je preňho stelesnením niečoho anjelského a aj preto ho jej potenciálna zrada tak zraňuje. Aj potenciálna zrada je poškvrneným dokonalej krásy, radšej ju zničí než by sa mal pozerať na jej pád. A spolu s tým akoby bola aj o celom rane-modernom človeku, ktorý celou svojou bytosťou túžobne smeruje k Bohu, k stelesneniu viery a lásky, ale jeho racionalistická skepsa mu neustále ukazuje poškvrny na tele tohto vytúženého sveta. Už viac nedokáže do seba implementovať tieto dve zložky a napokon musí jedna druhú poraziť a zničiť. Shakespeare tu tak ukazuje ako sa rodí novoveká subjektivita a akoby predvídal ako tento boj skončí - smrťou samotného subjektu a koncom humanizmu. Smrťou človeka.
(SPOILER) Do čtení této klasiky se mi opravdu nechtělo. Ale četlo se to dobře a velice rychle. Jago byl opravdu padouch a bídák, zničil jednu velkou lásku. Nechápala jsem, proč mu Othello tak naivně důvěřoval.
Štítky knihy
vraždy 16. století anglická literatura maturita manipulace (psychologie) žárlivost tragédie William Shakespeare, 1564-1616
Autorovy další knížky
| 2015 |  Romeo a Julie |
| 2010 | Hamlet |
| 2011 | Zkrocení zlé ženy |
| 1994 | Sen noci svatojánské |
| 1964 | Othello |
Kniha Othello je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 2 159x |
| Čtenářské výzvě | 118x |
| Doporučených | 73x |
| Knihotéce | 496x |
| Chystám se číst | 237x |
| Chci si koupit | 31x |
| dalších seznamech | 17x |
Perfektní překlad.